Pán světa (1362 - 1378)
V třetí knize historické ságy předčasně zemře Karlova první císařovna Anna Svídnická. Ze ztráty milované ženy se nedokázal dlouho vzpamatovat a sňatkem se čtvrtou manželkou Eliškou Pomořanskou, vnučkou polského krále, se snažil jen vyřešit napjatou politickou situaci v Polsku a Uhersku, kde Kazimír i Ludvík zůstali bez mužských potomků. Přestože si Karel zpočátku Elišku ošklivil, Prozřetelnost mu otevřela oči a později ocenil její vlastnosti a schopnosti. Z jejich šťastného manželství se rodí dcery i synové, kterým bude patřit polsko-uherské dědictví. Druhá Karlova římská jízda poskytne Elišce zadostiučinění: ona jediná v Římě přijala korunu císařovny z rukou samotného papeže. Lucemburské dynastii se na českém trůnu otevírá skvělá budoucnost a Karel IV. je právem považován za pána světa, který může zasahovat do událostí v celé Evropě, ale jako moudrý panovník hledá spojence k řešení krize dosud jednotného křesťanství, kterým otřásá nespokojenost se zlořády v církvi. Kvůli tomu vedla jeho poslední velká cesta do Paříže k francouzskému králi. Karel se svými vladařskými činy dotkl nebe, aby křesťanstvu pomohl už zde na zemi. Děj ságy pokračuje až do dne Karlovy smrti, která ho v dvaašedesáti letech nepotkala sešlého věkem, ale nešťastnou náhodou na samém vrcholu úspěšného života.

Nová řada královských ság Ludmily Vaňkové PŘEMYSLOVCI pokračuje třetí knihou TRŮN PATŘÍ RYTÍŘŮM (1231-1271) a spojuje romány Zapomenutý král a Král železný, král zlatý.

Třetí díl historické ságy Přemyslovci zachycuje velké půlstoletí českého království, které nepoznalo žádné porážky a vzkvétalo, i když bylo často v ohrožení a sousední země stíhala pohroma za pohromou. Václav I. převzal dědičné království po svém otci už jako velmoc a jeho syn Přemysl II. vytvořil přemyslovskou říši sahající od moře k moři a mohl pomýšlet na císařskou korunu. Oba byli opravdoví rytíři své doby, ctili spravedlnost, ochraňovali poddané a rozmnožovali bohatství své země. Vzniklo mnoho nových staveb, rozrůstala se města a jiná byla založena, kvetl obchod i řemesla a vojsko dokázalo zemi vždy ubránit. Vyprávění Ludmily Vaňkové je neobyčejně poutavé a mimořádně objevné. Poskládala do souvislostí útržkovité zprávy kronikářů z celé Evropy, a tak se o historických postavách, které vytvořila díky své fantazii a vypravěčskému umění, čtenář dozví mnohem víc než pouhé útržky a prožije s rytířskými hrdiny jejich dobrodružství téměř naživo.

Mosty přes propast času jsou pozoruhodná science fiction skládající se ze dvou knih (Země můj domov, Čas čarodějů) spojených do jednoho svazku. Historicko-fantastická sága předkládá čtenáři originální vizi světa a ve svém pojetí se diametrálně liší od obvyklých sci-fi příběhů stálou přítomností humanitního prvku. Autorka a její hrdinové si kladou otázky o minulosti, přítomnosti a budoucnosti lidstva. Potomci vyspělé lidské civilizace se vracejí z vesmíru na Zemi a setkávají se tu mimo jiné s nesmyslnými válkami, nelidským lovem na otroky a nepochopitelnou náboženskou nesnášenlivostí mezi katolíky a protestanty i mezi jinými náboženstvími.

Vlastní životopis Ludmily Vaňkové začíná jako román o dětském ráji. Její otec byl ředitel několika finančních ústavů a později člen nejužšího vedení České národní banky. V jeho bohaté knihovně se záhy seznamovala s literaturou a historií a v jejích dětských snech nechybělo přání zachytit literárně celou českou historii. Rodina žila v harmonii, taťka pracovně vytížený si vždycky udělal čas na své dcery Blanku a Ludmilu. Mamka se starala o taťku, o rodinu, angažovala se v ženském hnutí, dobře se znala s Miladou Horákovou a její osobní zálibou byla hudba, hra na klavír. Obě dcery po ní zdědily hudební nadání, Blanka se profesionálně věnovala zpěvu a Ludmila, s matematickým talentem po otci, tíhla k divadlu a literatuře. Pak ale přišel pád do propasti, inferno, taťka byl za heydrichiády popraven, rodina zůstala bez živitele, matka s dcerami se musela vystěhovat z Prahy do Řevnic. Hodně jim tehdy pomáhal Oldřich Pecl, který byl v odboji stejně jako taťka a krutý osud na něj dopadl až v padesátých letech, kdy byl popraven v procesu s Miladou Horákovou. Po válce studovala Ludmila Vaňková na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, opět se setkala se zmizelou přítelkyní Hanou Proškovou, mezi studenty měla řadu zahraničních přátel, ale mohla se s nimi znovu vidět až po čtyřiceti letech. Rok 1948 pro ni znamenal vyloučení z vysoké školy a svůj doktorát dostala až po listopadu 89.

