Penelope Ward strana 4 z 8

V ten den, kdy jsem zastavila před rozlehlým domem Daxe Moodyho, jsem vůbec netušila, co přijde. Jako masérka na objednání jsem byla zvyklá docházet k cizím lidem, ale nikdy se mi nestalo, že by mým klientem byl pohledný, tajemný, svobodný muž a navíc mladší, než bych očekávala. Tou masáží měl náš příběh skončit, ovšem neskončil. A mně zůstala jen touha po zakázaném muži.

V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ JSEM NEMĚLA V ÚMYSLU PROPADNOUT TOMU DRZÉMU BASTARDOVI.Byl to někdo, kdo patřil do mých nejdivočejších fantazií, a ne na odpočívadlo kdesi uprostřed Nebrasky.Když se mi porouchalo auto, uzavřeli jsme společnou dohodu. Cestovali jsme spolu, přespávali v hotelech, odolávali sexuálnímu napětí a podnikali neplánované zajížďky.Strašně jsem ho chtěla, Chance se však držel zpátky. Cítila jsem, že i on po mně touží, ale něco ho brzdilo.Všechno dobré jednou končí, že?Až na to, že takový konec jsem v žádném případě nečekala.

Vypadalo to jako každé jiné ráno cestou metrem do práce. Dokud si Soraya nevšimla muže, sedícího přes uličku. Štěkal na někoho do telefonu, jakoby byl pánem světa. Co si o sobě myslí, že snad je bůh? Rozhodně božsky vypadal. Při vystupování ztratil telefon, Soraya mu ho přinesla – a tak to všechno začalo. Ti dva nemohli být odlišnější, ale opaky se prostě přitahují… Přežije jejich neobvyklý vztah událost, kterou si nepřáli, a kterou nemohli ani ovlivnit? Všechno dobré přece musí někdy skončit…

Kdybyste si měli vybrat peníze, nebo lásku, co byste zvolili? Možná jste si právě odpověděli a říkáte si, že je to snadné rozhodnutí. Ale pro mě není… Zmínila jsem se, že jde o spoustu peněz? Potřebovala jsem vypadnout z domova, abych si to pořádně promyslela. Takže jsem vyrazila na letiště a v baru jsem v katalogu hledala, kam poletím. Bylo mi to fuk. Vedle mě se usadil fakt sexy kluk a dal se se mnou do řeči. Hezky se s ním povídalo, jenže neměl moc času a za chvíli zmizel. Myslela jsem, že už ho nikdy neuvidím… Osud se mnou měl ale jiné plány. Když jsem nasedla do letadla do Ria de Janeira, ohlásil se z kokpitu jako kapitán! A ještě větší překvapení mě čekalo po přistání. Carter byl nebezpečně přitažlivý a táhlo mě to k němu jako k magnetu. Strávila jsem s ním pár dní, vzal mě na výlet kolem světa. Byl milý, laskavý a zábavný… ale provázela ho pověst pilota-playboye, před nímž žádná letuška nebyla v bezpečí. Nevěděla jsem čemu věřit. Byl pro mě jako droga, stávala jsem se na něm závislá… nemohla jsem se ho jen tak vzdát. Těch pár dní s ním byla vzrušující jízda. Jenže všechno musí jednou skončit…

Molly Corriganová je zdravotní sestra z Chicaga, která zoufale potřebuje spolubydlící, ale zatím nemá v hledání štěstí. Podala si inzerát, že hledá dívku na podnájem, ale když už pomalu ztrácí naději, jakýmsi nedopatřením jí na dveře zaklepe přitažlivý muž jménem Declan Tate. Molly váhá, zda s ním má vůbec jednat, ale Declan si ji získá svým šarmem, humorem a vytrvalostí. Okamžitě si padnou do oka a vznikne mezi nimi přátelství. Zvlášť, když jeden druhému radí, jak přimět své vyvolené partnery, aby si jich všimli. Rozhodnou se předstírat, že jsou pár, aby v nich vyvolali žárlivost. Když jim jejich plány začnou vycházet, jejich vztah se zkomplikuje – oba si uvědomí vzájemnou přitažlivost a pouto, které mezi nimi roste. Najednou mají všechno, co chtěli, ale nemohou přestat myslet jeden na druhého. Co mají dělat, když se předstírané city stanou až příliš skutečnými?

