Hľadanie: ÚVOD DO INDICKEJ FILOZOFIE
zobraziť:
Já, Leonardo
Před několika měsíci ještě neznámý italský autor Vittore de Luca svým odhodlaným přístupem k již téměř všední tematice prolomil mnohá tabu - a zároveň vytváří nové totemy. Je to neocenitelný přínos k bádání o geniálním renesančním umělci, slavném Leonardovi a jeho současnících (Andrea del Verrochio, Perugino, Lorenzo di Credi či Sandro Boticelli). Vezměte fakta, přemýšlejte o souvislostech a budete se výborně bavit i vzdělávat.
dostupné aj ako:
Za obzor západu
Kniha se zabývá vznikem a vývojem antropologického myšlení na pozadí expanze západní civilizace, od vrcholného středověku po soumrak viktoriánské éry, s přihlédnutím k širším historickým, sociálním a kulturním souvislostem. Autor se pokusil vystihnout svébytnou povahu západní společnosti, utvářenou od prehistorických dob, a porozumět klíčovým epizodám setkávání a střetávání s mimoevropskými civilizacemi a kulturami. Ve druhé části své studie podrobně líčí Utváření antropologie - jakožto vědné disciplíny o lidské rozmanitosti a odlišnosti - od raného novověku po počátek dvacátého století, kdy v dějinách tohoto oboru přichází období nazývané "klasické".
Kroužení kolem nemyslitelného
Mystika dnes na Západě konečně začíná ztrácet příhanu, jež na ní lpěla celá staletí. Významní představitelé západní kultury k ní již přistupují vážně a s respektem, zjišťují, že bez nekvietistické, světu otevřené mystické spirituality je každá kultura po náboženské stránce neúplná. Pokusem o ujasnění si, oč v mystice vlastně běží, a o hledání odpovědi na důležité otázky s ní spjaté jsou i tyto eseje. Snaží se především osvětlit povahu mystické zkušenosti v jejích vyšších polohách a zjišťují nepřevoditelnost bezprostředně-zkušenostní stránky poznání na stránku teoreticky určovanou. Autor charakterizuje nejvýznamnější typy zkušenosti intuice a nastiňuje měřítka adekvátnosti jejího výkladu. Tematizuje fenomén vnitřní proměny jedince, který odhalil svou ontologickou svébytnost a přesunul centrum žití z osoby na niternou hlubinu. Pokud jde o metafyzická pojmová určení intuitivně zakoušené, myšlením vposledku neuchopitelné a v tomto smyslu nemyslitelné absolutní Přítomnosti, rozlišuje autor mezi jejich původními, namnoze metaforickými či symbolickými elementárně-metafyzickými verzemi a jejich pozdějšími odvozenými a teprve sekundárně důležitými verzemi teoreticko-metafyzickými.
Přemítání o člověku
Kniha obsahuje „neobyčejné“ příběhy, události, týkající se „obyčejných“ lidí a zvířat. Je ukázáno, že ve všech živých bytostech je nedozírné bohatství možností a schopností, čekajících na potřebné probuzení. Tak dochází k tomu, že jen v ojedinělých případ
Umění a myšlení
Vývoj lidského myšlení byl v dosavadních dějinách studován většinou na základě dochovaných písemných dokladů, v menší míře pak z hlediska z ústní tradice, ale jen málokdy jinak. V této knize autor usiluje o rozšíření tohoto dosavadního pohledu, přičemž se opírá o svědectví výtvarného umění, které poskytuje doplněk k přístupu filozofickému a historickému zejména v oblastech, kde psané doklady chybí či jsou nedostatečné. Soustřeďuje se přitom zejména na rané formy myšlení, které předcházely myšlení novověkému, i když v závěru publikace je stručně shrnut i následující vývoj. Proč je téma různých způsobů myšlení dnes tak naléhavé? Dnešní svět je z hlediska myšlenkových konceptů velice pestrý a rozrůzněný.
Platónův dialog Charmidés
Sborník textů z 4. českého platónského symposia, konaného v Praze ve dnech 1.–12. 11. 2004.
Představy spoločenství
Kniha amerického politologa a historika, specialisty na kultury jihovýchodní Asie (Thajsko, Indonésie, Filipíny), si klade zásadní otázku, proč v dobách komunistického internacionalismu a následné globalizace přežívá a sílí nacionalismus. Nejde jen o poli
Decivilizace
Kniha je výborem esejů z let 1990 - 2007 na téma undergroundu, chaosu, feminismu a transgenderu.„Společnost je ovládána staronovou logikou mužského vyprávění, které upřednostňuje politiku stejnosti.“ Tak popisuje naši současnost přední český feminista Mirek Vodrážka v reprezentativním souboru esejů s názvem Decivilizace, mapujícím jeho tvorbu v posledních patnácti letech. V oddílech nazvaných Underground, Chaos, Feminismus a Transgender kriticky hodnotí vývoj české, ale i evropské společnosti, jenž se neblaze projevuje zejména v dopadu na tzv. menšiny. Současně se autor nevyhýbá ani kritice nedůslednosti práce představitelů těchto menšin při prosazování jejich práv. Kniha Mirka Vodrážky přináší jedinečný pohled na současný vývoj, a to z jiného úhlu, než na jaký jsme běžně v naší publicistice či esejistice zvyklí.
