Oliver Sacks strana 2 z 4

Stalo sa vám, že ste videli niečo, čo tam v skutočnosti nebolo? Počuli, ako niekto volá vaše meno v prázdnom dome? Cítili, že vás niečo alebo niekto sleduje, a keď ste sa otočili, nikto tam nebol? Halucinácie nepatria len do sveta bláznov. Oveľa častejšie sa spájajú so zmyslovou depriváciou, intoxikáciou, chorobou alebo úrazom. Ľudia trpiaci migrénami často vidia malinké postavy v mihotajúcom sa svetle. Ľudia, ktorí strácajú zrak, sa paradoxne môžu ocitnúť vo svete nádherných vizuálnych halucinácií. Halucinácie môže vyvolať horúčka či dokonca stav mysle pri prebúdzaní sa alebo zaspávaní. Na pomedzí sna a reality mŕtvi navštevujú svojich blízkych a dávajú im šancu rozprávať sa s nimi, spomínať. V knihe s názvom Halucinácie doktor Sacks elegantne, zvedavo a empaticky spája príbehy svojich pacientov s vlastnými zážitkami, aby čitateľom a čitateľkám ukázal, čo nám halucinácie môžu povedať o organizácii a štruktúre mozgu, ako ovplyvnili kultúru, folklór a umenie akéhokoľvek národa a prečo sa v nás skrýva potenciál halucinácií, ktoré sú základnou súčasťou nášho bytia.

Oliver Sacksot neurológiai esetleírásaiért és az emberi viselkedés legváratlanabb és legkevésbé ismert megnyilvánulásai iránti szenvedélyes érdeklődése tette közkedveltté. Utolsó esszékötete személyesebb hangvételű elmélkedés arról a megszámlálhatatlan dologról, ami élete során érdekelte: a páfrányok, az úszás és a tintahalak iránti szenvedélyétől a skizofréniával, a demenciával és az Alzheimer-kórral foglalkozó utolsó esettanulmányokig. Az Első szerelmek és utolsó történeteket nemcsak a Sacksra jellemző beleérzés és tudományos alaposság jellemzi, hanem megdöbbentő bepillantást nyújt egy olyan ember gondolataiba, akit egész életében lenyűgözött az őt körülvevő világ, és aki maga is folyamatosan lenyűgözi olvasóit. „Az orvostudomány koszorús költője." The New York Times „Az érdeklődés, a szenvedély és a hála érzése láthatóan egy pillanatra sem apadt el Sacks életében; minden írását ezek hatják át és ragyogják be. Életművét azonban leginkább az új elképzelésekre és tapasztalatokra való nyitottsága, és a változásnak a legemberibb biológiai folyamatként való felfogása forrasztja egységbe." Nicole Krauss, The New York Times Book Review „A korábban kiadatlan esszéket csokorba gyűjtő kötetben a nemrégiben elhunyt népszerű szerző és neurológus az életpályájáról, a fiatalságáról, az elmegyógyászat szakterületéről és sok egyébről elmélkedik... A szelíd, töprengő Sacks a nehezebb témáknál komoly hangot üt meg, de bőven akadnak könnyedebb pillanatok is... [Ez] az utolsó gyűjtemény valóságos csemege a gyógyíthatatlan kíváncsiságban szenvedők számára." Publisher's Weekly

Sbírka různorodých esejů, která je oslavou lidské zvědavosti. Přední světový neurolog Oliver Sacks v ní nahlíží z různých úhlů na svůj život a vzpomíná zejména na to, co jej nejvíc ovlivnilo. Přibližuje své dětství, kdy se poprvé zamiloval do sodíku, draslíku a chlóru a začal provádět první pokusy (někdy ne zcela povedené, jak dokazovala exploze sklenic se špatně zakonzervovanými kvasícími sépiemi), získává první zkušenosti se čtením a knihovnami (knihovna v rodném domě byla jeho nejoblíbenější místností, soupeřila pouze s chemickou laboratoří) a muzei (jednou strávil celou noc v síni fosilních bezobratlých), z nichž se stala celoživotní láska. Autor připomíná některé zajímavé klinické případy ze své praxe, jako byla návštěva odlehlé osady mennonitů, kde se vyskytuje neobvyklý počet tourettiků s různými tiky, nebo epidemii spavého onemocnění se „zastavenými“ pacienty. Popisuje, jak tyto poruchy povětšinou odrážejí pomalu nastávající změny v mozku, kdy dochází k rozrušení samotných základů vědomí a jáství a ke krátkodobému či trvalému pocítění nicoty. Zmiňuje stigma a nepochopení, které takovéto a podobné choroby stále obklopuje, a dotýká se samotného pojetí medicíny, kdy se lékařské techniky a postupy sice změnily, lidský prožitek však nikoli.

