Hľadanie: šťastná pútnička
zobraziť:
Metafyzické příběhy - komplet
Metafyzické příběhy jsou výmluvným svědectvím, že Eduard Tomáš je nejen graduovaným znalcem, učitelem a praktikem jógové filozofie, ale i neméně zdatným a úspěšným beletristou. Tomášovy příběhy překvapují svižností a vyvážeností stylu, bohatým dějem a citlivým skloubením denní reality s fantastičnem, mystického ponoru s jemným humorem a napětím.
Autorovo beletristicko-metafyzické dílo, ač překypuje přitažlivými prvky abstrakce, neulétá kamsi do nevysvětlitelna, jak tomu bývá zejména u autorů sci-fi, ale svými filozofickými základy spočívá pevně v pravé skutečnosti, kterou Eduard Tomáš - jak se zdá - osobně zná a patrně i žije tajemnou zkušeností vlastního duchovního života. Příběhy jsou líčeny prostým jazykem, přístupným nejširší čtenářské veřejnosti. Upoutají brilantní formou dialogů, popisem nevšedních přírodních krás i bohatými duchovními zkušenostmi, které spolu s autorem zažijí čtenáři do všech hloubek a detailů.
O pravém smyslu a poslání svých próz autor poznamenává: ..."Brzy jsem přestal hrát roli věrozvěstce a jen jsem se tiše modlil: Ať jsou šťastny všechny bytosti. To jsem si přál již od dětství. A tu se mi jednoho dne dostavila intuice. Zprvu slaboučká a málo rozhodná, pak den ode dne rostla a nakonec byla tak mocná, že jsem se jí už nemohl a ani nechtěl bránit. Když chtějí napínavé a poutavé romány, novely a povídky, mají je mít. Provedu je stopami minulých životů, vrcholících někdy i v reálné současnosti. Ukážu jim záhady astrálních i jiných lidských sfér, jak jsem je sám zažil. Vylíčím jim největší lidské dobrodružství: nalezení duše člověka i duše vesmíru. Spojím tolik jimi žádané fantastično s děním v různých úrovních lidského vědomí, aby se mé příběhy staly pro lidi přitažlivými a nutily je číst pozorně a třeba i mimoděk vnímat hlubokou metafyzickou nauku, která je do nich vtělena. Něco z tajemství univerzální lásky a neosobního dobra určitě utkví v záhybech jejich duší a oni nevědomky postoupí zas o nějaký ten schůdek dál a výš. Tato idea mi už nedala spát. Když jsem se později svěřil jednomu ze svých duchovních učitelů, řekl mi s velkým nadšením a nemalým důrazem: "Zkuste to a já vám budu pomáhat." Byl to velmi prozřelý, zkušený a laskavý člověk. A já jsem ještě týž den začal psát... Měl pravdu, neboť co se potom stalo, to byla přímo záplava nápadů z nejhlubšího nitra mého Jáství, i skutečně se odehrávajících událostí, že jsem je jen s námahou stačil zaznamenávat. Tento příliv inspirace trval přes dva roky..."
