Hľadanie: Mexická vlna
zobraziť:
Kladivo Ján Boleslav - Matterhorn CD
Ďaľšie autorské CD elektronického pesničkára a skladateľa experimentálnej hudby Jána Boleslav Kladiva prináša do slovenskej hudobnej scény kontextuálne presahy z tzv. Krautrocku - nemeckej avangardnej hudobnej scény 70. tych rokov (Cluster, Neu!, Can, Free Agitation).
Hudobný diskurz je vedený v komunikácii a v prekračovaní spomenutých prameňov pomocou pomaly sa "kaziacich" inštrumentálnych grúvov a hudobnej nedisciplinovanosti, ktorá narušuje meditatívno minimalistické sklony východzích hudobných situácií. Napriek tomu základ hudobných štruktúr ostáva organický, vyhýba sa synkopujúcej pestrosti a zdôrazňuje skôr európsky hudobný jazyk (Slobodu muchám).
Album obsahuje inštrumentálne skladby i otextované piesne v slovenskom a nemeckom jazyku. V textoch sa objavuje téma cesty na vrchol, na ktorom však lyrického hrdinu nemusí čakať nič dobré, ba čo viac o budúcnosti chvíľa na vrchole mlčí. Odpovede na otázky neprichádzajú a tak ostáva v beznádejnej neurčitosti. (Matterhorn)
Zúfalstvo lyrického hrdinu je však kompenzované jeho vnútorným vzťahom k životu ako takému, za ktorý je nutné sa postaviť za akýchkoľvek situácií (Tak ako svit, Červená).
Záverom je nutné skonštatovať, že nové CD Matterhorn oceňovaného pesničkára Jána Boleslava Kladiva (Radio Heads Awards, 2008) je ďaľším vydareným príspevkom v jeho lyrickom humanistickom odkaze, jeho vyjadrením hlbokého vzťahu k európskym hudobným hodnotám.
Santa Panica
Zbierkou básní komentuje situácie človeka v dnešnom fraktálnom svete. S využitím paródie a sarkazmu sa pred nami otvára svet absurdít, v ktorom sa autor vysmieva lacnému, ošúchanému a hlúpemu. Santa Panica je mestskou poéziou, vyrovnávajúcou sa s globalizovaným svetom, lokalizovaným jedincom, so samotou v tomto bezhraničnom európskom priestore a s pocitom nezakorenenosti.
Nódy
Najnovšia zbierka básní Petra Šuleja vychádza po 6 rokoch od poslednej knihy Koniec modrého obdobia. Básne v novej zbierke sú vrcholným prejavom neo-konceptualizmu v slovenskej poézii.
Nové kódexy
Generator x_2 (nar. kedysi dávno, v jednej vzdialenej galaxii) je experimentálna textová stratégia druhej generácie. V mene technologického vývoja sa vracia k odvrhnutým formám, technikám a metódam analytického umenia a kompozičných vied, ktoré skúma v nových, umelo vytvorených a spontánne udržiavaných prostrediach de/regulovanej básnickej tvorby. Biosemiotické aktivity Generatora sú známe doma i v zahraničí najmä vďaka kontroverznej básnickej ságe Hmlovina (Hmlovina, Návrat hmloviny, Massaka: Parano I, Parano II), vydanej na sklonku 20. storočia.
Želáte si novú kúpeľňu?
Budúcnosť, ktorá už pominula. Podprahové koláže. Prítomnosť, ktorá ešte nenastal. Sprisahanie inštalatérov. Zmluva s pekelníkom. Explózie falošného pokroku. Miznúca žena. Neskrotní dôchodcovia. Hlavná postava, ktorá je vedľajšia. Mašinéria riadeného chaosu. Zháňanie písacieho stroja. Teror činorodých prestavieb. Galéria periférneho umenia. Supermarketoví mystici. Kiwi pod praženicou. Niekoľko neoverených receptov, ako sa brániť inovačnému ošiaľu. Tajomstvá odľahlých púští. Neviditeľné, no účinné zbrane. Multifunkčné mašinky rôznych veľkostí. Hmyz, ktorý sa usídlil v kúpeľni. Vozidlá vo verejnom vlastníctve. Biozelenina na strechách domov. Básnik, ktorý sa bál kométy. Hotel v Tokiu. Haraburdy, aparáty, signály. Správa, ktorá sa dostane do nepovolaných rúk.