Platónův dialog Hippias Menší
Sborník textů z 4. českého platónského symposia, konaného v Praze ve dnech 25.—26. 10. 2002.
Řekli mi, že...
V krátkých filosofických úvahách se autorka zamýšlí nad významem tvrzení, která jí byla řečena, a připojuje svůj komentář k problémům současné společnosti.
Filosofie 19.a 20. století II
Tento svazek se zabývá počátky současného filosofického myšlení a jeho hlavními představiteli na přelomu 19. a počátku 20. století, obsahuje také výklad hlavních myšlenkových proudů té doby soustředěných kolem novokantismu, idealismu, realismu a fenomenologie. Zahrnuje celou škálu myslitelů od H. Cohena a E. Cassirera, přes E. Husserla, M. Schellera a J.-J. Merleau-Pontyho na jedné straně a H. Plessenra, A. Gehlena a B. Croceho na straně druhé, až k M. Weberovi či G. Lukácsovi.
Kolik zbývá z noci
Sbírka kázání profesora praktické teologie na Univerzitě Karlově – Evangelické teologické fakultě a evangelického kazatele obsahuje třicet šest kázání na starozákonní i novozákonní texty, postavených na pečlivém zpracování textu a zároveň na konkrétním výkladu vycházejícím z aktuální situace. Jsou opravdovými signály světla, jaké se rozsvěcují na každé kazatelně, kde se zvěstuje evangelium.
Hmota a paměť
Tato kniha patří mezi Bergsonovy filosoficky nejvýznamnější práce, v níž rozpracoval originální koncepci vnímání. Vychází z rozlišení vnímání jakožto sounáležení člověka s hmotou a pamětí, díky níž se vnímání stává rozpoznáváním a přestává být pouze působením jedné části hmoty na jinou. Na základě rozlišení vnímání a paměti Bergson buduje svou verzi dualismu, v níž odlišnost těla a ducha není odlišností prostorovou, nýbrž časovou. Kniha měla nezanedbatelný vliv na celou řadu dalších francouzských filosofů (Merleau-Ponty, Hyppolite, Deleuze aj.).
Bída historicismu
Kritická studie zabývající se problémem dějin a jejich smyslu. Druhé opravené vydání.
Češi a občanská společnost
Autor se v knize snaží představit problém občanské společnosti jasně, poutavě a při maximálním využití interdisciplinárního přístupu s rovnoměrným zastoupením aspektů filosofických, historických, politologických a sociologických.
Esej o typografii
Eric Gill se narodil v roce 1882 v anglickém Brightonu a už v útlém dětství projevoval zájem o písmo a architekturu i nadání pro tyto obory. Na popud W. R. Leihabyho z Centrální školy umění a řemesel začal vyřezávat písmena a navštěvovat výuku Edwarda Johnstona. V roce 1903 odešel na volnou nohu a započal svou celoživotní dráhu jako řemeslník. V roce 1924 jej požádal Stanley Morison, aby napsal článek o typografii do typografického časopisu Fleuron. Odmítl s tím, že typografie „není jeho světem“. Už v roce 1925 však Gill rozpracoval několik abeced (z jedné z nich se nakonec stala Perpetua) a také formuloval zásady, které později sebral do svého slavného „Eseje“. Eric Gill měl nadání pro bezpočet věcí. Do své smrti v roce 1940 si osvojil mnoho řemesel: byl sochařem, kameníkem, rytcem, filozofem, ilustrátorem a typografem. V srdci však zůstával pokrokovým radikálem a sociálním reformátorem, v jehož práci se vždy odrážela jeho filozofie a jehož ruka se řídila jeho morálním přesvědčením.
Filosofie tváří v tvář zániku
Nové vydání asi nejvýznamnější autorovy knihy, ve které se přední postava české poválečné filosofie Milan Machovec (1925–2003) zamýšlí nad základními otázkami a vývojovými proudy filosofického myšlení napříč celým jeho dějinným vývojem od antiky po 20. století. Tyto otázky – jak v předmluvě sám autor upozorňuje – ukazuje nikoli jako skvělé úspěchy našeho rozumu, jak to dosud tradičně bývá pojímáno, ale jako postupný debakl, hrozící přerůst v brzké sebezničení lidstva. Publikace přináší poslední znění textu z poloviny 90. let, kdy autor provedl konečnou redakci. Text knihy, který je záměrně uzpůsoben co nejširší čtenářské obci byl dokončen v roce 1983 a vzápětí se objevil v několika strojopisných opisech. Machovec v polovině 80. let připravil překlad do němčiny, který roku 1988 vyšel ve Stuttgartu ve zkrácené podobě pod názvem Die Rückkehr zur Weisheit – Philosophie angesichts des Abgrunds. Zájem čtenářů o toto dílo dává tušit, že Machovcem akcentované problémy jsou stále aktuální, podobně jako na své aktualitě nic neztrácejí otázky filosofické či ekologické. „Nerad mluvím o ‚ekologické filosofii‘ – nechci filosofii jednostranně ekologizovat. Chci jen, aby byla moudrostí okamžiku. A filosofie, která si nevšimla, že významní vědci řady oborů upozorňují, že jsme velmi blízci sebevraždě lidstva – co to je za filosofii? Žasnu, že jsou kolegové, kteří říkají: ekologie? Do toho nám nic není (Právo 18 .8. 1998).“ Text je opatřen vedle edičního komentáře i jmenným rejstříkem.