Hľadanie: Elementární filosofie moderního růžového kříže CZ
zobraziť:
Filosofie - 1. díl
Teoretická část systematické filozofie a etika
Kapitoly z ontologie (metafyziky, filozofie bytí), gnozeologie (noetiky, epistemologie, filozofie poznání), axiologie (filozofie hodnot a hodnocení), antropologie (filozofie člověka) a etiky.
Filozofie 1. díl je učebnice, která si klade za cíl ukázat základní kategoriální (pojmový) aparát jednotlivých disciplín (oblastí) teoretické části systematické filozofie. Řeší filozofii bytí (metafyziku, ontologii), filozofii poznání (gnozeologii, noetiku, epistemologii), filozofii hodnot a hodnocení (axiologii), filozofii člověka (filozofickou antropologii), etiku jako základ praktické filozofie.
Na stiahnutie
3,99 €
Hellénistická filosofie
Kniha mapuje hlavní směry řecké filosofie (epikureismus, skepticismus, stoicismus atd.) po smrti Alexandra Velikého do konce Římské republiky.
Filosofie zednářství
Nahlédneme-li do obsahu těchto přednášek, které byly nakonec publikovány formou dopisů, pak je především nápadné, že jsou neseny v duchu kontrastu, jenž věrně doprovází celé Fichteho úsilí. Oproti současné upadlé podobě, zcela podléhající nešvarům momentálního stavu společnosti, staví Fichte ideál, tedy to, jaký by řád svobodných zednářů měl být a co by mělo být jeho náplní. V tomto smyslu by se měl stát zejména ohniskem rezistence vůči tomu, co společenský úpadek charakterizuje. Dle Fichteho to nejškodlivější představuje uvíznutí v jednostrannostech, jež jsou podporovány výchovou k osvojování omezujících specializací. Nad ucelenou osobností člověka tak nabývá převahy pedantství, jež lidstvo vzdaluje od soustředění na podstatnější a důstojnější účely lidské existence. Budoucí vzdělanec v jeho pojetí rozhodně nemá během svého vzdělávacího procesu nabývat dovedností, jež by mu umožnily dosáhnout úspěchu v zákonitostech současného světa. Jeho cílem nemá být adaptace na upadlé poměry, ale pochopení příčin společenského úpadku a osvojení zásadní a účinné rezistence.
Psychiatrie a filosofie
Studie Psychiatrie a filosofie (1963) patří mezi důležité texty Erwina Strause. Jejím hlavním tématem jsou jak praktické, tak teoretické problémy moderní psychiatrie poukazující na meze, které jsou dány její historickou vazbou na medicínu a přírodní vědy. Straus oproti tomu navrhuje psychiatrii i medicínu nově propojit také s humanitními vědami a filosofií. Měla tak vzniknout zcela nová disciplína, tzv. medicínská antropologie, která by základní problémy medicíny a psychiatrie, tedy problémy tělesného a duševního zdraví, tematizovala v přímé souvislosti se základními otázkami filosofie, mezi něž Straus řadí zejména otázku lidské přirozenosti a postavení člověka v celku světa.
E. Straus navazoval na vybrané myšlenky a motivy fenomenologické filosofie Edmunda Husserla a Martina Heideggera. Zatímco Husserlova i Heideggerova fenomenologická filosofie je v českém prostředí poměrně podrobně a široce recipována, fenomenologická psychologie a psychiatrie Strausova a jeho vrstevníků na takovou recepci zatím čeká. Ze Strausova rozsáhlého díla bylo zatím do českého jazyka přeloženo pouze několik vybraných ukázek.
Přitom první kroky na cestě k podrobnější a širší recepci základních myšlenek a textů byly v českém prostředí podniknuty již v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století, a to zásluhou Jiřího Němce a Petra Rezka. Český překlad Strausovy studie Psychiatrie und Philosophie, jehož autorem byl Petr Rezek, vznikl již v roce 1973, ale byl dosud uveřejněn pouze samizdatově.
Z němčiny přeložil Petr Rezek. Překlad revidoval, ediční poznámku a doslov napsal Robin Pech.
Filosofie abecedních médií
Kniha o filosofiích abecedních médií podává přehled hlavních problémů, které podněcovaly rozvoj filosofií médií od biblických sporů o písmo až po dnešní filosofické diskuse o internetu. Výraz abecední média připomíná, že jiná média, která by prostředkovala mezi lidmi, zatím nevznikla: na dně každého současného média komunikace mezi lidmi je abeceda. Co je DNA pro život obecně, to je ABC pro život lidí.
Dějiny filosofie V.
Pátý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Hobbese k Humovi se zabývá britskými empirickými systémy filosofie v období před Kantem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě. Jeho text zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýzu díla a odkazu.
