Jaroslav Róna

Když George Orwell vydal v roce 1949 dystopický román Devatenáct set osmdesát čtyři, získala nejen anglická, ale i světová literatura dílo nadané neobyčejnou intelektuální vizí. Britská společnost žije v roce 1984 pod neprůstřelnou nadvládou všemocné Strany, hlavní hrdina Winston Smith se potácí ve všeobecné mizérii a zmůže se na jedinou formu odporu: vede si tajný podvratný deník. Naděje na změnu se mu naskytne, když se seznámí s mladou, vzpurnou Julií – nejprve oba pouze sní o boji proti systému, ale nakonec seberou odvahu a připojí se ke stínovému hnutí odporu. George Orwell přesně a pronikavě popisuje manipulaci, špiclování, tělesné mučení i psychický teror, které jsou všem totalitním režimům z podstaty vlastní. V osobní rovině se však dotýká také niternějších témat, jako je láska, důvěra a zrada, a v abstraktní rovině si klade filozofické otázky o povaze a poznání světa. Román Devatenáct set osmdesát čtyři vychází v novém překladu Petry Martínkové.

Jaroslav Róna není pouze autorem monumentálních soch a velkých pláten, jak jej v posledních letech vnímá veřejnost. Rád se věnuje také kresbě a ilustracím (vzpomeňme na jeho podání povídek E. A. Poea v souboru Démon zvrácenosti nebo autentický pohled do světa Orwellova románu Devatenáct set osmdesát čtyři). Tento konkrétní knižní soubor představuje Rónovy zápisky z cest, které vznikají ve chvílích autorovy relaxace a můžeme je označit třeba termínem poloautomatická kresba. Přes jejich zdánlivou nahodilost v nich však Jaroslava Rónu poznáváme zcela bezpečně. Objevují se na nich stejně tak jeho oblíbené motivy, jako jeho specifický smysl pro humor. Rónovy kresby mnohem subtilnější než ostatní dílo jsou vhledem do autorova podvědomí, poodkrytím pomyslné pokličky nad tyglíkem jeho mysli. Vzhledem k jejich rozměrům k nim nacházíme cestu snáze než k Rónovým velkým plastikám.

Odvaha – druhá největší jezdecká socha u nás – jako jedinečná výzva pro sochaře i fotografa. Aleš Formánek zaznamenal unikátní proces jejího vzniku, u nás zatím zcela ojedinělého. Vzhledem k výšce sochy, kvůli které nemohla být modelována v jednom kuse, musely být vymyšleny nové postupy při její výrobě – ať už při vytváření sádrových forem, odlévání do bronzu nebo při konečné instalaci. Kniha, která zatím svým zaměřením nemá obdoby, je obohacena o citace nejen Rónovy, ale také všech ostatních tvůrců, zastupujících pro většinu neznámé řemeslo – štukatéra, cize léra, bronzíře. Publikaci, dopodrobna mapující tři roky práce na díle, které rozdělilo nejen Brno na odpůrce plastiky a její zastánce, Jaroslav Róna navíc rozšířil v „Pár poznámkách“ velmi osobním příspěvkem. „To, že vznikl takto rozsáhlý a krásný fotografický opus o výrobě mé sochy, považuji za mimořádný tvůrčí počin,“ svěřil se mimo jiné. Kniha obsahuje jazykovou mutaci v angličtině.

Výpravná fotografická publikace věnovaná plastikám malíře a sochaře Jaroslava Róny, známého veřejnosti především monumentálními díly ve veřejném prostoru: pomníkem Franze Kafky v Praze, jezdeckou sochou Jošta Lucemburského v Brně či Mýtickou lodí v Bratislavě. Kniha představuje umělcovu tvorbu ve specifické oblasti plastik ztvárňujících fantaskní architekturu archaickou, mytologickou, orwellovskou i futuristickou. Fotograf Robert Portel s citem pro detail vtahuje čtenáře do umělcova magického světa. Teoretik umění Ladislav Kesner zasazuje odborným textem jeho u nás ojedinělou tvorbu do světového uměleckého kontextu. Grafická úprava Jan Havel.

Vstoupíme-li do imaginárního světa Jaroslava Róny a odhalíme jeho niterné výtvarné sny, pomůže nám to pochopit cíle umělcovy tvorby a dešifrovat široký námětový rejstřík a repertoár motivů jeho díla. Malířovo dílo vědomě reflektuje společenský, kulturní a politický kontext a živě reaguje na klíčové umělecké osobnosti, dobové proudy a tendence nebo současnou výtvarnou scénu. Jeho obrazy je možné vnímat jako kritickou sondu vedoucí k existenciální reflexi smyslu i cílů lidského života a proměn společnosti. Do celého malířského díla se promítá pestrá životní zkušenost, nevyčerpatelná tvůrčí představivost, osobitý výtvarný styl a technická i výrazová virtuozita. Zvláště naléhavé jsou obrazové kompozice, apokalypsy a vize, připomínající potenciální i reálné problémy současného světa, které hrozí vyústit v zánik lidské civilizace. Entering Jaroslav Róna’s imaginary world and discovering his inner artistic dreams will help us understand the artist’s goals and decipher the wide repertoire of motifs in his works. In his works, Róna intentionally reflects the social, cultural and political context and addresses to key artistic personalities, contemporary trends and tendencies as well as the current art scene. His paintings can be seen as critical inquiry leading to an existential reflection on the meaning and purpose of human life and social transformations. They are the product of his varied life experience, inexhaustible creative imagination, distinctive style and technical and expressive virtuosity. His pictorial compositions, apocalypses and visions are distinguished by extraordinary insistence, reminding us of potential and actual problems of our world, which may result in the extinction of human civilization.