Ludmila Vaňková

První kniha románové kroniky o Karlu IV. a jeho době. Po letech strávených u francouzského dvora a válečném tažení v severní Itálii se sedmnáctiletý Karel vrací na prosbu českých pánů do Čech a v jeho životě nastává rozhodující obrat. S láskou přilnul k rodné zemi, ve které se jeho otec nikdy necítil doma. Manželství krále Jana s panovačnou a vášnivou Eliškou Přemyslovnou nebylo šťastné, Karel však ve své matce ctí mučednici a druhé manželství svého otce s Beatrix bere jako křivdu na zemřelé. Mezi rozhazovačným otcem a zodpovědným synem narůstá nevraživé napětí , ale je jen protipólem vzájemné lásky, která se v obou včas probudí. Osleplý král Jan podpoří svého syna vytrvalým diplomatických úsilím a pomůže mu k zvolení na říšský trůn. Právě Karel díky svým schopnostem může uskutečnit všechny jeho životní sny o císařské koruně, ale nešťastná bitva u Kresčaku, ve které padl král Jan, ještě načas ohrožuje Karlův dvojí trůn českého a římského krále.

Po bitvě u Kresčaku zasáhla do života Karla IV. ještě třikrát smrt — manželky Blanky, malého syna Václava a druhé ženy Anny Falcké, náladové královny, která nedokázala porozumět svému choti, když mu po vážném zranění zůstala zmrzačená postava a zjizvená tvář. Až třetí manželství s Annou Svídnickou a dobrodružná cesta do Říma k císařské korunovaci ukáží, že teprve nyní Karel vystoupil na vrchol své panovnické moci a slávy. V románu vystupuje vedle císaře Karla řada historických osobností — Arnošt z Pardubic, římský tribun Cola di Rienzo, malíř Theodorik, básník Petrarca a mnoho dalších. Po římské korunovaci se Karel pokouší dát pevný řád římské říši a připoutat ji k zlatému jádru vlastní moci — k Českému království. Tento úkol se zdá téměř nesplnitelný a navíc nemá Karel pro své středoevropské impérium ještě dědice. To se změnilo až před jeho pětačtyřicátými narozeninami, kdy se mu narodil syn Václav. Anna Svídnická byla velkou Karlovou láskou a její vytoužené dítě nadmíru zbožňoval, což nebylo nejlepší pro princův budoucí charakter a vladařské vlastnosti, ale bylo to nejšťastnější období Karlova života, kdy v císařské rodině vládla pohoda a láska.

Království na prodej zachycuje bouřlivé období Českého království, kdy Přemyslovce na trůně střídali Lucemburkové, jejichž hvězda díky císaři Jindřichu VII. právě vycházela, ale nikdo nemohl být úspěšným králem v Čechách bez Jindřicha z Lipé, prvního muže království. Jan Lucemburský to na rozdíl od své panovačné a ctižádostivé manželky Elišky Přemyslovny brzy rozpoznal a jako český král se stal nejdůležitější postavou evropské politiky.

Roky před úsvitem (1317 - 1325) Jan Lucemburský si už jako pětadvacetiletý vysloužil nevlídnou přezdívku „král cizinec“. České království bylo bez krále, který vyhledával dobrodružství ve vzdálených cizích zemích. V evropské politice se nestalo nic důležitého, pokud na tom neměl podíl český král, a ani v žádné bitvě se nic nerozhodlo, když se jí nezúčastnil král Jan a po jeho boku české rytířstvo. Divoké jízdy po celé Evropě, osobní vztahy ke všem evropským panovníkům i papeži v Avignonu, intriky a boje jsou neodmyslitelně spojené s Janovou krkolomnou vládou. Byl ovšem do jisté míry i líný a mnohé, co získal svými skvělými úspěchy, už nedokázal udržet. Byl také neuvěřitelně lehkovážný, hlavně v otázce peněz. Přesto měl svůj jasný cíl: získat znovu pro Lucemburky císařskou korunu.

Historická kronika o osudech mladých lucemburských králů Václava a Zikmunda a jejich bratra Jana. Třetí generace Lucemburků v Čechách měla po smrti císaře Karla před sebou skvělou budoucnost pánů světa, i když jejich křesťanská říše se stále častěji dostávala do vnitřního i vnějšího ohrožení. Každý z královských bratrů měl svůj významný úkol: Od Václava se očekávalo, že urovná poměry v říši a císařskou korunovací podpoří římského papeže, Zikmund měl zadržet osmanské Turky na Balkáně, ohrožující jeho Uherské království, a Jan Zhořelecký se snažil napravit nepřátelství mezi českými pány a králem. Dosáhnout cíle bylo pro všechny tři spojeno s ohrožením vlastního života a teprve další události prověří, kdo z nich je více hoden císařského otce, kdo je jeho dědic doopravdy.