Československá filosofie individualismu
Kniha předkládá komentovaný výbor textů věnujících se z různých perspektiv problematice individualismu. Každá z kapitol pojednává o jednom vybraném autorovi. Je uvedena stručným představením jeho díla a myšlení, po němž je čtenář proveden četbou několika jeho klíčových textů. Vedle známých myslitelů, jako je T. G. Masaryk, E. Rádl, E. Beneš, L. Klíma, J. Patočka či J. Mukařovský, se zde pojednává o pozapomenutých filosofech (K. Vorovka, V. Hoppe, F. Pelikán, T. Trnka) či myslitelích pohybujících se na pomezí disciplín (F. Mareš, E. Chalupný, F. Tučný, A. Breisky), včetně solitérů, kteří navzdory různým intelektuálním módám lpěli na dialektickém způsobu myšlení (J. Kabeš, F. Sedlák). Nedílnou součástí výboru jsou také tři kapitoly věnované výrazným osobnostem slovenského myšlení (S. Štúr, G. Vámoš, H. Szántó). Závěr svazku sestává z kapitoly o československé variantě existencialismu. Předkládaný výbor doplňuje připravovanou dvousvazkovou monografii o československé filosofii individualismu.
dostupné aj ako:
Andělé a filosofie
Spory ohledně množství andělů na špičce jehly bývají považovány za příslovečnou ukázku obskurity a směšnosti scholastických spekulací. Kniha T. Suarez-Naniové však ukazuje, že středověká filosofie andělských bytostí představuje zásadní spojnici mezi antickým novoplatonismem a novověkým myšlením. Andělé jsou vzorem čistě rozumového bytí, o něž má člověk usilovat, a angelologie je současně antropologií, jejíž dlouhodobý vliv prokazatelně sahá až po Leibnize a Kanta.
Přehledným, ale přitom objevným srovnáním nauk Tomáše Akvinského a Dietricha z Freibergu autorka představuje klíčovou kapitolu evropského myšlení, do níž spolu s Tomášem, Dietrichem, Albertem Velikým a Jindřichem z Gentu patří také cenzurní komise pařížského biskupa Tempiera nebo Dantova Božská komedie.
dostupné aj ako:
Morální filosofie Bernarda Williamse
Britský filosof Bernard Williams (1929-2003) je na poli morální filosofie znám především coby skeptik. V souladu s tím je jeho přínos nezřídka vnímán jako destruktivní pro etiku, přinejmenším ve smyslu teoretické disciplíny. Tato monografie si klade za cíl ukázat, že ačkoli mnohá jeho stanoviska skutečně vyjadřují pochyby o roli rozumu v kontextu našeho jednání, jeho pohnutkou není možnost etiky popřít. Williamsovi jde spíše o představení mezí rozumu v praktickém kontextu. Usiluje o takové pojetí etiky, které respektuje podmínky lidské existence, zejména určenost lidského života nahodilostí a nejistotou. Úlohou této etiky primárně není stanovit obecný význam správného a špatného, a ve světle toho hodnotit naše jednotlivé skutky, nýbrž přispět k utváření života hodného žití – etického života. Etika ve Williamsově pojetí tedy není věda, ale kultivovaný způsob tázání se po tom, co vlastně chceme a potažmo kým vůbec jsme.
Alternativy (dějin) filosofie
Kniha ukazuje různé koncepty dějin filosofie jako alternativy určení filosofie, je záměrně provokativní až subverzní, ne však alternativní po způsobu záhadologů a podobných alternativců. Autor nemiluje pochopení filosofie jako nejobecnější nebo dokonce humanitní vědy; upřednostňuje představu filosofie jako myšlenkového pohybu uvnitř pomyslného trojúhelníku vědy (hlavně přírodní), umění a náboženství.
V první části knihy rozmotává spletité vztahy různých tradic uvnitř dějin filosofie, různá určení filosofie, odkrývá v nich roli falz, hlavně však roli iluzí. Oklepávání fasády iluzí, pokrytecky zakrývajících myšlenkové stavby, má svou tradici od antiky po novodobou dekonstrukci. Mají dějiny smysl? Samozřejmě, přece jsme je napsali tak, aby měly právě ten, který chceme! Bez podvodu nemohou vypadat libovolně, přesto je možných alternativ velice mnoho. Záleží na výběru autoru a témat, na jejich utřídění, na akcentech výkladu...
