Irvin Yalom

Na základě svých pětatřicetiletých zkušeností na poli psychoterapie pojal Yalom svou knihu Chvála terapie jako průvodce úspěšnou psychoterapií. Knihu tvoří pětaosmdesát krátkých kapitol, jež představují směsici myšlenek a technik, které se autorovi při jeho vlastní terapeutické práci osvědčily. Yalomovy úvahy doplněné vlastními zkušenostmi a případy z praxe mohou obohatit terapeutický proces nové generace psychoterapeutů a jejich klientů.

Dnes již klasický bestseller autora povídek z psychoterapeutické praxe Deset povídek, které odhalují touhy a motivace lidské duše a zároveň nechávají nahlédnout tajemství, frustrace, patos i humor objevující se v terapeutickém vztahu.

Máma a smysl života je dlouho očekávaným volným pokračováním Yalomova bestselleru Láska a její kat. Podobně jako předchozí kniha je i tento titul beletristickým převyprávěním příběhů z Yalomovy praxe (pěti příběhů Yalomových klientů a jednoho vlastního), které čtenáře konfrontují s nejvýznamnějšími změnami v lidském životě.

Jeden z bestsellerových románů prominentního amerického psychoterapeuta. Děj románu nás přivádí do Vídně devatenáctého století, do kolébky psychoanalýzy. Hlavními protagonisty fiktivního příběhu jsou filozof Fridrich Nietzsche a psycholog, jeden z otců psychoanalýzy, Josef Breuer. Na pozadí vztahu mezi jedním z největších evropských filozofů a nadaným terapeutem dochází k setkání světů filozofie a psychologie. Když Nietzsche plakal je příběh o posedlosti, o zachraňující moci přátelství, o úkolu odborníka pohlédnout do tváře vlastnímu démonu a tak nalézt schopnost pomoci svému klientovi.

Hlavnými postavami šiestich príbehov sú ženy v neľahkých životných situáciách. Známy americký psychoterapeut v nich vychádza z vlastnej praxe, titulný príbeh hovorí o jeho vzťahu s matkou, nedopovedaných témach a smrti, ktorá všetko zmenila a prinútila ho o všetkom premýšľať nanovo a inak. Irvin D. Yalom znova odhaľuje zákutia ľudskej duše – svojich pacientov aj seba samého – a hľadá cestu k jej pretvoreniu. Pomáha mu k tomu jeho zmysel pre detail, ale aj schopnosť uznať vlastné chyby. Hoci ide väčšinou o príbehy ľudí v hraničných situáciách, ak to okolnosti aspoň trochu dovoľujú, nechýba v príbehoch ani jemný humor a zmysel pre absurdnosť niektorých situácií.

V době, kdy konfrontace s tématem smrti přiměje významného psychiatra Hertzfelda zamýšlet se nad smyslem svého životního povolání, naváže znovu kontakt s Philipem, atraktivním a arogantním člověkem závislým na sexu, kterého léčil před patnácti lety. Filozof Philip nyní studuje, aby se stal sám terapeutem. Hertzfeld mu má poskytnout supervizní hodiny potřebné k dosažení titulu - ovšem pouze za předpokladu, že se Philip nejprve zúčastní Hertzfeldovy skupinové terapie, během níž by pracoval na svých vztazích. Shodou okolností se však ukáže, že Pam, další členka terapeutické skupiny, je jednou z Philipových obětí před mnoha lety - a dodnes je touto zkušeností traumatizovaná. Konfrontace s touto situací z minulosti přivede členy terapeutické skupiny k nečekané účasti a k nebývalým změnám v jejich životě…Yalom zde rozehrává skutečný příběh ze života filozofa Artura Schopenhauera (který je Philipovým osobním guru, alter ego a inspirací) do podoby čtivého románu, spojujícího pohled do prostředí skupinové terapie s vlivem Schopenhauerových myšlenek na současnou filozofii. Knihu uvítají čtenáři se zájmem o populární psychologii a psychoterapii i odborníci pomáhajících profesí a jejich klienti.

