Ludmila Vaňková

Výpravný historický román z drsného 11. století vypráví o prvním českém králi Vratislavovi, který pomohl Jindřichu IV. při císařské korunovaci v Římě. Ačkoliv byl Vratislav druhorozený a nastoupil na trůn po bratru Spytihněvovi, stal se mocným panovníkem, vyznal se v říšské i kuriální politice, jeho manželky Adléta Uherská a Svatava Polská byly mimořádné ženy, které povznesly jeho dvůr na královskou úroveň. Vratislav budoval Pražský hrad i kapitulu na Vyšehradě a jeho život provázela válečná i milostná dobrodružství. Byl to první český panovník, kterému poddaní určili přívlastek Laskavý, a on jim vládl déle než třicet let.

Zrození království se odehrává v době bojů mezi přemyslovskými knížaty o český trůn. I když byl Přemysl až čtvrtý syn krále Vladislava, nezůstal stranou a po boku svého bratra Bedřicha se nejvíc zasloužil o získání ztraceného otcova trůnu, který načas obsadil s pomocí Fridricha Barbarossy kníže Soběslav. Ale ani po smrti vévody Bedřicha nebyl Přemysl první v nástupnictví. Připojil se s nejmladším Vladislavem ke křížové výpravě do Svaté země a právě tam mezi nejpřednějšími vladaři Evropy si získal věhlas a respekt, které ho předurčily k dráze panovníka. Historická kronika PŘEMYSLOVCI pokračuje druhou knihou Cestou krále.

Příběh lásky dvou přátel na život a na smrt, bílého českého exulanta a černého potomka songhajských císařů, k jediné ženě se odehrává v Africe 16. století, kde mocné říše s vyspělou kulturou, vysokým stupněm vzdělání a s pevnými vazbami na tehdejší svět křesťanský i muslimský udržovaly rovnoprávné diplomatické styky s vyspělými státy do všech světových stran, ale kvůli vzájemné nesnášenlivosti a nedokonalému vyzbrojení jen těžce odolávaly tlaku bezohledných otrokářů. Říše za říší se hrdinům Černá ságy hroutí v patách a čtenář se tak stává svědkem zkázy černého kontinentu. Je to Afrika v posledních minutách před zánikem své původní civilizace.

Historický román o přátelství, lásce, odvaze a touze po svobodě se odehrává v roce 1848. Nadějná mladá herečka Katinka Krákorová má mnoho ctitelů mezi studenty v Praze i ve Vídni a s nimi prožívá revoluční bouře, při nichž se monarchie otřásá v základech. Do Katinky se zamiluje student Vojta Náprstek a po porážce revoluce spolu odejdou do země svobodných a smělých lidí do Ameriky, kde Katinku záhy přejmenují na Naprsquaw. Při dobrodružné cestě za moře se naplní Vojtova velká láska, ale pobouří jeho rodinu i mnoho lidí v Praze. Vojta se s Katinkou usadí v Milwaukee, kde nacházejí útočiště s německými uprchlíky z vídeňských barikád, a setkávají se i s mladým lékařem Aignerem, který znovu zasáhne do jejich životů. Také dynamické prostředí americké společnosti ovlivňuje neblaze jejich soužití a bezradné neporozumění je načas odloučí. Katinka působí jako učitelka dva roky na otrokářském Jihu, ale vzájemná touha je opět svede dohromady a odjedou na návštěvu do Prahy, aby našli odpověď na nevyslovené otázky. Usadí se Katinka v Evropě, nebo raději zůstane nezávislou Američankou? A vzdá se Vojta kvůli matce Katinky, nebo se vzbouří proti předsudkům a úzkoprsé morálce?

Historická kronika z doby Lucemburků o pánech pětilisté růže se skládá ze dvou knih (Pán stříbrné růže a Válka růží) spojených do jednoho svazku. Osudy těchto Vítkovců jsou bezprostředně ovlivněny způsobem vlády Jana Lucemburského i Karla IV. Někdy se dostávali s panovníkem do sporů, ale vždy ho podpořili, když šlo o obranu Českého království a boj o císařskou korunu. Hlavou Vítkovců a nejvyšším purkrabím byl po zvolení Karla IV. římským králem Vilém z Landštejna, ale kvůli své věrnosti králi se ocitl ve sporech s mladšími členy rodu. Tak začala válka růží proti stříbrné landštejnské.

Druhý díl románové ságy o Karlu IV. a jeho době Osleplý Jan Lucemburský zasahuje prozíravě do politických intrik v Evropě, aby upravil svému synovi Karlu IV. cestu k císařské koruně. Na římském trůnu však zatím sedí zrádný Ludvík Bavor, který proti sobě popudil celou říši i papeže. Jasnou odpovědí na jeho žalostnou politiku proto bylo zvolení Karla novým římským králem. Román vrcholí nešťastnou bitvou u Kresčaku, kde rytířsky zemřel král Jan. Karel, ozdoben nyní titulem krále římského i českého, však stál v této bitvě na straně poražených a mezi Kresčakem a jeho mocenskou základnou v Čechách leží území úhlavního nepřítele.

