Jiří Žáček strana 3 z 7

Charakteristika: neuvedené

Podle dějepisce Herodota žil v Malé Asii v 6. století před Kristem otrok Aisopos čili Ezop. Byl prý hrbatý, znetvořený a koktavý, ale hlavu měl bystřejší a myšlení pronikavější než lidé urostlí a zdraví. Uměl pobavit posluchače zvířecími bajkami a vt ipnými příběhy, ale zdaleka ne všichni jeho současníci byli jeho obdivovatelé. Traduje se, že byl v Delfách popraven za údajné rouhání bohům. Ezopovi byla připisována většina starověkých bajek, zapsány však byly až po třech stoletích od jeho smrti. M nohokrát byly převyprávěny prózou i ve verších a najde se jen málo těch, co by nevěděli, kdo byl Ezop. Ale ať už se ten moudrý muž jmenoval Ezop, nebo jinak, ať už žil v 6. století před Kristem, anebo jindy, ať už byl rodák z Ammoru poblíž Troje, ane bo odjinud, hlavní je, že jeho bajky dodnes nezestárly. Svět se za tu dobu změnil od základu, lidé létají do vesmíru a dorozumívají se přes celou zeměkouli, ale ovládají je tytéž radosti, vášně a zlozvyky jako Ezopovy současníky. Proto jim tak dobře rozumíme - dospělí i děti. Vzít do rukou převyprávění Ezopových bajek od Jiřího Žáčka a číst si s dětmi moudré a vtipné příběhy, prohlížet si ilustrace Adolfa Borna a povídat si o životě, to může být chvíle, která se nám zapíše do paměti.

Pravý aforismus je jako diamant. Přečtete ho naráz, ale můžete ho číst ještě mnohokrát a stále bude mít neotřelý lesk. Aforismy mají tu přednost, že jsou stručné. Autor je doplnil obrazovými gagy, které zase sdělí myšlenku na první pohled. A myšlenky s espritem a vtipem odpoví i na největší záhady.Nová kniha Žáčkových aforismů a obrazových gagů inspiruje čtenáře k nekonvenčnímu myšlení, neboť humor polidšťuje každou komunikaci. Ale ani humoru nemá být přespříliš. Permanentním vtipálkům, kteří chtějí být za každou cenu středem pozornosti, ukazuje autor dlouhý nos. Pokud má člověk na Zemi přebývat poeticky, bez tvořivého myšlení nemá šanci. Jak tedy rozesmát Monu Lisu? Nijak. Proč by měla mít pusu od ucha k uchu, když jí ten tajuplný úsměv sluší víc? Mají snad ženy hezčí ozdobu než tajemství?

Pravý aforismus je jako diamant. Přečtete ho naráz, ale můžete ho číst ještě mnohokrát a stále bude mít neotřelý lesk. Aforismy mají tu přednost, že jsou stručné. Autor je doplnil obrazovými gagy, které zase sdělí myšlenku na první pohled. A myšlenky s espritem a vtipem odpoví i na největší záhady.Nová kniha Žáčkových aforismů a obrazových gagů inspiruje čtenáře k nekonvenčnímu myšlení, neboť humor polidšťuje každou komunikaci. Ale ani humoru nemá být přespříliš. Permanentním vtipálkům, kteří chtějí být za každou cenu středem pozornosti, ukazuje autor dlouhý nos. Pokud má člověk na Zemi přebývat poeticky, bez tvořivého myšlení nemá šanci. Jak tedy rozesmát Monu Lisu? Nijak. Proč by měla mít pusu od ucha k uchu, když jí ten tajuplný úsměv sluší víc? Mají snad ženy hezčí ozdobu než tajemství?

