Jiří Žáček strana 4 z 6

Fenomén českého moře fascinuje Jiřího Žáčka v celé jeho tvorbě. Ve své nové básnické knize se k oblíbenému tématu vrátil a vyzval Miroslava Huptycha, aby se i on se svými kolážemi prošel českým mořem.Básně zařazené do této sbírky patří k nejlepší Žáč kově lyrice z konce minulého století. Mají obrovskou hloubku citlivosti k našemu světu, k lidem, s nimž žijme uprostřed místy chátrající přírody, zaklíněni ve městech a neosvobozeni od svých osudů, a přesto spojeni vyhynulou řečí, kterou básník tlumo čí.Jiří Žáček má na svém kontě asi padesátku knih pro dospělé a pro děti. Ve své tvorbě dokázal zkřížit lyriku a humor a díky tomu patří k nejčtenějším českým básníkům. Věčným motivem pro jeho fantazii je představa českého moře, z které vznikla i ste jnojmenná básnická kniha s kolážemi Miroslava Huptycha.

Tajemnou atmosféru svými ilustracemi vytvořil Adolf Born, a tak se děti, které se rády bojí doma pod peřinou, mají na co těšit. A proč právě hrůzostrašné pohádky? Protože je děti nejen milují (dospělí ostatně také, jen jim říkají jinak), ale zároveň v nich najdou mnoho příkladů, jak mohou překonat vlastní strach. Vědomí, že rodič nebo jiný dospělý vypravěč je nablízku, dětem pomáhá, ale zápas o statečné srdce si musí vybojovat samy.

Básnická kniha Vy mně taky! obsahuje Žáčkovou nejlepší satirickou poezii od roku 1966 až do roku 2011. Ani za tak dlouhou dobu se smysl jeho veršů nemění, i když sám básník poznamenává, pravda bývá relativní, zvlášť ta pivní. Nemá valnou důvěru v příliš obšírné myšlenky, dává přednost provokatérům před kazateli věčných pravd, a proto svou knihu nazval Vy mně taky! Písně, sonety, balady, epigramy, parodie, veselé i zlomyslné verše, kousavou satiru i rozmanitosti humoristické poezie ilustroval Adolf Born.

Knihu Hádanky a luštěniny napsal Jiří Žáček. Nejlepší Žáčkovy hádanky, hlavolamy, vtipné rébusy, hříčky se slovy a různé zábavné luštěniny v jedné knize s barevnými ilustracemi Olgy Ptáčkové jsou určeny dětem, ale možná se nad nimi zapotí i jejich rodiče, protože jsou to hádanky velmi důmyslné, cvičí postřeh, bystří rozum a někdy k správnému řešení nevede to, co vás v první chvíli napadne. Bohatě výtvarně vypravená kniha je vtipná a veselá a malé čtenáře naučí, jaké skryté významy mohou mít věci a jevy, které je obklopují.

Proč hrůzostrašné pohádky? Pohádky, jak víme, mají rády nejen naše ratolesti, ale i my, dospělí. Vždy v nich totiž vítězí dobro nad zlem, což nebývá ve skutečném životě pravidlem. A proč hrůzostrašné? Protože se při jejich poslouchání tak trochu bát je vzrušující a čím víc nám běží mráz po zádech, tím dychtivěji čekáme na šťastné rozuzlení. Ale buďte bez obav, Jiří Žáček svým výběrem textů a jejich dokonalým převyprávěním nikterak nepřekročil hranice laskavosti pohádkového světa, které už dlouho posouvají tvůrci různých animovaných televizních příběhů určených dětským divákům za únosné meze. A navíc, dává nám nahlédnout do pokladnice lidové slovesnosti různých národů Evropy s poznáním, že pohádky vycházející z osobitosti jejich kulturních tradic si jsou velmi podobné. A ještě něco. Pohádky mají děti najraději, když jim je někdo vypráví. V našem případě je to pan Josef Somr, jehož osobitý, podmanivý a laskavý přednes si získal tvůrce tohoto titulu a věříme, že si získá i vás, posluchače. Zbývá dodat, že jej svými píšťalami dokreslil divotvorný pištec Jiří Stivín. Tak ať se vám hezky poslouchá. CD 1 obsahuje: 1. Otesánek (česká) 2. O kravičce Bukole (islandská) 3. Katalineta a velryba (španělská) 4. Krásná Žaneta (francouzská) 5. Bílá Karolínka a Černá Karolínka (nizozemská) 6. Jak šel Janek do světa, aby se naučil bát (německá) CD 2 obsahuje: 1. Kdo tančí s čerty (litevská) 2. Čarodějka Medúza (italská) 3. Vlkodlak (slovenská) 4. Baba Jaga (ruská) 5. Krysař z města Hameln (německá) 6. Bonus – doslov autora