Vypredané
30,82 €
32,44 €
Kyselá těšínská jablíčka
Těšínská jablíčka. A ještě kyselá Mohlo by se zdát, že spojovat něco takového s válkami, byť polozapomenutými, se ani trochu nehodí. Vždyť jaképak plané sliby či naděje nebo marné utěšování, jak si každý pod těmi jablíčky představí. A přece asi nejl
épe vystihují obsah knížky. Na území Těšínského knížectví si po první světové válce dělaly nárok Československo a Polsko a našly pro to dostatek historických, ekonomických i etnických argumentů. V lednu 1919 spor vyvrcholil sedmidenní válkou, v níž n
ejprve československé legie obsadily většinu Těšínska, aby později z rozhodnutí politiků ustoupily na hranici probíhající po řece Olši, jíž se v Polsku říká Olza. Části Těšínska, která připadla Československu, se proto v Polsku začalo říkat Zaolží a
její návrat se stal jednou z konstant polské zahraniční politiky a především československo-polských vztahů. Na konci září 1938 přinutila polská vláda mnichovskou dohodou právě zdeptané a oloupené Československo, aby jí pod hrozbou vojenského útoku Z
aolží vydalo. S koncem druhé světové války se spor o Těšínsko rozhořel znovu a také tentokrát to byli českoslovenští vojáci, kteří obsadili v červnu 1945 část Ratibořska. Opět se museli stáhnout a v dalších měsících tu proti sobě na obou stranách hra
nice stála mohutná vojska čekající jen na rozkaz k útoku. Kdyby nebylo sovětských jednotek, které je od sebe oddělily Nakonec na zásah Stalina musely obě země uzavřít v roce 1947 spojeneckou smlouvu, ale hraniční otázky definitivně vyřešily až o jed
enáct let později. Těšínsko s jeho pestrým národnostním složením prožilo mezi léty 1918 a 1947 opravdu hodně těžké chvíle, pronásledování tu poznali na vlastní kůži Češi, Poláci, Němci, Šlonzáci i Židé, kteří mnohokrát uvěřili planým slibům probouzej
ícím plané naděje. A když to zjistili, už jim nepomohlo žádné utěšování, dostali jen další plané sliby a naděje. Ta těšínská jablíčka byla často opravdu hodně kyselá
Vypredané
14,52 €
15,28 €
Little Red Riding Hood
When Little Red Riding Hood goes to visit her Grandmother's house in the forest, all is not quite as it seems. "What big eyes you have", "what big teeth you have!" she exclaims. A cunning wolf has swallowed her Grandmother and disguised himself to trick Little Red Riding Hood - and then he's going to eat her too!
Vypredané
4,38 €
4,61 €
Jamaica
With jammin’ parties and smooth sounds, sun-drenched beaches and tumbling waterfalls, Jamaica is an island of beauty and rhythm. Whether you want to get down to dancehall beats, explore the towering Blue Mountains or laze on the sand in Negril, discover the roots of this one-of-a-kind reggae nation with our insightful and comprehensive guide.
Vypredané
22,04 €
23,20 €
7 návyků skutečně efektivních lidí 3. vydání
Třetí rozšířené, jubilejní vydání dnes již klasické knihy, která byla přeložena do čtyřiceti světových jazyků, vychází v nové úpravě s předmluvou Jima Collinse a s předmluvou autorových dětí, v níž vzdávají hold nejen svému skutečně efektivnímu otci, ale především věhlasnému učiteli a výjimečnému člověku.
Stephen R. Covey - uznávaný odborník na vedení lidí a rodinnou problematiku, renomovaný autor, lídr a konzultant - v tomto svém jedinečném díle dokazuje, že primárním předpokladem úspěchu je osvojit si a systematicky využívat základní, univerzální principy - návyky, jež jsou základem vytvoření harmonické, cílevědomé a integrované osobnosti a jež nám umožňují, abychom jednali co možná nejefektivněji nejen v pracovním, ale i v osobním životě.
Nejprve musíme začít sami u sebe a osvojit si návyky
1: Buďte proaktivní, 2: Začínejte s myšlenkou na konec a 3: To nejdůležitější dávejte na první místo, znamenající osobní vítězství) a poté tyto návyky využít k rozšíření svého okruhu vlivu – k tomu, aby i další lidé začali v souladu s nimi jednat. Proto je třeba seznámit se s návyky 4: Myslete způsobem výhra-výhra, 5: Nejdříve se snažte být pochopit, potom být pochopeni a 6: Vytvářejte synergii, představující společné vítězství). Poslední 7. návyk: Ostřete pilu ilustruje, že je nezbytné neustále se posouvat na kvalitativně vyšší úroveň, a poskytuje praktický návod, jak to dokázat.
Závěr knihy patří syntéze Coveyho „nadčasových“ myšlenek týkajících se 7 návyků, v níž Covey mimo jiné apeluje na enormní nutnost řídit se jimi v dnešním rychle se měnícím světě mnohem více než kdykoli dříve.
