Hľadanie: Arabsky%20svet%20Ina%20planeta?%20
zobraziť:
Joe od třistajedenácté
V minulých desetiletích se čtenáři měli možnost se seznámit s množstvím vzpomínek příslušníků zahraničního odboje, kteří bojovali jak u pozemních armád tak i u letectva. V řadě případů se jednalo o velmi sofistikované práce s podrobným popisem událostí, dat, jmen atd. V tomto konkrétním případě by čtenář mohl být částečně zklamán a proto na vysvětlení chci říci toto:
Vlastní kniha byla autorem J. Doubkem psána na naléhání kamarádů, žijících s ním v Austrálii a jeho příbuzných. Po válce si nedělal žádné záznamy a když se k sepisování pamětí pustil, bylo mu již po 80. roce věku. Problém spočíval v tom, že po válce se mu ztratil jeho zápisník letů a všechny záznamy neznámo kde spolu s mapou, kde měl zaznamenánu řadu konkrétních akcí. Postupně dával na papír své paměti, které jeho vnučka Tracy brala sebou do Anglie a tam je na počítači přepisovala. Poprvé kniha vyšla v cizině pod názvem „Prague Pimpernel“ jak mu bylo doporučeno již v Austrálii. Následně mě pak strýc požádal, abych mu ji přeložil do češtiny.
Z výše uvedeného důvodu se proto v knize vyskytuje poměrně málo jmen a přesných datumů, které s ohledem na čtenáře nebylo možné nějak vymýšlet a přikrášlovat. Přesto se kniha poprvé vydala v olomoucké VOTOBII v brožované formě a strýc byl velmi rád, že se to podařilo, protože mu jako velkém patriotovi záleželo na tom, aby kniha u nás vyšla.
Mě se podařilo díky ochotě ředitele Vojenského historického archívu v Praze dostat se přímo k operačnímu deníku 311. perutě, kde jsem měl možnost vysledovat konkrétní jména a složení osádek na jednotlivých operačních letech J. Doubka včetně cílů a dat jednotlivých letů. Takže aspoň tímto jsem částečně mohl doplnit vzniklou mezeru v prvním vydání. A protože se v knize zmiňoval i o své expedici v Austrálii, tak jsem tam doplnil pár řádků na přiblížení této etapy jeho života a pro trochu oživení jsem na své schránce na internetu umístil 2 snímky z jeho expedice, kde je především zaznamenán hlasový úvod a popis té expedice spolu s místy, která prozkoumávali. Měl jsem za to, že čtenář, který se do knihy začte najednou (dle možnosti, pokud má dostupný internet) uslyší živý hlas autora, který přednášku k oné expedici namluvil před již téměř 50 lety.
Doufám tedy a přeji si, aby toto druhé vydání, které je tentokrát provedeno s kvalitnější vazbou, čtenáře i po letech zaujalo.
3 000 pilotů
Kniha je mozaikou leteckých životních příběhů pilotů, techniků a vůbec lidí od letectva, které osud zavál do Košic. Pro nekteré to byla jen krátká epizoda, ale jsou i tací, kteří létání v Košicích obětovali celý život. Oni jsou důkazem, že letecký duch v Košicích zůstává. Tato sbírka příběhů ať je jim alespoň malou poctou.
Gottwaldovy milosti
Během čtvrtstoletí od zhroucení komunistického režimu v Československu vyšla řada studií i knih na téma poprav obětí politických procesů padesátých let, a jak ukazují diskuze mezi historiky i veřejností, tato problematika je stále aktuální. Přetrvávají diskuze, zda mezi oběti zařadit i funkcionáře komunistické strany, smetené v důsledku vnitrostranického boje. Podobně je tomu s otázkou, koho mezi oběti politických procesů vůbec zahrnout, mezi vyloženě politické procesy se dostaly také případy s částečně kriminálním pozadím a je na dalším bádání, jak se tyto kauzy zhodnotí.
Dosud se však neřešila otázka, která s nejkrvavějšími perzekucemi spadajícími do období prezidentské funkce Klementa Gottwalda úzce souvisí. Je známo, kolik občanů bylo za jeho éry popraveno, žádná studie se však nevěnovala milostem, které první dělnický prezident podepsal.
