Dalibor Vácha

Antologie tajemných i mrazivých povídek o minulosti, která ne a ne zůstat minulostí. Jedenáct českých autorek a autorů ve svých příbězích zpracovalo téma starých hříchu i dobře střežených tajemství. Rádi doufáme, že to, o čem se nemluví, jednou přestane existovat, snad jako by se to ani nestalo. Jenže ono nic z toho tak docela nezmizí.

Antologie tajemných i mrazivých povídek o minulosti, která ne a ne zůstat minulostí. Jedenáct českých autorek a autorů ve svých příbězích zpracovalo téma starých hříchů i dobře střežených tajemství. Rádi doufáme, že to, o čem se nemluví, jednou přestane existovat, snad jako by se to ani nestalo. Jenže ono nic z toho tak docela nezmizí. A záhadné kočky, tarotové karty, bludné duše i nečekaně odražené kulky dávají tušit, že vše nevyhnutelně spěje k odhalení nehezké pravdy.

Audiokniha Kočky od 311. peruti, kterou napsal Dalibor Vácha. Mohly obyčejné kočky zasáhnout do leteckých soubojů druhé světové války? Jasně že mohly! A dokonce zásadně! Dalibor Vácha, autor historických románů tematizujících zejména obě světové války (romány Vlasta, Vilda, Smrt na kůru, M + B + M), napsal svou první knihu pro děti.

Pod nánosem času i utvářením poněkud zjednodušeného obrazu legií dnes zaniká jedna podstatná skutečnost: že se československé dobrovolnické vojsko v Rusku skládalo z obyčejných mužů. Autor nabízí na rozdíl od obvyklého faktografického výkladu plastický obraz doby a zabývá se především každodenností legionářů v období od léta 1914 do předjaří 1918. Popisuje, jak žili (a přežili) v ruských zajateckých táborech a co vše je mohlo motivovat ke vstupu do legií. Detailně se zabývá i jejich ubytováním, stravou, způsoby trávení volného času či složitými kontakty s místním obyvatelstvem. Ve frontové každodennosti nechybí vedle samotného boje ani vnímání smrti, zranění a nemocí, stejně jako řady jiných stresujících faktorů. Na knihu navazuje další svazek edice – Ostrovy v bouři, pokrývající léta 1918–1920.

Mohly obyčejné kočky zasáhnout do leteckých soubojů druhé světové války? Jasně že mohly! A dokonce zásadně! Hangáry v Honingtonu jsou základnou československých letců bojujících v Anglii proti Německu, ale také domovem dvou koček, Čertiny a Božky. Obě šelmičky si tu vcelku poklidně žijí ve společnosti svých lidských kamarádů, dokud se na letišti neobjeví dva vetřelci, němečtí potkani Helmut a Jürgen. Jsou to zlí, fanatičtí, i když poněkud legrační a hloupí obdivovatelé německého vůdce Hitlera. Jejich snem je vybudovat velikou armádu a škodit nepřátelským letcům. Zneškodnit rozpínavé potkany je proto pro kočky otázkou cti! V boji proti potkanům se neváhají spojit i se svými odvěkými rivaly psy. Schyluje se k velké bitvě… Humor i napětí zaručeny! Dalibor Vácha, autor historických románů tematizujících zejména obě světové války (např. romány Vilda, Smrt na kůru, M + B + M), napsal svou první knihu pro děti.