Žijte v souladu se 7 návyky a přiřaďte se k těm vzácným lidem, kteří dokáží svět skutečně transformovat, dokáží soustředit svoji energii, odhodlání, elán, tvořivost a kázeň na něco většího a trvalejšího, než jsou oni sami, dokáží se soustředit na cíl, který je „přesahuje“, ať už je to vytvořit skvělou firmu nebo být dobrým lídrem pro ostatní.
Stephen R. Covey - mezinárodně uznávaný odborník na vedení lidí, spoluzakladatel a viceprezident společnosti FranklinCovey, učitel a autor motivační literatury - zasvětil svůj život seznamování lidí s tím, jak vést život založený na principech a vedení lidí. Byl autorem několika pozoruhodných a vysoce ceněných publikací, zvláště pak bestselleru 7 návyků skutečně efektivních lidí (7 Habits of Highly Effective People). Z jeho dalších děl jmenujme knihu Třetí alternativa (The Third Alternative), 8. návyk (The 8th Habit), To nejdůležitější na první místo (First Things First), Vedení založené na principech (Principle-Centered Leadership) či 7 návyků šťastné rodiny (7 Habits of Highly Effective Families). Se svou rodinou žil v Provu, ve státě Utah. Měl devět dětí a padesát čtyři vnoučat. Zemřel v roce 2012 ve věku nedožitých osmdesáti let.
Vypredané
17,09 €
17,99 €
Lacná kniha Pod plachtami domů - Na plachetnici na cestě kolem světa 3 - Fidži, Vanuatu, Nová Kaledonie, Austrálie, Indonésie, Singapur, Malajsie, Thajsko, Rodrigues, Mauricius, Réunion, Jižní Afrika, Svatá Helena, Karibik (-90%)
Po třech letech putování po mořích a oceánech jsme se ocitli na opačné straně zeměkoule. Tam začíná naše cesta zpět, cesta domů. Pouze my dva a plachetnice IRMA a před námi téměř 20 000 Nm.
Plavba z Nového Zélandu do Austrálie vedla přes exotické pacifické ostrovy Fidži, Vanuatu a Novou Kaledonii.Později jsme prožili několik měsíců v Sydney, Melbourne a také v obytném autě při 4000 km dlouhé cestě podél východního a jihovýchodního pobřeží Austrálie. Dlouhá a náročná plavba Velkým bariérovým útesem a Torresovým průlivem nastavila zrcadlo našim dovednostem a psychické odolnosti. Potkala nás těžká chvíle, když se loď po uvolnění kotvy nekontrolovaně hnala na útesy.
V Indonésii jsme se měsíce proplétali mezi zapomenutými a chudými ostrovy. Ale nevynechali jsme také věhlasné destinace jako jsou Lombok, Bali a Borneo. Rušným Malackým průlivem pak dopluli do Malajsie a Thajska. Cestou jsme zažili i noční pokus o přepadení.
Až na dno svých sil jsme si sáhli při plavbě Indickým oceánem, podél nebezpečného pobřeží na jihu Afriky a kolem Mysu Dobré Naděje. Z Kapského Města vedla naše cesta na ostrov Svatá Helena. Pak už nás čekal poslední a také nejdelší úsek, plavba do Karibiku. Po 29 dní a nocí jsme viděli kolem sebe jenom nekonečnou pustinu vod Atlantiku. Po téměř šesti letech jsme se ve zdraví opět vrátili do Karibiku, na Martinik.
Prožili jsme mnoho krásných a neopakovatelných, ale také dramatických chvil se šťastným koncem. Byli v mnoha zemích , viděli úžasné přírodní scenérie, ale také místa poškozená činností člověka. Dotkli se a nahlédli do života lidí, který se velmi lišil od našich všedních i svátečních dnů.Viděli jsme jak bohatství tak i bídu světa. Všechno v nás zůstalo.
Autoři:Ing.Jana Honsová (* 1951) a Ing. Otakar Hons,CSc. (*1947) vypluli v roce 2009 ze Švédska na cestu kolem světa na plachetnici IRMA. O svoje zážitky se podělili v knížkách „ Odhoď lana „ a „ Rok pod Jižním křížem „ vydaných nakladatelstvím Agentura KRIGL, Praha. Rovněž pravidelně publikují v časopisech a pořádají zajímavé besedy.