Čtvrtý díl historické ságy PŘEMYSLOVCI spojuje romány Zlá léta a Dědici zlatého krále. Na začátek svazku autorka připsala několik obsáhlých kapitol o tom, co se dělo od narození Václava II. 1271 do nešťastné bitvy na Moravském poli 1278. Tento úsek jí v ságách českých králů jako jediný chyběl a ke čtenářům se nyní dostává poprvé. V celém čtvrtém dílu silné osobní vášně dokreslují obraz urputného boje o moc, z něhož vychází královský lev navzdory smrti Přemysla II. na bitevním poli jako konečný vítěz nad pětilistou růží.

Druhý díl románové ságy o Karlu IV. a jeho době
Osleplý Jan Lucemburský zasahuje prozíravě do politických intrik v Evropě, aby upravil svému synovi Karlu IV. cestu k císařské koruně. Na římském trůnu však zatím sedí zrádný Ludvík Bavor, který proti sobě popudil celou říši i papeže. Jasnou odpovědí na jeho žalostnou politiku proto bylo zvolení Karla novým římským králem. Román vrcholí nešťastnou bitvou u Kresčaku, kde rytířsky zemřel král Jan. Karel, ozdoben nyní titulem krále římského i českého, však stál v této bitvě na straně poražených a mezi Kresčakem a jeho mocenskou základnou v Čechách leží území úhlavního nepřítele.

Historická kronika z doby Lucemburků o pánech pětilisté růže se skládá ze dvou knih (Pán stříbrné růže a Válka růží) spojených do jednoho svazku. Osudy těchto Vítkovců jsou bezprostředně ovlivněny způsobem vlády Jana Lucemburského i Karla IV. Někdy se dostávali s panovníkem do sporů, ale vždy ho podpořili, když šlo o obranu Českého království a boj o císařskou korunu. Hlavou Vítkovců a nejvyšším purkrabím byl po zvolení Karla IV. římským králem Vilém z Landštejna, ale kvůli své věrnosti králi se ocitl ve sporech s mladšími členy rodu. Tak začala válka růží proti stříbrné landštejnské.

Po bitvě u Kresčaku zasáhla do života Karla IV. ještě třikrát smrt — manželky Blanky, malého syna Václava a druhé ženy Anny Falcké, náladové královny, která nedokázala porozumět svému choti, když mu po vážném zranění zůstala zmrzačená postava a zjizvená tvář. Až třetí manželství s Annou Svídnickou a dobrodružná cesta do Říma k císařské korunovaci ukáží, že teprve nyní Karel vystoupil na vrchol své panovnické moci a slávy. V románu vystupuje vedle císaře Karla řada historických osobností — Arnošt z Pardubic, římský tribun Cola di Rienzo, malíř Theodorik, básník Petrarca a mnoho dalších. Po římské korunovaci se Karel pokouší dát pevný řád římské říši a připoutat ji k zlatému jádru vlastní moci — k Českému království. Tento úkol se zdá téměř nesplnitelný a navíc nemá Karel pro své středoevropské impérium ještě dědice. To se změnilo až před jeho pětačtyřicátými narozeninami, kdy se mu narodil syn Václav. Anna Svídnická byla velkou Karlovou láskou a její vytoužené dítě nadmíru zbožňoval, což nebylo nejlepší pro princův budoucí charakter a vladařské vlastnosti, ale bylo to nejšťastnější období Karlova života, kdy v císařské rodině vládla pohoda a láska.

Královna Richenza, jedna z nejzajímavějších ženských postav českých dějin na počátku 14. století přichází do Čech coby velmi mladá nevěsta krále Václava II., plná nadějí a iluzí. O ty jí velmi rychle připraví nejen sám Václav, ale hlavně jeho děti a jejich chůvy, které milovaly jeho zesnulou ženu Gutu Habsburskou. Je sotva dospělá, když její manžel umírá a zanechá ji napospas svým dědicům a vzpurné šlechtě. I přesto a nebo právě proto si Richenza troufla být svobodnou ženou a vzdorovat předsudkům, kterým může být vystavena i královna, jež nepřestala milovat kdysi prvního muže království, pana Jindřicha z Lipé.

