Petruška Šustrová

Vzpomínková kniha Petrušky Šustrové přináší osobní svědectví o událostech, o nichž je někdy těžké mluvit a ještě těžší si je lze dnes představit: Výslechy na Státní bezpečnosti, neustálá šikana, konspirace, vězení, ale také zákulisí českého disentu a vlastní každodenní život plný strastí, ale i humoru a radosti. Autorka popisuje své studentské politické aktivity v roce 1968, následné zatčení a obvinění z podvracení republiky za práci v Hnutí revoluční mládeže. Líčí také například činnost Charty 77 a Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných i své porevoluční angažmá při prověřování příslušníků Státní bezpečnosti a přípravě lustračního zákona. Nechává rovněž nahlédnout do svého osobního života a popisuje vývoj svých názorů. Kniha nám tak vykresluje určitý obraz doby, ale i portréty autorčiných blízkých přátel, mezi něž patřili například Václav a Olga Havlovi, Dana Němcová, Václav Malý, Petr Uhl a Anna Šabatová, Jiří Daníček, Václav a Kamila Bendovi, Jiří Dienstbier, ale rovněž lidí z oblasti nezávislé kultury jako Ivan Martin Jirous, Vlastimil Třešňák nebo Pavel Zajíček. Některé „příběhy“ jsou známé a člověk je mohl číst v memoárových knihách jiných autorů (například v Obrazu doby Bobeše Rösslera či Pravdivém příběhu Plastic People Ivana Martina Jirouse). Tyto knihy se však většinou soustředí na 70. léta, zatímco Petruška Šustrová se pečlivě věnuje i 80. létům, která ještě zdaleka nejsou pamětnicky tak dobře zmapována. Její zpráva o „bojích“ a „diskuzích“ v Chartě a ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, stejně jako informace o průběhu prověrek pracovníků ministerstva vnitra, rozvědky a justice, přinášejí zajímavý pohled zúčastněné osoby na významné historické události. Své vzpomínky napsala Petruška Šustrová bez patosu, živým jazykem s citem pro detail. Člověk má pocit, že nečte skutečný příběh, ale dobrodružnou literaturu, a chce vědět, jak to bude dál.

Kniha dvojice známých publicistů přibližuje ve více než 40 kapitolách uzlové historické události a trendy, ilustrující skutečnou povahu komunistických režimů – od Pařížské komuny a Říjnové revoluce přes stalinismus, přes jejich četné válečné výboje a zločiny, potlačování vzpour i disentu až k normalizaci, perestrojce a rusko-gruzínské válce.Vznikl tak informačně bohatý a čtivý soubor textů pro široký okruh čtenářů, který by bylo možno charakterizovat i jako studijní materiál občanské nauky.

Kniha známé české publicistky obsahuje přes 120 fejetonů a úvah z posledního desetiletí, reagujících na příznačné situace a události nedávné doby v Česku i v neuralgických bodech rozpadlého sovětského impéria - v Gruzii, Podněstří, Náhorním Karabachu. V autorčině boji proti bezpráví, malosti, předstírání, sobectví a touze po moci je však znát i citlivé ženské pero, vyzbrojené jemnou ironií a poodhalující rovněž vlídnější stránky naší současnosti.

Dramatický životní příběh špióna a novináře Otto Katze (1895-1952), v Čechách spíše známého pod pseudonymem André Simone, začíná v jihočeské Jistebnici a končí na pankráckém popravišti. Mezitím byl prominentním agentem NKVD, komunistickým novinářem, přítelem Franze Kafky i Bertolta Brechta, milencem Marlene Dietrichové. Pobýval jako agent v Hollywoodu, v Latinské Americe, ve Velké Británii i Francii. Zúčastnil se španělské občanské války i mnoha protihitlerovských aktivit. Nakonec byl Otto Katz odsouzen k smrti v procesu s Rudolfem Slánským. Kniha amerického historika Jonathana Milese, která slaví celosvětový úspěch, je čtivým, ale historicky důkladným zpracováním jednoho z nejdramatičtějších osudů 20. století, které může Československo nabídnout.