Vypredané
1,37 €
13,70 €
dostupné aj ako:
Lacná kniha Bojová píseň tygří matky (-70%)
Když Amy Chuová, Američanka čínského původu, před několika lety vydala svou zpověď, kterou nazvala "Bojová píseň tygří matky", stala se záhy zřejmě nejslavnější matkou na světě. Její kniha, která byla přeložena do několika desítek jazyků, vyvolala okamžitý poprask a dodnes nepřestává podněcovat vášnivé debaty na téma výchovy dětí.
Jak vychovávat dítě? Jak moc přísní na své ratolesti máme být? Jaké nároky na ně máme klást? Který výchovný model je lepší - ten západní, liberální, který klade důraz na individuální, citlivý přístup k osobnosti dítětě, anebo tvrdý čínský dril spojený s bezpodmínečným respektem k rodičovské autoritě? Jak čtenář po přečtení knihy zjistí, odpověď na tyto otázky zdaleka není tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát.
Amy Chuová, matka dvou dcer a úspěšná profesorka práv na jedné z renomovaných amerických univerzit, má jasno: svým dětem prospěje jen tehdy, když na ně bude v duchu čínské tradice nesmlouvavě přísná, když je bude od malička cepovat, bude neústupná a především je bude důsledně vést k maximálním výkonům a nedovolí jim cokoli vzdát. Přitom se nijak se nenechá odradit tím, že ve svých dětech vyvolává odpor a nevoli, neboť, jak sama říká: "Mým cílem jakožto rodiče je připravit je na budoucnost - nikoli se jim zalíbit."
Autorka velmi otevřeně a zároveň s jistou dávkou nadsázky a sebekritického humoru vypráví, že její dvě dcery musely mít ve všech předmětech kromě tělocviku jedničky, nesměly účinkovat ve školních představeních, musely hrát na hudební nástroj, přičemž si nemohly vybrat žádný jiný než housle nebo piano. Děti samy nerozhodují o tom, jakým mimoškolním aktivitám se budou věnovat a do jakých kroužků budou chodit. Televize, hraní videoher nebo přespávání u kamarádek jsou samozřejmě striktně zapovězeny…
Chuová líčí dramatické scény, hádky, křik a pláč, které její metody vyvolávají, ale současně ukazuje, jaké plody její důsledná "tygří" výchova k úspěchu přináší. Po nekonečných hodinách dřiny strávených u piana se z její dcery Sophie stane virtuózní pianistka, která již ve čtrnácti letech koncertuje v Carnegie Hall…
Autorčino vyprávění i její argumenty jsou natolik přesvědčivé, že každého rodiče, byť se mu metody, které Chuová uplatňuje, zdají přehnané, ba drastické, začne při četbě knihy nahlodávat pochybnost: Nemají tygří matky nakonec vlastně pravdu? Není náš západní liberální západní přístup pouze snazší a pohodlnější? Není snad pravdou, že čínský výchovný model skutečně plodí daleko více úspěšných dětí než ten západní? Není pouhou iluzí představovat si, že svým dětem nejvíc prospějeme tím, že jim poskytneme velkou míru volnosti v rozhodování, budeme "respektovat jejich osobnost", nebudeme je omezovat, budeme je především podporovat v tom, co je baví, budeme empatičtí, shovívaví a nebudeme na ně klást přehnané nároky? A není to náhodou tak, že naše úzkostlivá starost, aby byly především "šťastné", jim nakonec v životě možná žádné štěstí nepřinese?