Je přirozené, že chcete někoho, koho nemůžete mít. A kam až moje paměť sahá, já tajně chtěla Jace, nejlepšího bratrova kamaráda. Byl o šest let starší a vždycky se ke mně choval jako k sestře, kterou neměl. Uběhlo deset let. Všem nám bylo něco přes dvacet. Jace se nastěhoval ke mně a mému bratrovu, abychom to po smrti našich rodičů finančně utáhli. Byli jsme jen my tři – taková zvláštní rodinná dynamika. Když Jace žil pod naší střechou, byl stejně ochranitelský a panovačný jako vždycky. Ale rozhodně už se na mě nedíval jako na svou sestru, což věci zkomplikovalo. Byla jsem neustále pod tlakem a plná úzkosti. A on nevěděl, co dělat. Nejprve to byly pouze letmé náznaky. Když jsme si třeba pouštěli filmy, jen mimochodem jsem si opřela nohu o tu jeho, on se však neodtáhl. Stejně jsem ale předpokládala, že by… tohle neudělal. Nathan by nás zabil. Sice jsme to věděli, ovšem ani to nestačilo, aby nás to zastavilo. Nakonec se naše doutnající touha rozhořela. Nebyla to však jen fyzická přitažlivost, vybudovali jsme si silné napojení. Přece nás nechytí, že ne? Znělo to jednoduše. Jenže jednoduché to rozhodně nebylo. Tohle je příběh o zakázané lásce, porušení důvěry a nečekané druhé šanci.

Nikdy na něj nezapomenu – na muže, jehož jsem nikdy nepotkala. S Griffinem Quinnem jsem si v dětství psala. Během let jsme se přes stovky dopisů spřátelili, svěřovali si nejhlubší, nejtemnější tajemství a vytvořilo se mezi námi pouto, o němž jsem věřila, že se nikdy nezlomí. Přesně to se ale jednoho dne stalo. Pak zničehonic dorazil dopis. Dopis plný osm let potlačovaného vzteku. Neměla jsem na vybranou a musela mu konečně vysvětlit, proč jsem kdysi přestala odpovídat. Griffin mi odpustil a přátelství jsme obnovili. Teď jsme však dospělí a naše vzájemné pouto v nás zažehlo jiskru. Dopisy, které byly ze začátku plné flirtu, se postupně změnily na dopisy plné hříchu. A tak další logický krok je sejít se osobně. Griffin to však odmítl a prohlásil, že je to tak nejlepší. To mi však nestačilo, a tak jsem se ho vydala hledat. A tím, co jsem zjistila, se všechno změnilo…

Začalo to jako obyčejný den. Pak přišla drobná autonehoda. Chlap, se kterým jsem se srazila, řídil drahý vůz a byl naprosto okouzlující. Bohužel to byl také naprostý pitomec. Pohádali jsme se, kdo za to může, a jak už to tak chodí, počastovali jsme se spoustou jmen. Nakonec přijela policie a my jsme se vydali každý svou cestou. Zbytek vyřídí pojišťovny. Spěchala jsem na pracovní pohovor — na toto místo jsem se těšila. Mé nadšení se změnilo ve zklamání v okamžiku, kdy se objevil člověk, který se mnou měl pohovor provádět. Byl to chlap od té nehody. A kruci! Jasně, takže to místo nedostanu. Jenže já jsem ho opravdu chtěla. Nechtěla, potřebovala. Potřebovala jsem cokoliv, co mě vytáhne z mého současného zaměstnání a zpět k práci s dětmi. A tak, přestože byl Hollis LaCroix stejně nepříjemný, jako byl pekelně hezký, šla jsem za ním a prosila, aby mi dal šanci. K mému překvapení mě pověřil péčí o svou problémovou neteř. Tak aspoň nebudu muset řešit jeho přitažlivost. Nehodlala jsem ohrozit svou práci ani silné pouto, které se mezi Hailey a mnou vytvořilo. Ale odolávat magnetismu mezi námi dvěma nebylo vůbec jednoduché. (A k tomu ta naše malá hra se spodním prádlem — neptejte se.) Začali jsme spolu nevinně flirtovat — až se to nakonec stalo. Takže zkrátka příběh, kdy jsme se do sebe zamilovali a žili šťastně až do smrti? Jenže život vás vede hodně křivolakými cestičkami. Tu naši jsem rozhodně nečekala.

