Hľadanie: Čestná legie CZ
zobraziť:
Ráno Na Olympu - Dílo VII 1-2
Kniha je závěrečným (dvoj)svazkem básnického Díla živé legendy a klasika naší poezie Jiřího Kuběny, jímž se uzavírá komplet jeho tvorby, zahrnující uplynulých šest desetiletí (1953—2013). Básník je znám jako spoluzakladatel a současně i suverénní básnický solitér proslulé generace Šestatřicátníků, uskupených od časných padesátých let kolem Václava Havla. Dílo VII/1—2 Ráno Na Olympu soustřeďuje v náročném autorském výběru žeň z posledního básníkova období za uplynulé více než dvacetiletí — od přelomového roku 1989 po současnost. Jsou to, po rozsáhlé samizdatové tvorbě v době, kdy Kuběna byl zakázaným autorem, básně z převratných let znovu nabyté publikační svobody: tištěné zde souborně poprvé. Hlavně se však v nich zrcadlí naplno éra i mythus básníka Bítova (od roku 1994, kdy se zde stal kastelánem) a zaníceného ochránce Poesie (jenž na zdejším hradě mj. zaštítil uspořádání šesti celostátních setkání našich básníků). Jak napovídá název souboru, Ráno Na Olympu znamená dovršení Kuběnova ústředního mysteria, poslední akt únosu Ganymeda — zosobněné božské Krásy syna Člověka, vychváceného Orlem na Olymp. Básně jsou autorovým erbovním, umělecky novátorským a zároveň klasickým, svědectvím živorodého mythu „Hradu Poesie“. Zpívají v nich živly, uplývající čas, ve svých proměnách vždy jiná a táž posvátná helikonská krajina a nejvýš překvapivě i dar bohů: básníkova mladá plavovlasá láska, posel nebeského Řeckého Éróta od samého Apollóna. A jejich lyrou, strunami harf Aiolových, boha větru, chvěje svatodušní vítr: vítr, který tak jako jeho božský původce až do konce časů vane, kdy chce, a vane až do posledního dechu, kam chce. Knihu jako vždy doprovází rozsáhlý ediční aparát, fotografická příloha a závěrečný doslov, tentokrát z pera japonského bohemisty J. N. Roštínského, profesora Tokijské a Harvardovy univerzity.
Snesitelná těžkost bytí
Místy půvabná a místy zneklidňující je sbírka malých, avšak originálních příběhů talentované slovenské autorky Alice Bartkové, uvedených pod názvem Snesitelná těžkost bytí. Hlavní postavy se zmítají mezi touhou po jedinečnosti, smysluplnosti života a přijetím masového a abstraktního diktátu, jehož prostřednictvím vstupují do našeho života falešné příběhy, vytvářející iluze vypůjčené od jiných.
Tři plus jedna
Tři plus jedna - to jsou dohromady čtyři ženy po čtyřicítce, které se snaží uplatnit v poli pracovním, být matkami svým dospívajícím dětem a zároveň stále tápou v oblasti mezilidských vztahů. Hledají "opět" prince a lásku, i přestože se jim konečně podařilo postavit se na vlastní nohy a vydobýt si svobodu a dostat se z "nefunkčních" manželství, jak si doposud myslely.
