Karel Richter strana 3 z 5

Československý východní odboj bez cenzury a legend: Karpatsko-dukelská operace Tzv. karpatsko-dukelskou operaci mnozí účastníci označovali za zbytečná lidská jatka. V bojové sestavě sovětských vojsk se této operace zúčastnily i jednotky šestnáctitisícového 1. čs. armádního sboru v SSSR, které v průběhu urputných bojů vstoupily 6. října 1944 Dukelským průsmykem na území vlasti. Tato kniha přináší objevná, často až překvapivě neznámá fakta nejen o „apokalypse v Karpatech“, ale i o jejích širších souvislostech. Díky názorové svobodě, zpřístupnění nejutajovanějších archivních dokumentů a možnosti většího časového nadhledu se autorovi podařilo vrátit této významné kapitole dějin Čechů a Slováků historickou pravdivost. Ukazuje nejen obětavost a neokázalé hrdinství bojovníků, ale odhaluje i zákulisí diplomacie, intrik, rozporuplného vedení… To, co komunistický režim vždy účelově měnil a cenzuroval, nyní vidíme ve světle seriózního průsečíku mnoha svědectví. Autor do sugestivního obrazu formou literatury faktu zapojil výpovědi desítek pamětníků včetně jejich poválečných, často velmi pohnutých osudů. Knize předchází dílo Přes krvavé řeky, ztvárňující čs. východní odboj od jeho vzniku po Duklu.

Chystáme se vyprávět vzrušující příběh jednoho z největších hrdinů československé zahraniční armády?-?příběh plukovníka a posléze generálmajora v.?v.?Sergeje Petrase. Nelze přitom pomlčet o jeho otci Vladislavu Petrasovi. Jde o dva neoddělitelně spojené dramatické lidské osudy, v nichž se zrcadlí celá nevýslovná obtíž a nepřehledná složitost poměrů, v kterých se za cenu krvavých obětí rodil československý stát, s nímž byli oba jako rodilí Češi bytostně spjati.

Československo bylo osvobozeno. Lidé opojeni nevýslovnou radostí zasypávali sovětská auta a tanky kyticemi rozkvetlých šeříků, zdravili je jásotem, až zaléhaly uši, a objímali se s rudoarmějci, svými osvoboditeli, nadšeni jejich slovanskou dobrosrdečností. V euforii, která se podobala lehké opilosti, si málokdo z rozradovaných a štěstím omámených lidí povšiml, že toto osvobození má stejně jako krásná růže, nepříjemně pichlavé trny. Teprve poznenáhlu bude vycházet najevo, že není zadarmo. Bude nás všechny stát svobodu a nezávislost. Procitnutí nás naplno zasáhne jako infarkt až za třiadvacet let, 21. srpna 1968, v den, kdy do českých a slovenských měst znovu vjedou sovětské tanky a auta plná po zuby ozbrojených vojáků. To už nikoho ani nenapadne, aby je vítal květinami. Ačkoliv Klement Gottwald v květnu 1942 při návštěvě Buzuluku v projevu k vojákům československého praporu prohlašoval, že nejprve je třeba se v široké národní frontě všech antifašistických Čechů a Slováků svorně přičinit, aby Hitler byl poražen, a pak lid doma ve vlasti rozhodne o uspořádání poměrů v osvobozené republice, skutečnost byla jiná. O uspořádání poměrů v poválečném Československu bylo předem rozhodnuto v březnu 1945 v Moskvě. A nebyl to bohužel český a slovenský lid, kdo měl v té záležitosti rozhodující slovo. Rozvrat ústavnosti a právního řádu směřoval postupně k ráznému nahrazení parlamentní demokracie, byť silně omezené, komunistickou diktaturou proletariátu, která prokáže, že neumí být ničím jiným než policejním státem, ovládaným skupinkou uzurpátorů moci, jako je tomu v každé jiné diktatuře kdekoliv na světě. Navíc ještě státem nesvéprávným, připřaženým k poslušnému stádečku, které vleče velmocenskou káru sovětských carů. To poznání bude pro český a slovenský lid bolestné, až procitne ze svého snu o svobodě, který od května roku 1945 ještě nadlouho nepřestal být snem. Národ však nakonec rozlomí své okovy a vryje si nesmazatelně do své historické paměti zkušenost, která byla těžkou zkouškou jeho životaschopnosti a morálního zdraví. Zkouškou, v níž obstál, i když nikoli beze ztrát.