Kniha Bronisława Wildsteina Údolí nicoty vyšla v Polsku na jaře 2008 a dostalo se jí rozporného přijetí. Část čtenářů a komentátorů ji nadšeně chválila, jiní ji odsoudili jako hledání spiknutí za každou cenu. Zápletka je zajímavá: novinář získá materiály, jež svědčí o spolupráci známého polského akademického představitele s někdejší polskou StB - a od toho se odvíjí další děj. Vystupují tu estébáci a jejich bývalí agenti, kteří zastávají různá společenská postavení, a snaží se znevěrohodnit odhalení a znemožnit novináře, který s ním přišel. Strašné je, že jim v tom pomáhají významní a vlivní představitelé polských médií i společnosti, kteří jsou důstojníkům bývalé polské StB z toho či onoho důvodu zavázáni. Bronisław Wildstein má v Polsku rozporuplnou pověst už léta. Na začátku roku 2005 získal z varšavské úřadovny Institutu národní paměti seznam, na němž je 240 000 jmen. Seznam byl posléze uveřejněn na internetu. Michnikova Gazeta Wyborcza to oznámila s barnumským titulkem Estébácký seznam . Nešlo ovšem o seznam agentů, nýbrž o seznam, na němž jsou i oběti - a protože se na nějakou dobu stal nejnavštěvovanější polskou stránkou, vypukl lítý boj. Média byla zaplavena komentáři a diskusemi.

Kniha Bronisława Wildsteina Údolí nicoty vyšla v Polsku na jaře 2008 a dostalo se jí rozporného přijetí. Část čtenářů a komentátorů ji nadšeně chválila, jiní ji odsoudili jako hledání spiknutí za každou cenu. Zápletka je zajímavá: novinář získá materiály, jež svědčí o spolupráci známého polského akademického představitele s někdejší polskou StB - a od toho se odvíjí další děj. Vystupují tu estébáci a jejich bývalí agenti, kteří zastávají různá společenská postavení, a snaží se znevěrohodnit odhalení a znemožnit novináře, který s ním přišel. Strašné je, že jim v tom pomáhají významní a vlivní představitelé polských médií i společnosti, kteří jsou důstojníkům bývalé polské StB z toho či onoho důvodu zavázáni. Bronisław Wildstein má v Polsku rozporuplnou pověst už léta. Na začátku roku 2005 získal z varšavské úřadovny Institutu národní paměti seznam, na němž je 240 000 jmen. Seznam byl posléze uveřejněn na internetu. Michnikova Gazeta Wyborcza to oznámila s barnumským titulkem Estébácký seznam . Nešlo ovšem o seznam agentů, nýbrž o seznam, na němž jsou i oběti - a protože se na nějakou dobu stal nejnavštěvovanější polskou stránkou, vypukl lítý boj. Média byla zaplavena komentáři a diskusemi.

V knize Opuštění rekonstruuje britský novinář Tim Tzouliadis zapomenutý příběh mnoha tisíc Američanů, kteří za velké krize ve třicátých letech emigrovali ze Spojených států do Sovětského svazu. Zpočátku to vypadalo krásně, Rusové propadli kouzlu baseballu, který přistěhovalci přinesli, Američané měli vlastní školu a noviny - a hlavně práci, která se v USA sehnat nedala. Jenže v příštích letech Stalinův režim ukázal zuby a Američané téměř do jednoho zmizeli ve služebnách KGB nebo v táborech gulagu.

V knize Opuštění rekonstruuje britský novinář Tim Tzouliadis zapomenutý příběh mnoha tisíc Američanů, kteří za velké krize ve třicátých letech emigrovali ze Spojených států do Sovětského svazu. Zpočátku to vypadalo krásně, Rusové propadli kouzlu baseballu, který přistěhovalci přinesli, Američané měli vlastní školu a noviny - a hlavně práci, která se v USA sehnat nedala. Jenže v příštích letech Stalinův režim ukázal zuby a Američané téměř do jednoho zmizeli ve služebnách KGB nebo v táborech gulagu.

V knize Opuštění rekonstruuje britský novinář Tim Tzouliadis zapomenutý příběh mnoha tisíc Američanů, kteří za velké krize ve třicátých letech emigrovali ze Spojených států do Sovětského svazu. Zpočátku to vypadalo krásně, Rusové propadli kouzlu baseballu, který přistěhovalci přinesli, Američané měli vlastní školu a noviny - a hlavně práci, která se v USA sehnat nedala. Jenže v příštích letech Stalinův režim ukázal zuby a Američané téměř do jednoho zmizeli ve služebnách KGB nebo v táborech gulagu.