From the best-selling author of Gratitude and On the Move, a final volume of essays that showcase Sacks's broad range of interests-from his passion for ferns, swimming, and horsetails, to his final case histories exploring schizophrenia, dementia, and Alzheimer's. Oliver Sacks, scientist and storyteller, is beloved by readers for his neurological case histories and his fascination and familiarity with human behavior at its most unexpected and unfamiliar. Everything in Its Place is a celebration of Sacks's myriad interests, told with his characteristic compassion and erudition, and in his luminous prose.

Two weeks before his death, Oliver Sacks outlined the contents of The River of Consciousness, the last book he would oversee. The best-selling author of On the Move, Musicophilia, and The Man Who Mistook His Wife for a Hat, Sacks is known for his illuminating case histories about people living with neurological conditions at the far borderlands of human experience. But his grasp of science was not restricted to neuroscience or medicine; he was fascinated by the issues, ideas, and questions of all the sciences. That wide-ranging expertise and passion informs the perspective of this book, in which he interrogates the nature not only of human experience but of all life. In The River of Consciousness, Dr. Sacks takes on evolution, botany, chemistry, medicine, neuroscience, and the arts, and calls upon his great scientific and creative heroes-above all, Darwin, Freud, and William James. For Sacks, these thinkers were constant companions from an early age; the questions they explored-the meaning of evolution, the roots of creativity, and the nature of consciousness-lie at the heart of science and of this book. The River of Consciousness demonstrates Sacks's unparalleled ability to make unexpected connections, his sheer joy in knowledge, and his unceasing, timeless endeavor to understand what makes us human.

V knize esejů Řeka vědomí se její autor, neurolog Oliver Sacks, zabývá tématy z oborů, jako je botanika, chemie, me­dicína, neurověda a umění a obrací se na své velké tvůrčí hrdiny vědy zejména Darwina, Freuda a Williama Jamese. Byli jeho věrnými druhy od mladých let a značnou část jeho díla lze vnímat jako jakýsi dlouhý rozhovor, který s nimi vedl. otázky, které zkoumali význam evoluce, kořeny kreativity, podstata vědomí, se nacházejí v samotném středu vědy a této knihy. Oliver Sacks byl stejně jako Darwin bystrým pozorovatelem a velmi rád shromažďoval příklady, z nichž mnohé pocházejí z jeho rozsáhlé korespondence s pacienty a kolegy. Freudovi se zase podobal svou neodbytnou touhou porozumět lidskému chování v jeho nej­záhadnějších rovinách a jeho pozornost podobně jako u Williama Jamese zůstává upřená ke specifičnosti zkušenosti, byť se zabývá náměty teoretické povahy, jako například zkoumáním času, paměti a tvořivosti. Kniha Řeka vědomí, jejíž text Sacks načrtl dva týdny před smrtí, tak prokazuje autorovu jedinečnou schopnost nacházet neočekávatelné spojitosti mezi tématy a skutečnostmi, jeho ryzí radost poznávat a neutuchající snahu porozumět tomu, co nás činí lidmi.

Ako vníma informácie z očí mozog? A čo sa stane, keď sa toto spojenie preruší? Oliver Sacks v knihe Zrak mysle rozpráva príbehy ľudí, ktorí sú schopní orientovať sa vo svete a komunikovať s okolím napriek tomu, že prišli o dôležité funkcie a schopnosti, ktoré považujeme za nevyhnutné. Napríklad schopnosť rozoznávať tváre, zmysel pre trojrozmerný priestor, schopnosť čítať či vnímať prostredie okom. Pre všetkých týchto ľudí je nový spôsob života výzvou a kniha Zrak mysle je testamentom, ako sme my, ľudia, schopní vyrovnať sa s touto výzvou.

Ako vníma informácie z očí mozog? A čo sa stane, keď sa toto spojenie preruší? Oliver Sacks v knihe Zrak mysle rozpráva príbehy ľudí, ktorí sú schopní orientovať sa vo svete a komunikovať s okolím napriek tomu, že prišli o dôležité funkcie a schopnosti, ktoré považujeme za nevyhnutné. Napríklad schopnosť rozoznávať tváre, zmysel pre trojrozmerný priestor, schopnosť čítať či vnímať prostredie okom. Pre všetkých týchto ľudí je nový spôsob života výzvou a kniha Zrak mysle je testamentom, ako sme my, ľudia, schopní vyrovnať sa s touto výzvou.