Shopping terapia
Branko Čegec - chorvátsky básnik, esejista, literárny kritik, dlhoročný časopisecký a knižný redaktor vstúpil do literatúry v osemdesiatych rokoch ako autor s konkretistickou skúsenosťou v rámci generácie sústredenej okolo kultového dvojmesačníka Quorum, autor manifestujúci nedôveru voči jazyku i voči sprofanovanej realite. V deväťdesiatych rokoch rozširuje autoreflexívnosť o bohatšie referenčné vrstvenia a vychádza v ústrety čitateľovi, ba v najnovších zbierkach vstupuje do priestoru tematízovania každodennosti, pričom len v náznakoch uplatňuje kedysi zdôrazňované modernistické vedomie a nedôveru v zmysel posolstva.
Program dekomunikácie
Z obsahu: Vajce, Konsonancia, Návod na použitie samovraždy, Stomatológia poézie, Ako sa môžeš?...
Vnem v zrkadle fotografie a filmu
Odborná publíkácia sa v teoretickej rovine zaoberá technickými obrazovými reprezentáciami. Nosná časť textu sa opiera o výsledky výskumov, ktoré v 20. storočí priniesli diciplíny ako semiotika komunikológia a postštrukturalizmus. Slovenský text
Protiklady
Ve své nejslavnější próze Protiklady se nám autorka nesnaží podsouvat, že je něco dobře a něco špatně, taková je koneckonců i filosofie její Činčin. Na ní se Jang Kwidža pokusila ukázat kromě osobní rozpolcenosti i paranoiu celé generace oné obdivované, prosperující Koreje konce 20. století, v níž je člověk funkce, je to, jak vypadá, na jeho osobnost není nikdo zvědavý. Otázka, kterou Činčin řeší, je jak přežít bez toho, aby se musela sama za sebe příliš stydět. Jang Kwidža vystavěla román v důsledných opozicích, do vypjatých protikladů jsou postavené nejen postavy, ale celý děj. Protiklady přitom vytvářejí celek a z původní jednoty vycházejí: matka a teta Činčin jsou jednovaječná dvojčata s naprosto opačnými osudy a produkují zdánlivě neslučitelné děti, manžely i životní styly. Nakonec se ukáže, jak se hedvábí může stát vězením a jak velmi je manžel opilec a povaleč milovaný.
Knížka mluví o tom, že se člověk někde někomu narodí, a dokud nepochopí své geny, nepřestane bloudit po falešných cestách. Text s romantickými východisky není ani trochu romantický; díky ironii a nadsázce ho v Koreji milují i zavilí romantikové.
Jak se dělá štěstí
Daniela Kovářová, advokátka, spisovatelka a bývalá ministryně spravedlnosti ve své další, již sedmé knize souborně vydává dvě desítky fejetonů, které v posledních letech vycházely v denním tisku a časopisecky. S vtipem a ironií v nich komentuje každodenní život rodiny, dětí, manželských peripetií, i právních problémů souvisejících s rozvody, vymáháním výživného, nevěrami, politikou či vypořádáním majetku.
Jáma
Po automobilové nehodě se Ogi probudí v nemocnici paralyzovaný. Žena je mrtvá, ze všech lidí na světě mu zbývá jen tchyně. A dům s velkou zahradou, pýcha jeho manželky. I tchyně na zahradě cosi dělá. Jenže o tom cosi může Ogi pouze spekulovat. Stejně tak netuší, co všechno o něm stará žena ví z paranoidních zápisků své dcery.
Thriller korejské spisovatelky Pchjon Hjejong naplňuje žánrová očekávání. Bez zbytečných oklik a stylistických vycpávek provádí dějem, dávkuje napětí i informace, krok za krokem odhaluje charaktery obou hlavních postav. Čtenářova fantazie může spolupracovat do poslední strany.