Vypredané
0,69 €
2,30 €
dostupné aj ako:
Simona Stašová Herečka velkých vášní
Divadlo je živý maso, tam jdete až na kořen, na nerv, jinak se ničeho nedoberete.“ Ano, divák má před sebou portrét nejzářivější české divadelní herečky současnosti. Simona Stašová (1955), která je podle něj mezi herečkami nejpozoruhodnější osobností současné české činoherní scény i výraznou filmovou a televizní tváří, naplno hraje v čase svého významného životního jubilea. Copak je možné, že má opravdu své roky, když vypadá o patnáct let mladší? Herečka strhujícího uměleckého výrazu dokazuje svou kvalitu již od poloviny devadesátých let. Cestu na piedestal nezískává v komerčních trhácích ani laciných seriálech, ale zejména trpělivou a poctivou prací na divadelních prknech. Do povědomí široké veřejnosti se zapíše v Pelíšcích režiséra Jana Hřebejka, který ji obsadí do role nezapomenutelné Šebkové, a potom řadou televizních rolí. Pravým domovem a svébytným hájemstvím herecké divy zůstává divadlo, na jehož jevištích vyzrává v jedinečnou osobnost. Zejména v tragikomických rolích podává výkony, ke kterým i mnohé kolegyně s úctou vzhlížejí. Diváka fascinuje ve výjimečném monodramatu – Shirley Valentine. Přesvědčivě a nezaměnitelně zahraje role dvou hvězd filmového nebe. Annu Magnani, „svou“ herečku a perlu italského neorealismu a přítelkyni Tennessee Williamse, v opravdu žhavých Římských nocích. Rovněž tak postavu Judy Garland, která se řadí mezi desítku nejlepších hvězd hollywoodské historie, a to v Drobečkách z perníku. Za postavu Evy Mearové získává Cenu Thálie za rok 2007. Zaslouženě! Vždyť už dávno vystoupila ze stínu své matky, Jiřiny Bohdalové, fenoménu od pánaboha, který skvěle zahraje všechno, a sama se stává oceňovanou hvězdou. Simona pracovala velmi trpělivě a nahoru stoupala poměrně nesnadno. Svou pozici si doslova vydřela. Dnes opanovává divadelní nebe, protože jej dokáže obdarovat svou charismatickou ženskou vášní a touhou, uměním tragikomedie, dominancemi, které jsou nezbytnou součástí její herecké osobnosti. Zazáří také ve filmech Román pro ženy, Láska je láska, Muži v naději. Za role v televizních filmech Zrozen po porodu a Sebemilenec sklidí uznání v zahraničí. Ponořme se tedy s novou knihou do hlubin krásné a obsažné duše herečky velikých vášní, Simony Stašové.
Vypredané
15,63 €
16,45 €
Lacná kniha Jak se zbavit Castra (-90%)
Kniha Jak se zbavit Castra pojednává o jedné z nejdramatičtějších kapitol moderních dějin a představuje unikátní sondu do velmocenské politiky a průběhu "karibské studené války", jejímž klíčovým aktérem byl právě zesnulý Fidel Castro a v níž nikoli nevýznamnou roli sehrálo i Československo. Faktograficky hutná, a přitom čtenářsky přitažlivá práce českého politologa, historika a publicisty Jaroslava Fialy nejen přináší nová nebo zapomenutá fakta, ale vyniká rovněž vyváženým, nečernobílým a nepředpojatým pohledem na nedávnou historii. Kniha zároveň nabízí ucelený obraz pohnutých dějin moderní Kuby.
Spojené státy americké zkoušely po mnoho let různými způsoby svrhnout nebo oslabit vládu bratří Castrů na Kubě. S pomocí tajných služeb organizovaly atentáty na Fidela Castra, teroristické útoky, invazi, uvalily na Kubu hospodářské embargo a snažily se ostrov uvrhnout do mezinárodní izolace. A i když se američtí politici často oháněli podporou demokracie, současně neváhali spolupracovat s řadou spřátelených diktátorů a nezdráhali se spojit dokonce i s mafií.
Svár mezi Washingtonem a Havanou se následně stal katalyzátorem konfliktu mezi USA a SSSR, jenž vyústil v karibskou krizi v říjnu 1962, kdy se svět ocitl na prahu jaderné války.