O překonávání strachu ze smrti Ranou, kterou ve své osmé beletristické knize psychoterapeut I. D. Yalom otevírá, a která každého z nás po celý život provází, je vědomí vlastní smrtelnosti. A protože nejsme s to žít s pohledem upřeným přímo do slunce tohoto poznání, pomocí nejrůznějších psychických mechanismů se tomuto drtivému vědomí snažíme uniknout. Přes všechnu snahu však na ně stále narážíme, a to zvláště tehdy, kdy se nám zdá, že jsme se pojistili zvenčí, ať skrze majetek, pocit úspěchu, nebo krátkodobé smyslové uspokojení. Mnohé psychické nemoci mají svůj původ právě v úzkosti ze smrti. V knize se setkáme se slavnými postavami filozofie a literatury, text je protkán příklady z Yalomovy praxe. I. D. Yalom je emeritním profesorem psychiatrie na Stanfordově univerzitě.

Vo Viedni devätnásteho storočia sa odohráva dráma lásky, osudu a vôle na pozadí intelektuálnych prúdov, ktoré budú definovať celú éru. Josef Breuer, jeden zo zakladateľov psychoanalýzy, je na vrchole svojej kariéry. Jedného z najväčších európskych filozofov Friedricha Nietzscheho trápia samovražedné myšlienky, nenachádza liek na bolesti hlavy a ďalšie problémy, ktoré ho sužujú.Keď Breuer súhlasí liečiť Nietzscheho svojou experimentálnou metódou založenou na rozhovore, ešte netuší, že aj on nájde v týchto stretnutiach útechu. Až vďaka tomu, že musí čeliť vlastným vnútorným démonom, dokáže talentovaný psychiater pomôcť svojmu pacientovi. V románe Keď Nietzsche plakal spája Yalom fakty a fikciu, atmosféru a napätie, aby odkryl nezabudnuteľný príbeh o sile myšlienok a priateľstva.

Na pozadí příběhu několika analyticky orientovaných terapeutů a jejich pacientů, který se odehrává v současném San Francisku, přední americký psychoterapeut otevírá řadu zásadních problémů pomáhajících profesí: vztahy mezi profesionály a jejich klienty, mezi terapeuty navzájem, otázky přenosu a protipřenosu, motivace jednotlivých terapeutů, jejich osobní zralosti a integrity, věrnosti (analytické) doktríně a tvořivosti, autentičnosti v profesionálním vztahu. Autor dává čtenářům nahlédnout do průběhu terapie a supervize, práce se sny, ale i vztahů a postojů v psychoterapeutické komunitě. Přitom se knihou prolíná napínavý děj s detektivní zápletkou.

Biztonságosan élni veszélyes. Bécsben, a 19. század végi szellemi erjedés közegében nagy drámája dúl szerelemnek, sorsnak és akaratnak. Josef Breuer, a pszichoanalízis alapító atyáinak egyike pályája csúcsán. Friedrich Nietzsche, az európai filozófia meghatározó szellemeinek egyike az öngyilkosság szélén. Amikor az igen tehetséges Breuer doktor elvállalja Nietzsche gyötrő fejfájásainak és egyéb testi kínjainak gyógyítását kísérleti stádiumban lévő módszerével, a beszélgetős terápiával, még csak nem is sejti, hogy a különös kúra neki is enyhülést fog hozni, hiszen ahhoz, hogy segítsen páciensén, előbb neki kell megküzdenie a maga démonaival. Az Amikor Nietzsche sírt tényt kever írói fantáziával, kedélyes hangulatot feszültséggel. Irvin D. Yalom felejthetetlen történetet mesél olvasóinak a szenvedély természetéről és a barátság megváltó erejéről.