Pravý aforismus je jako diamant. Přečtete ho naráz, ale můžete ho číst ještě mnohokrát a stále bude mít neotřelý lesk. Aforismy mají tu přednost, že jsou stručné. Autor je doplnil obrazovými gagy, které zase sdělí myšlenku na první pohled. A myšlenky s espritem a vtipem odpoví i na největší záhady.Nová kniha Žáčkových aforismů a obrazových gagů inspiruje čtenáře k nekonvenčnímu myšlení, neboť humor polidšťuje každou komunikaci. Ale ani humoru nemá být přespříliš. Permanentním vtipálkům, kteří chtějí být za každou cenu středem pozornosti, ukazuje autor dlouhý nos. Pokud má člověk na Zemi přebývat poeticky, bez tvořivého myšlení nemá šanci. Jak tedy rozesmát Monu Lisu? Nijak. Proč by měla mít pusu od ucha k uchu, když jí ten tajuplný úsměv sluší víc? Mají snad ženy hezčí ozdobu než tajemství?

Čím raz budem? Hasičom, pilotom, lekárkou alebo herečkou? Krásne verše doplnené milými ilustráciami predstavia deťom osem rôznych povolaní.

Jiří Žáček je významný český básnik a autor mnohých obľúbených knižiek pre deti aj dospelých. Po úspešných zbierkach Hrôzostrašné rozprávky a Čarodejné rozprávky pre vás tentoraz pripravil Ostrovtipné rozprávky – nádielku vtipu, múdrosti a láskavosti z celého sveta. Zavedie vás do Afriky, Austrálie, k Indiánom, Japoncom... na sever, juh, východ a západ našej zeme. Zistíte, že si ľudia všade cenia um, vtip a lásku. Už od nepamäti nás napríklad nadchýna, baví i učí chudobné dedinské dievča, ktoré si vďaka vynaliezavosti a bystrému umu získa za manžela sudcu a následný spor s ním vyrieši prekvapivo vtipne a s láskou. O bystrej vrchárke, ako aj o mnohých iných hrdinoch si s istými obmenami rozprávajú ľudia v mnohých krajinách. Tak ako v oboch predchádzajúcich rozprávkových knihách, aj v tretej zbierke rozprávok Jiřího Žáčka sa môžete tešiť na prekrásne ilustrácie majstra Adolfa Borna.

Čtyřverší je akord, který úžasně zazní a rychle odezní. Čtyřverší jsou lyrické epigramy, ve kterých se zrcadlí celý svět. V našem životě je mnoho bezvýznamných věcí, na kterých jsme citově závislí, a Žáčkova čtyřverší dotekem obraznosti spojují tyto maličkosti v překvapující akordy. Od kolébky do hrobu nás provázejí malé, všední, zdánlivě bezvýznamné věci, které Jiří Žáček ve svých neobvyklých čtyřverších postavil na nové, význačnější místo. Pro každého může být důležité něco jiného, na některých maličkostech jsme citově závislí. Chvíle, kdy jsme se osudově zamilovali, je pro nás významnější než války nebo živelní katastrofy. Každé slovo má ve čtyřverších své nezaměnitelné místo, verše jako samostatné celky se rytmicky doplňují, přesahují a spojují do čtyřverší, které je víc než ekvivalent skutečnosti. Stojí za to milovat tyto maličkosti a nebrat život obecně příliš vážně, protože beztak z něj nevyvázneme živí.

Čtyřverší je akord, který úžasně zazní a rychle odezní. Čtyřverší jsou lyrické epigramy, ve kterých se zrcadlí celý svět. V našem životě je mnoho bezvýznamných věcí, na kterých jsme citově závislí, a Žáčkova čtyřverší dotekem obraznosti spojují tyto maličkosti v překvapující akordy. Od kolébky do hrobu nás provázejí malé, všední, zdánlivě bezvýznamné věci, které Jiří Žáček ve svých neobvyklých čtyřverších postavil na nové, význačnější místo. Pro každého může být důležité něco jiného, na některých maličkostech jsme citově závislí. Chvíle, kdy jsme se osudově zamilovali, je pro nás významnější než války nebo živelní katastrofy. Každé slovo má ve čtyřverších své nezaměnitelné místo, verše jako samostatné celky se rytmicky doplňují, přesahují a spojují do čtyřverší, které je víc než ekvivalent skutečnosti. Stojí za to milovat tyto maličkosti a nebrat život obecně příliš vážně, protože beztak z něj nevyvázneme živí.