Pokud pohlédneme na nepříliš dlouhé prezidentské období Klementa Gottwalda z úhlu hrdelních trestů, zjistíme, že na popravištích zemřelo celkem 228 lidí. Z nich bylo 7 kolaborantů či válečných zločinů a 25 vrahů nebo pachatelů hospodářské kriminality. Děsivé však je, že z politických důvodů bylo oběšeno 196 občanů včetně jedné ženy. Roku 1950 se jednalo o 53 popravených, stejně jako roku 1951, v roce 1952 počet stoupl dokonce na 56. V těchto letech tedy v statistickém průměru režim oběsil jednoho svého odpůrce týdně.
Za stejné období podepsal Klement Gottwald 56 milostí, na jejichž základě byl občanům změněn trest smrti na odnětí svobody. Dobu ilustruje fakt, že nejvíce jich bylo uděleno pachatelům válečných zločinů a kolaborantům, celkem 23. V politických kauzách podepsal Gottwald 21milostí a v případě kriminálních deliktů 12. Z nich šlo u 3 osob o trestný čin narušování zásobování, spočívající v padělání potravinových lístků a černý obchod s nimi, u ostatních o vraždy, případně jejich organizování.
Kniha Gottwaldovy milosti se pokusí nastolenou otázku zodpovědět a přinést na první léta komunistické diktatury pohled z nového úhlu.
A dolů musíš
Kniha popisuje cestu jednoho z mnoha chlapců za jeho snem – stát se pilotem. Je situována do období do roku 1964 a ukazuje postupné překonávání překážek na cestě k tomu, být pilotem v té době u nás nejmodernějšího přepadového letounu Mig 21 PF. Zobrazuje život na Svazarmovských letištích při organizaci létání, od prvních krůčků na větroních, přechod k motorovému létání, život v leteckém učilišti a na vojenských letištích. Kniha nejen pobaví, ale popisuje události veselé i smutné, a zejména ukazuje kamarádství a soudržnost lidí kolem létání.
Cyklistické jednotky československé armády
V druhé polovině devatenáctého století se jako jeden z produktů technické revoluce objevilo jízdní kolo a rychle zdokonalovalo. V posledních dekádách jej začaly používat některé armády a v průběhu první světové války již cyklistické jednotky tvořily nedílnou součást řady armád. Objevil se levný a efektivní prostředek pro průzkum, speciální operace nebo rychlé průniky do hloubky nepřátelského území, který měl své využití i v meziválečném období.
Již československé legie v Itálii vybudovaly první cyklistické útvary a v této tradici se pokračovalo i v meziválečné republice. V průběhu dvacátých let disponovala československá armáda cyklistickými jednotkami u jezdectva a hraničářských útvarů, před polovinou třicátých let pak došlo k jejich rozsáhlé reorganizaci. Armáda pak disponovala pěticí cyklistických praporů, které existovaly až do nacistické okupace. V letech druhé světové války postavilo cyklistické jednotky protektorátní vládní vojsko i armáda Slovenské republiky, zcela poslední útvar tohoto druhu se ale objevil v rámci exilové československé armády. S koncem druhé světové války se uzavřela čtvrt století dlouhá a pozoruhodná historie tohoto druhu zbraně v československých ozbrojených silách.
Na sklade 1Ks
14,11 €
14,85 €
S Indiánem na letounu
Syrový, vášnivý, subjektivní, místy až příliš příkrý. Takový je osobní deník stíhacího pilota Otto Hanzlíčka (1911-1940). Dokument, zahrnující období od června 1939 do října 1940, představuje cenné svědectví o těch československých letcích, kteří to po nacistické okupaci nevzdali. Je to výpověď vojáka a letce, frustrovaného mnichovskou a březnovou katastrofou stejně jako nesčetnými obtížemi a nejistotou prvních měsíců zahraniční odbojové akce. Každopádně jde o svědectví svrchovaně autentické.