Kniha Tak pravil XY je sbírkou výroků o našem světě, který není zdaleka tak srozumitelný, jak si namlouváme. XY se nejednou vysmívá sám sobě, aby tento nedostatek překonal vtipem a ironií. Milovníkům inteligentního humoru adresuje Jiří Žáček skeptické, pošetilé, ironické i skandální výroky pana XY, který přijal provokativní roli hledače zdravého rozumu. "Jste-li šťastní, je nejvyšší čas připravit se na nejhorší," říká v kroužku svých přátel. "Mnohem výhodnější je být nešťastný, protože se můžete těšit na brzký obrat k lepšímu." Při debatě o běhu světa si XY povzdechl: "Inteligentní děti čeká těžký život. Dlouhá léta budou bojovat s přesilou idiotů, až se k nim nakonec také přidají." V neposlední řadě je XY výborný pozorovatel a všímá si toho, co nám většinou leží přímo před nosem. "Stromy jsou obdivuhodné bytosti," pravil při procházce ke své přítelkyni. "Celý život mlčí, a přece ze svého stanoviska neustoupí ani o píď!"

Básnická kniha Jiřího Žáčka je lyrickou zpovědí ze začátku 21. století. Myslete hlavou i srdcem. Básníci by měli co nejméně psát o sobě a co nejvíce o druhých. Vždyť narcisů pobíhá po světě víc než dost. Nebýt zahleděný do vlastního nitra dává básníkům právo na život i ve světě, kde je poezie ohrožený druh. Rodíme se do celoplanetárního blázince. Když se našim rodičům podaří skutečný stav světa před námi úspěšně utajit a uchránit nás před všemožnými nástrahami, můžeme mít pocit, že jsme prožili pěkné dětství, a uchovat si duševní zdraví až do věku, kdy budeme dostatečně odolní a otrlí, abychom pravdu o nejlepším z možných světů ve zdraví přežili. Svět by mohl být báječným místem k narození, ale rodí se do něj příliš mnoho kazisvětů. Lidem se nechce přemýšlet, proto se z poezie stal ohrožený druh. A nejen z poezie. Filozofy nahradili ekonomové, největší míroví experti jsou generálové, o lásce nás poučují sexuologové a místo poezie máme reklamní slogany. O tom všem vypovídají verše básnické knihy Třetí poločas.

Daleko na Moravě, uprostřed Valašského království, na malém smetišti nedaleko Vizovic žijí dva krysáci Hubert a Hodan. Spolu se sádrovým trpaslíkem Ludvíčkem spokojeně bydlí v zásuvkách starého šicího stroje s výhledem na vysavač a všem se jim ohromně stýská… Naštěstí na Edáčka je vždycky spolehnutí, a tak se vrací z Prahy na vizovické smetiště, protože domov je tam, kde jsou kamarádi. Jste zvědaví, jaká nová dobrodružství zažila čtveřice sympatických kamarádů s ježkem Pančoškou, žábou Dášou, netopýrem Floriánem nebo stonožkou Viktórií? Pak se začtěte do druhého dílu knížky, ve kterém jsou Krysáci zase spolu. Abyste všechny kamarády na vizovickém smetišti dobře našli, můžete se řídit velkou a podrobnou vloženou MAPOU!

Nové vydání nejlepších humoresek z Žáčkových čtenářsky velmi úspěšných knih doplněné výběrem z několika rukopisných souborů jistě potěší všechny autorovy obdivovatele. Vždyť humoru kolem nás není nikdy dost.

Výbor z milostné poezie Jiřího Žáčka.

Knihu Hádanky a luštěniny napsal Jiří Žáček dětem. Jedna z nejoblíbenějších Žáčkových knih se dětem líbí nejen obrázky a velkým počtem rozmanitých hádanek, rébusů a luštěnin, ale také tím, že je vše uloženo do básniček, říkadel, příběhů a dětských her. Ptáčkové jsou určeny dětem, ale možná se nad nim i zapotí i jejich rodiče, protože jsou to hádanky velmi důmyslné, cvičí postřeh, bystří rozum a někdy k správnému řešení nevede to, co vás v první chvíli napadne. Bohatě výtvarně vypravená kniha je vtipná a veselá a malé čtenáře naučí, jaké skryté vý znamy mohou mít věci a jevy, které je obklopují.

Výbor ke 120. výročí narození a 50. výročí úmrtí malíře českých dětí uspořádal a doslovem doplnil básník našich dětí Jiří Žáček. Kniha plná barevných i černobílých obrázků J. Lady je propojena texty, kterými kocour Mikeš přibližuje Pepíka Ladu a ukázky z jeho literárniho díla pro děti, ale také Ladovy ilustrace k poezii Seiferta, Hrubína, Bruknera, Středy, Žáčka, k pohádkám Dr dy, Horáka a dalších. Krásná publikace vhodná jako vánoční dárek nejen pro děti, ale pro celou rodinu!