Knihy význačného historika podává ucelený dějinný kontext a příběh soužití Čechů a českých Němců v českých zemích od počátku raného českého státu až po dramatické vyvrcholení v nacionalistické zášti během druhé světové války, která nakonec vedla k odsunu většiny bývalých spoluobčanů německé národnosti do Německa. Autor knihy, Karel Richter, rodák ze Sudet a současně vojenský historik, popisuje události tehdejší doby i mezinárodní situaci Československa v tomto složitém období. Tyto události zasáhly nemilosrdně do osudu jeho rodiny, přesto nepropadá zášti a čtenářům sděluje toto poselství: Co dál? Máme snad setrvat v zákopech z válečných časů a potřásat výhružně zrezivělými zbraněmi nacionalistických argumentů? Sudetští Němci Čechům v poválečné době rozhořčeně vytýkají odsun. Je to bolestná otázka. Nutno ji však vidět v souhrnu historických souvislostí, jak jsme se je v této knize alespoň v obrysech snažili oživovat a připomenout. Jde při tom zajisté o českou minci, ovšem německý rub. Zbývá stále otázka: co dál? Jak budeme žít? Ano, vrátit zpět se po tolika letech nedá nic. Ale vezměme si k srdci poučení z dějin. Střežme se nacionalistických vášní! Vykořeňme ze svých srdcí nenávist, naučme se vzájemné úctě s vědomím, že naši předkové žili a pracovali vedle sebe a spolu vytvářeli vyspělou civilizaci v středoevropském prostoru. Mějme k sobě blízko, buďme přáteli, které spojuje velká a vznešená idea mírového společenství rovnoprávných svobodných demokratických národů Evropy.

Vězeň Stěpan Vajda si už odbyl více než dva roky v táboře nucených prací. Chvílemi se mu ani nechce věřit, že to všechno vydržel. Ještě mu zbývá rok, vlastně už ani ne celý. Hřebíkem si do pryčny vyrývá čárku za každý den, a když jich napočítá sedm, přeškrtne je vodorovným vrypem. Každý vryp je jeden promarněný týden života.

Již bezmála jeden a půl století se odehrává nevšední příběh volyňských Čechů, příběh plný nadějí, dramatických zvratů, hrdinství i tragédií. Nalezneme v něm osudy lidí i vesnic, které na Volyni vlastníma rukama vybudovali a přivedli k rozkvětu, aby pak ve zlých dobách výsledky své práce s nemalým úsilím znovu a znovu hájili. Mnohé osobnosti z této významné krajanské komunity, dodnes na Ukrajině žijící, stály u samých počátků prvního i druhého československého odboje v zahraničí. tisíce volyňských Čechů bojovaly a umíraly se zbraní v ruce za obnovu samostatnosti a svobodu své původní vlasti. Řada z nich se do ní také po druhé světové válce vrátila s perspektivou nových začátků, avšak jejich plány záhy přervala násilná kolektivizace. Autor ve svém vyprávění spojil fundovaný pohled zkušeného historika a zároveň člověka, který mnoho volyňských Čechů osobně dobře poznal a mohl tak využít jejich svědectví.

Kniha je beletrizovaným vylíčením dramatických událostí zrodu makedonského království, jehož mocenský vzestup dovršil král Filip II. Makedonský svými výboji do sousedních knížectví a nakonec i ovládnutím Řecka, jež sjednotil v rámci Korintského spolku k plánovanému tažení proti Persii. Těsně před odchodem do války byl však při svatbě své dcery Kleopatry zavražděn příslušníkem své tělesné stráže. Kdo stál za tímto atentátem není dodnes spolehlivě objasněno. Podezírána byla i zavržená královna Olympia, matka Alexandra, následníka trůnu, kterého Filip počal zatlačovat do pozadí, a sám Alexandr, jemuž Filipova smrt otevřela cestu k moci. Autor neváhá klást otázky, které vedou čtenáře k zamyšlení nad záhadami vylíčených dějů. Kniha pak, opřena o historiografická vylíčení Alexandrových tažení a vítězných bitev, zobrazuje jeho cestu k ovládnutí celé perské říše a sleduje jeho vzrušující osudy až k okamžikům náhlého, velice záhadného onemocnění při hostině před vyražením na dobyvatelské tažení do Arábie. Onemocnění, které po několika dnech skončí smrtí geniálního dobyvatele a vládce největší tehdejší říše světa.