Medvědí tanec
Tato próza patří do subtilnější, neautobiografické linie autorčiny tvorby. Pozoruhodný je už samotný syžet: poslední měsíce nemocného Jaroslava Haška na Lipnici. Medvědí tanec však není jenom jeho příběhem, ale také bohatě strukturovaným portrétem doby.Píše se rok 1922 a my se ocitáme ve venkovském světě, kam se Hašek uchýlil, aby dopsal své životní dílo. O Švejkovi sice padne pár zmínek, ale to je vše. Dousková nenapsala biografický román o spisovateli, který se dočkal světové slávy až po smrti. Daleko víc ji zajímá existenciální situace vyhasínání sil někoho, kdo se po celý život bohatýrsky bavil, provokoval, a ještě o tom uměl vtipně vyprávět a psát.V Lipnici se už proslulý chodec stěží doplouží s oteklýma nohama do hospody. Stále v něm přebývá dřívější skandalista, avšak lipnická komunita je už jeho poslední protivník. Silnou stránku románu představuje tísnivá atmosféra blížícího se konce: venku leje jako z konve, hučící komín marně vyhání podzimní lezavo. Hašek stále ještě píše pro přátele veršovánky, pro místní ochotníky skandalistní hru, ale uprostřed bezesné noci mívá jeho tvář výraz vyděšeného dítěte, jak si všimne jeho žena Šura, která se o umírajícího alkoholika stará…
Soví kámen
Kniha Soví kámen je vstupenkou do světa moderní poezie skloubené s tradičními prvky české lyriky. Rozsahem drobnější básně reprezentující průřez tvorby a zrání autora zde postupně přecházejí do miniaturních eposů obsahujících autobiografické prvky básníkova života, kterému byla druhým a někdy i prvním domovem lesní paseka či voňavý krmelec. Básník pokračuje v nastoupeném kurzu, jenž poprvé vyhlásil ve svém Manifestu opravdové poezie (Tvar, 2002) a rozvinul i ve své Poetoterapii (2007). Kouzlo a magickou sílu veršů doplňují ilustrace vytvořené z koláží, které doprovázely vystoupení autora na jeho četných, mnohdy ukrutně živých, exhibicích.
dostupné aj ako:
Dárková sada map Slovensko 1:40.000
V současnosti jediná sada skládaných aktuálních map pokrývající kompletní území Slovenska.
Jedná se o jednorázové vydání v limitované edici, sada obsahuje 48 map. Sada má svůj klad listů, jednotlivé mapy z této sady nevydáváme, jednotlivé mapy jsou neprodejné.
Mapy v měřítku 1:40.000 jsou velmi žádané pro svou čitelnost a přehlednost. Mapy obsahují kompletní síť značených turistických i cykloturistických tras. Navíc obsahují i doporučené cyklotrasy včetně rozlišení povrchů (znáte z řady cyklomap 1:60.000)
Všechny mapy v edici jsou aktualizovány pro vydání 2020.
Mapy jsou uspořádány v pevné dárkové kartónové krabici, budete je mít pěkně „pohromadě“.
Sada je vhodná jako jedinečný dárek (k Vánocům, k životnímu výročí apod.) všem turistům i cykloturistům. Sada se může v budoucnu zařadit i mezi sběratelské kartografické unikáty ...
Ptačí král
Autor, který se prosadil v mnoha literárních soutěžích a jehož básně byly otištěny v Hostu, Welesu, Psím vínu, H_aluzi, Protimluvu a řadě sborníků, přichází se svou očekávanou, vyzrálou prvotinou s názvem „Ptačí král“.
Tomáš Tománek se zajímá o mytologii a psychologii, jejichž průniky přenáší do své poezie, která nezapře autorovy kořeny. Autor pochází z Ústí nad Labem a lze jej tak zařadit k silné skupině severočeských autorů, do které počítáme například Svatavu Antošovou, Radka Fridricha či Josefa Straku.
Znamení doby
Na pozadí české politické scény 2012–2013 se odehrává příběh čtyř kamarádů, jejichž přátelský svazek se ještě donedávna zdál být neotřesitelný. Současná doba je však posouvá zcela jinam, nůžky se mezi nimi otevírají víc a víc, přátelství nabývá povážlivých trhlin až končí tragédií. V silném příběhu plném dramatických zvratů nechybí také pohled na politiky, kteří zapříčinili současný stav společnosti.Zhrubla politická kultura, zhrubly rysy hlavních postav knihy. V alegorickém ději s mysteriózními prvky není vítězů, jsou jen poražení...
