Oliver Sacks strana 4 z 4

With an introduction by Will Self A classic work of psychology, this international bestseller provides a groundbreaking insight into the human mind. If a man has lost a leg or an eye, he knows he has lost a leg or an eye; but if he has lost a self - himself - he cannot know it, because he is no longer there to know it. In this extraordinary book, Dr. Oliver Sacks recounts the stories of patients struggling to adapt to often bizarre worlds of neurological disorder. Here are people who can no longer recognize everyday objects or those they love; who are stricken with violent tics or shout involuntary obscenities; who have been dismissed as autistic or retarded, yet are gifted with uncanny artistic or mathematical talents. If inconceivably strange, these brilliant tales illuminate what it means to be human. A provocative exploration of the mysteries of the human mind, The Man Who Mistook His Wife for a Hat is a million-copy bestseller by the twentieth century's greatest neurologist.

Stalo sa vám, že ste videli niečo, čo tam v skutočnosti nebolo? Počuli, ako niekto volá vaše meno v prázdnom dome? Cítili, že vás niečo alebo niekto sleduje, a keď ste sa otočili, nikto tam nebol? Halucinácie nepatria len do sveta bláznov. Oveľa častejšie sa spájajú so zmyslovou depriváciou, intoxikáciou, chorobou alebo úrazom. Ľudia trpiaci migrénami často vidia malinké postavy v mihotajúcom sa svetle. Ľudia, ktorí strácajú zrak, sa paradoxne môžu ocitnúť vo svete nádherných vizuálnych halucinácií. Halucinácie môže vyvolať horúčka, či dokonca stav mysle pri prebúdzaní sa alebo zaspávaní. Na pomedzí sna a reality mŕtvi navštevujú svojich blízkych a dávajú im šancu rozprávať sa s nimi, spomínať. V knihe s názvom HALUCINÁCIE doktor Sacks elegantne, zvedavo a empaticky spája príbehy svojich pacientov s vlastnými zážitkami, aby čitateľom ukázal, čo nám halucinácie môžu povedať o organizácii a štruktúre mozgu, ako ovplyvnili kultúru, folklór a umenie akéhokoľvek národa a prečo sa v nás skrýva potenciál halucinácií, ktoré sú základnou súčasťou nášho bytia.

Stalo sa vám, že ste videli niečo, čo tam v skutočnosti nebolo? Počuli, ako niekto volá vaše meno v prázdnom dome? Cítili, že vás niečo alebo niekto sleduje, a keď ste sa otočili, nikto tam nebol? Halucinácie nepatria len do sveta bláznov. Oveľa častejšie sa spájajú so zmyslovou depriváciou, intoxikáciou, chorobou alebo úrazom. Ľudia trpiaci migrénami často vidia malinké postavy v mihotajúcom sa svetle. Ľudia, ktorí strácajú zrak, sa paradoxne môžu ocitnúť vo svete nádherných vizuálnych halucinácií. Halucinácie môže vyvolať horúčka, či dokonca stav mysle pri prebúdzaní sa alebo zaspávaní. Na pomedzí sna a reality mŕtvi navštevujú svojich blízkych a dávajú im šancu rozprávať sa s nimi, spomínať. V knihe s názvom HALUCINÁCIE doktor Sacks elegantne, zvedavo a empaticky spája príbehy svojich pacientov s vlastnými zážitkami, aby čitateľom ukázal, čo nám halucinácie môžu povedať o organizácii a štruktúre mozgu, ako ovplyvnili kultúru, folklór a umenie akéhokoľvek národa a prečo sa v nás skrýva potenciál halucinácií, ktoré sú základnou súčasťou nášho bytia.

Oliver Sacks új könyve veszélyes olvasmány, a gyengébb idegzetűek számára inkább kerülendő. Könnyen ráébredhetünk ugyanis, hogy rendszeresen vannak szaglási és akusztikus hallucinációink, hogy a látókérgünk néha torz percepciókkal szórakoztatja saját magát... A könyv végén olyan fejezeteken borzonghatunk, mint a kísértetjárta elme, narkolepszia vagy éjszakai szörnyek - amelyekben arról van szó, mi történik akkor, amikor önmagunkat hallucináljuk. Az agy legnagyobb mutatványa az elme, az elme legnagyobb mutatványa az éntudat. Az agyunk néha unatkozik, vagy ilyen-olyan okból, például betegség, sérülés miatt nem kap elegendő ingert, és a nélkülöző agykéreg spontán tevékenykedni kezd. Az elménk pedig, mit tehet mást, tudatja velünk, hogy hallucinálunk. Nem is hinnénk, milyen gyakran és milyen intenzíven. Máig tartja magát az a téveszme, hogy a hallucináció súlyos elmezavarok jele. Pedig mindannyian hallucinálunk, ez az emberi lét természetes velejárója. Ilyen például, amikor elalvás előtt különböző akusztikus és vizuális benyomásaink vannak, amit szinte mindenki megtapasztalt már. Sacks könyve, amellett, hogy szórakoztató olvasmány, finomítja az önmagunkról alkotott képünket. Az elménk rácsodálkozik önmagára: ezt mind én csinálom magammal? Új megvilágításba helyezi az epilepsziát, a narkolepsziát, a fantomvégtagok és a kísértetjárás jelenségét.