Moje plánovaná dovolená pro dva se nečekaně proměnila v osamělý výlet. Než abych se tím trápila, sbalila jsem kufry s pocitem, že týden v luxusním hotelu je přesně to, co potřebuju.Ovšem jako by jedna katastrofa nestačila, ocitla jsem se bez střechy nad hlavou, stejně jako stovky dalších lidí. Už to vypadalo, že místo vysněné dovolené budu spát na zemi v hotelové hale. Jenže pak jsem zaslechla, jak se jeden krasavec vydává za hosta, který dosud nedorazil, aby mohl využít jeho rezervaci.Když jsem zjistila, že se jedná o dva pokoje, držela jsem s ním basu a předstírala, že jsem jeho sestra. Tak začal příběh „Mila a Maddie“.Z bezvýchodné situace se náhle stalo dobrodružství. Můj falešný bratr mě několik dní prováděl okolím svého rodného města. Když nastal čas odjezdu, ani jednomu z nás se nechtělo ještě rozloučit.A tak místo toho, abychom se vrátili domů, vydali jsme se spolu na cestu autem. Z každé zastávky jsme si odvezli suvenýr na památku. Přestože to mezi námi jiskřilo, nikdy k ničemu nedošlo. Milo věděl, že se zrovna vzpamatovávám z rozchodu, a nechtěl toho zneužít. Proto jsme se na konci výletu dohodli, že se sejdeme znovu za tři měsíce.Chtěla jsem se s ním znovu setkat. Ale když jsem se vrátila domů, realita na mě dopadla plnou vahou. A začala jsem se bát, že svého krásného neznámého ztratím navždy.Bude pro něj v mém životě místo? Nebo se vzpomínka na něj stane jen mým nejmilejším suvenýrem?

Když jsem dostala kopačky, poslední věc, po které bych toužila, bylo nastěhovat se vedle někoho, kdo by mi připomínal mého bývalého přítele Eleca. Damien byl žhavější verzí mého ex. Soused byl moderní umělec a navíc měl dva obrovské psy, kteří často štěkali a nenechali mě spát. Damien se mnou nechtěl mít nic společného. Alespoň jsem si to myslela, dokud jsem jednou večer neuslyšela smích, který vycházel dírou ve zdi mé ložnice. Damien poslouchal všechna má telefonická sezení s terapeutkou. Ten sexy umělec odvedle teď znal veškerá má nejhlubší tajemství a nejistoty. Dali jsme se do řeči. Dostala jsem od něj dobré tipy, jak se mám přenést přes rozchod. Stali se z nás dobří přátelé, ale Damien mi dal jasně najevo, že mezi námi nemůže být nic víc. Problém byl v tom, že už jsem se do něho zamilovala. A i když mě od sebe odstrkoval, poznala jsem, že to cítí stejně… Myslela jsem si, že mi Elec navždy zlomil srdce. Ale nakonec jsem zjistila, že moje srdce bylo stále živé a bilo pro Damiena tak intenzivně jako nikdy předtím. Jen jsem doufala, že mě neopětovaná láska nezničí nadobro.