Mezinárodní expres Potěmkin
Po téměř dvou desítkách let přichází básník, prozaik a překladatel Petr Skarlant s novou básnickou sbírkou Mezinárodní expres Potěmkin. Zřetelně v ní dominují především dvě základní polohy: doléhající léta a tendence k bilancující a rekapitulující reflexi životní dráhy na jedné straně, na druhé je to pak reflexe současného světa se stavbami potěmkinovských vesnic jako samozřejmé součásti „díla“ dnešních politiků, státníků, reklamní mašinérie, médií a bohužel i oficiálních dějepisců, kteří vrací Potěmkino zpátky do života. Knihu veršů doplňuje rozhovor s autorem.
Kam odlétají básníci
V první polovině své desáté knížky přichází autor s kratičkými prozaickými útvary, jejich poetičnost a jemný humor si nachází větší porozumění u „nečtenářů“ básní, aby je v druhé polovině přesvědčil, že poezie je zrcadlem duše básníků, ale i čtenářů!
Klenba chleba
Román Klenba chleba Mileny Fucimanové odráží ožehavou zkušenost současnosti. Na pozadí důležitého vědeckého výzkumu v oblasti asistované reprodukce se dává do pohybu svět těch, kteří počítají s temnějšími stránkami lidského ega. Ženský a mužský princip je nahlížen z neobvyklého úhlu pohledu. Věčný svár viny a trestu vyústí v nečekané rozřešení.
O počmárané babičce
Knižní debut Olgy Anny Marie Lisové je pohádkou. Pohádkou pro děti, které už nejsou tak úplně dětmi, protože ani tato pohádka není úplně pohádkou. V příběhu, který se odehrává v malé chaloupce kousek od moře a stranou velkých měst a každodenního shonu, se sice setkáte s potetovanou babičkou, anděly nebo jednorožcem, stejně tak se v ní však autorka dotýká současnosti, palčivých společenských témat a rodinných problémů.
Hlavním hrdinou pohádky je Pady, kterého otec přiváží na léto ke své matce a otci, počmárané babičce a jejímu muži. Svérázná babička svého syna neviděla tři roky a s vnukem rychle najdou společnou řeč. Pady celé léto pomáhá prarodičům se vším, co je v jejich životě vážné - pečení štrůdlu, nošení rašeliny do krbu... Za to mu babička vypráví příběhy svých tetování, které má po celém těle. Paralelně se rozvíjí příběh Padyho a prarodičů na venkově a Padyho otce ve městě a i když nejednou oklikou, obě linky spějí k pohádkovému konci.
Nevšední a dynamický, hovorový jazyk je ve výborném dialogu se stejně nevšedním a dynamickým, citlivým a lidským obsahem knihy.
Básně III
Třetí svazek uzavře soubor, jímž Česká knižnice představí podstatné básnické knihy Vítězslava Nezvala, který se dosud nedočkal kritického vydání. Obsah svazku: 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida (anonymně 1936), Pět minut za městem (1940), Balady Manoně (1945), Kůň a tanečnice (připraveno k vydání 1944, vyšlo až posmrtně), Křídla (1952) a Nedokončená (posmrtně). Editorem a autorem komentáře je Milan Blahynka.
dostupné aj ako:
Maják a sirény
Sbírka Maják a sirény je mladá, melancholická, moderní a snová. Autor dává čtenáři prostřednictvím svých básní neohroženě nahlédnout do jeho vlastních pocitů a představ, předkládá mu své srdce téměř doslovně. Básně Jindřicha Jinocha jsou povětšinou milostné, svojí veskrze originální lyrikou a možná až přehnanou ublíženou melancholií se obrací k ženám svého života, ke svým sirénám. Autorovi rozhodně nelze upřít cit pro rytmus a schopnost neotřelé, ale až omračujícím způsobem vypovídající metafory.
Ve své debutové sbírce bere čtenáře do snové, někdy bezútěšné krajiny slovních přemetů, vnitřních i vnějších démonů a citových tornád. Jeho básně mají unikátní jazyk, ve kterém se snoubí velká slova a občas archaismy s drtivou chladnou všedností a skřípavými neologismy. Kniha Maják a sirény je trochu uplakaná, ale laskavý čtenář rád odpustí vzhledem k jejímu vytříbenému jazyku a čistotě emocí.