"Oliver Sacks has become the world's best-known neurologist. His case studies of broken minds offer brilliant insight into the mysteries of consciousness". ("Guardian"). In his most extraordinary book, Oliver Sacks recounts the stories of patients lost in the bizarre, apparently inescapable world of neurological disorders. These are case studies of people who have lost their memories and with them the greater part of their pasts; who are no longer able to recognize people or common objects; whose limbs have become alien; and, who are afflicted and yet are gifted with uncanny artistic or mathematical talents. In Dr Sacks' splendid and sympathetic telling, each tale is a unique and deeply human study of life struggling against incredible adversity. "Populated by a cast as strange as that of the most fantastic fiction ...Dr Sacks shows the awesome powers of our mind and just how delicately balanced they have to be". ("Sunday Times"). "This book is for everybody who has felt from time to time that certain twinge of self-identity and sensed how easily, at any moment, one might lose it". ("The Times"). "A gripping journey into the recesses of the human mind". ("Daily Mail").

Halucinace kdysi platily za královskou cestu do nevědomí. Nejedna kultura je, spolu se sny, považuje za zvláštní, vyšší stav vědomí a snaží se je aktivně navozovat pomocí duchovních cvičení, meditace, drog nebo odloučení. Soudobá západní kultura však v halucinacích vidí spíše příznak šílenství nebo znamení, že se s mozkem děje něco hrozného. Tento postoj dokládá i role, již hrály v čarodějnických procesech. Tyto prožitky se totiž naší každodennosti vymykají natolik, že závažně zpochybňují náš zažitý pohled na svět. Halucinace mají mnoho podob a příčin – mohou souviset s očními potížemi, se spánkovou obrnou, migrénou, mohou být jednoduché nebo složité, hudební nebo hlasové. Mohou to být halucinace fantomových údů po amputaci končetiny, halucinace sebe samého neboli halucinace dvojníka, jakéhosi alter ega. Za jejich vznik může například epilepsie, vysoké horečky v dětství, cukrovka, plicní choroby, otrava alkoholem či abstinenční syndrom. Jsou snad geometrické vzory, jež vídáme při migréně a dalších stavech, předobrazem motivů, které známe z výtvarných děl Austrálců? Mohou být plodem halucinací i elfové, skřítci, šotci a víly našich lidových tradic? Jsou děsivé halucinace nočních můr inspirací pro naše představy démonů, čarodějnic či zlomyslných mimozemšťanů? Podílejí se „extatické“ epileptické záchvaty, jimiž trpěl například Dostojevskij, na vzniku konceptu božství? Posiluje nehmotnost halucinací naši víru v duchy a přízraky? Proč všechny známé kultury hledaly a nacházely halucinogenní drogy a používaly je k posvátným účelům?

Do týchto siedmich paradoxných príbehov neurologických porúch a kreativity Oliver Sacks vložil nesmiernu empatiu a ľudskosť, vďaka ktorým sú jeho klinické poviedky oceňované na celom svete. Autor úspešnej knihy Muž, ktorý si mýlil manželku s klobúkom čitateľovi otvára zvláštne svety svojich pacientov – umelca, ktorý stratil schopnosť rozoznávať a vidieť farby, chirurga, ktorý dokáže operovať napriek rôznych tikom a začínajúcemu Tourettovmu syndrómu a autistickej profesorky, ktorá má doktorát z prírodných vied, ale je taká fascinovaná komplikovaným svetom ľudských emócií, že sa cíti ako „antropologička na Marse“. Prostredníctvom príbehov týchto výnimočných ľudí, doktor Sacks skúma, ako cítime, vnímame a spomíname a pátra po tom, čo z toho z nás robí vzácne ľudské bytosti. „Majstrovské dielo, ktoré je radosť čítať. Sacks dáva nádej tým, ktorým ju zobrali. Už len vďaka tomu je táto kniha taká cenná.“ Chicago Tribune Oliver Sacks sa narodil v roku 1933 v Londýne do rodiny vedcov a prírodovedcov. Medicínu vyštudoval v Oxforde a pracoval ako stážista v nemocniciach v Spojených štátoch. Od roku 1965 žije v New Yorku, kde prednáša na katedre neurológie lekárskej fakulty NYU a pracuje ako neurológ v charitatívnom domove dôchodcov. Doktor Sacks, ktorému sa často hovorí aj „básnik neurológie“ pravidelne prispieva do časopisov New Yorker a New York Review of Books, ako aj rôznych medicínskych časopisov. Je autorom jedenástich kníh.