Kniha v roce 2017 obdržela literární cenu Shirley Jacksonové (Shirley Jackson Award) udělovanou v oboru horor a temná fantasy.
O úspěchu románu svědčí i to, že se v současné době chystá jeho filmová verze.
Deník 2038, Díl 3.
Třetí a závěrečná část elektronického deníku čtrnáctileté dívky z roku 2038 obsahuje kromě osobních záznamů rovněž mnoho naskenovaných textů a nahrávek z kompetenčního centra nebo holografického vysílání, které umožňují náhled do politické struktury a myšlení tehdejší „ekologické demokracie“ Evropské rozmanitosti krátce před jejím rozšířením na Středomořskou unii. Jeho vydavatel v něm našel poukazy jednak na osobní příběh svého vlastního dětství, jednak na historické příčiny následující světové katastrofy 21. století.
Institucionalizované dobro se může, když zapomene na člověka, velmi snadno zvrhnout v tyranii. Lidé otevření společenskému pokroku považovali Zamjatinovu a Orwellovu kritiku vývoje za přepjatou, přehlížející to dobré, co revoluční levice přináší a zbytečně akcentující občasné nedostatky a přešlapy na cestě ke světlým zítřkům.
Možná je na čase, aby nám nějaký nový Orwell už dnes ty zítřky přiblížil.
Deník 2038. Díl 2.
Druhá část elektronického deníku čtrnáctileté dívky z roku 2038 pocházející z Evropy obsahuje kromě osobních záznamů rovněž mnoho naskenovaných textů a nahrávek z kompetenčního centra nebo holografického vysílání, které umožňují náhled do politické struktury a myšlení tehdejší „ekologické demokracie“ Evropské rozmanitosti krátce před jejím rozšířením na Středomořskou unii. Jeho vydavatel v něm našel poukazy jednak na osobní příběh svého vlastního dětství, jednak na historické příčiny následující světové katastrofy 21. století. Institucionalizované dobro se může, když zapomene na člověka, velmi snadno zvrhnout v tyranii. Lidé otevření společenskému pokroku považovali Zamjatinovu a Orwellovu kritiku vývoje za přepjatou, přehlížející to dobré, co revoluční levice přináší a zbytečně akcentující občasné nedostatky a přešlapy na cestě ke světlým zítřkům. Možná je na čase, aby nám nějaký nový Orwell už dnes ty zítřky přiblížil.
Deník 2038. Díl 1.
Elektronický deník čtrnáctileté dívky z roku 2038 pocházející z Evropy obsahuje kromě osobních záznamů rovněž mnoho naskenovaných textů a nahrávek z kompetenčního centra nebo holografického vysílání, které umožňují náhled do politické struktury a myšlení tehdejší „ekologické demokracie“ Evropské rozmanitosti krátce před jejím rozšířením na Středomořskou unii. Jeho vydavatel v něm našel poukazy jednak na osobní příběh svého vlastního dětství, jednak na historické příčiny následující světové katastrofy 21. století.
Institucionalizované dobro se může, když zapomene na člověka, velmi snadno zvrhnout v tyranii. Lidé otevření společenskému pokroku považovali Zamjatinovu a Orwellovu kritiku vývoje za přepjatou, přehlížející to dobré, co revoluční levice přináší a zbytečně akcentující občasné nedostatky a přešlapy na cestě ke světlým zítřkům.
Možná je na čase, aby nám nějaký nový Orwell už dnes ty zítřky přiblížil. Deník 2038 vznikl v Německu, kde už dnes radikální menšina bojující za svou představu dobra, přinutila zbytek společnosti k životu v institucionalizovaném pokrytectví…
Americký historik Josef Konrad Lewhardt (*2031) proslulý svým epochálním dílem Globální náboženská válka 21. století napsal kdysi o Deníku 2038 svou první disertaci, v níž podrobně analyzoval v něm obsažené dokumenty v kontextu doby s poukazem na důsledky určitého myšlení a jeho následky v životní praxi. Později prohlásil své pochmurné prognózy za zbytečné, protože skutečnost už přesáhla v mnohých ohledech jeho představivost. Zdánlivá normalita dneška překonala dřívější absurditu, nepředstavitelné tak pokulhává za reálným děním.