Hanzlíčkovy občanské a vlastenecké postoje formovalo skautské a sokolské mládí prožité v severočeském pohraničí stejně jako vojenská služba u elitní zbraně čs. armády. Jako stovky dalších po okupaci uprchl nejprve do Polska. Odtud se ještě před vypuknutím války dostal do Francie, kde ovšem musel podepsat závazek do Cizinecké legie. Jakmile se ale válka stala realitou, mohl konečně opět zasednout do kabiny letounu. Na francouzské obloze pak statečně bojoval na Curtissech s indiánským emblémem – jako příslušník proslulé Escadrille Lafayette (3. letka GC II/5). Navzdory nepříznivé situaci v tehdejších zoufalých bojích dokázal získat několik vítězství. Nakonec byl sestřelen sám. Přestože Günther Rall, budoucí velké německé eso, si tehdy mohl připsat svůj první úspěch, Hanzlíček se dokázal spasit na padáku. Po chaotickém ústupu a francouzské kapitulaci následovala dramatická evakuace přes severní Afriku ke břehům Albionu. V průběhu Bitvy o Británii se zde stal příslušníkem 312. čs. stíhací peruti RAF. V jejích řadách však záhy přišel o život – jako vůbec první z jejích příslušníků. Po seskoku z hořícího Hurricanu, vůbec prvního sériového kusu tohoto legendárního typu, sice opět nad sebou uslyšel spásné plesknutí otevřeného vrchlíku, přesto ale nakonec musel být zapsán do stále delšího seznamu padlých...
To je San Francisco
Proplujte Zlatou bránou a najdete město kopců, lanovek a vyhlídek, město dlouhých mostů a strání pokrytých zlatem. San Francisco. Město, které má jen jednu chybu: zatraceně těžko se z něj odjíždí jak na vlastní kůži vyzkoušel Miroslav Šašek. Další z obrazových průvodců Miroslava Šaška zavádí čtenáře přes oceán a po New Yorku je to druhé americké město, do kterého se můžete s autorem vydat. Místní ocenili knihu nejen velkým zájmem, ale také slavnostním klíčem od San Franciska, věnovaným Miroslavu Šaškovi.
Spitfiry nad bojištěm
Příběh československého pilota RAF F/Lt Kurta Taussiga
Na sklade 1Ks
13,06 €
13,75 €
Ženy na popravišti
V letech 1945 – 1947 a pak znovu od března do prosince 1948 probíhala v Československu tzv. první a druhá retribuce. Jednalo se o proces potrestání válečných zločinců a kolaborantů, kteří se provinili podle tzv. velkého retribučního dekretu (č. 16/1945 Sb.). Na principu potrestání těchto zločinců se shodly exilové reprezentace okupovaných evropských států již počátkem roku 1942. O rok později přijaly za své tuto myšlenku i spojenecké velmoci. Ještě během války byla čs. exilovými institucemi vypracována norma, tvořící právní rámec pozdější retribuce. Od léta 1945 tak v českých zemích působilo 27 mimořádných lidových soudů (na Slovensku byla situace poněkud odlišná), jimiž bylo v průběhu výše uvedené doby odsouzeno více než 30 tisíc válečných zločinců a kolaborantů. Z nich nad 738 vyslovily soudy trest smrti, který byl vzápětí vykonán. Mezi nimi se nacházelo také 67 žen. Bylo to vůbec poprvé v dějinách novodobého českého trestního práva, co byl nejvyšší trest na ženách nejen vynesen, ale i vykonán. V knize jsou vůbec poprvé všechny tyto případy na základě primárních historických pramenů zrekonstruovány a popsány. Je to také vůbec poprvé, co je pozornost věnována tomuto aspektu poválečného vyrovnání se s okupační minulostí.
Sokolovo ve stínu propagandy
Knižní prvotina mladého autora „Sokolovo: pod pláštěm propagandy“ přináší dosud neznámé informace týkající se prvního bojového vystoupení čs. vojáků na východní frontě u Sokolova v březnu 1943. V první části knihy je hlavní důraz kladen na počátky odboje v Polsku, internaci Čechoslováků v SSSR a zejména na vojenské a politické pozadí organizování Československé vojenské jednotky v Buzuluku a boj o Sokolovo. Kniha podává také první ucelený přehled detailního popisu nasazení nepřítele - vojáků 6. tankové divize Wehrmachtu a jejich ztrát. Autor se věnuje i otázce čs. zajatců.
Ve druhé části se zabývá poválečnými osudy bojovníků od Sokolova nebo odkazem boje o Sokolovo nejen v armádě, ale i v kultuře. Přibližuje i personální a propagandistické spojitosti se západočeským Sokolovem, který byl přejmenován z německého Falknov na český název právě u příležitosti 5. výročí bitvy u Sokolova. Knihu doplňují bohaté přílohy a přibližně 250 převážně nepublikovaných fotografií. Autor využil domácích i zahraničních archivních materiálů, aby podal co nejpřesnější obraz bitvy.