V druhé části nabízí náčrt jedné z mnoha možných alternativ dějin filosofie. Střídavě vybírá témata jinde většinou okrajová nebo zcela opomíjená, méně obvyklé interpretace tradičně slavných témat, diskutuje možná rozcestí. Zahrává si s představou, že skok od iónských předsokratiku ke Galileimu, Darwinovi a kvantové fyzice by nás ušetřil řady metafyzických pseudoproblému a nadbytečných pojmu: podstat, celkového účelu, záměny náboženství s První Příčinou a Velkým Hodinářem, iluze jednoznačnosti, subjektu a objektu. Za nejtíživější problém považuje nadvládu jazyka, do níž nás dostává jak tradiční metafyzika, tak i sofistické myšlení a většina humanitně orientovaných filosofických inspirací v nové době.
Andělé a filosofie
Spory ohledně množství andělů na špičce jehly bývají považovány za příslovečnou ukázku obskurity a směšnosti scholastických spekulací. Kniha T. Suarez-Naniové však ukazuje, že středověká filosofie andělských bytostí představuje zásadní spojnici mezi antickým novoplatonismem a novověkým myšlením. Andělé jsou vzorem čistě rozumového bytí, o něž má člověk usilovat, a angelologie je současně antropologií, jejíž dlouhodobý vliv prokazatelně sahá až po Leibnize a Kanta.
Přehledným, ale přitom objevným srovnáním nauk Tomáše Akvinského a Dietricha z Freibergu autorka představuje klíčovou kapitolu evropského myšlení, do níž spolu s Tomášem, Dietrichem, Albertem Velikým a Jindřichem z Gentu patří také cenzurní komise pařížského biskupa Tempiera nebo Dantova Božská komedie.
Na stiahnutie
8,00 €
dostupné aj ako:
Malá filosofie člověka a Slovník filosofických pojmů, 8. vydání
Kniha má svůj základ v přednáškách o úvodu do filosofie, které autor pronesl na Pedagogické fakultě a Filosofické fakultě UK. Může ale posloužit i jako první uvedení do pestrého světa filosofické problematiky studentům, všem zájemcům o filosofii, studentům vysokých škol i učitelům základních společenských věd na středních školách. Text je doplněn výkladovým slovníkem základních pojmů z oblasti filosofie a dalších humanitních věd.
Filosofie 2. díl: Aplikovaná (mezní) část systematické filozofie
Filozofie je univerzální nauka o podstatě světa a nejobecnějších souvislostech v něm, které se týkají pojetí absolutna, přírody, kultury, člověka, dějin i samého poznání, myšlení a jednání. Do struktury filozofie patří kromě teoretické a aplikované oblasti filozofie i praktická oblast v podobě etiky a estetiky. Navazuje na Filozofii 1. díl – Teoretická část systematické filozofie a etika. Filozofie 1. díl obsahuje problematiku: ontologie (metafyziky, filozofie bytí), gnozeologie (noetiky, epistemologie, filozofie poznání), axiologie (filozofie hodnot a hodnocení), antropologie (filozofie člověka) a etiky. Neřeší průběh dějin filozofie (dějiny filozofie budou součástí Filozofie 3. díl). Jako učebnice (učební pomůcka) není a nemůže být klasické filozofické dílo (osobní, specifický, subjektivní názor na určitou problematiku a její subjektivní, jednostranné hodnocení), protože se jedná o podání objektivního (nezaujatého) pohledu na danou problematiku v rámci studijní (učební) literatury.
Na stiahnutie
4,00 €
Masarykův realismus a filosofie pozitivismu
Mezi pozitivistickým filosofickým přístupem a Masarykovým realismem nacházíme mnoho shod, ovšem i mnoho zásadních odlišností, které nelze bez zevrubnějšího zkoumání jednotlivých etap vývoje Masarykova myšlení náležitě určit a zařadit. Důkazem toho jsou až extrémně odlišné výroky hodnotící Masarykovu filosofickou pozici z řad předních pozitivisticky i jinak filosoficky zaměřených myslitelů. Po stručném načrtnutí základních rysů Comtovy pozitivistické filosofie, která Masaryka výrazně ovlivnila, přechází autor k Masarykovu myšlenkovému vývoji, v němž lze již od jeho samých tvůrčích počátků pozorovat specifické pnutí ve vztahu subjektu a objektu, resp. mezi jeho psychologismem a pojímáním společnosti, jeho sociologií. Na prahu nového století se Masarykovo badatelské úsilí zaměřuje na etiku, v níž spatřuje „jádro“ filosofie. Jeho pojetí Prozřetelnosti, v němž je ideově zakotven racionální řád vesmíru, přírody i dějin, tím vymezuje místo i subjektu, jemuž principiálně propůjčuje možnost se aktivně a odpovědně podílet na věcech veřejných a směřovat společnost k humanitě. Její nejvěrohodnější a nejosvědčenější formu Masaryk nachází v demokracii.
