Mika Waltari strana 6 z 7

Redaktor Hart potká v Helsinkách známého a oba spolu odejdou do salonu paní Spindellové. Zde se seznámí se zahořklým spisovatelem Hellasem a krásnou Caritas, do níž se na první pohled zamiluje. Milostný trojúhelník vždy znamená problémy… Literární odborníci Waltariho románovou prvotinu srovnávají s díly takových velikánů jako Francis Scott Fitzgerald a Ernest Hemingway.

Magával ragadott Théba láza, gazdag és híres akartam lenni, és hasznomra felhasználni azt az időt, mikor még mindenki ismeri e nevet: „Szinuhe, Ő, aki magányos.” Mika Waltari, neves finn író regényében Szinuhe, a fáraó barátja és orvosa beszéli el életének eseményekben bővelkedő, fordulatos történetét. Szavai nyomán megelevenedik előttünk az akkori nagy városok, Théba, Babilon, Kréta lüktető, tarka világa, feltárulnak a fáraó aranyházának titkai és a kikötőnegyedek sikátorainak élete. Szinuhe nyitott szemmel jár a fény és a nyomor világában, látja az elnyomottak görnyedező hátát, hallja a hatalomért vívott öldöklő harcokban az emberek halálhörgését. Életére születésétől fogva súlyos rejtély nehezedik, amely magányossá teszi, és keserű tapasztalatai után még magányosabb lesz. A végső kétségbeeséstől azonban megóvja mély humanizmusa, s ez ad neki erőt ahhoz, hogy minden tudásával egy ellenséges, értetlen világban is az igazságot szolgálja.

Dnes již klasický historický román. Patnáct knih ze života lékaře-legitimního potomka faraonů. Kniha je matafyzickým oceánem příběhů, do něhož lze vstupovat na kterémkoliv místě.

Historický román z převratného období Říma, kdy byli křesťané považováni za nepřátelé lidstva. Navazuje na román Jeho království. Má formu memoárů, jejichž fiktivním autorem je římský senátor Minutus Lauzus Manilianus, uchovatel poháru Ježíše Nazaretského, souputníka čtyř císařů, který se dobrovolně staví na stranu ponižovaných.

Nesmrtelný román ze starověkého Egypta. Snad žádný jiný beletrista nedokázal vzbudit o starověký Egypt a jeho historii takový zájem jako finský spisovatel Mika Waltari svým úspěšným románem Egypťan Sinuhet. V patnácti knihách ze života lékaře Sinuheta se čtenář ocitá ve 14. století př. Kr., v době, kdy Hornímu i Dolnímu Egyptu vládl proslulý faraon Tutanchamon. Pozoruhodné a barvité osudy vypravěče Sinuheta čtenáře zavedou do významných míst tehdejšího světa, do válečné vřavy, nelítostných bojů o moc, dvorských pletich a úkladů tak podrobně a věrohodně, že lze jen obdivovat, jak nestárnoucí obraz této doby i podobenství lidského života v samotném Sinuhetovi i osudech obyčejných lidí autor vytvořil. Mistrné vypravěčství, lehké pero a humor i moudrost, které tento román prostupují, zaručují tomuto dílu nesmrtelnou přitažlivost.

Mikael zabigyerek, a turkui boszorkány neveli. Szent Mihály arkangyalról keresztelték el, talán ezért is érez papi elhivatottságot. A helybeli kolostorban tanul. Naiv lélek: mióta az eszét tudja, a "legfőbb jót", a "legnagyobb tudást", az egyetlen üdvözítő utat keresi, de botladozva halad. Rossz ómen, hogy nem tud ellenállni a kísértésnek, és egy egyházi ünnepen a karzatról leköpi az érsek süvegét. Később belekeveredik egy politikai összeesküvésbe, és menekülnie kell Turkuból. A forrongó Európában már a reformáció szelét érezni, az emberek németül, Luther fordításában olvassák és értelmezik a Bibliát, az Úr nevében véres háborúkat vívnak. Mikael fél Európát bejárja, történelmi események szemtanúja lesz, megismeri kora leghíresebb művészeit, tudósait: Paracelsust, Dürert, Luthert, Erasmust. Szeret, csalódik, háborúzik, megcsömörlik - de az igaz utat nem találja. Inkább deákos ábrándokat kerget, mintsem hasznos tudást, ellentétben bajtársával, a nagy erejű, józan parasztemberrel, Anttival. Spanyolországból egy tanult mór így bocsátja el: "A legnagyobb tudás az ember önnön szívében szunnyad, de az ember mindig túlságosan későn bukkan rá, csak amikor már kihűlt a vére, és az élet minden jó ajándéka a hiábavalóság porává száradt a kezében." Vándorlása során valószínűleg ez a vén alkimista adta neki a legbölcsebb útravalót. A Mikael történelmi tabló az inkvizíció és a vallásháborúk idejéről, a reformációról, a német parasztháborút és a gyarmatosítás kezdetét átélő Európáról. Waltarinak a Szinuhe mellett világszerte a legnépszerűbb regénye.