Podle jeho výzkumu pochází stará kniha s titulem Falešný satelit, z níž se v Deníku nachází naskenovaný začátek první kapitoly a přepracované interview s mimozemšťanem jako nahrávka holografického vysílání, z roku 1994. Někteří historici jsou však toho názoru, že velká část analyzovaného historického dokumentu nepochází až z roku 2038, nýbrž byla napsaná už někdy kolem 2004. Jak je to možné, je však dosud záhadou.
Desková hra go v srdci Evropy
Kniha s názvem "Desková hra go v srdci Evropy" dává nahlédnout do světa go nejen v České republice. Čtenáři jsou vysvětlena základní pravidla a nastíněno použití různých přísloví, které ulehčují hru. Zkušenější hráče zaujme popis metodiky počítání velikosti tahů. Pro snadnější pochopení jsou v knize uvedeny praktické příklady k procvičování a to včetně řešení. V knize jsou popsány populární varianty hry, některé z nich jsou vhodné i pro více hráčů.
Autoři knihy stručně představují historii hry go u nás, i v Japonsku, Koreji a Číně, a tak přibližují význam této hry v asijských zemích. Několik nejznámějších příběhů z těchto zemí je v knize převyprávěno. Evropský profesionální systém přivedl na svět několik profesionálních hráčů v deskové hře go a v této knize je vůbec poprvé představen ucelený soubor medailonků o každém z nich. Ty jsou pak doplněny medailonky nejsilnějších českých hráčů. Medailonky jsou doplněny historkami a příběhy z jejich životů. Nechybí ani přehled dostupných knih, filmů či internetových zdrojů, které jsou zaměřeny na go. Část knihy je věnována tuzemským klubům a jejich historii.
Kočas 2022
Kniha sice začíná Apokalypsou, ale rozhodně to není žádná katastrofa. Příběhy v ní obsažené jsou plné drsných chlapů, neohrožených policajtů, zkušených hackerů, nadlidských kyborgů, podivných mutantů, výpěstků s umělou inteligencí, mimozemšťanů zabijáckých i lidstvu přátelsky nakloněných, duší mrtvých, neporazitelných superhrdinů i mágů a čarodějek.
Budete se prohánět kyberprostorem, světem po Třetí světové krizi, červí dírou, vyprahlou krajinou vzdálených planet, lidskou myslí, podmořskými hlubinami, světem J. R. R. Tolkiena i Prahou roku 1980.
Skoro tucet povídek čeká na milovníky dobrodružství, magie, vesmírných bitev, golfu i koček.
Castella
Jihokorejský prozaik Pak Mingju (nar. 1968) se svými absurdními, lehce filosofickými, fantaskními a skvěle napsanými texty zabydlel v posledním desetiletí mezi elitou světových spisovatelů. Už první sbírka povídek Castella vyvolala senzaci a nadšení čtenářů napříč světadíly i generacemi, podobný úspěch měly také následující novely a romány. V deseti povídkách Castelly bloumáme reálným světem, ovšem s nadstandardní nabídkou: zavíráme dobro a zlo do zuřivé ledničky, cestujeme po světě bez omezení na kachních šlapadlech, do vesmíru nás vystřelí letadélko na gumičce, při nadměrném provozování onlinových her se staneme roztomilým mývalem. O vlastní bezvýznamnosti čtenáře poučí povolání pušmena, ale i soužití ve stísněném prostoru. Kdo je příliš spokojený se stavem zeměkoule, pochopí, že je třeba počítat s útokem krakatic nebo s UFO vyslaných korporáty. Na druhé straně máme vždycky možnost stát se predátorem a vydělit se z davu ponižovaných. Pro čtení Pak Mingjua nemusí být člověk vzdělaný, natož rozumět korejským reáliím. Není ani nutné pokoušet se přečíst všechny vrstvy jeho textů, složitě nad nimi spekulovat nebo probouzet vlastní špatné sociální svědomí. Pak Mingju je mezi korejskými postmodernisty fenomén. Umí psát a zaujmout, protože má výraznou schopnost jak potěšit, tak i šokovat.