Tučňáci z Madagaskaru BD
2014 / Dětský, Rodinný, Komedie, Animovaný / 92 minut / USA
Jsou mazaní... Jsou roztomilí... Jsou zpátky! Tvůrci MADAGASKARU uvádí nový film plný zábavy, který je jasným důkazem, že na ptáky je každý krátký! Ve filmu společnosti DreamWorks, TUČŇÁCI Z MADAGASKARU, vaši oblíbení superšpióni – Skipper, Kowalski, Rico a Vojín – musí spojit síly s elitním týmem Severák, aby společně zachránili svět. Užijete si legrační světoběžnické dobrodružství, které si zamiluje celá rodina!
Hrají: V originálním znění: Benedict Cumberbatch, John Malkovich, Annet Mahendru, Tom McGrath, Chris Miller, Christopher Knights, Ben Stiller, David Schwimmer
Režie: Eric Darnell, Simon J. Smith
Hudba: Lorne Balfe
Scénář: John Aboud, Michael Colton, Brandon Sawyer
Zvukové formáty: česky Dolby Digital 5.1 / anglicky DTS-HD Master Audio 7.1 / arabsky Dolby Digital 5.1 / bulharsky Dolby Digital 5.1 / chorvatsky Dolby Digital 5.1 / rumunsky Dolby Digital 5.1 / slovensky Dolby Digital 5.1 / slovinsky Dolby Digital 5.1 / srbsky Dolby Digital 5.1 / turecky Dolby Digital 5.1 / řecky Dolby Digital 5.1
Titulky: české, anglické, arabské, bulharské, chorvatské, rumunské, řecké, slovenské, slovinské, srbské, turecké
Obrazové formáty: 16:9 / 1,85:1 / 1080p
Bonusy:
• Videoklip „He Is Dave“
• Videoklip: Pitbull „Celebrate“
• Jak tančí tučňáci s tWitchem
• Reklama na lupínky Cheesy Dibbles
• Galerie
• Svět DreamWorks Animation
Na sklade 1Ks
7,59 €
7,99 €
Masarykovy vražedkyně
Kniha Masarykovy vražedkyně se pokouší přinést pohled na dosud historicky nezpracované téma, nejzávažnější kriminalitu žen v meziválečném období. Odtud pochází i název publikace poukazující na vlastní obsah. Námětem jsou totiž osudy všech žen, které byly v období existence první republiky odsouzeny k trestu smrti a před jeho vykonáním zachráněny milostí prezidenta republiky. Jím byla takřka ve všech případech první hlava československého státu, Tomáš Garrique Masaryk. Mezi omilostněnými najdeme příslušnice různých sociálních vrstev a vzdělání i diametrálně odlišných motivací. Naprostá většina z nich však byla odsouzena za vraždy, leckdy několikanásobné, zcela ojedinělou se stala k smrti odsouzená špiónka. Text přináší nový pohled na otázku ženské kriminality i postoje prvního prezidenta T. G. Masaryka k oblasti udělování milosti v hrdelních případech. Text nepopisuje jen vlastní soudní případy, ale snaží se zobrazit i další životní osudy odsouzených žen. U značné části temných antihrdinek, tvořících námět jednotlivých kapitol, se podařilo dohledat i jejich fotografie a kniha tak není pouhým popisem zločinů anonymních pachatelek, ale dává jim i reálnou tvář. Lze říci, že do laskavého pohledu na kriminalitu první republiky, jíž nabízel legendární seriál Hříšní lidé města pražského, má drsná skutečnost značně daleko.
Zahraniční větroně se značkou OK
Dvoudílná kniha přináší přehled všech zahraničních typů kluzáků, větroňů a motorových větroňů, které od roku 1945 nosily značku OK. Krátká historie vývoje větroňů s technickými popisy, technickými údaji a výkresy je doplněna stručnou historií jejich provozu v naší zemi a doprovázena mnohdy unikátními snímky. První díl vedle všeobecného úvodu a vysvětlení jednotlivých pojmů přináší popisy větroňů vyrobených v zahraničí s výjimkou Německa. Německo již od počátku dvacátých let bylo světovou plachtařskou velmocí a toto postavení si stále udržuje. Proto nepřekvapí, že větroně německé konstrukce jsou hojně rozšířeny po celém světě. Německé konstrukce větroňů významně ovlivňovaly naše předválečné plachtění, válečná kořist v podobě německých kluzáků a větroňů se od léta roku 1945 stala základem československého bezmotorového létání, a to až do doby, kdy domácí letecký průmysl dostatečně zásobil naše aerokluby plachtařskou technikou. V období po roce 1989 se paleta bezmotorových letadel obměňovala a významně rozšiřovala především o německé typy, z nichž některé byly u nás licenčně vyráběny. Z důvodu významu a počtu německých typů létajících se značkou OK se autoři rozhodli věnovat jim samostatný druhý díl této publikace, ve kterém bude představeno přes šest desítek základních typů.