Co oči nevidí je kniha lyrických básní ze všech sbírek Jiřího Žáčka, které mají většinou vážný obsah, ale v celku básně rozdávají radost a vzrušení. Básník nevěří v božské vnuknutí, ale v úžasnou schopnost lidského mozku přemýšlet o více věcech současně, o více pravdách, o kladech a záporech. Jen tak se nám v mysli jako blesk z čistého nebe zjeví nečekané myšlenky a nápady. Fantazie je božský dar a básník musí umět sdělit ho srozumitelně. Jiřího Žáčka fascinuje splynutí poezie a života a líbí se mu rozepsat báseň - a nechat ji nedokončenou. V jedné Bradburyho povídce malíř Picasso kreslí na pláži obrazy do písku a s uspokojením sleduje, jak mořský příliv jeho dílo vzápětí smaže. A stejné uspokojení přinášejí i verše o tom, co oči nevidí.

Co oči nevidí je kniha lyrických básní ze všech sbírek Jiřího Žáčka, které mají většinou vážný obsah, ale v celku básně rozdávají radost a vzrušení. Básník nevěří v božské vnuknutí, ale v úžasnou schopnost lidského mozku přemýšlet o více věcech současně, o více pravdách, o kladech a záporech. Jen tak se nám v mysli jako blesk z čistého nebe zjeví nečekané myšlenky a nápady. Fantazie je božský dar a básník musí umět sdělit ho srozumitelně. Jiřího Žáčka fascinuje splynutí poezie a života a líbí se mu rozepsat báseň - a nechat ji nedokončenou. V jedné Bradburyho povídce malíř Picasso kreslí na pláži obrazy do písku a s uspokojením sleduje, jak mořský příliv jeho dílo vzápětí smaže. A stejné uspokojení přinášejí i verše o tom, co oči nevidí.

Svet, v ktorom žijeme, je plný zázrakov. Vďaka televízii vidíme, čo sa práve deje na opačnom konci sveta, vďaka lietadlám lietame vyššie a rýchlejšie ako vtáci. A predsa nás prastaré chodiace črievice či čarodejné zrkadlo zlej kráľovnej z rozprávky o Snehulienke očarúvajú väčšmi ako najluxusnejšie lietadlá či novodobé zázraky techniky. Dodnes sa deti so zatajeným dychom ponárajú do čarodejného sveta rozprávok, kde je všetko možné, stačí len šibnúť čarovným prútikom alebo pokvapkať sa živou vodou.

Daleko na Moravě, uprostřed Valašského království, na malém smetišti nedaleko Vizovic žijí dva krysáci Hubert a Hodan. Spolu se sádrovým trpaslíkem Ludvíčkem spokojeně bydlí v zásuvkách starého šicího stroje s výhledem na vysavač a všem se jim ohromně stýská… Naštěstí na Edáčka je vždycky spolehnutí, a tak se vrací z Prahy na vizovické smetiště, protože domov je tam, kde jsou kamarádi. Jste zvědaví, jaká nová dobrodružství zažila čtveřice sympatických kamarádů s ježkem Pančoškou, žábou Dášou, netopýrem Floriánem nebo stonožkou Viktórií? Pak se začtěte do druhého dílu knížky, ve kterém jsou Krysáci zase spolu. Abyste všechny kamarády na vizovickém smetišti dobře našli, můžete se řídit velkou a podrobnou vloženou MAPOU!