Stručný úvod do filosofie marnosti
Máme za to, že musíme hledat smysl, naději a útěchu a překonávat tak marnost. Co když se ale ukáže, že nejradikálnější marnost vzniká následkem přehnaných nároků na smysl nebo že smysl může být hluboký pouze ve vztahu k překonávané marnosti? Neměli bychom marnost naopak vyhledávat? Předkládaný jarmark marnosti, zároveň žertovný i smrtelně vážný, nahlédne do filosofie konečnosti, nihilismu, absurdismu a dialogu mezi náboženstvím a ateismem, dostane se ovšem i na zákony schválnosti, lidový humor či městský plevel.
Nová francouzská filosofie
Důkladný, byť záměrně nikoli vyčerpávající vhled do současné francouzské filosofie představuje myšlení sedmi autorů - Jeana-Luca Mariona, Jeana-Luca Nancyho, Bernarda Stieglera, Catherine Malabouové, Jacquesa Ranciera, Alaina Badioua a Françoise Laruella -, které spojuje vymezení se vůči poststrukturalistické generaci a lingvistickému paradigmatu, orientace na vědy o životě a materialistické myšlení. Všichni tito filosofové vycházejí z předpokladu, že destrukce či dekonstrukce metafyziky, subjektivity či tradičních pojetí bytí, pravdy a vědění je nutné (a nedokončené), ne však dostatečné gesto umožňující vyrovnat se s tím, co se od současného myšlení žádá. Subjektivitu, ontologii, pravdu, epistemologii, stejně jako problémy univerzálnosti, etiky a politiky je podle nich třeba myslet znovu od začátku, a to spíše afirmativním a konstruktivním než dekonstruktivním způsobem.
Na stiahnutie
9,00 €
Filosofie v kultuře západní tradice
Filosofie v kultuře západní tradice je přehledným vysvětlením myšlenkových směrů a názorů předních filosofů, obsahuje i poukazy k jejich sporům a vyznačuje, v čem jsou dnes aktuální.
Filosofové od antiky po dnešek nám dali různé návody, jak si počínat při hledání smyslu světa, do něhož se odmala snažíme vrůst, a při pátrání po smysluplnosti vlastní existence i možnostech a mezích našeho poznání. Tyto nabídky životní a poznatkové orientace lze nalézt jako souběžné či naopak protikladné hledisko v umění a literatuře.
V knize se vedle Epikúra, Platóna, Aristotela, sv. Augustina, Tomáše Akvinského, Bacona, Descarta, Kanta, Hegela, Nietzscheho, Poppera či Foucaulta setkáme i s myšlenkovým odkazem v díle Sofokleově, Dantově, Boccacciově, Rabelaisově, Shakespearově, Miltonově, Goethově, Shelleyho nebo moderních expresionistů.
Nahlíží se tu vnitřně rozdílná kulturní jednota, spočívající v návaznostech i v popřeních, z nichž vznikají pokaždé poněkud jinak formulované otázky a odpovědi na ně jako další inspirace ve vývoji filosofického a uměleckého myšlení.
Filosofie mysli
„Filosofie mysli je jedním z pozoruhodných příspěvků k vysvětlení povahy a funkce lidské mysli. Tento filosofický obor je dnes přirozenou součástí kognitivní vědy. Ačkoli jsou jeho výsledky do značné míry teoretickou reflexí problematických aspektů lidské mysli, přibývá filosofických studií, které aplikují jakožto nedílnou součást této reflexe výsledky empirických věd, zejména neurověd. Perspektiva filosofie mysli proto spočívá v teoretické analýze problémů mysli úzce propojené s empirickými poznatky.
Tato kniha pojednává o klasických problémech a koncepcích filosofie mysli, jako je ontologický dualismus, analytický behaviorismus, fyzikalismus, teorie identity, funkcionalismus, naturalismus, reprezentacionismus, kauzalita mysli a těla, Jáství. Zároveň se však pokouší ukázat, že klíčovou složku filosofické debaty o mentálním představuje otázka, zda při pohledu na naši vlastní mysl má či nemá perspektiva první osoby sehrát podstatnou roli. Podle autora jsou data získaná z perspektivy první osoby nepostradatelná pro výzkum řady problémů ve filosofii mysli a v kognitivní vědě vůbec.“
dostupné aj ako:
Filosofie en noir
Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné. Odpovídají na traumatizující zkušenost, a to znamená: filosofie se ujímá odpovědnosti s vědomím, že má-li být filosofie možná i v druhé polovině 20. století a dále, musí přepsat svou tradici a radikální proměnou musí projít i její diskurs. Je to nezbytné, má-li být schopna vydat své svědectví o této době. Filosofie en noir je záznamem této proměny.
Dotisk prvního vydání.
Na stiahnutie
10,00 €
dostupné aj ako: