Miroslav Vaněk

Tato kniha má být do jisté míry opravníkem již dříve publikovaných prací. Popisuje chronologicky děj na stavbě trati Brno-Havlíčkův Brod od začátku až do konce výstavby. Věnuje se především válečné problematice na celé trati, ale pro lepší orientaci čtenáře zasahuje autor i do oblasti před válkou a po válce. Běžnému čtenáři a také badatelům a historikům kniha dokazuje, že informací není nikdy dost i přesto, že se jedná o historii poměrně mladou. Snahou autora bylo popsat originalitu a specifika uplatňovaná při výrobě v továrně Diana u Tišnova a dopad její existence na dění ve zdejším kraji. Pátrání po úzkokolejce a samotné továrně Diana bylo někdy jako hledání jehly v kupce sena. Zpočátku to vypadalo úplně beznadějně, ale kousek po kousku se začaly odhalovat různé souvislosti. Publikace by měla připomínat příštím generacím Dianu - nenápadnou úzkorozchodnou drážku, Dianu - podzemní továrnu a také tisíce lidí, kteří zde nedobrovolně pracovaly. Téměř na poslední chvíli se podařilo zmapovat bývalou trasu úzkorozchodné drážky, stavební drážky i některá zařízení ke stavbě trati. Chtělo to spoustu trpělivosti a zkušeností s vyhledáváním tras bývalých železničních tratí, ke kterým se nenašla žádná písemná dokumentace. O drážce a továrně Diana u Tišnova lze bez nadsázky hovořit jako o části téměř zapomenuté historie, a proto je třeba ocenit množství historických dokumentů, artefaktů, fotografií i svědectví pamětníků, které se autorovi podařilo shromáždit.

Třídílná publikace Sto studentských evolucí. Vysokoškolští studenti roku 1989. Životopisná vyprávění v časosběrné perspektivě navazuje na projekt z konce devadesátých let Studenti v době pádu komunismu v Československu – biografické rozhovory. Stejně jako před dvaceti lety se věnuje studentským aktivistům z roku 1989 a díky (nově využité) časosběrné orálněhistorické metodě zachycuje vliv formativní zkušenosti listopadové revoluce v roce 1989 na životní cesty bývalých studentů v osobním, profesním, případně politickém životě. V prvním svazku autoři představují výsledky časosběrného projektu. V úvodní části knihy ozřejmují metodicko-technické přístupy, následující tři interpretativní kapitoly zachycují různé druhy vztahů někdejších stávkujících studentů – např. zda se po dvaceti, resp. třiceti letech považují za homogenní studentskou generaci roku 1989, jakým způsobem „devadesátky“ reflektují nebo jaké jsou jejich vlastní zkušenosti z 90. let a ze současného politického a společenského vývoje. Obsahem druhého a třetího svazku je soubor 91 redakčně upravených (z celkem 100 nahraných) rozhovorů, který představuje cenný pramen nejen pro zkoumání listopadu 1989, ale i období, jež následovalo po něm. Třebaže individuální životní cesty a zkušenosti jednotlivých studentů se různí, z rozhovorů jednoznačně vyplývá, že převážná většina z nich přisuzuje své zkušenosti ze sametové revoluce podobně zásadní, neoddiskutovatelný význam.

Název publikace odkazuje na myšlenku amerického historika Michaela Frische, že orální historie je přístupem ke vnímání a pojímání minulosti, který se symbolicky nachází mezi laickou individuální či kolektivní pamětí a velkými politickými dějinami . Kniha nejen široké badatelské obci, ale i zájemcům z řad laické veřejnosti představuje problematiku orální historie v jejích teoretických a praktických perspektivách. Druhé a doplněné vydání tohoto manuálu se snaží podat aktuální pohled na problema tiku orální historie jakožto interdisciplinární metody, která významně přispívá k poznání nedávné minulosti, jejíž svědkové a pamětníci doposud žijí. Teoreticky laděná část publikace se věnuje terminologii orální historie, jejímu zrodu a vývoji v čes kém prostředí i v mezinárodním kontextu, dále pak problematice paměti ve vztahu k orální historii. Praktičtěji zaměřená část se zabývá možnostmi a úskalími realizace orálněhistorického výzkumu, dále pak přináší přehled analytických přístupů, zamyšlení nad interpretačními možnostmi orálněhistorických rozhovorů a konečně jsou zde probírány také otázky etiky a legislativy jako nezbytné součásti orální historie.

Na počátku celé této knihy byla autorova snaha sepsat stručný článek o historii Vranovské přehrady. Dějiny přehrady nebyly dosud souhrnně obsáhleji popsány, v různých periodikách sice vyšlo bezpočet článků zmiňujících přehradu, většinou se však jednalo o dílčí zprávy a informace zabývající se pouze určitým tématem nebo řešící její problematiku velmi rámcově. O přehradě se psalo i v mnoha turistických průvodcích, bývá zmiňována v turistických mapách. Mnohdy však jsou tyto informace faktograficky rozdílné a někdy také s dost podstatnými nepřesnostmi. A tak začal Miroslav Vaněk pátrat...

Kniha zachycuje jednak deset let historie setkávání a workshopů orálních historiků v Sovinci, jednak příspěvky, které z těchto setkání vzešly: v první části jsou to spíše texty historicko-metodologické, informativní, druhá část obsahuje studie a životní příběhy zachycené metodou orální historie.

Wankova poéma Máj je ojedinělým útvarem v současné české poesii. Odkazuje k Máchovu dědictví přesto je však nesmírně současná, civilní, lyrická. Ve známost vešla především ze stejnojmenného hudebně recitačního projektu s Pavlem Fajtem, který zaznamenal světový úspěch. Vychází s frontispicem Martina Velíška u příležitosti 25. výročí kapely UJD.