Historie sovětsko-finských válek je u nás málo známou či dokonce neznámou skutečností, a přitom se jedná o zajímavý a velice dramatický pohled nejen na osudy malého národa ve vztahu k velkému sousedovi – Rusku a posléze Sovětskému svazu, ale i k jiné velmoci – Německu. První ze tří válek začala již v roce 1918, kdy přes Leninovu proklamaci o právu Finska na nezávislost sovětská vláda podnítila ve Finsku občanskou válku a za intervence Rudé armády se snažila připoutat zemi k sobě. V roce 1939 následovala další fáze bojů, a to po požadavcích Sovětského svazu na odstoupení některých strategicky významných území. Následovala druhá, tzv. zimní válka, ve které byli Finové přes hrdinný odpor nakonec donuceni k uzavření míru a splnění Stalinových územních požadavků rozšířených o válečné reparace. Finsko poté přijalo nabízenou německou pomoc, aby nakonec využilo německo-sovětské války k vojenským akcím po boku wehrmachtu. Proběhlo tak třetí dějství sovětsko-finských válek, které svým způsobem navazovalo na dávnou historii rusko-finských válek. Za využití bohatého dokumentárního materiálu, vzpomínek a deníků před čtenářem defilují Mannerheim, Stalin či Hitlera, politici, generálové i prostí vojáci, lidé a jejich osudy v dobách míru a především války. Kniha vychází v druhém vydání, doplněném a rozšířeném.

Po mezihře v roli správce hispánské provincie se Caesarovi povedl mistrný tah. Smířil dva odvěké soupeře, Pompeia a Crassa. Vzájemnou spoluprací s těmito na svou dobu nejmocnějšími muži Říma utvořil trojici napříště známou jako první triumvirát. Tato spolupráce Caesarovi vynesla osmileté dobrodružství v Galii, které z něj po následující staletí učinilo legendu. Pokořil vzpurné Helvéty, odrazil germánské Sueby, učinil smělý výpad za Rýn a úspěšně obsazoval celou Galii. Crassova smrt v boji s Parthy roku 53 př. n. l. začala rdousit už tak skomírající římskou republiku. Události následujících deseti let měly impérium přetvořit tak jako žádné předtím. Během této doby Caesar čelil celogalské vzpouře, podlehl mu mocný Vercingetorix, podařilo se mu napadnout do té chvíle pro Řím nedotknutelnou Británii a osudovou se mu stala láska s egyptkou královnou, jejíž jméno je pro čtenáře tak známé jako jméno velikého Caesara. Ano, Kleopatra, osudová žena mocných mužů Říma.

Tato kniha, ztvárněná stylem umělecké literatury faktu, je románově barvitým portrétem jedné z velkých postav českého a československého národně osvobozeneckého boje za druhé světové války - kapitána in memoriam Otakara Jaroše, legendárního velitele heroické československé obrany ukrajinské vesnice Sokolovo v březnu 1943. V poutavém vyprávění shrnuje dostupná životopisná fakta o tomto chrabrém vlasteneckém bojovníkovi, ztělesňujícím hrdou tradici boje českého a slovenského národa za svobodu a nezávislost. Fakta očištěná od někdejších ideopolitických příkras a deformací a pravdivě doplněná řadou málo známých i zcela neznámých epizod z jeho předválečného i válečného života, založených na svědectví Jarošových současníků, jeho maminky, bratra, přátel i spolubojovníků z 1. čs. samostatného polního praporu v SSSR. Napínavě vylíčené události celého průběhu boje o Sokolovo dávají čtenáři poznat obdivuhodné vlastnosti tohoto bezmezně obětavého vlastence, vynikajícího sportovce, zdatného vojáka a důstojníka, tvrdého, ale zároveň citlivého, spravedlivého velitele i s jeho osobními citovými a milostnými prožitky, které jsou součástí jeho lidského profilu. Kniha je emotivně působivým literárním svědectvím o dramatickém dění, kterým procházel celý československý stát a všichni jeho obyvatelé j v napjaté době mnichovské krize a rozbití Česko-slovenské republiky s následnou německou okupací českých zemí. Je zasvěceným pohledem do složitého údobí utváření domácího i zahraničního odboje, zejména zrodu a vývoje československého vojenského odboje v SSSR včetně bojového křtu 1. čs. praporu v obraně na řece Mže. Líčení historických událostí je doplněno fakty, která byla v době totality uzavřena v nepřístupných archivech a povinně utajována anebo která byla objevena za demokratických poměrů novými, ideologickopolitickými příkazy neomezeným výzkumem.

