Oliver Sacks

Sbírka sedmi povídkově-fejetonistických příběhů neurologických pacientů Olivera Sackse, renomovaného neurologa a mistra vypravěčství, vezme čtenáře na další objevnou cestu do fascinujícího světa lidské mysli. Antropoložka na Marsu obsahuje sedm příběhů lidí, kteří se vyrovnávají s neurologickými poruchami (poškození mozku, autismus či Touretteův syndrom), a odhaluje, jak se jejich zkušenosti dotýkají hloubky existence. Sacks s neobyčejnou empatií, porozuměním a citlivostí zkoumá, jak tyto stavy formují identitu a život jednotlivce, chování a vnímání reality. Každý z příběhů je nejen vědeckou analýzou, ale také lidským příběhem, který čtenáře nutí zamyslet se nad člověčenstvím. Sacksova schopnost propojit neurologii s uměním a filozofií činí z knihy nezapomenutelný zážitek. V době, kdy se hovoří o duševním zdraví a porozumění odlišnostem, je Sacksova práce cenným zdrojem poznání a inspirace, protože pomáhá chápat složitost lidské psychiky a vyzývá k toleranci a empatii. Kniha volně navazuje na knihu Muže, který si pletl manželku s kloboukem.

Oliver Sacks, one of the great humanists of our age – who describes himself in these pages as a ‘philosophical physician’ and an ‘astronomer of the inward’ – wrote to an eclectic array of family and friends. Most were scientists, artists, and writers, even statesmen: Francis Crick, Antonio Damasio, Jane Goodall, W. H. Auden, Susan Sontag, Stephen Jay Gould, Björk, and his first cousin, Abba Eban. But many of the most eloquent letters in this collection are addressed to the ordinary people who wrote to him with their odd symptoms and questions, to whom he responds with a sense of generosity and wonder. With some correspondents, Sacks shares his struggle for recognition and acceptance both as a physician and as a gay man, providing intimate accounts as well of his passions for competitive weightlifting, motorcycles, botany, and music. With others, he chronicles his penchant for testing the boundaries of authority, the discovery of his writer’s voice, and his explosive seasons of discovery with the patients who populate his book Awakenings. His descriptions of travels as a young man and the extraordinary people he encounters can be lyrical, ferocious, penetrating and hilarious. Many of his musings include the first detailed sketches of an essay forming in his mind, or miniature case histories rivalling those in his beloved essay collections. Sensitively selected and introduced by Kate Edgar, Sacks’s longtime editor, the letters trace the arc of a remarkable life and reveal an often surprising portrait of Sacks as he wrestles with the workings of his own brain and mind.

Audiokniha Muž, který si pletl manželku s kloboukem, kterou napsal Oliver Sacks. Kdy si začnete plést manželku s kloboukem? Tehdy, když váš mozek ztratí schopnost rozpoznávat detaily a všechny kulaté předměty mu připadají stejné, hlava manželky jako klobouk… A co teprve muž, jemuž se zdálo, že se stal psem, a ráno se probudil s mimořádně vyvinutým smyslem pro rozeznávání pachů a s nutkavou potřebou vše očichávat.

Oliver Sacks je dnes snad nejslavnější neuropsycholog na světě. Jeho „klinické povídky“ nejsou jen nezúčastněné kazuistiky kuriózních případů. Autor v nich totiž popisuje životy, nemoci i odlišnosti svých pacientů s neobvyklou mírou empatie a představuje je jako hluboce lidské bytosti. V knize se dočteme například o slepé sochařce, která svůj talent objevila až v šedesáti letech, neboť do té doby měla ochrnuté ruce, o nahluchlé ženě, která slyšela nepřetržitě hrát irskou hudbu a měla za to, že to jen její zubní plomba funguje jako krystalka, o muži, jemuž se zdálo, že se stal psem, a ráno se probudil s mimořádně vyvinutým smyslem pro rozeznávání pachů a vůní a s nutkavou potřebou vše očichávat, o dalším, jinak nikterak výjimečném člověku, který znal nazpaměť všech šest tisíc stran hudebního slovníku, či o dvojčatech, která uměla odříkávat prvočísla až po ta dvanáctimístná, ale nesvedla jednoduché sčítání a odčítání. Příběh muže, který si pletl manželku s kloboukem, byl dokonce využit jako námět pro operu skladatele Michaela Nymana, která byla uvedena i v České republice.

