Mika Waltari strana 5 z 8

Sinuhet je dítě neznámého původu. Připlul ke své nevlastní matce Kipě a otci Senmutovi v proutěném košíku po řece. Učil se v chrámě Amonově a stal se jako otec lékařem. Dobrodružství, která zažil, jsou četná. A tím nejpovolanějším, kdo by nám o nich měl povědět, je on sám.

Novela Město smutku a radosti se odehrává během jednoho jarního dne roku 1936 v Helsinkách. Sledujeme několik příběhů, zdánlivě izolovaných, které se však postupně začínají proplétat a jako barevné nitky vytvářejí fascinující obraz doby, kdy o Finsko a celou Evropu začínají bojovat dvě zrůdné ideologie. Představa lidských osudů jako částeček velikého obrazce se objevuje v řadě Waltariho děl. Vyjadřuje jeho přesvědčení, že život každého člověka je cenný, každý má na světě úkol a poslání, byť si jich sám třeba není vědom. V novele se objevují charakteristická znamení doby – mohutný hospodářský rozvoj a na druhé straně krize, chudoba, snahy o rozvrácení stávajícího pokojného společenského řádu, ať přicházejí zleva nebo zprava, jaké bohužel vidíme i v současné Evropě. Zajímavější jsou však lidské osudy, které se v těch dobových kulisách odehrávají: dávný zločin, který se úspěšnému muži mučivě připomene ve chvíli, kdy to nejméně čeká, venkovan, který přišel o všechno a marně se snaží vybudovat si nový život, zoufalá láska bez budoucnosti...

Novela Město smutku a radosti se odehrává během jednoho jarního dne roku 1936 v Helsinkách. Sledujeme několik příběhů, zdánlivě izolovaných, které se však postupně začínají proplétat a jako barevné nitky vytvářejí fascinující obraz doby, kdy o Finsko a celou Evropu začínají bojovat dvě zrůdné ideologie. Představa lidských osudů jako částeček velikého obrazce se objevuje v řadě Waltariho děl. Vyjadřuje jeho přesvědčení, že život každého člověka je cenný, každý má na světě úkol a poslání, byť si jich sám třeba není vědom. V novele se objevují charakteristická znamení doby – mohutný hospodářský rozvoj a na druhé straně krize, chudoba, snahy o rozvrácení stávajícího pokojného společenského řádu, ať přicházejí zleva nebo zprava, jaké bohužel vidíme i v současné Evropě. Zajímavější jsou však lidské osudy, které se v těch dobových kulisách odehrávají: dávný zločin, který se úspěšnému muži mučivě připomene ve chvíli, kdy to nejméně čeká, venkovan, který přišel o všechno a marně se snaží vybudovat si nový život, zoufalá láska bez budoucnosti...

Sinuhet je dítě neznámého původu. Připlul ke své nevlastní matce Kipě a otci Senmutovi v proutěném košíku po řece. Učil se v chrámě Amonově a stal se jako otec lékařem. Dobrodružství, která zažil, jsou četná. A tím nejpovolanějším, kdo by nám o nich měl povědět, je on sám.

Mika Waltari: Omyl komisaře Palmua Klasik finské literatury Mika Waltari se u českých čtenářů proslavil především svými rozsáhlými historickými freskami Egypťan Sinuhet, Tajemný Etrusk, Pád Cařihradu nebo Jeho království. Milovníci detektivek však vědí, že tento vynikající autor napsal rovněž několik románů s kriminální zápletkou, ve kterých přivedl na svět svou verzi „Velkého detektiva“ – naoko přísného, ve skutečnosti však dobráckého komisaře Palmua, policistu s vášní pro dobrý dýmkový tabák, jenž možná někomu připomene známého Simenonova Maigreta. Komisař Palmu je ovšem v každém ohledu originál a jeho příběhy jsou nasyceny nesmazatelnou atmosférou severských bílých nocí a slanou vůní přístavního života. I přes svůj finský kolorit však Waltariho detektivní prózy představují literární klenot, jehož vyznění je obecně lidské. V tomto příběhu musí helsinský komisař společně se svým pomocníkem objasnit pozadí „nešťastné náhody“, která vedla k usmrcení mladého boháče Bruna Rygsecka. Šlo sk

