Mika Waltari strana 6 z 8

Waltariho novela Cizinec přichází nás zavádí na finský venkov, do míst, kde těsné spojení lidských povah s drsnou přírodou dává ožít zasutým vášním a dramatům. Perem mistra se z `prostého` příběhu o manželském trojúhelníku stává velkolepé vyprávění o slabosti a síle, o schopnosti vzepřít se osudu, o probuzení přírody, lásky a plodnosti, třebaže mládí je už pryč a v dálce číhá hrozba podzimu, tma, katastrofa či smrt.

Waltariho novela Cizinec přichází nás zavádí na finský venkov, do míst, kde těsné spojení lidských povah s drsnou přírodou dává ožít zasutým vášním a dramatům. Perem mistra se z `prostého` příběhu o manželském trojúhelníku stává velkolepé vyprávění o slabosti a síle, o schopnosti vzepřít se osudu, o probuzení přírody, lásky a plodnosti, třebaže mládí je už pryč a v dálce číhá hrozba podzimu, tma, katastrofa či smrt.

Když v roce 1937 publikoval Mika Waltari svou `skandální` psychologickou novelu Cizinec přichází, ještě netušil, že jeho manželské drama ze syrového, a přece okouzlujícího finského venkova vyvolá tak rozporuplné reakce - na straně jedné ocenění literární kritiky a oblibu u čtenářů, na straně druhé nevoli u církevních či politických kruhů a obvinění z nemorálnosti. A stejně jako byl symbolickému literárnímu soudu za svůj příběh vystaven spisovatel sám, rozhodl se Waltari uspořádat soudní přelíčení i své hlavní hrdince. Tím měla být právě kniha Dohra (1938). Žena, která svého milence pomstila zabitím manžela, v ní je dopadena a obviněna z vraždy, současně jí je však poskytnuta možnost se hájit a veřejně vysvětlit své jednání… Mika Waltari tak znovu dokázal, že je nejen citlivým znalcem lidské duše, ale i mistrovským autorem. Jeho nezaměnitelný, severskou nostalgií podbarvený styl, pečlivě rytmizované věty, hra symbolů či přírodních motivů jsou pečetí dobré prózy, která ke čtenářům naplno

Sinuhet je dítě neznámého původu. Připlul ke své nevlastní matce Kipě a otci Senmutovi v proutěném košíku po řece. Učil se v chrámě Amonově a stal se jako otec lékařem. Dobrodružství, která zažil, jsou četná. A tím nejpovolanějším, kdo by nám o nich měl povědět, je on sám

Historický román Jeho království pojednává o jednom z nejdramatičtějších úseků lidských dějin - o ukřižování Ježíše Krista.

Historický román z převratného období Říma, kdy byli křesťané považováni za nepřátelé lidstva. Navazuje na román Jeho království. Má formu memoárů, jejichž fiktivním autorem je římský senátor Minutus Lauzus Manilianus, uchovatel poháru Ježíše Nazaretského, souputníka čtyř císařů, který se dobrovolně staví na stranu ponižovaných.

Drama definitivního konce východořímské říše, a zároveň i Byzance je strhujícím vylíčením smutné kapitoly z dějin křesťanské civilizace v boji s nástupem osmanských Turků pod praporem islámu. Literatura faktu v podání britského historika Stevena Runcimana je příběhem o postupném zániku východní císařské moci a rostoucí moci sultánů, o nezájmu i neochotě Západu poskytnout pomoc. Líčí osudné dny před rozhodující bitvou o Cařihrad v květnu 1453.

Děj je typicky waltariovský – mladý muž prochází světem a zažívá různá dobrodružství, tu úspěch, tu prohra, jak na houpačce. Do toho osudová žena a o komplikace je postaráno.

Sinuhé, el egipcio nos introduce en el fascinante y lejano mundo del Egipto de los faraones. En el ocaso de su vida, el protagonista de este relato confiesa: «Porque yo, Sinuhé, soy un hombre y como tal he vivido en todos los que han existido antes que yo, y viviré en todos los que existan después de mí. Viviré en las risas y en las lágrimas de los hombres, en su bondad y su maldad, en su debilidad y su fuerza.» Sinuhé, el egipcio nos introduce en el fascinante y lejano mundo del Egipto de los faraones, los reinos sirios, la Babilonia decadente, la Creta anterior a la Hélade... es decir, todo el mundo conocido catorce siglos antes de Cristo. Sobre este mapa dibuja Sinuhé la línea errante de sus viajes; y aunque la vida no sea generosa con él, en su corazón vive inextinguible la confianza en la bondad de los hombres.

Sinuhé, el egipcio nos introduce en el fascinante y lejano mundo del Egipto de los faraones. En el ocaso de su vida, el protagonista de este relato confiesa: «Porque yo, Sinuhé, soy un hombre y como tal he vivido en todos los que han existido antes que yo, y viviré en todos los que existan después de mí. Viviré en las risas y en las lágrimas de los hombres, en su bondad y su maldad, en su debilidad y su fuerza.» Sinuhé, el egipcio nos introduce en el fascinante y lejano mundo del Egipto de los faraones, los reinos sirios, la Babilonia decadente, la Creta anterior a la Hélade... es decir, todo el mundo conocido catorce siglos antes de Cristo. Sobre este mapa dibuja Sinuhé la línea errante de sus viajes; y aunque la vida no sea generosa con él, en su corazón vive inextinguible la confianza en la bondad de los hombres.