From the best-selling author of Gratitude, On the Move, and Musicophilia, a collection of essays that displays Oliver Sacks's passionate engagement with the most compelling and seminal ideas of human endeavor: evolution, creativity, memory, time, consciousness, and experience. Oliver Sacks, a scientist and a storyteller, is beloved by readers for the extraordinary neurological case histories (Awakenings, An Anthropologist on Mars) in which he introduced and explored many now familiar disorders--autism, Tourette's syndrome, face blindness, savant syndrome. He was also a memoirist who wrote with honesty and humor about the remarkable and strange encounters and experiences that shaped him (Uncle Tungsten, On the Move, Gratitude). Sacks, an Oxford-educated polymath, had a deep familiarity not only with literature and medicine but with botany, animal anatomy, chemistry, the history of science, philosophy, and psychology. The River of Consciousness is one of two books Sacks was working on up to his death, and it reveals his ability to make unexpected connections, his sheer joy in knowledge, and his unceasing, timeless project to understand what makes us human.

Amikor Oliver Sacks tizenkét éves volt, egy éles szemű tanára ezt írta a bizonyítványába: Sacks még sokra viheti, ha képes lesz féken tartani magát. Ma már tudjuk, hogy Sackset soha semmi nem volt képes féken tartani. A Mozgásban című önéletrajzi könyvét az első oldaltól ahol a motorkerékpárok és a sebesség iránti rajongó fiúként tűnik fel az utolsóig nyughatatlan energia hatja át. Miközben az élményeiről mesél hogyan élt a hatvanas évek elején kezdő neurológusként, drogproblémákkal küzdve Kaliforniában, majd New Yorkban, ahol egy krónikus betegek számára berendezett kórház eldugott termeiben egy rég elfeledett betegségre bukkant , azt is nyomon követhetjük, hogy a páciensei iránti elkötelezettség hogyan vált egyre inkább az élete meghatározó elemévé. Sacks leplezetlen őszintéséggel és humorral mutatja be, hogy ugyanaz a szenvedély hajtotta a fizikai kihívások során ha úszott vagy éppen súlyt emelt , mint az agy titkainak fáradhatatlan kutatása közben. Mesél romantikus és intellektuális szerelmi kalandjairól, a családja és a hazája elhagyása miatti bűntudatáról, a skizofrén bátyjával való kapcsolatáról és azokról az írókról és tudósokról Thom Gunnról, A. R. Lurijáról, W. H. Audenről, Gerald Edelmanről, Francis Crickről , akik hatással voltak rá. A Mozgásban egy páratlanul eredeti orvos és író története, aki megmutatta, milyen sokféle és alapvető módon határozza meg emberi mivoltunkat az agyunk működése. Oliver Sacks életrajzát megelőzően tizenkét könyvet írt, köztük Az elme szeme, a Zenebolondok, A férfi, aki kalapnak nézte a feleségét, Az antropológus a Marson című köteteket, valamint az Ébredéseket, amelyből Robert de Niro és Robin Williams főszereplésével film is készült. A The New York Times az orvostudomány koszorús költőjének nevezte Sackset, aki rendszeresen publikált a The New Yorkerben és a The New York Review of Booksban. 2015-ös haláláig New Yorkban élt, ahol a New York-i Egyetem Orvostudományi Karának neurológiaprofesszoraként tartott előadásokat.

Autobiografie světoznámého britského neurologa Olivera Sackse, který se proslavil svými případovými studiemi fascinujících a neobvyklých lidských příběhů (ať se jedná o epidemii spavé nemoci, která své oběti zanechala na desetiletí v katatonickém stavu, Touretteův syndrom s nekontrolovaně vydávanými zvuky a bizarními tiky či autismus), začíná trochu méně obvykle, než je běžné. Sacks ji psal v době, kdy trpěl rakovinou oka a věděl, že mu již nezbývá mnoho času. Text se z velké části zaobírá osobními tématy, a než se dostaneme k Americe počátku šedesátých let a profesním začátkům v Los Angeles, dozvídáme se o jeho lásce k motorkám, oblibě posilování a každodenního plavání, o depresích a nevyřešených osobních problémech, které vyústily v hluboký pád do světa drog, či jak obtížný život měli homosexuálové v Anglii padesátých let. Sacks tak plně pokračuje ve své zavedené tradici. Propojuje práci neurologa s literární činností a pozoruje sám sebe a svůj život se stejným nadhledem, laskavostí a pronikavostí jako kdysi své pacienty. Za nimi se také vydával do jejich vlastního prostředí a s neobvyklou mírou empatie přibližoval jejich odlišnosti a život žitý v často velmi radikálně změněných podmínkách. I po dlouhodobém pobytu v Americe se však stále považoval za cizince a kladl si otázky, co to znamená domov a jak se vztah k němu během života vyvíjí.