Mika Waltari: Omyl komisaře Palmua Klasik finské literatury Mika Waltari se u českých čtenářů proslavil především svými rozsáhlými historickými freskami Egypťan Sinuhet, Tajemný Etrusk, Pád Cařihradu nebo Jeho království. Milovníci detektivek však vědí, že tento vynikající autor napsal rovněž několik románů s kriminální zápletkou, ve kterých přivedl na svět svou verzi „Velkého detektiva“ – naoko přísného, ve skutečnosti však dobráckého komisaře Palmua, policistu s vášní pro dobrý dýmkový tabák, jenž možná někomu připomene známého Simenonova Maigreta. Komisař Palmu je ovšem v každém ohledu originál a jeho příběhy jsou nasyceny nesmazatelnou atmosférou severských bílých nocí a slanou vůní přístavního života. I přes svůj finský kolorit však Waltariho detektivní prózy představují literární klenot, jehož vyznění je obecně lidské. V tomto příběhu musí helsinský komisař společně se svým pomocníkem objasnit pozadí „nešťastné náhody“, která vedla k usmrcení mladého boháče Bruna Rygsecka. Šlo sk

Sinuhet je dítě neznámého původu. Připlul ke své nevlastní matce Kipě a otci Senmutovi v proutěném košíku po řece. Učil se v chrámě Amonově a stal se jako otec lékařem. Dobrodružství, která zažil, jsou četná. A tím nejpovolanějším, kdo by nám o nich měl povědět, je on sám.

Bosá královna je Waltariho vůbec první historický román, byl napsán v roce 1942. Odehrává se v 16. století ve Švédsku, jehož součástí tehdy bylo i Finsko. Nedlouho předtím se Švédsko oddělilo od ostatních severských států, sdružených v Kalmarské unii, přijalo reformaci a zakladatelem moderní švédské říše se stal král Gustav Vasa. Po Gustavově smrti se králem stává jeho syn Erik, ale o moc s ním soupeří jeho nevlastní bratři, hlavně Jan, který je vévodou a místodržícím ve Finsku a se svojí ženou, polskou princeznou Kateřinou Jagellonskou žije na hradě v Turku.Erik usiluje o panství nad Baltským mořem a velmocenský rozmach Švédska, proto jednak válčí s Dánskem, Lübeckem a Polskem, jednak se snaží o dynasticky výhodný sňatek a posílá posly na námluvy k princeznám po celé Evropě. Jednoho dne však potká prostou dívku Karin, dceru stockholmského biřice, zamiluje se do ní a uvěří, že díky lásce by mohl uniknout neblahému osudu, který mu předpověděly hvězdy...

Dvacetiletá Kaarina Lauraeusová, mírně unuděná, a přece ve zlaté klícce své zajištěné existence spokojená dcerka z dobré helsinské rodiny, se jednoho jarního dne setká s nepříliš movitým studentem psychologie Josefem Huttunenem, a její život nabere nečekaný spád. Díky svému novému známému totiž pozná, že na světě nejsou jen kavárny a jejich prostoduché osazenstvo, rychlé vozy a poslední výkřiky módy. Pozná, že žít se dá jinak, zajímavěji a lépe, a to i bez balíku peněz na rodinném kontě. Není proto divu, že k mladému muži, který jí svou bezelstností a upřímností otevřel nové obzory, brzy pocítí lásku - opravdový cit, jenž se zcela vymyká krátokodechým flirtům, odehrávajícím se vždy podle očekávatelného scénáře... Jistě, zápletka jak vystřižená z červené knihovny. Ale v rukou skvělého vypravěče, jímž Mika Waltari bezesporu byl, se romantický příběh o nalezení štěstí stává čímsi víc než veselou poctou nenáročné literatuře. Waltari psal svoje dílko s laskavým pochopením pro pravidla žánr

Historický román z převratného období Říma, kdy byli křesťané považováni za nepřátelé lidstva. Navazuje na román Jeho království. Má formu memoárů, jejichž fiktivním autorem je římský senátor Minutus Lauzus Manilianus, uchovatel poháru Ježíše Nazaretského, souputníka čtyř císařů, který se dobrovolně staví na stranu ponižovaných.

Sinuhet je dítě neznámého původu. Připlul ke své nevlastní matce Kipě a otci Senmutovi v proutěném košíku po řece. Učil se v chrámě Amonově a stal se jako otec lékařem. Dobrodružství, která zažil, jsou četná. A tím nejpovolanějším, kdo by nám o nich měl povědět, je on sám.