Mosty přes propast času jsou pozoruhodná science fiction skládající se ze dvou knih (Země můj domov, Čas čarodějů) spojených do jednoho svazku. Historicko-fantastická sága předkládá čtenáři originální vizi světa a ve svém pojetí se diametrálně liší od obvyklých sci-fi příběhů stálou přítomností humanitního prvku. Autorka a její hrdinové si kladou otázky o minulosti, přítomnosti a budoucnosti lidstva. Potomci vyspělé lidské civilizace se vracejí z vesmíru na Zemi a setkávají se tu mimo jiné s nesmyslnými válkami, nelidským lovem na otroky a nepochopitelnou náboženskou nesnášenlivostí mezi katolíky a protestanty i mezi jinými náboženstvími.

Královská sága PŘEMYSLOVCI končí knihou KRÁLOVSTVÍ NEUMÍRÁ (1291-1309) a spojuje romány Žebrák se stříbrnou holí a Královský nach tě neochrání. Přerod věků na začátku 14. století zastihl Čechy na vrcholu rozkvětu a bohatství, ale neslýchané události, k nimž se budou kronikáři po přehnání všech bouří dlouho vracet, změnily náhle smysl života králů i těch nejposlednějších psanců. V posledním desetiletí 13. století se Václav II. stal nejmocnějším evropským panovníkem, vyrovnal se svému legendárnímu otci Přemyslu II. a pro České království dosáhl více než on. K českému trůnu připojil Polské království a dokonce i Uhersko. Čas jeho vlády je dobou politických intrik a nesmírného růstu bohatství Čech po objevení ložisek stříbra v Kutné Hoře, které bývá srovnáváno se zlatou horečkou v Kalifornii. Nebojovnou taktikou uštědřil Václav II. zdrcující porážku římskému králi Albrechtovi a hledal spojence ve Francii. Po jeho předčasné smrti a zavraždění posledního Přemyslovce Václava III. zachvátí království chaos a rukou úkladného vraha jsou zabiti i další hrdinové. O budoucnosti rozhodnou tři české královny — Richenza, Viola a Eliška Přemyslovna, jejichž životy ohrožuje boj o moc i jed osobní nenávisti.

Audiokniha Žena pro třetího krále, kterou napsala Ludmila Vaňková. Dvakrát usedla královna Richenza na český královský trůn, moc a koruna ji však nezaslepily…

Čtvrtý díl historické ságy PŘEMYSLOVCI spojuje romány Zlá léta a Dědici zlatého krále. Na začátek svazku autorka připsala několik obsáhlých kapitol o tom, co se dělo od narození Václava II. 1271 do nešťastné bitvy na Moravském poli 1278. Tento úsek jí v ságách českých králů jako jediný chyběl a ke čtenářům se nyní dostává poprvé. V celém čtvrtém dílu silné osobní vášně dokreslují obraz urputného boje o moc, z něhož vychází královský lev navzdory smrti Přemysla II. na bitevním poli jako konečný vítěz nad pětilistou růží.

Královna Richenza, jedna z nejzajímavějších ženských postav českých dějin na počátku 14. století přichází do Čech coby velmi mladá nevěsta krále Václava II., plná nadějí a iluzí. O ty jí velmi rychle připraví nejen sám Václav, ale hlavně jeho děti a jejich chůvy, které milovaly jeho zesnulou ženu Gutu Habsburskou. Je sotva dospělá, když její manžel umírá a zanechá ji napospas svým dědicům a vzpurné šlechtě. I přesto a nebo právě proto si Richenza troufla být svobodnou ženou a vzdorovat předsudkům, kterým může být vystavena i královna, jež nepřestala milovat kdysi prvního muže království, pana Jindřicha z Lipé. Interpret: Volfová Renata Délka nahrávky: 15h 45 min

Nová řada královských ság Ludmily Vaňkové PŘEMYSLOVCI pokračuje třetí knihou TRŮN PATŘÍ RYTÍŘŮM (1231-1271) a spojuje romány Zapomenutý král a Král železný, král zlatý. Třetí díl historické ságy Přemyslovci zachycuje velké půlstoletí českého království, které nepoznalo žádné porážky a vzkvétalo, i když bylo často v ohrožení a sousední země stíhala pohroma za pohromou. Václav I. převzal dědičné království po svém otci už jako velmoc a jeho syn Přemysl II. vytvořil přemyslovskou říši sahající od moře k moři a mohl pomýšlet na císařskou korunu. Oba byli opravdoví rytíři své doby, ctili spravedlnost, ochraňovali poddané a rozmnožovali bohatství své země. Vzniklo mnoho nových staveb, rozrůstala se města a jiná byla založena, kvetl obchod i řemesla a vojsko dokázalo zemi vždy ubránit. Vyprávění Ludmily Vaňkové je neobyčejně poutavé a mimořádně objevné. Poskládala do souvislostí útržkovité zprávy kronikářů z celé Evropy, a tak se o historických postavách, které vytvořila díky své fantazii a vypravěčskému umění, čtenář dozví mnohem víc než pouhé útržky a prožije s rytířskými hrdiny jejich dobrodružství téměř naživo.