Ve své knize světoznámý neurolog Oliver Sacks netradičně pojednává o migréně, onemocnění, jež postihuje až pětinu žen a šest procent mužů. Detailním přiblížením této nemoci všem lidem s „bolestmi hlavy“ ukazuje, že trpí nejspíše neurologickým, po všech stránkách složitým onemocněním, které v jejich životě sehrává jedinečnou roli a je jakýmsi jejich určitým a osobitým „výrazem“. Migréna tak z tohoto pohledu není nepřítel, jehož je třeba se co nejrychleji zbavit. Je to naopak životně důležité sdělení organismu, kterému je nutno naslouchat, porozumět mu a adekvátně na ně reagovat. Jelikož migréna se vyznačuje mnoha odlišnými projevy, které se mohou výrazně lišit od pacienta k pacientovi, je třeba vždy zvolit individuální přístup beroucí ohled na pacientovu anamnézu, rodinnou historii, biologické a psychologické pozadí. Autor během svého života léčil více než tisíc migreniků a nastudoval historické prameny vztahující se k bolestem hlavy. V knize se čtenář dozví podrobnosti jednotlivých případů i okolnosti, které je třeba brát v úvahu při léčbě tohoto náročně léčitelného onemocnění. Dočteme se mimo jiné i o častých matoucích příznacích, které migrenici zakoušejí, například o zvláštních zrakových halucinacích a pokřiveném vnímání prostoru, času a tělesného obrazu, zvláštních stavech, které našly své vyjádření v mnoha uměleckých dílech.

Hlavním podnětem k sepsání této knihy bylo pro autora jeho obyčejné zranění se zvláštními následky, které utrpěl při nehodě v horách. Oliver Sacks se tak ocitl v postavení pacienta, jehož rutinní chirurgická léčba se zkomplikovala a on na vlastní kůži prožil to, co je předmětem jeho celoživotního bádání - neurologické problémy. Sám na sobě zakusil zážitek odcizení části těla… Myšlenky, které ho v jeho nemoci provázely, byly existenciální povahy: Je možné zachovat si celistvé "já" i v případě, že přijdeme o část těla? Co vlastně znamená toto "já"? "Všechno to bylo ještě pořád ohromně neskutečné. Nebyla to moje noha, co jsem po ní šel, nýbrž mohutná, neohrabaná protéza, bizarní přívěsek, sádrový válec ve tvaru nohy - a navíc válec, který pořád měnil svůj tvar i velikost, jako bych používal jakýsi podivně neobratný a nestálý robotský vynález, naprosto směšnou umělou nohu. Byl to pohyb svého druhu, ale neživočišný, nelidský. Tohle že je chůze? Ptal jsem se sám sebe, a potom se záchvěvem hrůzy: S tímhle že se budu muset smířit pro celý zbytek svého života? To se mi pocit opravdové chůze už nikdy nevrátí? Už nikdy nebudu umět přirozeně, spontánně a svobodně chodit? Budu už od teďka nucen myslet na každý pohyb? Musí být všecko tak složité? Nemůže to být prosté?"

'A humane discourse on the fragility of our minds, of the bodies that give rise to them, and of the world they create for us.' - "Daily Telegraph". Oliver Sacks' compassionate tales of people struggling to adapt to different neurological condition s have fundamentally changed the way we understand our own minds. In "Musicophilia", he examines the powers of music through the individual experiences of patients, musicians and everyday people - those struck by affliction, unusual talent and even, in one case, by lightning - to show not only that music occupies more areas of the brain than language does, but also that it can calm and organize, torment and heal.Always wise and compellingly readable, these stories alter our conception of who we are and how we function, and show us an essential part of what it is to be human. 'Fascinating. Music, as Sacks explains, "can pierce the heart directly". And this is the truth that he so brilliantly focuses upon - that music saves, consoles and nour ishes us' - "Daily Mail". 'Irresistible, astonishing and moving' - "Spectator". 'Deeply warm and sympathetic' - "Guardian".Upozornenie: Vzhľadom na častejšie obmeny vydaní tejto knihy v zahraničí, kus, ktorý vám zašleme, nemusí mať rovnakú obálku ako je zobrazená tu. Zobrazená obálka môže byť iba ilustračná. Obsah knihy aj cena budú však identické, bez ohľadu na obálku.