Kniha líčí desítky let nepřátelství mezi USA a Kubou, dramatické peripetie a okolnosti střetu, který skončil smírem teprve v druhém desetiletí jednadvacátého století, její tematický záběr je ale daleko širší. Jaroslav Fiala mapuje, jakou úlohu v době rostoucího americko-kubánského napětí sehrálo Československo, a to především ve vojenské, zpravodajské a ekonomické oblasti. Připomíná také Che Guevarův utajovaný pobyt v Praze nebo třeba okolnosti operace Manuel, jejímž cílem bylo zajištění tranzitu kubánských partyzánů do zemí třetího světa. Zároveň ukazuje, jaký měla kubánská revoluce dopad na československou inteligenci v šedesátých letech 20. století. Kubánská revoluce totiž kdysi pro mnoho lidí na několika kontinentech, například v bývalých koloniích či sovětském bloku, představovala zrcadlo, do něhož si projektovali jiné světy. Často ztělesňovala naději na lepší budoucnost, nezávislost či sociální spravedlnost. Jak dokládají vzpomínky, postřehy a dojmy osobností, jakými byli například Antonín J. Liehm, Adolf Hoffmeister či František Kriegel, v očích mnoha Čechoslováků byla Kuba inspirativním příkladem země, kde se rodí nový typ socialismu - socialismu oproštěného od rigidního byro-kratismu. Nakonec se ale většina z těch, kdo věřili, že z karibského ostrova vzejde alternativa k oběma systémům, které stály v pozadí studené války, dočkala zklamání. Co bylo důvodem, že tyto ideály selhaly? Fialova kniha se tedy zabývá také přitažlivostí kubánské revoluce v době, kdy se lidstvo ještě nebálo snít o jiných, lepších světech, zkoumá její emancipační potenciál i její úpadek. Hledá rovněž odpověd' na otázku, kam dnes Kuba směřuje. Změní se od základu stejně tak jako někdejší socialistické země východní Evropy? A pokud ano, je to dobrá, anebo špatná zpráva?
Vypredané
0,94 €
9,35 €
dostupné aj ako:
Lacná hra TEIFOC Veľká sada tehličiek a cementu (-50%)
Veľká sada príslušenstva 1500 obsahuje množstvo rôznych kameňov, extra balenie malty a ďalšiu sadu nástrojov, ktorá pozostáva zo stierky a misky na maltu. Vďaka tomu je sada doplnkov Teifoc úžasným doplnkom k existujúcej tehličkovej stavebnici. S použitím nových tehál je možné konečne realizovať zväčšenia a predĺženia. Nová prístavba pre vilu, ďalšia stajňa pre farmu alebo spevnené opevnenie pre rytiersky hrad? S veľkou sadou príslušenstva 1500 to už nie je problém.
Sada obsahuje:
192 tehál
52 polovičných tehál
20 veľkých trojuholníkových strešných tehál
20 malých trojuholníkovýchstrešných tehál
500 g malty
1 miska na maltu
1 maltová stierka
Stavebný plán nie je súčasťou súpravy príslušenstva Teifoc 1500. Kreatívni sebauvažujúci môžu samozrejme tiež stavať so stavebnicami, ako chcú. Deti od 6 rokov si vyskúšajú stavbu malých stavieb s kamennými stavebnicami Teifoc. Ak je po ruke skúsený majster, ktorý vám pomôže, je možné realizovať prvé stavebné plány a postaviť budovy. Mladí majstri murári si hravou formou precvičia motoriku a nácvik používania náradia. Najmä pri voľnej stavbe je použitie tehlovej stavebnice Teifoc výzvou pre kreativitu.
Ako to už u stavebníc býva, každú konštrukciu Teifoc 1500 je možné opäť rozobrať, pretože malta je vodou riediteľná.