Lacná kniha Od 313. (čs.) perutě až k 4. stíhací (-50%)
Kniha „Od 313. (čs.) perutě až ke 4. stíhací letce“ vychází u příležitosti řady “jubileí“ s číslovkou 70. – výročí ukončení II. světové války a návratu našich zahraničních leteckých jednotek do vlasti, – výročí zahájení reorganizace zahraničních leteckých jednotek do mírové organizace čs. letectva v rámci obnovené čs. branné moci.Autor se zaměřil na popis pokračovatelů jedné z čs. perutí – 313. Jejím nástupcem se dnem 28. říjnu 1945 stala 3. letecká divize a rámcové letecké pluky LP 7 a LP 8, každý s jednou letkou letounů “Spitfire“.V knize se dočteme, že od autora to nebyla volba náhodná. Z této perutě “pocházel“ S/Ldr./ škpt. let. František Fajtl, vedoucí skupiny našich letců, kteří byli v r. 1944 uvolnění z RAF a stali se základem našich leteckých jednotek v SSSR. Ale hlavně to byla skutečnost, že dosud nebyla komplexně a pravdivě historie “osmičky“ popsána. V řadách tohoto pluku působil nejdříve jako náčelník štábu a po té pověřený velitel pluku autorův dlouholetý přítel Zdeněk Škarvada.Kniha je uspořádána tak, že sledujeme chronologicky organizační a personální výstavbu “osmičky“, ale nikoliv isolovaně od ostatního “dění“ v čs. letectvu jednotlivých obdobích od r. 1945 do konce r. 1994.Kniha začíná kapitolou, kterou autor označil jako “nultou“. V ní se vrací k pramenům. Stručně přibližuje válečné období 313. čs.perutě v RAF, anabázi tzv. “Fajtlovy skupiny“ na východní frontě, organizace 1. čs. smíšené letecké divize v SSSR. Na závěr kapitoly zařadil návrat čs. letců z východní i západní fronty v roce 1945. Autor využil pro popis výstavby “osmičky“ množství rozkazů velitele pluku , jak se zachovaly v archivních fondech VÚA/VHA. Proto se může zdát popis jako strohý výčet, ale díky tomu se mu podařilo to vše “vtěstnat“ na cca 300 stran takové množství informací a jmen. Místo “povídání“ najdeme v knize také rozsáhlou fotodokumentaci. Především sehnal a použil na 130 fotografií skupin pilotů a techniků s popiskou osob, více než 50 fotografií letecké techniky, používané u osmého pluku. Úžasné úsilí věnoval autor “personám“ – sehnal a uspořádal více než 220 fotografií osob, zastávající funkce na vyšších velitelských stupních letectva, fotografie všech velitelů pluku, řady funkcionářů štábů a téměř všech velitelů letek „osmičky“ (a to vč. úplně prvního npor. Masaříka u letky “Spitfirů“ ve Kbelích až po posledního velitele bojové letky pplk. Ing. Aloise Koutného 4. sslt v Přerově). U všech velitelů pluku jsou různě obsáhlé informace o jejich letecké službě.Dovíme se, že pluk dostal číslovku 8, používal dva krycí názvy: VÚ 5448, VÚ 6354, čtyři otevřené názvy: Letecký pluk 8, 8. letecký pluk, 8. letecký stíhací pluk proudový a 8. stíhací letecký pluk a de iure existoval v období od 28.10.1945 do 30.4.1991.K 30.4.1991 byl v Brně zrušen a z jeho podstaty vznikla 81. samostatná stíhací letka Sliač a 82. samostatná stíhací letka Mošnov. Z té pak ještě od listopadu 1993 vznikla ještě 4. samostatná stíhací letka Přerov, zrušená k 31.12.1994. V závěru knihy jsou vloženy stručné informace a zákresy letišť, kde byl pluk dislokován. Zajímavé jsou kopie zápisů z “Kmenového listu bojové zástavy“, dokladující skutečná data předání a převzetí velení pluku. Podrobný přehled o organizaci útvaru lze vidět v několika úplných sestavách funkcionářů pluku (štáb, letky, inženýrská služba) v různých obdobích. Celá řada přehledů přibližuje, jak byly “složeny“ jednotlivé letky, kdo jim velel a v řadě případů se lze dočíst, jak byla v různých obdobích přidělena letecká technika (typ vč. tr. čísla) pilotovi a technikovi. Protože jsou u jednotlivých přehledů uvedeny čísla “rozkazů“ velitele pluku a data vystavení, “dostanou“ pamětníci šanci zavzpomínat na kamarády a kolegy “ve zbrani“. Zároveň lze z přehledů zjistit, jaká technika a v jakých počtech byla v daném období používána. Je dobře, že autor “nezapomněl“, že u pluku sloužily jako vojákyně či občanské pracovnice ženy a aby jim poděkoval, vložil fotografie alespoň některých z nich. V závěru knihy lze najít i stručnou informaci o jednotkách letištního a radiotechnického zabezpečení, které pluk zabezpečovaly a kdo těmto útvarům velel.