Best seller dell'autore Mika Waltari, questo romanzo ha raggiunto in breve tempo il milione di copie vendute solo in Europa. La ragione di questo successo va ricercata nello straordinario interesse della vicenda, nella perfetta ricostruzione dell'Egitto dei Faraoni e nella simpatia che desta nel lettore il protagonista di questa singolare vicenda: il medico Sinuhe, un personaggio ricco di fascino e di mistero. Sinuhe ? forse il personaggio eterno della ricerca umana che non si appaga mai, attraverso l'amicizia, l'amore, la gloria e anche la malinconia delle cose amate e non conquistate. Accanto a lui: il faraone Akhenaton, Nefertiti, la malvagia e sensuale moglie di Akhenaton, il generale Horemheb e Nefernefernefer, rapace cortigiana di Tebe.

Best seller dell'autore Mika Waltari, questo romanzo ha raggiunto in breve tempo il milione di copie vendute solo in Europa. La ragione di questo successo va ricercata nello straordinario interesse della vicenda, nella perfetta ricostruzione dell'Egitto dei Faraoni e nella simpatia che desta nel lettore il protagonista di questa singolare vicenda: il medico Sinuhe, un personaggio ricco di fascino e di mistero. Sinuhe ? forse il personaggio eterno della ricerca umana che non si appaga mai, attraverso l'amicizia, l'amore, la gloria e anche la malinconia delle cose amate e non conquistate. Accanto a lui: il faraone Akhenaton, Nefertiti, la malvagia e sensuale moglie di Akhenaton, il generale Horemheb e Nefernefernefer, rapace cortigiana di Tebe.

Waltariho novela Cizinec přichází nás zavádí na finský venkov, do míst, kde těsné spojení lidských povah s drsnou přírodou dává ožít zasutým vášním a dramatům. Perem mistra se z `prostého` příběhu o manželském trojúhelníku stává velkolepé vyprávění o slabosti a síle, o schopnosti vzepřít se osudu, o probuzení přírody, lásky a plodnosti, třebaže mládí je už pryč a v dálce číhá hrozba podzimu, tma, katastrofa či smrt.

Finského spisovatele Miku Waltariho (1908 - 1979) proslavil na celé světě román ze starověkého Egypta Egypťan Sinuhet. Přesto Waltari v Egyptě nikdy nebyl - ani před napsáním románu, ani po jeho vydání. O to víc cestoval do ostatních zemí, v nichž se jeho romány odehrávají. V knize Vlak osamělého muže z roku 1929 mladý Mika Waltari popisuje své první velké putování Evropou. Z Helsinek cestoval přes Berlín, Prahu (která v něm kupodivu zanechala dojem velmi nelichotivý), Vídeň, Budapešť, Bělehrad a Sofii do Istanbulu, odkud se pak vracel přes Dubrovník, Řím a Paříž zpátky domů. Je to poutavý popis Evropy, která byla deset let po konci první světové války ještě plná nadějí a iluzí, a také dojímavý deník mladého muže, jeho citového a tvůrčího hledání. Waltari se na podobnou cestu vydal znovu o dvacet let později, napsal o ní knihu Cesta do Istanbulu (česky vyšla v nakladatelství Hejkal roku 2003). V Istanbulu se odehrává několik jeho velkolepých historických románů, mj. Temný anděl, Krvavá lázeň a především Šťastná hvězda, která je jedním z nejpůsobivějších moderních zobrazení zhoubné totality. Vlak osamělého muže vychází česky poprvé (v překladu Markéty Hejkalové), a čeština je jediným cizím jazykem, do něhož byla kniha přeložena.

Novela Město smutku a radosti se odehrává během jednoho jarního dne roku 1936 v Helsinkách. Sledujeme několik příběhů, zdánlivě izolovaných, které se však postupně začínají proplétat a jako barevné nitky vytvářejí fascinující obraz doby, kdy o Finsko a celou Evropu začínají bojovat dvě zrůdné ideologie. Představa lidských osudů jako částeček velikého obrazce se objevuje v řadě Waltariho děl. Vyjadřuje jeho přesvědčení, že život každého člověka je cenný, každý má na světě úkol a poslání, byť si jich sám třeba není vědom. V novele se objevují charakteristická znamení doby – mohutný hospodářský rozvoj a na druhé straně krize, chudoba, snahy o rozvrácení stávajícího pokojného společenského řádu, ať přicházejí zleva nebo zprava, jaké bohužel vidíme i v současné Evropě. Zajímavější jsou však lidské osudy, které se v těch dobových kulisách odehrávají: dávný zločin, který se úspěšnému muži mučivě připomene ve chvíli, kdy to nejméně čeká, venkovan, který přišel o všechno a marně se snaží vybudovat si nový život, zoufalá láska bez budoucnosti...