Tato kniha, ztvárněná stylem umělecké literatury faktu, je románově barvitým portrétem jedné z velkých postav českého a československého národně osvobozeneckého boje za druhé světové války - kapitána in memoriam Otakara Jaroše, legendárního velitele heroické československé obrany ukrajinské vesnice Sokolovo v březnu 1943. V poutavém vyprávění shrnuje dostupná životopisná fakta o tomto chrabrém vlasteneckém bojovníkovi, ztělesňujícím hrdou tradici boje českého a slovenského národa za svobodu a nezávislost. Fakta očištěná od někdejších ideopolitických příkras a deformací a pravdivě doplněná řadou málo známých i zcela neznámých epizod z jeho předválečného i válečného života, založených na svědectví Jarošových současníků, jeho maminky, bratra, přátel i spolubojovníků z 1. čs. samostatného polního praporu v SSSR. Napínavě vylíčené události celého průběhu boje o Sokolovo dávají čtenáři poznat obdivuhodné vlastnosti tohoto bezmezně obětavého vlastence, vynikajícího sportovce, zdatného vojáka a důstojníka, tvrdého, ale zároveň citlivého, spravedlivého velitele i s jeho osobními citovými a milostnými prožitky, které jsou součástí jeho lidského profilu. Kniha je emotivně působivým literárním svědectvím o dramatickém dění, kterým procházel celý československý stát a všichni jeho obyvatelé j v napjaté době mnichovské krize a rozbití Česko-slovenské republiky s následnou německou okupací českých zemí. Je zasvěceným pohledem do složitého údobí utváření domácího i zahraničního odboje, zejména zrodu a vývoje československého vojenského odboje v SSSR včetně bojového křtu 1. čs. praporu v obraně na řece Mže. Líčení historických událostí je doplněno fakty, která byla v době totality uzavřena v nepřístupných archivech a povinně utajována anebo která byla objevena za demokratických poměrů novými, ideologickopolitickými příkazy neomezeným výzkumem.

Tato kniha, ztvárněná stylem umělecké literatury faktu, je románově barvitým portrétem jedné z velkých postav českého a československého národně osvobozeneckého boje za druhé světové války - kapitána in memoriam Otakara Jaroše, legendárního velitele heroické československé obrany ukrajinské vesnice Sokolovo v březnu 1943. V poutavém vyprávění shrnuje dostupná životopisná fakta o tomto chrabrém vlasteneckém bojovníkovi, ztělesňujícím hrdou tradici boje českého a slovenského národa za svobodu a nezávislost. Fakta očištěná od někdejších ideopolitických příkras a deformací a pravdivě doplněná řadou málo známých i zcela neznámých epizod z jeho předválečného i válečného života, založených na svědectví Jarošových současníků, jeho maminky, bratra, přátel i spolubojovníků z 1. čs. samostatného polního praporu v SSSR. Napínavě vylíčené události celého průběhu boje o Sokolovo dávají čtenáři poznat obdivuhodné vlastnosti tohoto bezmezně obětavého vlastence, vynikajícího sportovce, zdatného vojáka a důstojníka, tvrdého, ale zároveň citlivého, spravedlivého velitele i s jeho osobními citovými a milostnými prožitky, které jsou součástí jeho lidského profilu. Kniha je emotivně působivým literárním svědectvím o dramatickém dění, kterým procházel celý československý stát a všichni jeho obyvatelé j v napjaté době mnichovské krize a rozbití Česko-slovenské republiky s následnou německou okupací českých zemí. Je zasvěceným pohledem do složitého údobí utváření domácího i zahraničního odboje, zejména zrodu a vývoje československého vojenského odboje v SSSR včetně bojového křtu 1. čs. praporu v obraně na řece Mže. Líčení historických událostí je doplněno fakty, která byla v době totality uzavřena v nepřístupných archivech a povinně utajována anebo která byla objevena za demokratických poměrů novými, ideologickopolitickými příkazy neomezeným výzkumem.