Uprostřed válkou a revolucí rozvráceného Ruska se odehrálo další dějství dramatického příběhu československých dobrovolců, započatého v knize Bratrstvo: Všední a dramatické dny československých legií v Rusku (1914–1918). Po téměř čtyřech válečných letech se jejich řady rozrostly v celý armádní sbor, který měl podle Masarykova plánu zamířit na rozhodující frontu do Francie. Události se však začaly ubírat zcela jiným směrem. Tehdy, na jaře 1918, si nikdo nedokázal představit, jak ohromné dobrodružství na legionáře v Rusku ještě čeká… Kniha detailně vykresluje složitý obraz legendární sibiřské anabáze, během níž muži pod červenobílou vlajkou dosud neexistujícího státu dokázali vojensky ovládnout podstatnou část Sibiře. Podrobně analyzuje, jak toto dvouleté období prožívali ve dnech všedních i nevšedních. Líčení pokrývá dobu nejprudších bojů proti bolševikům, ukazuje krutost ruské občanské války i notná zklamaní, s nimiž se legionáři museli vyrovnávat, a nezapomíná ani na týdny plavby po světových oceánech během cesty domů. Jaro 1918 zastihlo československé legionáře v Rusku na samotném počátku jejich plánovaného přesunu do vzdálené Francie. V zemi zmítané revolučním chaosem a poté krutou občanskou válkou však nakonec měli zůstat ještě dlouhé dva roky… Jak legionáři vnímali otevřený vojenský konflikt s bolševickou mocí? Jaká válečná traumata si mnoho z nich neslo až do konce života? Co vše jim přinesla mnohotvárná ruská zkušenost? Proč vítězícím legionářům přiváželi místní obyvatelé celé vagony zásob a zvali je do rodin? Jak legionáři navazovali vztahy s ruskými ženami? Chtěli Čechoslováci skrze vlastní oběť opravdu obrodit Rusko, nebo je to pouze obraz pozdějších ideologů? Dokážete si představit československé obrněné vlaky brázdící nekonečnou Sibiř? Československé rozvědky na lyžích uprostřed zasněžené tajgy? Symfonický orchestr hrající Mou vlast na břehu Bajkalu? A co návrat do vlasti, ta neskutečně exotická plavba světovými oceány?

Uprostřed válkou a revolucí rozvráceného Ruska se odehrálo další dějství dramatického příběhu československých dobrovolců, započatého v knize Bratrstvo: Všední a dramatické dny československých legií v Rusku (1914–1918). Po téměř čtyřech válečných letech se jejich řady rozrostly v celý armádní sbor, který měl podle Masarykova plánu zamířit na rozhodující frontu do Francie. Události se však začaly ubírat zcela jiným směrem. Tehdy, na jaře 1918, si nikdo nedokázal představit, jak ohromné dobrodružství na legionáře v Rusku ještě čeká… Kniha detailně vykresluje složitý obraz legendární sibiřské anabáze, během níž muži pod červenobílou vlajkou dosud neexistujícího státu dokázali vojensky ovládnout podstatnou část Sibiře. Podrobně analyzuje, jak toto dvouleté období prožívali ve dnech všedních i nevšedních. Líčení pokrývá dobu nejprudších bojů proti bolševikům, ukazuje krutost ruské občanské války i notná zklamaní, s nimiž se legionáři museli vyrovnávat, a nezapomíná ani na týdny plavby po světových oceánech během cesty domů. Jaro 1918 zastihlo československé legionáře v Rusku na samotném počátku jejich plánovaného přesunu do vzdálené Francie. V zemi zmítané revolučním chaosem a poté krutou občanskou válkou však nakonec měli zůstat ještě dlouhé dva roky… Jak legionáři vnímali otevřený vojenský konflikt s bolševickou mocí? Jaká válečná traumata si mnoho z nich neslo až do konce života? Co vše jim přinesla mnohotvárná ruská zkušenost? Proč vítězícím legionářům přiváželi místní obyvatelé celé vagony zásob a zvali je do rodin? Jak legionáři navazovali vztahy s ruskými ženami? Chtěli Čechoslováci skrze vlastní oběť opravdu obrodit Rusko, nebo je to pouze obraz pozdějších ideologů? Dokážete si představit československé obrněné vlaky brázdící nekonečnou Sibiř? Československé rozvědky na lyžích uprostřed zasněžené tajgy? Symfonický orchestr hrající Mou vlast na břehu Bajkalu? A co návrat do vlasti, ta neskutečně exotická plavba světovými oceány?