Jindřich Jinoch je bezesporu talentovaným mladým básníkem. Jeho kniha je bolestivě upřímná a ve své zamotané hře se slovy syrová. Na jejích stránkách se kouzelným způsobem potkává naivita a nezralost s jistou dávkou životní moudrosti a sebeironie. Autor s uchvacující lehkostí tančí na hranici kýče a úspěšně se mu vysmívá, když velkým silným slovům dává nové významy poukazováním na jejich nízkost.
Komponent
Sbírka Komponent Ondřeje Lipára (1981) vypovídá o rozežrání všedností, o úmorném střídání dní bez obsahu, o snesitelném a dostupném odžívání a strachu ze selhání. Ale jen do té doby, než zespod vyvřou utajené děje, které na zdánlivém poklidu regálového života boy meets girl parazitují jako lákavá, dusivá sněť a zanechávají na něm stopu zápasu.
Ondřej Lipár (1981) se narodil a žije v Praze. Na Fakultě sociálních věd UK vystudoval marketingovou komunikaci a PR a mediální studia. Pracuje jako editor v časopise, působí také jako fotograf. Jeho první sbírka Skořápky vyšla v roce 2004.
dostupné aj ako:
Rybí krev
Románem Rybí krev pokračuje Jiří Hájíček ve své linii venkovských próz (povídkový soubor Dřevěný nůž, novela Zloději zelených koní a román Selský baroko) a zavádí nás tentokrát na jihočeský venkov na přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století. Po patnácti letech strávených v cizině se Hana v roce 2008 vrací do polozatopené vesničky na břehu Vltavy, kde vyrůstala, chtěla se vdát a být učitelkou ve zdejší jednotřídce. Ale všechno je jinak — na vylidněné návsi stojí sama. Má však odvahu podívat se zpátky, je odhodlaná ptát se sama sebe i lidí, kteří pro ni kdysi mnoho znamenali. Člověk po čtyřicítce si chce udělat v životě pořádek, konečně uzavřít staré záležitosti a bolesti, říká Hana, když se po dlouhých letech setkává se svým otcem, bratrem a kamarádkami z dětství.Po úspěšném románu Selský baroko (Magnesia Litera 2006 za prózu), který tematizoval rozpad tradičního venkova v padesátých letech minulého století, autor dál zkoumá českou vesnici. Rybí krev je především příběhem rozpadu jedné rodiny a vesnice za již zcela jiných společenských okolností. Téma vysídlování a bourání obcí, aby na jejich místě mohla stát jaderná elektrárna, se zdá veskrze současné a nevyhnutelné i dnes, kdy je nejistý osud dalších vesnic, například kvůli těžebním limitům v hnědouhelné oblasti severních Čech.Rybí krev však není nějakým „zeleným románem“, je to především poutavý lidský příběh tří kamarádek z malé vesnice, které osud rozprášil do světa, příběh, v němž se silně ozývá touha po rodinné soudržnosti, a také příběh o síle lásky a odpuštění.
Indikace k ústavnímu léčení
Známý teplický lékař (a rockový fanoušek) Jaroslav „Yarda“ Pichlík je v literatuře zatím známý jako autor zasvěcených recenzí o rockové hudbě. Jeho knižní prvotina však obsahuje dvě desítky povídek žánru „literatury de faktu, artefaktu, nefaktu a antifaktu“, plných typického drsného humoru a nabízejících převážně situace, rozpoložení a události z doby před rokem 1989, které se odehrály v autorově osobním i zdravotnickém okolí. Sám autor v předmluvě důrazně upozorňuje, že jde o čas minulý, to pro případ, že se knihou překvapivě prolouská i nějaká neinformovaná tetka a vzkřikne ve spravedlivé hrůze hlasem velikým – třeba v mlíkárně nebo v autobusu: „No vidíte, pani – a pak jděte k doktorovi!“ Předmluva Vladimír Mišík a Olin Nejezchleba, doslov Jiří Dědeček.