Jaroslav Seifert strana 5 z 5

„Kdybych tě viděl nahou na dně vany s koleny v těsném semknutí, tvé tělo by se podobalo psaní uprostřed s černou pečetí.“ Výsostný lyrik, nositel Nobelovy ceny Jaroslav Seifert je asi nejznámějším českým poetou. Vytvořil si vlastní styl, jehož středobodem byl Eros a milostný cit vztahovaný postupně ke všem ostatním oblastem reality. Tradiční formy i zpracování odvěkých archetypálních námětů dovedl k dokonalosti. Výbor s názvem Venuši dát hlavu do dlaní vychází z básní právě z této Seifertovy nejznámější polohy – virtuozní milostné poezie.

Po mnoha letech vychází původní kompletní vydání úchvatných vzpomínek jediného českého nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta.

Po více než deseti letech vychází zcela nový, objevně koncipovaný a obsáhlý výbor z celoživotního díla jednoho z největších, nejmilovanějších a nejčtenějších českých básníků, nositele Nobelovy ceny za literaturu. Editor představuje Jaroslava Seiferta v celé šíři jeho tvorby. Knihu doplňuje unikátní obrazová příloha, studie o autorovi, kalendárium jeho života a díla a výběrová bibliografie. Kniha vychází jako další svazek základní řady obnoveného Klubu přátel poezie, který svým formátem navazuje na dnes již klasickou, čtenáři oblíbenou, ale již před mnoha lety opuštěnou velkou „čtvercovou“ řadu básnických knih. Uspořádal Jiří Opelík.

Český básník, spisovatel, novinář a překladatel Jaroslav Seifert se narodil 23. září 1901 v dělnické rodině v Praze na Žižkově, zemřel 10. ledna 1986 v Praze. Studoval na několika pražských gymnázií, studia ovšem pro mnoho neomluvených hodin nedokončil. První básnická sbírka mu vyšla v roce 1921, kdy rovněž vstoupil do Komunistické strany. Ve dvacátých letech byl považován za hlavního představitele československé umělecké avantgardy. V březnu 1929 jej s dalšími šesti předními komunistickými spisovateli z Komunistické strany kvůli podpisu manifestu proti bolševizaci v novém vedení strany vyloučili. V roce 1949 zanechal žurnalismu a začal se věnovat výhradně literatuře. V letech 1936, 1955 a 1968 obdržel za svou poezii významné státní ceny, v roce 1967 byl pojmenován národním umělcem. V letech 1968 až 1970 byl oficiálním předsedou Československého svazu spisovatelů a v důsledku toho byl v době tzv. normalizace nucen stáhnout se do ústraní. V tomto období se stále více orientoval na český disent a jeho díla pravidelně vycházela v samizdatu. Nejvyššího ocenění jeho díla se mu dostalo v roce 1984, kdy obdržel Nobelovu cenu za literaturu. (ulkázka knihy)

Šestý svazek Díla J. Seiferta soustřeďuje jeho tři básnické knihy z válečných let: Vějíř Boženy Němcové, Světlem oděná a Kamenný most. První z nich, básnická skladba Vějíř Boženy Němcové z roku 1940, vyšla poprvé u příležitosti sto dvacátého výročí narození autorky Babičky. Ve skladbě Světlem oděná, vydané taktéž v roce 1940, a v pěti rozsáhlejších básních knihy Kamenný most z roku 1944 vzdal básník hold svému rodnému městu – Praze. Ediční aparát přináší různočtení, které zahrnuje nejen všechna knižní vydání, ale důsledně zpracuje i s otisky v periodickém tisku (např. v Lidových novinách, Národní práci, Panoramě). Obrazový doprovod vedle reprodukcí obálek a přebalů knižních vydání uvádí i ukázky z jejich výtvarného doprovodu (L. Jiřincová, E. Milén, K. Svolinský ad.). Editor: Jiří Flaišman