Dosud neznámý historický román slavného finského spisovatele se odehrává v roce 1809, kdy se Finsko stalo součástí carského Ruska a bojovalo o to, aby se nerozplynulo v barbarské východní říši, nýbrž si zachovalo svá západní práva a svobody. Jádrem děje je vzplanutí ruského cara Alexandra I. k mladé a krásné Ulle, dceři finského venkovského šlechtice. Alexandr je okouzlující milovník, obdivovaný dobyvatel a prozíravý politik, ale také otcovrah, který chorobně dychtí po moci a stejně chorobně se bojí její ztráty, chladnokrevný samovládce nad miliony lidských životů, ale hlavně a především geniální herec, který se v zájmu Ruska neštítí ničeho. Waltari knihu napsal v roce 1944, kdy Finsko bylo ve válce se Sovětským svazem, ale obraz mocenské politiky Ruska, který kniha přináší, je neuvěřitelně zajímavý a aktuální i dnes.

Dosud neznámý historický román slavného finského spisovatele se odehrává v roce 1809, kdy se Finsko stalo součástí carského Ruska a bojovalo o to, aby se nerozplynulo v barbarské východní říši, nýbrž si zachovalo svá západní práva a svobody. Jádrem děje je vzplanutí ruského cara Alexandra I. k mladé a krásné Ulle, dceři finského venkovského šlechtice. Alexandr je okouzlující milovník, obdivovaný dobyvatel a prozíravý politik, ale také otcovrah, který chorobně dychtí po moci a stejně chorobně se bojí její ztráty, chladnokrevný samovládce nad miliony lidských životů, ale hlavně a především geniální herec, který se v zájmu Ruska neštítí ničeho. Waltari knihu napsal v roce 1944, kdy Finsko bylo ve válce se Sovětským svazem, ale obraz mocenské politiky Ruska, který kniha přináší, je neuvěřitelně zajímavý a aktuální i dnes.

Dosud neznámý historický román slavného finského spisovatele se odehrává v roce 1809, kdy se Finsko stalo součástí carského Ruska a bojovalo o to, aby se nerozplynulo v barbarské východní říši, nýbrž si zachovalo svá západní práva a svobody. Jádrem děje je vzplanutí ruského cara Alexandra I. k mladé a krásné Ulle, dceři finského venkovského šlechtice. Alexandr je okouzlující milovník, obdivovaný dobyvatel a prozíravý politik, ale také otcovrah, který chorobně dychtí po moci a stejně chorobně se bojí její ztráty, chladnokrevný samovládce nad miliony lidských životů, ale hlavně a především geniální herec, který se v zájmu Ruska neštítí ničeho. Waltari knihu napsal v roce 1944, kdy Finsko bylo ve válce se Sovětským svazem, ale obraz mocenské politiky Ruska, který kniha přináší, je neuvěřitelně zajímavý a aktuální i dnes.

Hrdinou nevšedního dramatického příběhu z počátku 5. století př.n.l. je Etrusk, pocházející z řeckých měst Malé Asie, jehož putování sleduje autor z Milétu přes bojiště starého Řecka, Kypros a Salamis až k řeckým osadám v dnešní Itálii. Kniha sugestivně popisuje drsný život válečníků i přepych za zdmi bohatých měst, různé náboženské kulty, lidové zvyky i vznešené zábavy, a do těchto kulis zasazuje autor barvité vyprávění moudrého muže, jenž prožil život plný nebezpečí a vzrušujících dobrodružství a zemřel jako bohatý a vážený člověk.

Kniha Egypťan Sinuhet je rozsáhlý historický román, který zachycuje život epyptského lékaře. Sinuhet žije v době, kdy v Egyptě vládne osmnáctá dynastie egyptských faraonů. Na trůn usedá faraon Amenhotep IV. (Achnaton), král kacíř, který se pokouší o odvážnou náboženskou reformu - uctívání jediného boha. Egypťan Sihuhet je sirotek, kterého neznámí rodiče pustí v lodičce z rákosí po řece. Sinuhet připluje do rodiny chudého lékaře Semnuta a jeho ženy Kipy, kteří mít děti nemohli a proto se ho ujmou. Přemýšlivý a osamělý chlapec se po vzoru svého otce stane lékařem a během svého dobrodružného života, plného zvratů, omylů, vítězství i proher, se zúčastní celé řady rozhodujících okamžiků tehdejšího bouřlivého politického a společenského vývoje, procestuje celý Egypt a dostane se až do Babylónu a Sýrie. Stane se zámožným a váženým můžem a dostane se až na královský dvůr, kde slouží jako faraonův osobní lékař. Často také výrazně ovlivňuje mnoho významných historických událostí. V knize