Interpret: Volfová Renata
Délka nahrávky: 15h 45 min

První díl románové ságy o Karlu IV. a jeho době
Patnáctiletý Karel je vyslán svým otcem Janem Lucemburským do severní Itálie, aby zde ochránil ohrožené rodové državy. Při tomto nesnadném úkolu projeví jak rytířskou statečnost, tak vladařskou rozvahu. Záhy si uvědomí, jak výrazně do evropských politických poměrů zasahuje česko-lucemburská moc. Na prosbu českých pánů se sedmnáctiletý Karel vrací do Čech a v jeho životě nastává rozhodující obrat. Přilnul k rodné zemi, ve které se jeho otec nikdy necítil doma. Manželství krále Jana s panovačnou a vášnivou Eliškou Přemyslovnou nebylo šťastné, Karel však ve své matce ctí mučednici a druhé manželství svého otce s Beatrix bere jako křivdu na zemřelé. Mezi otcem a synem narůstá nevraživé napětí blízké nenávisti a před královým hněvem musí Karel několikrát prchnout do Itálie. Soupeření mezi nimi je však jen protipólem vzájemné lásky, která se včas v obou probudí. Osleplý král Jan nakonec podpoří svého syna, protože právě Karel díky svým schopnostem může uskutečnit všechny otcovy životní sny.

Nový román Ludmily Vaňkové zachytil českého krále Václava I. jako schopného panovníka, který nepřipustil zasahování císaře ani papeže do českých záležitostí a ochránil království před vpádem Mongolů. Obraz jeho doby složila autorka z mnoha pozoruhodných lidských osudů a historických událostí do barvitého a poutavého románového vyprávění, které svou šíří a objevností slibuje velký čtenářský zážitek.

Zapomenutý král zaplňuje mezeru mezi romány Dítě z Apulie a Král železný, král zlatý a spojuje 23 knih královských ság Přemyslovců a Lucemburků do chronologicky nepřerušené řady, která začíná Příběhem mladšího bratra v roce 1169 a končí Vězením pro krále v roce 1403.

Nový román Ludmily Vaňkové otevírá čtenářům pozoruhodné období v dějinách Českého království, kdy se mu vyhýbaly válečné pohromy a bylo ušetřeno krvavých vnitřních rozbrojů. Zásluhu na tom měl král Václav I., který se ale v kronikářských análech mezi svým otcem Přemyslem I. a svým synem Přemyslem II. jeví jako zapomenutý král. Václav I. byl král rytířů, ale nikdy se nepouštěl do zbytečného válčení, i když císař a papež spolu soupeřili o ovládnutí světa a téměř nechávali bez povšimnutí, že se z východu se začaly valit hordy mongolských válečníků. Synové a vnuci Džingischána smetli ruská knížectví, Halič, Polsko a teprve před vojskem českého krále couvli zpět a vyplenili Uhersko, aby pak zmizeli navždy do svých nových říší. Jako skvělá vypravěčka dokázala autorka všechny tyto události skloubit se zřetelem na české prostředí. Václav zbožňoval svou sestru Anežku Českou, potupenou intrikami rakouského vévody a zrazenou před svatbou s císařovým synem. Nakonec vstoupila do kláštera a našla v něm své životní poslání, ale Václav na její ponížení nikdy nezapomněl. Přesto zůstal oporou císaře Fridricha II. a vyhověl papeži i Anežce, když ho žádali o usmíření s věrolomným rakouským vévodou. Václav byl milovník žen, ale také dobrý manžel, neměl jen příliš v lásce svého druhého syna Přemysla, při jehož narození přišel o oko. Ale i jako jednooký král byl schopný panovník, vojenský stratég a výborný diplomat. Sňatkem svého nejstaršího syna Vladislava s rakouskou vévodkyní Gertrudou připravil připojení Rakouska a alpských zemí k Českému království, které se podařilo uskutečnit jeho nástupci Přemyslovi Druhému.

Historická kronika o osudech mladých lucemburských králů Václava a Zikmunda a jejich bratra Jana. Třetí generace Lucemburků v Čechách měla po smrti císaře Karla před sebou skvělou budoucnost pánů světa, i když jejich křesťanská říše se stále častěji dostávala do vnitřního i vnějšího ohrožení. Každý z královských bratrů měl svůj významný úkol: Od Václava se očekávalo, že urovná poměry v říši a císařskou korunovací podpoří římského papeže, Zikmund měl zadržet osmanské Turky na Balkáně, ohrožující jeho Uherské království, a Jan Zhořelecký se snažil napravit nepřátelství mezi českými pány a králem. Dosáhnout cíle bylo pro všechny tři spojeno s ohrožením vlastního života a teprve další události prověří, kdo z nich je více hoden císařského otce, kdo je jeho dědic doopravdy.

