Ludmila Vaňková strana 2 z 6

Třetí díl šestidílné románové ságy o Karlu IV. a jeho době. Po bitvě u Kresčaku zasáhla do Karlova života jěště třikrát smrt - manželky Blanky, malého syna Václava a druhé ženy Anny Falcké, náladové a neklidné královny, která nedokázala porozumět své mu choti, když po vážném zranění zůstala zmrzačená postava a zjizvená tvář. Až třetí manželství a Annou Svídnickou a dobrodružná cesta do Říma k císařské korunovaci opět umocní Karlovy panovnické úspěchy a slávu. V románu vystupuje také řada výrazný ch historických osobností Arnošt z Pardubic, římský tribun Cola di Rienzo, malíř Theodorik, básník Petrarca a mnoho dalších které přispívají k barvitému a napínavému vyprávění.

Čtvrtý díl šestidílné románové ságy o Karlu IV. a jeho době. Od moře k moři se rozprostírá říše císaře Karla. Po římské korunovaci se jí pokouší dát pevný řád a připoutat ji k zlatému jádru vlastní moci k Českému království. Tento úkol se zdá té měř nesplnitelný a navíc nemá Karel pro své středoevropské impérium ještě dědice. To se změnilo až před jeho pětačtyřicátými narozeninami, kdy se mu narodil syn Václav. Anna Svídnická byla velkou Karlovou láskou a její vytoužené dítě nadmíru zbožňova l, což nebylo nejlepší pro princův budoucí charakter a vladařské vlastnosti, ale bylo to nejšťastnější období Karlova života, kdy v císařské rodině vládla pohoda a láska.

Závěrečný díl romanové ságy o Karlu IV.a jeho době. Lucemburské dynastii se na českém trůnu otevírá skvělá budoucnoust. Zatímco polský Kazimír a Ludvík Uherský jsou stále bez mužských potomků, z Karlova konečně šťastného manželství s Eliškou Pomořans kou se rodí dcery i synové, kterým bude patřit polsko-uherské dědictví. V dosud jednotném křesťanství však už klíčí první výhonky nespokojenosti se zlořády v církvi. Kdo se však dotkne nebe, aby poznal pravdu? Děj posledního dílu královské ságy Orel a lev pokračuje až do dne Karlovy smrti, která ho v dvaašedesáti nepotkala sešlého věkem, ale nešťastnou náhodou na samém vrcholu úspěšného života.

V novém historicko-fantastickém románu se poslové vyspělé lidské civilizace snaží zabydlet mezi pozemšťany 16. století. Jsou to hrdinové z knihy Mosty přes propast času a už jednou se o to pokusili ve Španělsku, kde se seznámili s mladým Rudolfem II., a nyní se znovu setkávají na císařském dvoře v Praze. V románu vystupují i další historické postavy - Vilém a Petr Vok z Rožmberka, císařova družka Kateřina de Strada, mořeplavec Francis Drake. Byl to čas čarodějů, v Praze působili mágové a alchymisté a stala se tu řada fantastických zázraků a záhadných událostí, které autorka díky svým hrdinům z technicky vyspělé civilizace dokáže vysvětlit. Ale oni sami hledají odpovědi na otázky směřující do budoucnosti. Byli při objevitelských plavbách kolem světa, na buddhistické Srí Lance poznali jiný způsob života a Maé, jedna z hlavních hrdinek, nahlédla hluboko do duše Petra Voka. Byli také svědky nesmyslných válek ve jménu Boha, a přesto si po všech protichůdných zkušenostech utvořili představu lepšího života pro člověka, který může být nadějí budoucnosti.

V novém románu se Vilém z Landštejna dostane jako nejvyšší úředník království do konfliktu se svými mladými příbuznými, kteří napadli rakouské spojence Karla IV. Příběh navazuje v roce 1347 na román Pán stříbrné růže a končí o deset let později při založení Karlova mostu. Mezitím se s přestávkami vlekla válka růží proti stříbrné landštejnské. Stárnoucí Vilém je trnem v oku mladému Jindřichovi z Hradce a jeho přátelům, jim v tomto sporu jde o majetek a moc, zatímco Vilémovi o čest a rozumný smír. Vždyť byl hned po císaři Karlovi prvním mužem království a jako nejstarší Vítkovec chtěl jen ochraňovat všechny pětilisté růže.

Historický román z časů Karla IV. Nejvyšší purkrabí Vilém z Landštejna se dostal do sporů s mladšími Vítkovci kvůli své věrnosti králi. Tak začala válka růží proti stříbrné landštejnské.

Vilém z Landštejna byl mocný pán v době Jana Lucemburského i Karla IV., ale na rozdíl od svých příbuzných nebyl jen rytíř, který promarní život v bojích, jeho hrdinské činy jsou spojeny s důležitými událostmi kolem českého trůnu. Román napínavě přibližuje i romantická tajemství, která znal jen Vilém a český král. Příběh pána stříbrné pokračuje v románu Válka růží.

Nový historický román z doby křížových výprav a bojů mezi přemyslovskými knížaty o český trůn, ve kterých se pro Přemysla Otakara Prvního otevřela cesta ke královské koruně. Příběh budoucího českého krále Přemysla Otakara I. se odehrává v době častých bojů mezi přemyslovskými knížaty o český trůn. Sám Přemysl měl k němu až jako čtvrtý syn krále Vladislava daleko, ale po boku svého bratra Bedřicha, českého vévody, se podílel na dobývání otcova trůnu, který načas obsadil s pomocí Fridricha Barbarossy kníže Soběslav. Římský císař usiloval o vládu nad celým křesťanským světem a s českými rytíři vítězil v italských válkách namířených proti papeži, a přesto by nejraději rozdělil Čechy a Moravu na říšská knížectví, jež by se snadněji dala ovládat. Nepodařilo se mu to, i když k tomu nejednou zbýval malý krůček. Prozíravý Bedřich dokázal včas císařovým záměrům předejít a jeho mladší bratr na to nikdy nezapomněl. Přemysl se vypravil v čele českých rytířů na křížovou výpravu s císařem do Svaté země, kde se bojovalo o moc a válčilo s nevěřícími zběsileji než v Evropě. Bedřich zemřel ještě doma před začátkem tažení, Barbarossa zahynul o rok později v Anatolii. Křížovou výpravou skončil i příběh mladšího bratra a další osudy Přemysla se začaly ubírat cestou krále.

Hlavní postavou románu je královna Richenza, jedna z nejzajímavějších ženských postav českých dějin na počátku 14. století. Dvakrát usedla Richenza na trůn, moc a koruna ji však nikdy nezaslepily. Jen její hladové srdce hledalo lásku. Proto si troufla být svobodnou ženou a vzdorovat předsudkům, kterým může být vystavena i královna, jež nepřestala milovat kdysi prvního muže království, pana Jindřicha z Lipé.