Psychiater Irvin D. Yalom sa preslávil tým, ako sa dokázal ponoriť do životov iných. Vo svojej dlho očakávanej autobiografii sa zameral na samého seba a vzťahy s ľuďmi, ktorí ho formovali ako človeka, ale aj ako odborníka a spisovateľa. Syn emigrantov z východnej Európy, ktorí sa usadili v Amerike, vyrastal v pomerne chudobných pomeroch. Aby sa dostal z tohto prostredia, rozhodol sa stať lekárom. Mal šťastie na ľudí aj na dobu, kultúrne premeny šesťdesiatych rokov urýchlili jeho kariéru a poznanie, že odpovede na otázky o ľudskej duši treba hľadať aj mimo odboru. Priťahovala ho nielen psychiatria, ale aj filozofia a beletria, všetky tri skĺbil vo svojich literárnych dielach. Yalom opisuje svoju revolučnú prácu v oblasti skupinovej psychoterapie aj vzťah k existenciálnej psychoterapii, metóde, ktorá využíva poznanie veľkých mysliteľov naprieč storočiami. Vysvetľuje, čo bolo inšpiráciou jeho známych kníh ako Láska a jej kat, Keď Nietzche plakal a ďalších. Príbehy jeho najznámejších pacientov sa striedajú s príbehmi z jeho manželstva, memoáre ponúkajú detailný pohľad na Yalomovu terapeutickú techniku, proces písania aj rodinný život.

Irvin D. Yalom celý svůj profesní život strávil zkoumáním života druhých lidí. Ve svých vzpomínkách obrací své terapeutické oko na sebe samého. Svůj příběh začíná jednou noční můrou: Je mu dvanáct a jede na kole podél domu, kde bydlí dívka s výrazným akné. Tak jako každé ráno na ni ve snaze se s ní skamarádit volá: Ahoj, Beďarko! Ale dívčin otec mu ve snu vysvětluje, že tenhle pozdrav dívku zraňuje. V Yalomovi se tehdy zrodila empatie.Tato kniha není pouhým popisem jednoho života. Yalom se v ní vrací ke svým klientům a ke knihám, které napsal. Důležité jsou ale hlavně vztahy, které prožil a prožívá. Mluví v ní o své ženě, s níž se seznámil díky tomu, že ho jeho kamarád vtáhl do okna domu, kde se konala party její rodiny, a s níž žije více než 65 let. Vrací se k různým cestám, které se svou ženou uskutečnil, ať už to byly líbánky, na kterých si půjčili starou Vespu a projeli Francii, nebo cesta na Bali, kterou oslavili, že jejich nejmladší dítě odešlo z domu. Reflektuje svůj život i svou práci, smutně mluví o rozpadu manželství svých dětí a o tom, jak s Marylin budovali svůj vztah a překonali různé krizové momenty. Jeho kniha je také vzpomínkami oboru. Zmiňuje v ní řadu významných psychologů, s nimiž se setkal a spolupracoval, a také své kolegy, od nichž se i dnes učí novým přístupům. Se čtenářem se loučí jako starý muž, který bere občasné výpadky paměti jako jistou výhodu. Knihy, na které pozapomněl, si může přečíst znovu.Irvin D. Yalom je emeritním profesorem psychiatrie na Stanfordově univerzitě. V Portále vyšly jeho knihy Lži na pohovce, Existenciální psychoterapie, Když Nietzsche plakal, Máma a smysl života, Chvála psychoterapie, Láska a její kat, Každý den o trochu blíž, Léčba Schopenhauerem, Problém Spinoza a Hovory k sobě. V časopise Psychologie dnes vyšla jeho povídka Volám policii.