Oliver Sacks je dnes snad nejslavnější neuropsycholog na světě. Jeho „klinické povídky“ nejsou jen nezúčastněné kazuistiky kuriózních případů. Autor v nich totiž popisuje životy, nemoci i odlišnosti svých pacientů s neobvyklou mírou empatie a představuje je jako hluboce lidské bytosti. V knize se dočteme například o slepé sochařce, která svůj talent objevila až v šedesáti letech, neboť do té doby měla ochrnuté ruce, o nahluchlé ženě, která slyšela nepřetržitě hrát irskou hudbu a měla za to, že to jen její zubní plomba funguje jako krystalka, o muži, jemuž se zdálo, že se stal psem, a ráno se probudil s mimořádně vyvinutým smyslem pro rozeznávání pachů a vůní a s nutkavou potřebou vše očichávat, o dalším, jinak nikterak výjimečném člověku, který znal nazpaměť všech šest tisíc stran hudebního slovníku, či o dvojčatech, která uměla odříkávat prvočísla až po ta dvanáctimístná, ale nesvedla jednoduché sčítání a odčítání. Příběh muže, který si pletl manželku s kloboukem, byl dokonce využit jako námět pro operu skladatele Michaela Nymana, která byla uvedena i v České republice. Oliver Sacks (1933–2015) byl britský lékař, který žil od roku 1965 v New Yorku a věnoval se neurologické praxi. Byl znám svými knihami, v nichž čtenáře seznamoval s nejzajímavějšími klinickými případy své praxe, ale zároveň se hluboce zamýšlel nad otázkami vztahu mozku, duše a nemoci. Jeho dílo bylo přeloženo do mnoha jazyků a vyšlo i v češtině. Kniha Probouzení se stala předlohou pro film Čas probuzení (1990), jenž byl nominován na Oscara.

Oliver Sacks, autor bestsellerov Muž, ktorý si mýlil manželku s klobúkom, Antropologička na Marse či Zrak mysle, je známy svojimi klinickými príbehmi o ľuďoch žijúcich s nie bežnými neurologickými ochoreniami. Jeho chápanie vedy sa však neobmedzovalo len na neurológiu alebo medicínu; fascinovali ho problémy, myšlienky a otázky všetkých vied. Jeho vášeň sa odráža aj v tejto knihe, v ktorej sa pýta na podstatu nielen ľudskej skúsenosti, ale celého života. Doktor Sacks sa v knihe Rieka vedomia zaoberá evolúciou, botanikou, chémiou, medicínou, neurovedou a umením a odvoláva sa na svojich veľkých vedeckých a tvorivých hrdinov – predovšetkým Charlesa Darwina, Sigmunda Freuda a Williama Jamesa. Títo myslitelia ho sprevádzali od mladosti; otázky, ktoré skúmali – zmysel evolúcie, korene tvorivosti a povaha vedomia –, tvoria srdce vedy a tejto knihy.

Mnohé prejavy migrény sa môžu u jednotlivých ľudí výrazne líšiť, dokonca aj u toho istého jednotlivca v rôznych obdobiach. Medzi najpresvedčivejšie a najmätúcejšie z týchto príznakov patria zvláštne zrakové halucinácie a skreslenie priestoru, času a obrazu tela, ktoré sa u migrenikov niekedy vyskytujú. Zobrazenia týchto zvláštnych stavov sa dostali do mnohých umeleckých diel, od nebeských vízií Hildegardy von Bingen až po Alicu v krajine zázrakov. Doktor Oliver Sacks tvrdí, že migrénu nemožno chápať len ako chorobu, ale treba ju vnímať ako komplexný stav, ktorý zohráva v živote každého jednotlivca jedinečnú úlohu.

Muž, ktorý si mýlil manželku s klobúkom Oliver Sacks vo svojej najznámejšej knihe rozpráva dvadsaťštyri príbehov ľudí so zvláštnymi neurologickými poruchami – je tu muž, ktorý si mýlil manželku s klobúkom, ľudia, ktorým sa v hlave spustila hudba z ich detstva, ktorí prestali rozoznávať tváre svojich blízkych či časti vlastného tela. Antropologička na Marse Do siedmich paradoxných príbehov neurologických porúch a kreativity Oliver Sacks vložil nesmiernu empatiu a ľudskosť, vďaka ktorým sú jeho klinické poviedky oceňované na celom svete. Autor čitateľovi otvára zvláštne svety svojich pacientov – umelca, ktorý stratil schopnosť rozoznávať a vidieť farby, chirurga, ktorý dokáže operovať napriek rôznych tikom a začínajúcemu Tourettovmu syndrómu, a autistickej profesorky, ktorá má doktorát z prírodných vied, ale je taká fascinovaná komplikovaným svetom ľudských emócií, že sa cíti ako „antropologička na Marse“. Migréna Mnohé prejavy migrény sa môžu u jednotlivých ľudí výrazne líšiť, dokonca aj u toho istého jednotlivca v rôznych obdobiach. Medzi najpresvedčivejšie a najmätúcejšie z týchto príznakov patria zvláštne zrakové halucinácie a skreslenie priestoru, času a obrazu tela, ktoré sa u migrenikov niekedy vyskytujú.