Waltariho novela Cizinec přichází (1937) nás zavádí na syrový, a přece okouzlující finský venkov, do míst, kde životní rytmus udává přírodní dění a kde těsné spojení lidských povah s drsnou krajinou a se zemí dává ožít zasutým vášním a dramatům. Mistrovské literární dílo, považované za vrchol Waltariho předválečné tvorby, je napsáno stylem, v němž každé slovo má své nezastupitelné místo; v pečlivě rytmizovaných větách, ve hře barev a symbolů se stává z „prostého“ příběhu o manželském trojúhelníku velkolepé vyprávění o slabosti a síle, o schopnosti vzepřít se osudu. O rok později k němu autor připojil pokračování nazvané Dohra.

Patnáct knih ze života lékaře Sinuheta Nesmrtelný román ze starověkého Egypta.   Snad žádný jiný beletrista nedokázal vzbudit o starověký Egypt a jeho historii takový zájem jako finský spisovatel Mika Waltari svým úspěšným románem Egypťan Sinuhet. V patnácti knihách ze života lékaře Sinuheta se čtenář ocitá ve 14. století př. Kr., v době, kdy Hornímu i Dolnímu Egyptu vládl proslulý faraon Tutanchamon. Pozoruhodné a barvité osudy vypravěče Sinuheta čtenáře zavedou do významných míst tehdejšího světa, do válečné vřavy, nelítostných bojů o moc, dvorských pletich a úkladů tak podrobně a věrohodně, že lze jen obdivovat, jak nestárnoucí obraz této doby i podobenství lidského života v samotném Sinuhetovi i osudech obyčejných lidí autor vytvořil. Mistrné vypravěčství, lehké pero a humor i moudrost, které tento román prostupují, zaručují tomuto dílu nesmrtelnou přitažlivost.

V novele Čtyři západy slunce Waltari píše o podivuhodném létě, kdy jeho slavný román vznikal. Nosným motivem je Waltariho časté téma: kontrast mezi bezpečnou, leč úmornou každodenností a opojným, ale pomíjivým světem snu. Hrdina (autorovo alter ego) se stylizuje do postavy hřebíkáře, muže, který zbohatl a vede spokojený a pohodlný život - ale často si připadá, jako by se octl na dně studny a neviděl slunce ani hvězdy. Vypraví se proto do města svého mládí. Chce si koupit obraz třínohého muže, ale potká dávnou přítelkyni a zamiluje se do ní. Příběh se pak odehrává na venkově během letních prázdnin. Autor přes den píše, nucen k tomu dotěrnými Egypťany, večer sní, píše dopisy své přítelkyni a v magické finské jezerní krajině prožívá mámivé příhody na pomezí snu a skutečnosti, způsobené částečně omamnými látkami. Léto končí, láska pomíjí (i to je častý motiv finské literatury) a hrdina se pokorně vrací do náruče domova. Čtyři západy slunce jsou dojímavým příběhem o nepokojném lidském srdci, o jeho ztrácení a nacházení, ale zaujmou i Waltariho jemným humorem.

V novele Čtyři západy slunce Waltari píše o podivuhodném létě, kdy jeho slavný román vznikal. Nosným motivem je Waltariho časté téma: kontrast mezi bezpečnou, leč úmornou každodenností a opojným, ale pomíjivým světem snu. Hrdina (autorovo alter ego) se stylizuje do postavy hřebíkáře, muže, který zbohatl a vede spokojený a pohodlný život - ale často si připadá, jako by se octl na dně studny a neviděl slunce ani hvězdy. Vypraví se proto do města svého mládí. Chce si koupit obraz třínohého muže, ale potká dávnou přítelkyni a zamiluje se do ní. Příběh se pak odehrává na venkově během letních prázdnin. Autor přes den píše, nucen k tomu dotěrnými Egypťany, večer sní, píše dopisy své přítelkyni a v magické finské jezerní krajině prožívá mámivé příhody na pomezí snu a skutečnosti, způsobené částečně omamnými látkami. Léto končí, láska pomíjí (i to je častý motiv finské literatury) a hrdina se pokorně vrací do náruče domova. Čtyři západy slunce jsou dojímavým příběhem o nepokojném lidském srdci, o jeho ztrácení a nacházení, ale zaujmou i Waltariho jemným humorem.