Have you ever seen something that wasn't really there? Heard someone call your name in an empty house? Sensed someone following you and turned around to find nothing? Hallucinations don't belong wholly to the insane. Much more commonly, they are linked to sensory deprivation, intoxication, illness, or injury. In some conditions, hallucinations can lead to religious epiphanies or even the feeling of leaving one's own body. Humans have always sought such life-changing visions, and for thousands of years have used hallucinogenic compounds to achieve them. In this book, with his usual elegance, curiosity, and compassion, Dr Sacks weaves together stories of his patients and of his own mind-altering experiences to illuminate what hallucinations tell us about the organization and structure of our brains, how they have influenced every culture's folklore and art, and why the potential for hallucination is present in us all, a vital part of the human condition.

Neurológ Oliver Sacks v dvadsiatich štyroch kapitolách rozpráva príbehy ľudí, ktorí napriek rôznym zvláštnym neurologickým poruchám dokážu žiť plnohodnotný, kreatívny a napĺňajúci život. Oliver Sacks vo svojej najznámejšej knihe rozpráva príbehy pacientov, ktorí sa stratili v bizarnom svete neurologických porúch. Sacks spísal príbehy ľudí, ktorí stratili spomienky a s nimi svoju minulosť a život, ľudí, ktorí nie sú schopní rozoznávať tváre svojich blízkych, ľudí s postihnutím, ktorí majú zvláštne umelecké či matematické nadanie. V citlivom rozprávaní doktora Sacksa sa z každej poviedky stáva jedinečná a ľudská štúdia živej bytosti bojujúcej proti nepredstaviteľnej chorobe.

Dočteme se o jedincích, kteří mají dokonalý zrak, ale nepoznají své vlastní děti, o nevidomých, kteří se stávají hypervizuálními nebo kteří se orientují pomocí zraku jazyka ti všichni autorovi dávají podněty k zásadním otázkám, které míří ke koře nům některých velmi zvláštních paradoxů: Jak vlastně vidíme? Jak myslíme? Jak důležitá je vnitřní představivost? Jak to, že ačkoli psaní je staré pouze pět tisíc let, lidé se vyznačují univerzální, zdánlivě vrozenou schopností číst? Případové studie , podané typickým literárním a empatickým stylem, vypráví o lidech, kteří se byli nuceni po ztrátě údajně nezbytných smyslů, jako je řeč či zrak nebo schopnost rozeznávat tváře, čtení či vnímání trojrozměrného prostoru, adaptovat na radikálně nový zp ůsob komunikace. Setkáváme se tak s koncertní pianistkou Lilian, jejíž potíže začínají ztrátou schopnosti číst noty, až je pro ni nakonec nemožné rozeznat každodenní předměty; s neurobioložkou Sue, která nikdy neviděla svět trojrozměrně a stereoskop ické vidění získala až ve svých padesáti letech; s Pat, která se po dlouhých letech izolace stane vyhledávaným společenským člověkem, přestože trpí afázií a není schopna vyjádřit se celou větou, či s Howardem, úspěšným spisovatelem, před nímž leží nu tnost nalézt způsob, jak nadále vykonávat svou profesi i poté, co mu mrtvice zničí schopnost číst.

A humane discourse on the fragility of our minds, of the bodies that give rise to them, and of the world they create for us. This book is filled with wonders' Daily Telegraph Oliver Sacks' compassionate tales of people struggling to adapt to different neurological conditions have fundamentally changed the way we think of our own minds. In Musicophilia, he examines the powers of music through the individual experiences of patients, musicians and everyday people -- those struck by affliction, unusual talent and even, in one case, by lightning -- to show not only that music occupies more areas of our brain than language does, but also that it can torment, calm, organize and heal. Always wise and compellingly readable, these stories alter our conception of who we are and how we function, and show us an essential part of what it is to be human. 'Fascinating. Music, as Sacks explains, "can pierce the heart directly". And this is the truth that he so brilliantly focuses upon -- that music saves, consoles and nourishes us' Daily Mail 'An elegantly outlined series of case studies ...which reveal the depth to which music grips so many people' Observer