Nová řada pěti královských ság Ludmily Vaňkové PŘEMYSLOVCI pokračuje druhou knihou Z MILOSTI BOŽÍ (1199-1231) a spojuje romány Cestou krále a Dítě z Apulie.

Historická sága Z milosti Boží je mimořádně vypravěčsky bohatá, zaplněná desítkami postav a historických osobností, jejichž osudy odrážejí velké změny v křesťanské Evropě v době křížových výprav. Obsahuje skvělá rytířská dobrodružství, otevírá poznávání vzdálených zemí v Byzanci, Levantu a Egyptě, sleduje romantické milostné příběhy v královských rodinách i složitou diplomacii mezi světskou mocí a církví. Přemysl I. pozvedl České království mezi nejmocnější země Evropy, a to stvrdil papež zapsáním Čech na seznam křesťanských království a císař Fridrich II. Zlatou bulou sicilskou, zatímco Přemyslův zavržený syn Vratislav z prvního manželství při dobývání Konstantinopole rozhodne navždy o svém osudu rytíře beze jména. Za osmnáct let královské vlády Přemysla I. se český trůn stal nejvýznamnější vedle císařského. Fridrich II. neváhal zasnoubit svého syna s Anežkou Českou, a když sňatek překazily intriky Leopolda Rakouského, požádal ji sám o ruku. Zrazená Anežka odmítla. Právě v té době se narodil druhý Přemyslův vnuk, budoucí král železný a zlatý. Hvězda německých Štaufů a rakouských Babemberků pohasínala, přemyslovská začínala stoupat vzhůru.

Královská sága PŘEMYSLOVCI končí knihou KRÁLOVSTVÍ NEUMÍRÁ (1291-1309) a spojuje romány Žebrák se stříbrnou holí a Královský nach tě neochrání.
Přerod věků na začátku 14. století zastihl Čechy na vrcholu rozkvětu a bohatství, ale neslýchané události, k nimž se budou kronikáři po přehnání všech bouří dlouho vracet, změnily náhle smysl života králů i těch nejposlednějších psanců.

V posledním desetiletí 13. století se Václav II. stal nejmocnějším evropským panovníkem, vyrovnal se svému legendárnímu otci Přemyslu II. a pro České království dosáhl více než on. K českému trůnu připojil Polské království a dokonce i Uhersko. Čas jeho vlády je dobou politických intrik a nesmírného růstu bohatství Čech po objevení ložisek stříbra v Kutné Hoře, které bývá srovnáváno se zlatou horečkou v Kalifornii. Nebojovnou taktikou uštědřil Václav II. zdrcující porážku římskému králi Albrechtovi a hledal spojence ve Francii. Po jeho předčasné smrti a zavraždění posledního Přemyslovce Václava III. zachvátí království chaos a rukou úkladného vraha jsou zabiti i další hrdinové. O budoucnosti rozhodnou tři české královny — Richenza, Viola a Eliška Přemyslovna, jejichž životy ohrožuje boj o moc i jed osobní nenávisti.

Historický román o přátelství, lásce, odvaze a touze po svobodě se odehrává v roce 1848. Nadějná mladá herečka Katinka Krákorová má mnoho ctitelů mezi studenty v Praze i ve Vídni a s nimi prožívá revoluční bouře, při nichž se monarchie otřásá v základech. Do Katinky se zamiluje student Vojta Náprstek a po porážce revoluce spolu odejdou do země svobodných a smělých lidí do Ameriky, kde Katinku záhy přejmenují na Naprsquaw. Při dobrodružné cestě za moře se naplní Vojtova velká láska, ale pobouří jeho rodinu i mnoho lidí v Praze. Vojta se s Katinkou usadí v Milwaukee, kde nacházejí útočiště s německými uprchlíky z vídeňských barikád, a setkávají se i s mladým lékařem Aignerem, který znovu zasáhne do jejich životů. Také dynamické prostředí americké společnosti ovlivňuje neblaze jejich soužití a bezradné neporozumění je načas odloučí. Katinka působí jako učitelka dva roky na otrokářském Jihu, ale vzájemná touha je opět svede dohromady a odjedou na návštěvu do Prahy, aby našli odpověď na nevyslovené otázky. Usadí se Katinka v Evropě, nebo raději zůstane nezávislou Američankou? A vzdá se Vojta kvůli matce Katinky, nebo se vzbouří proti předsudkům a úzkoprsé morálce?