Pán světa (1362 - 1378) V třetí knize historické ságy předčasně zemře Karlova první císařovna Anna Svídnická. Ze ztráty milované ženy se nedokázal dlouho vzpamatovat a sňatkem se čtvrtou manželkou Eliškou Pomořanskou, vnučkou polského krále, se snažil jen vyřešit napjatou politickou situaci v Polsku a Uhersku, kde Kazimír i Ludvík zůstali bez mužských potomků. Přestože si Karel zpočátku Elišku ošklivil, Prozřetelnost mu otevřela oči a později ocenil její vlastnosti a schopnosti. Z jejich šťastného manželství se rodí dcery i synové, kterým bude patřit polsko-uherské dědictví. Druhá Karlova římská jízda poskytne Elišce zadostiučinění: ona jediná v Římě přijala korunu císařovny z rukou samotného papeže. Lucemburské dynastii se na českém trůnu otevírá skvělá budoucnost a Karel IV. je právem považován za pána světa, který může zasahovat do událostí v celé Evropě, ale jako moudrý panovník hledá spojence k řešení krize dosud jednotného křesťanství, kterým otřásá nespokojenost se zlořády v církvi. Kvůli tomu vedla jeho poslední velká cesta do Paříže k francouzskému králi. Karel se svými vladařskými činy dotkl nebe, aby křesťanstvu pomohl už zde na zemi. Děj ságy pokračuje až do dne Karlovy smrti, která ho v dvaašedesáti letech nepotkala sešlého věkem, ale nešťastnou náhodou na samém vrcholu úspěšného života.

Vlastní životopis Ludmily Vaňkové začíná jako román o dětském ráji. Její otec byl ředitel několika finančních ústavů a později člen nejužšího vedení České národní banky. V jeho bohaté knihovně se záhy seznamovala s literaturou a historií a v jejích dětských snech nechybělo přání zachytit literárně celou českou historii. Rodina žila v harmonii, taťka pracovně vytížený si vždycky udělal čas na své dcery Blanku a Ludmilu. Mamka se starala o taťku, o rodinu, angažovala se v ženském hnutí, dobře se znala s Miladou Horákovou a její osobní zálibou byla hudba, hra na klavír. Obě dcery po ní zdědily hudební nadání, Blanka se profesionálně věnovala zpěvu a Ludmila, s matematickým talentem po otci, tíhla k divadlu a literatuře. Pak ale přišel pád do propasti, inferno, taťka byl za heydrichiády popraven, rodina zůstala bez živitele, matka s dcerami se musela vystěhovat z Prahy do Řevnic. Hodně jim tehdy pomáhal Oldřich Pecl, který byl v odboji stejně jako taťka a krutý osud na něj dopadl až v padesátých letech, kdy byl popraven v procesu s Miladou Horákovou. Po válce studovala Ludmila Vaňková na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, opět se setkala se zmizelou přítelkyní Hanou Proškovou, mezi studenty měla řadu zahraničních přátel, ale mohla se s nimi znovu vidět až po čtyřiceti letech. Rok 1948 pro ni znamenal vyloučení z vysoké školy a svůj doktorát dostala až po listopadu 89.

Nová řada pěti královských ság Ludmily Vaňkové PŘEMYSLOVCI pokračuje druhou knihou Z MILOSTI BOŽÍ (1199-1231) a spojuje romány Cestou krále a Dítě z Apulie. Historická sága Z milosti Boží je mimořádně vypravěčsky bohatá, zaplněná desítkami postav a historických osobností, jejichž osudy odrážejí velké změny v křesťanské Evropě v době křížových výprav. Obsahuje skvělá rytířská dobrodružství, otevírá poznávání vzdálených zemí v Byzanci, Levantu a Egyptě, sleduje romantické milostné příběhy v královských rodinách i složitou diplomacii mezi světskou mocí a církví. Přemysl I. pozvedl České království mezi nejmocnější země Evropy, a to stvrdil papež zapsáním Čech na seznam křesťanských království a císař Fridrich II. Zlatou bulou sicilskou, zatímco Přemyslův zavržený syn Vratislav z prvního manželství při dobývání Konstantinopole rozhodne navždy o svém osudu rytíře beze jména. Za osmnáct let královské vlády Přemysla I. se český trůn stal nejvýznamnější vedle císařského. Fridrich II. neváhal zasnoubit svého syna s Anežkou Českou, a když sňatek překazily intriky Leopolda Rakouského, požádal ji sám o ruku. Zrazená Anežka odmítla. Právě v té době se narodil druhý Přemyslův vnuk, budoucí král železný a zlatý. Hvězda německých Štaufů a rakouských Babemberků pohasínala, přemyslovská začínala stoupat vzhůru.

Druhý díl románové ságy o Karlu IV. a jeho době Osleplý Jan Lucemburský zasahuje prozíravě do politických intrik v Evropě, aby upravil svému synovi Karlu IV. cestu k císařské koruně. Na římském trůnu však zatím sedí zrádný Ludvík Bavor, který proti sobě popudil celou říši i papeže. Jasnou odpovědí na jeho žalostnou politiku proto bylo zvolení Karla novým římským králem. Román vrcholí nešťastnou bitvou u Kresčaku, kde rytířsky zemřel král Jan. Karel, ozdoben nyní titulem krále římského i českého, však stál v této bitvě na straně poražených a mezi Kresčakem a jeho mocenskou základnou v Čechách leží území úhlavního nepřítele.