PĚT VÁNOČNÍCH ROMANTICKÝCH PŘÍBĚHŮ OD ÚSPĚŠNÝCH AUTOREK PENELOPE WARD A VI KEELAND.   K Vánocům patří ta nejtajnější přání, která se většinou ani neodvážíme vyslovit nahlas s obavou, že se nikdy nesplní a přijdeme tak o veškeré naděje. Některá z nás si přeje pod stromeček nové brýle, protože si omylem spletla nádherného muže s bezdomovcem… Jiná si chce polibkem cizího muže dokázat, že má stále smysl pro dobrodružství. A vyhnout se o svátcích protivům? To si snad přejeme všechny! Na druhou stranu, i z bručounů se můžou stát naše spřízněné duše. A když se přece jen zdá kouzlo Vánoc ztracené, nezapomínejme na vánoční večírky. Tam se teprve dějí věci…

Nejdřív mě můj soused Deacon rozčiloval.  Vypadal sice skvěle a byl přátelský, ale často jsem se kvůli němu nemohla vyspat.  Bydleli jsme totiž vedle sebe a zdi byly dost tenké… takže jeho „hrátky“ s přítelkyněmi jsem slyšela skoro každou noc.  Ale jako svobodná matka jsem to neocenila. Brzy se však situace obrátila – když dcera jednou v noci nepřestala naříkat, pan Děvkař mi zaklepal na dveře.  Jako zázrakem jeho hlas Sunny uklidnil a přestala plakat. A když ji objal… nakonec mu usnula v náručí.  Navenek byl drsný, ale uvnitř?  Můj soused byl zaříkávač dětí! Po té noci se z nás stali přátelé.  Nosil mi latté, povídal si se mnou… prostě nejlepší kamarád, jakého jsem kdy měla.  Ale časem jsme se sblížili, až jednoho večera jsme překročili hranici. Naše přátelství se změnilo v naprostý chaos.  Zamilovala jsem se do kluka, který se zapřísahal, že nechce žádný vážný vztah a nikdy nebude mít děti.  Věděla jsem, že i Deaconovi na mně záleží, přestože se Sunny nezapadáme do žádného plánu, který si kdy nalinkoval. Nebyl pro mě tím pravým mužem… jenže pro mě už nebyl ani kamarádem.  Takže jsem mu začala říkat „anti-přítel“. Tak proč si ze všeho nejvíc přeju, abych byla tou jedinou ženou, která ho změní?

Poznali jsme se na tom nejméně pravděpodobném místě. Začalo to docela nevinně. Pro ni jsem byl „BůhFilmu“ a ji jsem znal jako „Montanu“, což samozřejmě nejsou naše skutečná jména, jen virtuální přezdívky, za něž se schováváme. Večer se přihlásit a povídat si s ní mi pomáhalo před vším utéct – jen u ní jsem našel klid. Brzy jsem zjistil, že se ve skutečnosti jmenuje Eden. O svých skutečných životech jsme toho navzájem moc nevěděli… a ona na tom nechtěla nic měnit. Anonymita však naši vzájemnou a nezastavitelnou přitažlivost nijak neoslabila. Spíš naopak. Díky ní jsme se tomu druhému otevřeli tak, jak bychom to možná za jiných okolností nedokázali. Eden byla vtipná, inteligentní, nádherná – vše, co jsem od ženy chtěl. Nemohl jsem ji však mít. Smířil jsem se s tím, že mezi námi vše zůstane při starém – dokud jsem nenarazil na informaci, která mě dovedla až k ní. Chopil jsem se šance. A právě tady náš příběh začíná.

Bylo to nejkrásnější léto mého života. Tehdy jsem potkala kluka svých snů… Jenže všechno hezké jednou skončí, i to nejkrásnější léto.Za těch deset let, které uplynuly, jsem na něj často myslela… a bylo mi líto, že jsem ho už nikdy nepotkala. Ale osud má s lidskými životy své plány a my musíme jeho hříčkám čelit. Když jsem se znovu vrátila do míst, kde jsem strávila své nejkrásnější chvíle, věděla jsem, že je jen otázkou času, kdy se s ním znovu setkám. Ale jsem na tohle setkání připravená? Co když mě bude nenávidět? Co když bude milovat nějakou jinou?