Na sklade 1Ks
9,90 €
19,80 €
dostupné aj ako:
Být pánem hvězd
Poněkud neobvyklý název knihy je odvozen z motta napsaného na tablu zhotoveném u příležitosti ukončení elementárního výcviku v Leteckém učilišti v Olomouci. V celém znění je napsáno: „Být pánem hvězd a srdcí král, je letcův věčný ideál...“ a po přečtení knihy čtenář pozná, že s podobnou vznešeností jsou popisovány mnohé příhody z leteckého života Milana Forsta. Kniha z velké části popisuje příběhy z běžné služby u bojových útvarů. Zajímavý je také pohled na přeškolování a službu s proudovými letouny MiG-15. Čtenář má také ojedinělou možnost dozvědět se od přímého účastníka o doposud méně známé pomoci egyptskému letectvu na konci padesátých let. K dalším doposud v naší literatuře poněkud opomíjeným obdobím patří autorova služba na nadzvukových stíhacích bombardérech Su-7 různých verzí. Čtenář má možnost seznámit se s každodenním životem u těchto specifických útvarů. Tam autor prožil i osudový 21. srpen 1968 a období krátce po něm. Svou leteckou kariéru zakončil na cvičení Taran 1970 a následně byl v rámci normalizace vyhozen z armády. Přes těžké začátky v civilním sektoru záhy našel uplatnění v prodejně Domácích potřeb. Nejprve jako skladník, ale zanedlouho se vypracoval na vedoucího prodejny, kterého dělal až do odchodu do důchodu.
Letecká security
Ochrana civilního letectví před protiprávními činy, častěji označovaná anglickým termínem security, je relativně mladým leteckým odvětvím. Plnohodnotným oborem se stala až v roce 1974, kdy Mezinárodní organizace pro civilní letectví na základě erupce leteckého terorismu a následného tlaku velmocí nastavila první závazné standardy a vložila je do nové samostatné přílohy Chicagské úmluvy s pořadovým číslem sedmnáct. Od té doby uplynulo již čtyřicet let. Mezinárodní společenství je permanentně konfrontováno s inovativními, ale i tradičními metodami teroristů, v reakci na útoky se rozvíjejí nová bezpečnostní opatření a rozšiřuje se využití špičkových bezpečnostních technologií. Vedle toho však do potírání protiprávních činů stále vstupuje politika. Některé metody mocenského boje protiprávní činy přímo vyvolávají, jiné zase maří vyšetřování nebo brání potrestání zločinců. I přes atraktivitu daného tématu dnes na českém trhu nenalezneme publikace, které by se danému tématu v ucelenější formě věnovaly. Tuto mezeru se snažím svou knihou zaplnit. Samozřejmě není možné psát o všem, co je s bezpečností spojeno, řada informací má citlivý charakter a jsou určeny pouze pro poměrně úzký okruh lidí, kteří bezpečnostní opatření zavádějí, prosazují nebo kontrolují. Knížku, kterou jsem původně koncipoval spíše jako učebnici pro nás „securiťáky“, jsem po diskusích s některými leteckými publicisty a pamětníky začal přetvářet v publikaci určenou pro širší veřejnost. Postupně jsem doplňoval příběhy, informace k příčinám zlomových kauz, polemiku ke konspiračním teoriím, zajímavé závěry z vyšetřování i z pozadí vzniku některých bezpečnostních opatření. Podařilo se mi také získat množství fotografií a archivních dokumentů, které dávají pohledu na leteckou security barvu.Věřím, že toto pojetí zaujme odbornou i laickou veřejnost.