Nová řada pěti královských ság Ludmily Vaňkové PŘEMYSLOVCI pokračuje druhou knihou Z MILOSTI BOŽÍ (1199-1231) a spojuje romány Cestou krále a Dítě z Apulie. Historická sága Z milosti Boží je mimořádně vypravěčsky bohatá, zaplněná desítkami postav a historických osobností, jejichž osudy odrážejí velké změny v křesťanské Evropě v době křížových výprav. Obsahuje skvělá rytířská dobrodružství, otevírá poznávání vzdálených zemí v Byzanci, Levantu a Egyptě, sleduje romantické milostné příběhy v královských rodinách i složitou diplomacii mezi světskou mocí a církví. Přemysl I. pozvedl České království mezi nejmocnější země Evropy, a to stvrdil papež zapsáním Čech na seznam křesťanských království a císař Fridrich II. Zlatou bulou sicilskou, zatímco Přemyslův zavržený syn Vratislav z prvního manželství při dobývání Konstantinopole rozhodne navždy o svém osudu rytíře beze jména. Za osmnáct let královské vlády Přemysla I. se český trůn stal nejvýznamnější vedle císařského. Fridrich II. neváhal zasnoubit svého syna s Anežkou Českou, a když sňatek překazily intriky Leopolda Rakouského, požádal ji sám o ruku. Zrazená Anežka odmítla. Právě v té době se narodil druhý Přemyslův vnuk, budoucí král železný a zlatý. Hvězda německých Štaufů a rakouských Babemberků pohasínala, přemyslovská začínala stoupat vzhůru.

Vlastní životopis Ludmily Vaňkové začíná jako román o dětském ráji. Její otec byl ředitel několika finančních ústavů a později člen nejužšího vedení České národní banky. V jeho bohaté knihovně se záhy seznamovala s literaturou a historií a v jejích dětských snech nechybělo přání zachytit literárně celou českou historii. Rodina žila v harmonii, taťka pracovně vytížený si vždycky udělal čas na své dcery Blanku a Ludmilu. Mamka se starala o taťku, o rodinu, angažovala se v ženském hnutí, dobře se znala s Miladou Horákovou a její osobní zálibou byla hudba, hra na klavír. Obě dcery po ní zdědily hudební nadání, Blanka se profesionálně věnovala zpěvu a Ludmila, s matematickým talentem po otci, tíhla k divadlu a literatuře. Pak ale přišel pád do propasti, inferno, taťka byl za heydrichiády popraven, rodina zůstala bez živitele, matka s dcerami se musela vystěhovat z Prahy do Řevnic. Hodně jim tehdy pomáhal Oldřich Pecl, který byl v odboji stejně jako taťka a krutý osud na něj dopadl až v padesátých letech, kdy byl popraven v procesu s Miladou Horákovou. Po válce studovala Ludmila Vaňková na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, opět se setkala se zmizelou přítelkyní Hanou Proškovou, mezi studenty měla řadu zahraničních přátel, ale mohla se s nimi znovu vidět až po čtyřiceti letech. Rok 1948 pro ni znamenal vyloučení z vysoké školy a svůj doktorát dostala až po listopadu 89.

Historická kronika o osudech mladých lucemburských králů Václava a Zikmunda a jejich bratra Jana. Třetí generace Lucemburků v Čechách měla po smrti císaře Karla před sebou skvělou budoucnost pánů světa, i když jejich křesťanská říše se stále častěji dostávala do vnitřního i vnějšího ohrožení. Každý z královských bratrů měl svůj významný úkol: Od Václava se očekávalo, že urovná poměry v říši a císařskou korunovací podpoří římského papeže, Zikmund měl zadržet osmanské Turky na Balkáně, ohrožující jeho Uherské království, a Jan Zhořelecký se snažil napravit nepřátelství mezi českými pány a králem. Dosáhnout cíle bylo pro všechny tři spojeno s ohrožením vlastního života a teprve další události prověří, kdo z nich je více hoden císařského otce, kdo je jeho dědic doopravdy.

Historická kronika o osudech mladých lucemburských králů Václava a Zikmunda a jejich bratra Jana. Třetí generace Lucemburků v Čechách měla po smrti císaře Karla před sebou skvělou budoucnost pánů světa, i když jejich křesťanská říše se stále častěji dostávala do vnitřního i vnějšího ohrožení. Každý z královských bratrů měl svůj významný úkol: Od Václava se očekávalo, že urovná poměry v říši a císařskou korunovací podpoří římského papeže, Zikmund měl zadržet osmanské Turky na Balkáně, ohrožující jeho Uherské království, a Jan Zhořelecký se snažil napravit nepřátelství mezi českými pány a králem. Dosáhnout cíle bylo pro všechny tři spojeno s ohrožením vlastního života a teprve další události prověří, kdo z nich je více hoden císařského otce, kdo je jeho dědic doopravdy.