Co oči nevidí je kniha lyrických básní ze všech sbírek Jiřího Žáčka, které mají většinou vážný obsah, ale v celku básně rozdávají radost a vzrušení. Básník nevěří v božské vnuknutí, ale v úžasnou schopnost lidského mozku přemýšlet o více věcech současně, o více pravdách, o kladech a záporech. Jen tak se nám v mysli jako blesk z čistého nebe zjeví nečekané myšlenky a nápady. Fantazie je božský dar a básník musí umět sdělit ho srozumitelně. Jiřího Žáčka fascinuje splynutí poezie a života a líbí se mu rozepsat báseň - a nechat ji nedokončenou. V jedné Bradburyho povídce malíř Picasso kreslí na pláži obrazy do písku a s uspokojením sleduje, jak mořský příliv jeho dílo vzápětí smaže. A stejné uspokojení přinášejí i verše o tom, co oči nevidí.

Čtyřverší je akord, který úžasně zazní a rychle odezní. Čtyřverší jsou lyrické epigramy, ve kterých se zrcadlí celý svět. V našem životě je mnoho bezvýznamných věcí, na kterých jsme citově závislí, a Žáčkova čtyřverší dotekem obraznosti spojují tyto maličkosti v překvapující akordy. Od kolébky do hrobu nás provázejí malé, všední, zdánlivě bezvýznamné věci, které Jiří Žáček ve svých neobvyklých čtyřverších postavil na nové, význačnější místo. Pro každého může být důležité něco jiného, na některých maličkostech jsme citově závislí. Chvíle, kdy jsme se osudově zamilovali, je pro nás významnější než války nebo živelní katastrofy. Každé slovo má ve čtyřverších své nezaměnitelné místo, verše jako samostatné celky se rytmicky doplňují, přesahují a spojují do čtyřverší, které je víc než ekvivalent skutečnosti. Stojí za to milovat tyto maličkosti a nebrat život obecně příliš vážně, protože beztak z něj nevyvázneme živí.

Pravý aforismus je jako diamant. Přečtete ho naráz, ale můžete ho číst ještě mnohokrát a stále bude mít neotřelý lesk. Aforismy mají tu přednost, že jsou stručné. Autor je doplnil obrazovými gagy, které zase sdělí myšlenku na první pohled. A myšlenky s espritem a vtipem odpoví i na největší záhady.Nová kniha Žáčkových aforismů a obrazových gagů inspiruje čtenáře k nekonvenčnímu myšlení, neboť humor polidšťuje každou komunikaci. Ale ani humoru nemá být přespříliš. Permanentním vtipálkům, kteří chtějí být za každou cenu středem pozornosti, ukazuje autor dlouhý nos. Pokud má člověk na Zemi přebývat poeticky, bez tvořivého myšlení nemá šanci. Jak tedy rozesmát Monu Lisu? Nijak. Proč by měla mít pusu od ucha k uchu, když jí ten tajuplný úsměv sluší víc? Mají snad ženy hezčí ozdobu než tajemství?

Podle dějepisce Herodota žil v Malé Asii v 6. století před Kristem otrok Aisopos čili Ezop. Byl prý hrbatý, znetvořený a koktavý, ale hlavu měl bystřejší a myšlení pronikavější než lidé urostlí a zdraví. Uměl pobavit posluchače zvířecími bajkami a vt ipnými příběhy, ale zdaleka ne všichni jeho současníci byli jeho obdivovatelé. Traduje se, že byl v Delfách popraven za údajné rouhání bohům. Ezopovi byla připisována většina starověkých bajek, zapsány však byly až po třech stoletích od jeho smrti. M nohokrát byly převyprávěny prózou i ve verších a najde se jen málo těch, co by nevěděli, kdo byl Ezop. Ale ať už se ten moudrý muž jmenoval Ezop, nebo jinak, ať už žil v 6. století před Kristem, anebo jindy, ať už byl rodák z Ammoru poblíž Troje, ane bo odjinud, hlavní je, že jeho bajky dodnes nezestárly. Svět se za tu dobu změnil od základu, lidé létají do vesmíru a dorozumívají se přes celou zeměkouli, ale ovládají je tytéž radosti, vášně a zlozvyky jako Ezopovy současníky. Proto jim tak dobře rozumíme - dospělí i děti. Vzít do rukou převyprávění Ezopových bajek od Jiřího Žáčka a číst si s dětmi moudré a vtipné příběhy, prohlížet si ilustrace Adolfa Borna a povídat si o životě, to může být chvíle, která se nám zapíše do paměti.