Muži z Ringway 1.
Knees together, shoulders round, head bent down and watch the ground! (Kolena sevři, ramena vpřed, hlavu skloň a na zem hleď!)
Parašutistické zaklínadlo, které si na pokyn svých britských instruktorů na letišti Ringway u Manchesteru museli při každé příležitosti opakovat v letech 1941–1945 i čeští a slovenští vojáci.
Nedělej se sebe hrdinu po prvním seskoku, protože jím nejsi, a neříkej, že to nic není, protože to něco je... Jeden z nápisů na výsadkářské výcvikové základně Ringway v letech 2. světové války.
Na letišti na informační tabuli, byly vedle běžných instrukcí a zpráv i humorné poznámky na adresu mentality jednotlivých národů v souvislosti s paravýcvikem a především s prvním seskokem. Dočetli jste se tam různé většinou podařené vtipy o parašutistech anglických, židovským, polských, německých, francouzských či španělských. Samozřejmě, že jsem si ten vtip o našich mládencích snadno zapamatoval:
Skupina československých vojáků, vycvičená a oblečená, sedí v letícím letadle. Čeká ji první seskok. Anglický instruktor vyzve prvního, aby vyskočil. „After you,“ (Až po vás...), zní odpověď. Obrátí se proto na dalšího, ale dopadne to stejně. Instruktor je zoufalý, ale najednou ho něco napadne. Ukáže ven z letadla a zakřičí: „Hospoda!“ Všichni parašutisté se rychle vyhrnou z letadla...
Ze vzpomínek instruktora čs. parašutistů kpt. Antonína Petráka.
Historik a zkušený autor literatury faktu touto knihou, která se podrobně věnuje vývoji výcviku, bojového nasazení a osudům řady zajímavých postav, navazuje na jeho předchozí úspěšné tituly „Pátou kartu bere smrt“ a „Příběhy starých battledressů“. Text je doplněn vedle řady zajímavých fotografií a seznamem všech padlých, popravených a zemřelých parašutistů i dalšími dokumentárními přílohami, včetně přepisu všech radiodepeší vysílačky ANNA, která byla v dubnu a květnu 1945 v době příprav a bojů na pražských barikádách jediným spojením velení českých povstalců se zahraničím.
Na křídlech Španělské republiky 1936-1939
Na rozdíl od knihy Stíhačky nad Španělskem, v níž se autor snažil zachytit nejdůležitější letecké bitvy Španělské války s důrazem na činnost stíhacího letectva a přiblížit některé z es a typů obou válčících stran, v této práci čtenářům poskytne co nejucelenější obraz pozoruhodných stíhacích pilotu Španělské republiky jak domácích, tak zahraničních.
Většina příslušníků španělského letectva sice zůstala na začátku povstání na straně vlády, ale nejlepší stíhací piloti až na výjimky posílili řady povstalců, což se společně s příchodem italských a německých strojů i pilotu výrazně projevilo na skutečnosti, že do konce října 1936 bylo republikánské stíhací letectvo prakticky vymazáno.
Jeho vzkříšení a zásadní obrat situace přinesl až příchod sovětských pilotů a typů I-15 a I-16. Tuto významnou sílu později doplnili někteří vynikající jedinci z dalších zemí. Od bitvy o Belchite v létě a na podzim 1937 se začali prosazovat také čerství španělští absolventi prvního běhu výcvikového kurzu v sovětském Kirovabadu, z nichž postupně vzešla řada špičkových stíhacích pilotů a velitelů.
Nezapomíná ani na několik pozoruhodných členů mezinárodní letky Espaňa, kteří se španělskými veterány a mladými nadšenci odvážně čelili převaze letectva povstalců v prvních měsících války.
Podrobněji také představuje leteckou techniku, jež povznášela, ale někdy i brzdila rozlet stíhačů La Gloriosy, jak bylo s láskou nazýváno letectvo republikánu.