Básnická kniha Jiřího Žáčka je lyrickou zpovědí ze začátku 21. století. Myslete hlavou i srdcem. Básníci by měli co nejméně psát o sobě a co nejvíce o druhých. Vždyť narcisů pobíhá po světě víc než dost. Nebýt zahleděný do vlastního nitra dává básníkům právo na život i ve světě, kde je poezie ohrožený druh. Rodíme se do celoplanetárního blázince. Když se našim rodičům podaří skutečný stav světa před námi úspěšně utajit a uchránit nás před všemožnými nástrahami, můžeme mít pocit, že jsme prožili pěkné dětství, a uchovat si duševní zdraví až do věku, kdy budeme dostatečně odolní a otrlí, abychom pravdu o nejlepším z možných světů ve zdraví přežili. Svět by mohl být báječným místem k narození, ale rodí se do něj příliš mnoho kazisvětů. Lidem se nechce přemýšlet, proto se z poezie stal ohrožený druh. A nejen z poezie. Filozofy nahradili ekonomové, největší míroví experti jsou generálové, o lásce nás poučují sexuologové a místo poezie máme reklamní slogany. O tom všem vypovídají verše básnické knihy Třetí poločas.

Kniha Tak pravil XY je sbírkou výroků o našem světě, který není zdaleka tak srozumitelný, jak si namlouváme. XY se nejednou vysmívá sám sobě, aby tento nedostatek překonal vtipem a ironií. Milovníkům inteligentního humoru adresuje Jiří Žáček skeptické, pošetilé, ironické i skandální výroky pana XY, který přijal provokativní roli hledače zdravého rozumu. "Jste-li šťastní, je nejvyšší čas připravit se na nejhorší," říká v kroužku svých přátel. "Mnohem výhodnější je být nešťastný, protože se můžete těšit na brzký obrat k lepšímu." Při debatě o běhu světa si XY povzdechl: "Inteligentní děti čeká těžký život. Dlouhá léta budou bojovat s přesilou idiotů, až se k nim nakonec také přidají." V neposlední řadě je XY výborný pozorovatel a všímá si toho, co nám většinou leží přímo před nosem. "Stromy jsou obdivuhodné bytosti," pravil při procházce ke své přítelkyni. "Celý život mlčí, a přece ze svého stanoviska neustoupí ani o píď!"

Proč hrůzostrašné pohádky? Pohádky, jak víme, mají rády nejen naše ratolesti, ale i my, dospělí. Vždy v nich totiž vítězí dobro nad zlem, což nebývá ve skutečném životě pravidlem. A proč hrůzostrašné? Protože se při jejich poslouchání tak trochu bát je vzrušující a čím víc nám běží mráz po zádech, tím dychtivěji čekáme na šťastné rozuzlení. Ale buďte bez obav, Jiří Žáček svým výběrem textů a jejich dokonalým převyprávěním nikterak nepřekročil hranice laskavosti pohádkového světa, které už dlouho posouvají tvůrci různých animovaných televizních příběhů určených dětským divákům za únosné meze. A navíc, dává nám nahlédnout do pokladnice lidové slovesnosti různých národů Evropy s poznáním, že pohádky vycházející z osobitosti jejich kulturních tradic si jsou velmi podobné. A ještě něco. Pohádky mají děti najraději, když jim je někdo vypráví. V našem případě je to pan Josef Somr, jehož osobitý, podmanivý a laskavý přednes si získal tvůrce tohoto titulu a věříme, že si získá i vás, posluchače. Zbývá dodat, že jej svými píšťalami dokreslil divotvorný pištec Jiří Stivín. Tak ať se vám hezky poslouchá. CD 1 obsahuje: 1. Otesánek (česká) 2. O kravičce Bukole (islandská) 3. Katalineta a velryba (španělská) 4. Krásná Žaneta (francouzská) 5. Bílá Karolínka a Černá Karolínka (nizozemská) 6. Jak šel Janek do světa, aby se naučil bát (německá) CD 2 obsahuje: 1. Kdo tančí s čerty (litevská) 2. Čarodějka Medúza (italská) 3. Vlkodlak (slovenská) 4. Baba Jaga (ruská) 5. Krysař z města Hameln (německá) 6. Bonus – doslov autora