Ve své nejzásadnější knize neurolog Oliver Sacks přibližuje neobyčejné příběhy dvaceti pacientů dlouhodobě žijících v nemocnici pro chronicky nemocné. Tito lidé přežili pozapomenutou velkou epidemii spavé nemoci, jež ve dvacátých letech minulého století zasáhla celý svět. Podivuhodné explozivní probuzení ze somnambulního, často absolutně nehybného a na vnějším okolí zcela závislého stavu, ve kterém přežívali několik desetiletí, umožní až použití nového léku, L-DOPY. Dozvíme se tak podrobně a z první ruky (neboť autor vyznává osobní přístup a setkání s pacienty tváří v tvář), jaký byl jejich život předtím, jak absolutně "zpomalení" byli, a jak se postupně probouzeli, stávali aktivnějšími, doslova "zrychlenějšími", vraceli se do života, ve světě, který byl pro ně úplně nový a cizí, a jak se vypořádávali s leckdy druhým pólem: tiky, nutkáním, patologickou euforií. Osudy jednotlivých pacientů se liší, jak co se týče rodinné situace, věku, kdy je nemoc postihla, tak i anamnézou či reakcí na lék. Neobyčejné a dojemné příběhy, které kniha vypráví, ze začátku odbornou veřejností přijímaná kontroverzně, dnes oslavovaná jako lékařská klasika, vyšly poprvé v sedmdesátých letech a od té doby inspirovaly vznik televizního dokumentárního filmu, rozhlasové hry, divadelní hry dramatika Harolda Pintera a celovečerního filmu Čas probuzení nominovaného na Oscara v hlavní roli s Robertem De Nirem a Robinem Williamsem.

V této knize, plné fascinujících a neobvyklých lidských příběhů, nás jeden z nejznámějších současných neurologů a psychologů uvádí do světa svých pacientů. Jejich životy, nemoci i odlišnosti popisuje s neobvyklou mírou empatie a představuje je jako hluboce lidské bytosti.

Doktor Oliver Sacks na své průzkumné cestě za poznáním mozku a lidské psychiky tentokrát opustil nemocnici a vydal se za svými pacienty do prostředí, kde opravdu žijí. Seznámil se tak s ohromujícími a paradoxními lidskými příběhy o životě v často velmi radikálně změněných podmínkách, kdy přežít umožňují podivuhodné schopnosti rekonstrukce a adaptace, kterými jsme my lidé vybaveni. V knize najdeme například příběh malíře, který se po autonehodě stal barvoslepým, přesto se ve své tvorbě nevzdal barevného zobrazování světa; dočteme se o osudech mladého muže, jemuž nádor v hlavě zničil "paměťový systém", následně oslepl, ale v rytmu hudby byl přesto schopen svět vnímat; o chirurgovi s Tourettovým syndromem, který nekontrolovaně vydával zvuky a trpěl bizarními tiky, přesto však dokázal operovat a pilotovat letadlo; o případu muže, který byl od dětství slepý, po operaci začal vidět, ale nedokázal tento smysl plnohodnotně užívat; o geniálních autistech s neuvěřitelnými paměťovými schopnostmi; nahlédneme do života vědecké pracovnice, která není v soukromém životě schopna emocí a nedokáže se orientovat v nejjednodušších mezilidských vztazích, ale intuitivně rozumí chování zvířat.

Oliver Sacks, nazývaný „dvorní básník medicíny“, ve své zatím poslední knize s názvem Musicophilia pátrá po místě, které hudba v našem mozku obývá, a po tom, jak ovlivňuje náš psychický i fyzický stav. Stejně jako ve svých dřívějších knihách se pokouší porozumět zkušenostem lidí, kteří vykazují různé neurologické odlišnosti, v tomto případě je to specifické vnímání a přijímání hudby. Zabývá se těmi, které hudba, ať již její poslech nebo aktivní provozování, nejen obohatila a potěšila, ale doslova zázračně vrátila zpět do života. Dočteme se tak o chirurgovi, který po zasažení bleskem náhle začne být posedlý hrou Chopina; o amnesiakovi, jehož paměť trvá pouhých sedm vteřin pro vše vyjma hudby; o dětech s Williamsovým syndromem, které hudbou doslova žijí; dozvíme se o tom, jak hudba dokáže rozhýbat jinak „ztuhlé“ parkinsoniky, vkládá slova do úst lidem, kteří prodělali mozkovou příhodu a jinak nemluví; přiblíží nám život lidí s „amúzií“, kterým zní symfonie jako řinčení hrnců a pánviček atp.