Philip bol pacient, ktorému renomovaný psychoanalytik Julius Hertzfeldt pred dávnymi rokmi nedokázal pomôcť a vyliečiť ho zo závislosti od sexu. Ich životné cesty sa opäť pretnú v čase, keď je Julius náhle konfrontovaný s vlastnou smrteľnosťou a ochorenie, ktorému čelí, ho prinúti klásť si otázky o význame svojho života. Pri stretnutí s Philipom zistí, že je stále rovnako arogantný a sebastredný, ale svojej závislosti sa údajne zbavil - a to síce čítaním diela nemeckého pesimistického filozofa Arthura Schopenhauera, ktorý do filozofie vniesol telesnosť. Yalom sa v tejto knihe venuje veľkým témam: strate, pátraniu po zmysle života a sexuálnej túžbe. Je to však aj príbeh posledného roka starnúceho psychiatra a jeho terapeutickej skupiny. Prelínajú sa v ňom príbehy ľudí zo súčasnosti s osudom veľkého nemeckého filozofa, v ktorého dielach niekto mohol nájsť útechu, aj keď rovnako tam bola aj beznádej.

A Viktor Frankl által alapított egzisztencialista analízis Freud pszichoanalízise és Adler individuálpszichológiája után a harmadik legjelentősebb bécsi pszichoterápiás irányzat, amelynek Irvin D. Yalom, a Stanford Egyetem professzora a legmodernebb tolmácsolója. Ahogy Jerome D. Frank, a Johns Hopkins Egyetem pszichiátere írta, Yalom professzor hatalmas klinikai tapasztalata, melyet érzékenyen és széles látókörűen értékel és integrál, kiváló teljesítményt eredményezett. Irvin D. Yalom elegáns, világos és szellemes stílusa lehetővé teszi, hogy művét ne csak a napi gyakorlatot folytató segítő foglalkozásúak, hanem az emberi élet lehetőségei iránt érdeklődő laikusok is élvezettel olvashassák.Irvin D. Yalom (1931) a Stanford Egyetem pszichiátriaprofesszora, író. A csoportpszichoterápia elmélete és gyakorlata, Az Egzisztencialista pszichoterápia, A terápia ajándéka és a Szerelemhóhér és más pszichoterápiás történetek című munkái szakterületének alapművei közé tartoznak. Fikciót, filozófiát és pszichoterápiát ötvöző regényei, A Schopenhauer-terápia és az Amikor Nietzsche sírt világszerte rendkívül népszerűek, és magyarul is olvashatók

Hlavními pilíři Yalomovy odborné knihy Existenciální psychoterapie jsou čtyři velká témata lidského života, smrt, svoboda, existenciální izolace (osamělost) a nepřítomnost, ztráta smyslu. Autor ukazuje jejich význam a to, jaké konflikty vznikají při jejich konfrontaci s člověkem. Znalost této problematiky může posloužit při péči o lidi, jejichž utrpení souvisí právě s těmito pilíři jejich existence. Kniha vychází z bohaté klinické zkušenosti autora, jeho empirických výzkumů a filozofie. Zaujme nejen psychology a psychiatry, ale také všechny zájemce o existenciální psychoterapii a ty, kteří usilují o hlubší sebepoznání.Irvin D. Yalom je emeritní profesor psychiatrie na Stanfordově univerzitě. V Portále vyšla řada jeho románů z psychologickou tematikou, např. Lži na pohovce, Máma a smysl života, Chvála psychoterapie, Láska a její kat, Hovory k sobě a jeho vlastní životopis Stávám se sám sebou.

Ernesta Lasha, mladého psychoanalytika zo San Francisca, etická komisia jedného dňa poverí, aby vyšetril terapeutický postup slávneho staršieho kolegu. Ide o veľmi citlivý prípad: Seymoura Trottera obvinili zo sexuálneho pomeru s pacientkou, ktorá je od neho o štyridsať rokov mladšia. Trotter trvá na tom, že šlo o jediný spôsob, ako zabrániť žene v sebazničujúcom konaní. Lashova viera v tradičnú terapiu je otrasená. Čím viac prípad skúma, tým silnejšie je jeho presvedčenie, že každý pacient potrebuje celkom individuálnu liečbu. Lži na pohovke sú fascinujúci a inteligentný román, ktorý dojme prekvapujúcou ľudskosťou a vierou vo vykúpenie.