Mika Waltari bol nielen vynikajúci rozprávač, ale aj človek s veľkým srdcom. Rozprávky z jeho pera sú príbehmi o ľudskom šťastí i trápení, autor pozorne, ale zhovievavo pozoruje večný zápas človeka s vlastnou slabosťou. Waltariho príbehy nemajú adersáta podľa veku. Dieťa dychtivo počúva rozprávku o zvedavej čínskej mačke, o topánkach, ktoré sa samy vybrali do sveta, alebo o zaslepenom indickom princovi. Dospelí zasa vnímajú múdrosť, životnú skúsenosť a rozprávačskú brilantnosť, s ktorou Waltari svoje príbehy podáva.

Námet na román čerpal autor z najznámejšej zachovanej poviedky starovekej egyptskej literatúry - Poviedky o Sinuhetovi, ktorú písal autor v dvadsiatom storočí pred naším letopočtom zrejme o sebe. V nej je Sinuhet správcom háremu, z ktorého bol niekto zapletený do vraždy panovníka a zo strachu pred podozrievaním uteká do Sýrie. No vďaka jeho úspechom a častému pomáhaniu Egypťanom ho nový panovník zavolá naspäť domov, kde sa mu naviac dostane vysokých pôct. Waltariho Sinuhe bol tiež blízky dvom panovníkom, ale na sklonku života sa mu nedostalo žiadnej pocty, lež bol odsúdený do vyhnanstva. Sinuhe tiež počas života žne rôzne úspechy doma aj vo vzdialených krajinách a predsa sú jeho životné osudy tragické. Vďaka svojej múdrosti a skúsenostiam z rôznych častí sveta, ktoré sa navzájom poznali minimálne, dokázal mnohé hrozby odvrátiť, ale život mu nadelil o to viac neodvratného nešťastia.

Detektivní příběh, v němž komisař Palmu řeší případ vraždy staré paní, majitelky domu v Helsinkách. V nejvyšším patře helsinského činžáku byla plynem otrávena stará paní, majitelka domu. Souvisí tento zločin s její lakotnou povahou, jež byla trnem v oku sousedům v okolí? Anebo zde sehrála roli příslušnost k podivné náboženské skupině? Kdo vlastně zavraždil paní Skrofovou?

Klasik finské literatury Mika Waltari se u českých čtenářů proslavil především svými rozsáhlými historickými freskami Egypťan Sinuhet, Tajemný Etrusk, Pád Cařihradu nebo Jeho království. Milovníci detektivek však vědí, že tento vynikající autor napsal rovněž několik románů s kriminální zápletkou, ve kterých přivedl na svět svou verzi "Velkého detektiva" - naoko přísného, ve skutečnosti však dobráckého komisaře Palmua, policistu s vášní pro dobrý dýmkový tabák, jenž možná někomu připomene známého Simenonova Maigreta. Komisař Palmu je ovšem v každém ohledu originál a jeho příběhy jsou nasyceny nesmazatelnou atmosférou severských bílých nocí a slanou vůní přístavního života. I přes svůj finský kolorit však Waltariho detektivní prózy představují literární klenot, jehož vyznění je obecně lidské. Po záhadné smrti paní Skrofové, o níž jste se mohli dočíst v předcházející knize, čeká helsinského komisaře a jeho pomocníka další úkol. Tentokrát musejí objasnit pozadí "nešťastné náhody", která vedla k usmrcení mladého boháče Bruna Rygsecka. Šlo skutečně o nehodu, nebo o úkladnou vraždu?

K napsání této sbírky pohádek autora zřejmě inspirovalo narození dcery Satu. Kdo autora zná z jeho historických románů, bude překvapen hravostí i bohatstvím fantazie v těchto pohádkových příbězích. Nechybí v nich ani výchovný podtext, ideály lásky k bližním a snaha zachovat si čistotu slova a skutků uprostřed krutého světa. Cítíme, že Waltari byl báječný vypravěč a zároveň člověk s velkým porozuměním pro lidské slabosti, radosti i strasti. Kniha vychází v překladu Jana Petra Velkoborského a s barevnými ilustracemi Miloslava Dismana, které působivě dokreslují Waltariho pohádkový svět plný originálních postav - zvířat, lidí, nadpřirozených bytostí i věcí. Ilustroval Miloslav Disman.

K napsání této sbírky pohádek autora zřejmě inspirovalo narození dcery Satu. Kdo autora zná z jeho historických románů, bude překvapen hravostí i bohatstvím fantazie v těchto pohádkových příbězích. Nechybí v nich ani výchovný podtext, ideály lásky k bližním a snaha zachovat si čistotu slova a skutků uprostřed krutého světa. Cítíme, že Waltari byl báječný vypravěč a zároveň člověk s velkým porozuměním pro lidské slabosti, radosti i strasti. Kniha vychází v překladu Jana Petra Velkoborského a s barevnými ilustracemi Miloslava Dismana, které působivě dokreslují Waltariho pohádkový svět plný originálních postav - zvířat, lidí, nadpřirozených bytostí i věcí. Ilustroval Miloslav Disman.