A nagy sikerű Ébredések szerzőjének klasszikusa Hogyan lehet úgy élni, ha nem ismerjük fel az arcokat, vagy arcot látunk ott is, ahol nincs? Miképpen boldogulhatunk a mindennapokban, ha csak a tőlünk jobbra lévő dolgokat érzékeljük, a balra esőket nem? Oliver Sacks meghökkentő orvosi esettörténeteiben a hangsúly nem a betegségek rémséges leírásán van; a szerzőt a fogyatékosságaival küzdő ember belső világa érdekli. Soha nem téveszti szem elől, hogy az orvostudomány "tárgya" végső soron nem a betegség, hanem a betegség sújtotta, szenvedő, küszködő ember. Történeteit olvasva rácsodálkozunk az emberi természet és képességek lenyűgöző sokszínűségére, egyben felülvizsgálhatjuk a fogyatékosságról vallott nézeteinket. Oliver Sacks (1933-2015) brit származású amerikai neurológus és író. Ébredések (1973) című kötetéből Robert De Niro és Robin Williams főszereplésével nagy sikerű film készült, amelyet Oscar-díjra jelöltek. A férfi, aki kalapnak nézte a feleségét című könyvét Peter Brook vitte színpadra. A szerző saját balesetét feldolgozó műve, a Fél lábbal a földön 2007-ben, az élettől búcsúzó, Hála című kötete 2017-ben jelent meg magyarul a Park Könyvkiadónál.

Do siedmich paradoxných príbehov neurologických porúch a kreativity Oliver Sacks vložil nesmiernu empatiu a ľudskosť, vďaka ktorým sú jeho klinické poviedky oceňované na celom svete. Autor úspešnej knihy Muž, ktorý si mýlil manželku s klobúkom čitateľovi otvára zvláštne svety svojich pacientov - umelca, ktorý stratil schopnosť rozoznávať a vidieť farby, chirurga, ktorý dokáže operovať napriek rôznych tikom a začínajúcemu Tourettovmu syndrómu, a autistickej profesorky, ktorá má doktorát z prírodných vied, ale je taká fascinovaná komplikovaným svetom ľudských emócií, že sa cíti ako "antropologička na Marse". Prostredníctvom príbehov týchto výnimočných ľudí doktor Sacks skúma, ako cítime, vnímame a spomíname, a pátra po tom, čo z toho z nás robí vzácne ľudské bytosti.

Oliver Sacks vo svojej najznámejšej knihe rozpráva dvadsaťštyri príbehov ľudí so zvláštnymi neurologickými poruchami - je tu muž, ktorý si mýlil manželku s klobúkom, ľudia, ktorým sa v hlave spustila hudba z ich detstva, ktorí prestali rozoznávať tváre svojich blízkych či časti vlastného tela. V citlivom rozprávaní doktora Sacksa sa z každej poviedky stáva jedinečná a ľudská štúdia živej bytosti bojujúcej proti nepredstaviteľnej chorobe. "Postavy doktora Sacksa sú takmer románové. Dokazujú, aké úžasné schopnosti má náš mozog a aká krehká je naša myseľ." Sunday Times

If a man has lost a leg or an eye, he knows he has lost a leg or an eye; but if he has lost a self – himself – he cannot know it, because he is no longer there to know it. In this extraordinary book, Dr. Oliver Sacks recounts the stories of patients struggling to adapt to often bizarre worlds of neurological disorder. Here are people who can no longer recognize everyday objects or those they love; who are stricken with violent tics or shout involuntary obscenities, and yet are gifted with unusually acute artistic or mathematical talents. If sometimes beyond our surface comprehension, these brilliant tales illuminate what it means to be human. A provocative exploration of the mysteries of the human mind, The Man Who Mistook His Wife for a Hat is a million-copy bestseller by the twentieth century's greatest neurologist. Part of the Picador Collection, a series showcasing the best of modern literature.