Historická kronika z doby Lucemburků o pánech pětilisté růže se skládá ze dvou knih (Pán stříbrné růže a Válka růží) spojených do jednoho svazku. Osudy těchto Vítkovců jsou bezprostředně ovlivněny způsobem vlády Jana Lucemburského i Karla IV. Někdy se dostávali s panovníkem do sporů, ale vždy ho podpořili, když šlo o obranu Českého království a boj o císařskou korunu. Hlavou Vítkovců a nejvyšším purkrabím byl po zvolení Karla IV. římským králem Vilém z Landštejna, ale kvůli své věrnosti králi se ocitl ve sporech s mladšími členy rodu. Tak začala válka růží proti stříbrné landštejnské.

Ludmila Vaňková je známá především jako spisovatelka historických románů. V tomto pro ni netradičním díle však zobrazila hlavní hrdinku Jarmilu, jejíž příběh v mnohém připomíná část jejího vlastního života. Vysokoškolačka Jarmila je z politických důvodů propuštěna ze zaměstnání, které odpovídá jejíkvalifikaci a najde si práci jako signalistka u dráhy. Ve venkovské stanici poznává svéráznéželezničářské prostředí, seznamuje se s lidmi, kteří železnicí žijí tělem i duší. Jarmila tady nachází přátelství i lásku.V novém zaměstnání je nucena rezignovat na své vzdělání, ale svou práci na železnici si brzy zamiluje. Touží však, vrátit ke své původní práci v reklamě. Osud hlavní hrdinky Jarmily i dalších obyvatel železničářské vesnice v celém příběhu ovlivňuje nejen láska a přátelství, ale i nevěra a žárlivost, která je hnacím motorem dalších událostí Jarmilina života.

Kosmologická mytologie Ludmily Vaňkové originálním způsobem evokuje biblické mýty a zároveň odpovídá na nejzáhadnější otázky bytí. Konfrontace lidské existence a nekonečna, lásky a povinnosti, sebeobětování i touhy po životě se opakuje v nekonečném prostoru a čase jako v těch nejdávnějších mýtech, jejichž smysl autorka ve své fantazii domyslela a rozluštila. Teď se však lidstvo ocitlo v nebezpečné blízkosti zanikajícího Slunce na odumírající Zemi uprostřed smršťujícího se vesmíru. Člověk už nehledá jen své osobní štěstí, ale i pravdu o smyslu svého poslání, aby nalezl záchranu z osudové smyčky. Cílevědomí hledači a charizmatičtí spasitelé ovládají hluboké emoce i metafyzickou sílu ducha. To jim umožňuje posunout existenci života na jinou Zemi a dokonce zasáhnout i za zdánlivé hranice nekonečného vesmíru.

V barvitém ději desítky výjimečných historických postav, autorkou objevených a oživených v předchozích knihách, dospějí k naplnění své cesty. Nejvýrazněji český král Přemysl I. V letech 1198-1213, kdy se román odehrává, uzavřel druhé manželství s vášnivou uherskou princeznou Konstancií a diplomatickým úsilím a statečností v čele svých rytířů pozvedl České království mezi nejmocnější země Evropy. To stvrdil i papež Zlatou bulou sicilskou.

První léta vlády Václava II. ovlivnila silná osobnost Záviše z Falkenštejna, manžela královské vdovy Kunhuty. Václavova manželka Guta spolu s pražským biskupem stojí v čele nepřátel Vítkovců a usiluje o Závišův pád, ale teprve jeho další sňatek s uherskou princeznou Alžbětou, jeptiškou nikdy nezproštěnou řeholního slibu, se nepřímo stane příčinou jeho tragického konce. Silné osobní vášně dokreslují obraz urputného boje o moc, z něhož vychází přemyslovský lev jako konečný vítěz nad pětilistou růží.

Román navazuje na jarní bestseler Příběh mladšího bratra. Přemysl I., v říši zvaný Otakar, zažil ve Svaté zemi největší křižácké dobrodružství své doby a utvrdil se v odhodlání obnovit otcovo České království. Po čtyřech letech sporů s příbuznými a válčení doma i v říši usedne jako dědičný král na český trůn.

Kosmologická mytologie Ludmily Vaňkové originálním způsobem evokuje biblické mýty a zároveň odpovídá na nejzáhadnější otázky bytí. Konfrontace lidské existence a nekonečna, lásky a povinnosti, sebeobětování i touhy po životě se opakuje v nekonečném prostoru a čase jako v těch nejdávnějších mýtech, jejichž smysl autorka ve své fantazii domyslela a rozluštila. Teď se však lidstvo ocitlo v nebezpečné blízkosti zanikajícího Slunce na odumírající Zemi uprostřed smršťujícího se vesmíru. Člověk už nehledá jen své osobní štěstí, ale i pravdu o smyslu svého poslání, aby nalezl záchranu z osudové smyčky. Cílevědomí hledači a charizmatičtí spasitelé ovládají hluboké emoce i metafyzickou sílu ducha. To jim umožňuje posunout existenci života na jinou Zemi a dokonce zasáhnout i za zdánlivé hranice nekonečného vesmíru.