Audiokniha Vlasta, kterou napsal Dalibor Vácha. Životopisný román o famózním vzestupu, strmém pádu a paběrkování krále českých komiků je křížovou cestou do psychiky muže, který nadevše miloval smích publika. A zaplatil krutou daň za to, že byl velkým dítětem své doby.

Jak vysoko může vystoupat hvězda brilantního komika, tak hluboko může zase padnout. Geniální Vlasta Burian ožívá v příběhu, který ve smíchu skrývá slzy, v radosti děs a ukazuje, jak barevný byl svět, který známe jen z černobílých filmů. Román nahlíží na Burianovu filmovou a divadelní kariéru i soukromý život od poloviny třicátých let dvacátého století přes schizofrenní atmosféru německé okupace až po úplný rozpad celého jeho milovaného světa v poválečném období. Seznamte se, Vlasta Burian, muž, který nade vše miloval smích svého publika.

Audiokniha Vilda, kterou napsal Dalibor Vácha. Zázračný boxer Vilda Jakš, ranař z vesničky u Brna, se navzdory nevalnému školnímu prospěchu vypracoval v celebritu, s níž se v mladém Československu mohl měřit jen málokterý sportsmen. I zásluhou zvláštních úlev během vojenské služby na letišti v Kbelích se stal roku 1931 poprvé mistrem republiky v rohování. Reportážní román kronikáře křivolakých cest našeho odboje Dalibora Váchy ho však zastihuje až zjara roku 1935, kdy v Paříži pilně trénuje na vrcholný světový mač.

Román o Vildovi Jakšovi, čs. mistru boxu ve střední váze, který prožil zářivý život celebrity ve třicátých letech minulého století nejen v Praze, ale hlavně v Paříži. Když ČSR v roce 1938 mobilizovala, odmítl zůstat ve Francii a nastoupil vojenskou službu. Po okupaci uprchl z protektorátu a po dobrodružné cestě sloužil v čs. jednotce ve Francii a vstoupil do 311. čs. bombardovací peruti ve Velké Británii. U třistajedenáctky létal jako palubní střelec, což se mu nakonec stalo osudným. Velmi volně se jeho životem nechal v roce 1986 inspirovat Jaroslav Soukup v Pěstech ve tmě s Markem Vašutem v hlavní roli. Příběh tančícího elegána, boxera a letce Vildy Jakše.

Román o Vildovi Jakšovi, čs. mistru boxu ve střední váze, který prožil zářivý život celebrity ve třicátých letech minulého století nejen v Praze, ale hlavně v Paříži. Když ČSR v roce 1938 mobilizovala, odmítl zůstat ve Francii a nastoupil vojenskou službu. Po okupaci uprchl z protektorátu a po dobrodružné cestě sloužil v čs. jednotce ve Francii a vstoupil do 311. čs. bombardovací peruti ve Velké Británii. U třistajedenáctky létal jako palubní střelec, což se mu nakonec stalo osudným. Velmi volně se jeho životem nechal v roce 1986 inspirovat Jaroslav Soukup v Pěstech ve tmě s Markem Vašutem v hlavní roli. Příběh tančícího elegána, boxera a letce Vildy Jakše.