Tato kniha, ztvárněná stylem umělecké literatury faktu, je románově barvitým portrétem jedné z velkých postav českého a československého národně osvobozeneckého boje za druhé světové války - kapitána in memoriam Otakara Jaroše, legendárního velitele heroické československé obrany ukrajinské vesnice Sokolovo v březnu 1943. V poutavém vyprávění shrnuje dostupná životopisná fakta o tomto chrabrém vlasteneckém bojovníkovi, ztělesňujícím hrdou tradici boje českého a slovenského národa za svobodu a nezávislost. Fakta očištěná od někdejších ideopolitických příkras a deformací a pravdivě doplněná řadou málo známých i zcela neznámých epizod z jeho předválečného i válečného života, založených na svědectví Jarošových současníků, jeho maminky, bratra, přátel i spolubojovníků z 1. čs. samostatného polního praporu v SSSR. Napínavě vylíčené události celého průběhu boje o Sokolovo dávají čtenáři poznat obdivuhodné vlastnosti tohoto bezmezně obětavého vlastence, vynikajícího sportovce, zdatného vojáka a důstojníka, tvrdého, ale zároveň citlivého, spravedlivého velitele i s jeho osobními citovými a milostnými prožitky, které jsou součástí jeho lidského profilu. Kniha je emotivně působivým literárním svědectvím o dramatickém dění, kterým procházel celý československý stát a všichni jeho obyvatelé j v napjaté době mnichovské krize a rozbití Česko-slovenské republiky s následnou německou okupací českých zemí. Je zasvěceným pohledem do složitého údobí utváření domácího i zahraničního odboje, zejména zrodu a vývoje československého vojenského odboje v SSSR včetně bojového křtu 1. čs. praporu v obraně na řece Mže. Líčení historických událostí je doplněno fakty, která byla v době totality uzavřena v nepřístupných archivech a povinně utajována anebo která byla objevena za demokratických poměrů novými, ideologickopolitickými příkazy neomezeným výzkumem.

V lidských dějinách není mnoho osobností, jejichž jména jsou synonymem mimořádných vlastností a činů. Hannibal, syn Hamilkarův, vynikající kartáginský vojevůdce a politik za druhé punské války (218-202 př. n. l.) mezi ně mimo veškerou pochybnost patří. Byl vychován k lásce k vlasti a odhodlání za ni bojovat vší mocí. Poté co se ujal velení nad kartáginskou armádou v Hispánii, zahájil boj proti letitému soupeři Kartága - Římu. A rozhodl se vést jej na jeho vlastním území - v Itálii, do níž pronikl na tehdejší dobu nebývalým a slavným pochodem přes Pyreneje a Alpy. Dík svým mimořádným taktickým schopnostem dokázal několikrát porazit římské legie na hlavu - do historie se vepsaly zejména bitvy u Trebie, u Trasimenského jezera a ta nejslavnější u Cann. Tehdy vzniklo známé varování Hannibal ante portas - Hannibal před branami (Říma). Vleklé vojenské tažení však jeho armádu vyčerpávalo a nedostávalo se peněz na další válčení. Římané se mezitím vzchopili a do hry vstoupil vojevůdce Publius Cornelius Scipio. Ten Hannibala porazil v jeho kartáginské domovině u Zamy r. 202 př. n. l. Touto bitvou skončila druhá punská válka a Hannibalovy osudy uzavřela jeho sebevražda ze strachu, aby nepadl do rukou Římanů. Legenda o Hannibalovi však přežila i zničení Kartága a jeho činy zaujaly řadu historiků a prozaiků od starověku až do současnosti.

Hrdinové Čechoslovenska, tak zní výstižný titul této unikátní knihy. Dva zkušení autoři literatury faktu zde ve velkém historickém oblouku přinášejí strhující obraz, plný dramatických situací a vypjatých lidských osudů.