Posmrtne vydaný súbor esejí úspešného autora kníh Muž, ktorý si mýlil manželku s klobúkom, Antropologička na Marse, Halucinácie či Zrak mysle je ukážkou širokého záberu záujmov Olivera Sacka od vášne pre paprade, plávanie a múzeá po jeho záverečné klinické príbehy o schizofrénii, demencii a Alzheimerovej choroby. Vedca a spisovateľa Olivera Sacksa si čitatelia obľúbili vďaka jeho klinickým prípadom z neurológie a fascinácii tými najneočakávanejšími a najnezvyčajnejšími prejavmi ľudského správania a snahe o ich pochopenie. Všetko na svojom mieste je oslavou jeho nespočetných záujmov, o ktorých píše so svojím typickým šarmom a erudovanosťou a vycibreným štýlom. Je to ohromujúci pohľad do mysle človeka fascinovaného okolitým svetom, ktorý aj po smrti naďalej fascinuje svojich čitateľov.

From the bestselling author of On Gratitude and On the Move. In this spirited volume, Oliver Sacks examines the many passions of his own life - both as a doctor engaged with the central questions of human existence, and as a polymath conversant in all the sciences. Why do humans need gardens? How, and when, does a physician tell his patient she has Alzheimer's? What is social media doing to our brains? In several of the compassionate case histories collected here, Sacks considers for the first time the enigmas of depression, psychosis, and schizophrenia, and in others he returns to conditions that have long fascinated him: Tourette's syndrome, ageing, dementia, and hallucinations. In counterpoint to these elegant investigations of what makes us human, this volume also includes pieces that celebrate Sacks's love of the natural world - and his last meditations on life in the twenty-first century. Everything in Its Place gives us an intimate portrait of a master writer and thinker at work.

Oliver Sacksot neurológiai esetleírásaiért és az emberi viselkedés legváratlanabb és legkevésbé ismert megnyilvánulásai iránti szenvedélyes érdeklődése tette közkedveltté. Utolsó esszékötete személyesebb hangvételű elmélkedés arról a megszámlálhatatlan dologról, ami élete során érdekelte: a páfrányok, az úszás és a tintahalak iránti szenvedélyétől a skizofréniával, a demenciával és az Alzheimer-kórral foglalkozó utolsó esettanulmányokig. Az Első szerelmek és utolsó történeteket nemcsak a Sacksra jellemző beleérzés és tudományos alaposság jellemzi, hanem megdöbbentő bepillantást nyújt egy olyan ember gondolataiba, akit egész életében lenyűgözött az őt körülvevő világ, és aki maga is folyamatosan lenyűgözi olvasóit. "Az orvostudomány koszorús költője." The New York Times "Az érdeklődés, a szenvedély és a hála érzése láthatóan egy pillanatra sem apadt el Sacks életében; minden írását ezek hatják át és ragyogják be. Életművét azonban leginkább az új elképzelésekre és tapasztalatokra való nyitottsága, és a változásnak a legemberibb biológiai folyamatként való felfogása forrasztja egységbe." Nicole Krauss, The New York Times Book Review "A korábban kiadatlan esszéket csokorba gyűjtő kötetben a nemrégiben elhunyt népszerű szerző és neurológus az életpályájáról, a fiatalságáról, az elmegyógyászat szakterületéről és sok egyébről elmélkedik... A szelíd, töprengő Sacks a nehezebb témáknál komoly hangot üt meg, de bőven akadnak könnyedebb pillanatok is... [Ez] az utolsó gyűjtemény valóságos csemege a gyógyíthatatlan kíváncsiságban szenvedők számára." Publisher's Weekly

Stalo sa vám, že ste videli niečo, čo tam v skutočnosti nebolo? Počuli, ako niekto volá vaše meno v prázdnom dome? Cítili, že vás niečo alebo niekto sleduje, a keď ste sa otočili, nikto tam nebol? Halucinácie nepatria len do sveta bláznov. Oveľa častejšie sa spájajú so zmyslovou depriváciou, intoxikáciou, chorobou alebo úrazom. Ľudia trpiaci migrénami často vidia malinké postavy v mihotajúcom sa svetle. Ľudia, ktorí strácajú zrak, sa paradoxne môžu ocitnúť vo svete nádherných vizuálnych halucinácií. Halucinácie môže vyvolať horúčka či dokonca stav mysle pri prebúdzaní sa alebo zaspávaní. Na pomedzí sna a reality mŕtvi navštevujú svojich blízkych a dávajú im šancu rozprávať sa s nimi, spomínať. V knihe s názvom Halucinácie doktor Sacks elegantne, zvedavo a empaticky spája príbehy svojich pacientov s vlastnými zážitkami, aby čitateľom a čitateľkám ukázal, čo nám halucinácie môžu povedať o organizácii a štruktúre mozgu, ako ovplyvnili kultúru, folklór a umenie akéhokoľvek národa a prečo sa v nás skrýva potenciál halucinácií, ktoré sú základnou súčasťou nášho bytia.