Výtěžek z prodeje této knihy věnujeme zastupitelskému úřadu Ukrajiny v ČR k nákupu obranného vojenského materiálu. Z krátké diskuse na Twitteru vznikl nápad složit povídkovou sbírku, jejímž společným jmenovatelem by mohl být strach či smrt a současně hrdinství i naděje. Skupina českých spisovatelek a spisovatelů (Julie Nováková, Jiří Padevět, Dalibor Vácha, Michal Kubal, Pavel Bartáček, Pavel Koudelka, Václav Syruček, Milada Střítezská, Martin Šinkovský, Bohdan Dlouhý, Zbyněk Moravec, Aleš Dvořák, Markéta Kadlecová, Irena Moravcová, Petr Sýkora, Mauser de Vader) se rozhodla tímto způsobem podpořit bojující Ukrajinu, na kterou odkazuje také název celé knihy. Úvodního textu sbírky se zhostil novinář Michal Kubal, osoba skrze své zkušenosti více než povolaná, a následující povídky čtenáře zavedou do různých končin i časů. NEVZDÁME SE! Čtu-li slovo povídka, mozek automaticky dodá: Povídky malostranské. Strana je v ukrajinštině i v ruštině jedním ze slov, kterým lze označit stát. Ukrajina byla 24. února 2022 (již podruhé) napadena Ruskem. Nejrozlehlejší „strana“ Evropy (i světa) napadla svého výrazně menšího, ale přesto obrovského souseda. Zdánlivě z ničeho nic jsme v Evropě opět svědky utrpení, které přeci mělo zůstal jen součástí (stále blednoucích) vzpomínek na události první poloviny 20. století. Místo toho jsme uprostřed války, mučení, zabíjení a znásilňování. Výbor povídek, který se Vám dostává do rukou, je jednou z prvních reflexí toho, co se koncem února stalo sice nechtěnou, ale o to naléhavější součástí našich životů. Skutečnost, že se nečte pěkně, není způsobena nedostatkem talentu autorů, ale povahou tématu. Výzvy, před nimiž stojíme, rovněž nebudou pěkné a každý, kdo si tuhle knížku přečte, jim bude připraven čelit o něco lépe, protože ho všechno to násilí a utrpení, s nímž se autoři popasovali, „otuží“. Do dalších let toho bude třeba a čím dříve začnete, tím lépe. – Michael Romancov, politický geograf Sbírka povídek pro bojující Ukrajinu. „Začala válka na Ukrajině. Tento den změní nejen dějiny Ukrajiny a Ruska, nejenom Evropy, ale celého světa.“ – Michal Kubal

Kniha se zabývá obrazem každodenního života československých bombardovacích osádek (nejen) ve Velké Británii od založení 311. perutě až po konec války. Nezapomíná na bojové mise nad okupovanou Evropou ani nad moři a oceány, přesto její těžiště leží spíše v objevování toho, jak piloti, navigátoři a palubní střelci žili, co jedli, jak trávili volný čas a jak moc či jak málo jim přirostlo ostrovní království k srdci. Jejich hrdinství, pro ně většinou tak samozřejmé, se zde sráží se strachem a konečně se smrtí. Kniha by měla ukázat, že i ve válce existuje něco jako všední den a o hrdinství se nemusí vždy jen nahlas mluvit.

Kniha se zabývá obrazem každodenního života československých bombardovacích osádek (nejen) ve Velké Británii od založení 311. perutě až do konce války. Nezapomíná na bojové mise nad okupovanou Evropou ani nad moři a oceány, přesto její těžiště leží spíše v objevování toho, jak piloti, navigátoři a palubní střelci žili, co jedli, jak trávili volný čas a jak moc či jak málo jim přirostlo ostrovní království k srdci. Jejich hrdinství, pro ně většinou tak samozřejmé, se zde sráží se strachem a konečně se smrtí. Kniha ukazuje, že i ve válce existuje něco jako všední den a o hrdinství se nemusí vždy jen nahlas mluvit.

Likvidace zastupujícího říšského protektora Heydricha bývá považována za jeden z nejodvážnějších činů nejen v kontextu československého odboje, ale celé druhé světové války. Román Smrt na kůru ukazuje přípravu k likvidaci nacistického smrtihlava, peklo, které se rozpoutalo po jejím provedení nebo apokalyptickou závěrečnou bitvu v kostele v pražské Resslově ulici. Současně však nezapomíná na klaustrofobickou atmosféru vyvolanou německými represemi a na nezměrné hrdinství všech těch, kteří parašutistům pomáhali a ve své většině za to zaplatili vlastními životy i životy svých rodin. Ústřední postavou je Adolf Opálka, odvážný chlap, velitel československých parašutistů. Nadporučík Adolf Opálka, který dosud stál ve stínu hrdinů Kubiše s Gabčíkem či zrádce Karla Čurdy.