Vypredané
17,48 €
34,95 €
dostupné aj ako:
Simona Stašová Herečka velikých vášní
„Divadlo je živý maso, tam jdete až na kořen, na nerv, jinak se ničeho nedoberete.“
Ano, divák má před sebou portrét nejzářivější české divadelní herečky současnosti. Simona Stašová (1955), která je mezi herečkami nejpozoruhodnější osobností současné české činoherní scény i výraznou filmovou a televizní tváří, naplno hraje v čase svého významného životního jubilea. Copak je možné, že má opravdu své roky, když vypadá o patnáct let mladší? Herečka strhujícího uměleckého výrazu dokazuje svou kvalitu již od poloviny devadesátých let. Cestu na piedestal nezískává v komerčních trhácích ani laciných seriálech, ale zejména trpělivou a poctivou prací na divadelních prknech. Do povědomí široké veřejnosti se zapíše v Pelíšcích režiséra Jana Hřebejka, který ji obsadí do role nezapomenutelné Šebkové, a potom řadou televizních rolí. Pravým domovem a svébytným hájemstvím herecké divy zůstává divadlo, na jehož jevištích vyzrává v jedinečnou osobnost. Zejména v tragikomických rolích podává výkony, ke kterým i mnohé kolegyně s úctou vzhlížejí. Diváka fascinuje ve výjimečném monodramatu Shirley Valentine. Přesvědčivě a nezaměnitelně zahraje role dvou hvězd filmového nebe. Annu Magnani, „svou“ herečku a perlu italského neorealismu a přítelkyni Tennessee Williamse, v opravdu žhavých Římských nocích, a Judy Garland, která se řadí mezi desítku nejlepších hvězd hollywoodské historie, a to v Drobečkách z perníku. Za postavu Evy Mearové získává Cenu Thálie 2007. Zaslouženě! Vždyť už dávno vystoupila ze stínu své matky Jiřiny Bohdalové, fenoménu od pánaboha, která skvěle zahraje všechno, a sama se stává oceňovanou hvězdou. Simona pracovala velmi trpělivě a nahoru stoupala poměrně nesnadno. Svou pozici si doslova vydřela. Dnes opanovává divadelní nebe, protože jej dokáže obdarovat svou charismatickou ženskou vášní a touhou, uměním tragikomedie, dominancemi, které jsou nezbytnou součástí její herecké osobnosti. Zazáří také ve filmech Román pro ženy, Láska je láska, Muži v naději, Život je život. V příběhu kontroverzní hvězdy meziválečného a válečného filmového plátna Lídy Baarové režiséra Filipa Renče je jako její matka zcela mimořádná. Za role v televizních filmech Zrozen po porodu a Sebemilenec sklidí uznání v zahraničí, velmi výrazná je jako kriminalistka po boku Ivana Trojana v detektivní sérii Vraždy v kruhu. K životnímu jubileu si nadělí další milovanou „Itálii“ – adaptaci slavné tragikomedie Alberta Sordiho a Moniky Vittiové Vím, že víš, že vím, kde exceluje po boku Michala Dlouhého.
Ponořme se tedy s novou knihou do hlubin krásné a obsažné duše herečky velikých vášní, Simony Stašové.
Vypredané
13,35 €
14,05 €
Lacná kniha Dovidenia,Cugumi
Román japonskej autorky nás pozýva do príjemného prostredia prímorského rekreačného mestečka, kde trávia posledné leto dve dospievajúce sesternice a priateľky Cugumi a Mária. Ich vzťah je komplikovaný, a zároveň hlboký a doživotný. Vo vzduchu cítiť vzrušenie, ale aj blízkosť konca. Koniec leta, koniec starého spôsobu života, koniec lásky a neustála prítomnosť možnej smrti hrdinky pripomínajú dočasnosť a pominuteľnosť. V každom momente krásy a šťastia je prítomná aj smrť. Cugumin príbeh je však prekvapivo osviežujúci, prekypuje zmesou ľudského tepla, porozumenia a šľachetnosti.
Vypredané
0,16 €
3,29 €
dostupné aj ako:
Náučná hra Lišiacke učenie: Dopravná výchova
Odhaľte svojim ratolestiam tajomstvo dopravných značiek. Za pomoci hry Lišiacke učenie zariadite, že ich svet pravidiel a predpisov bude ohromne baviť. Okrem toho, že sa deti naučia poznávať značky, zvládnu za chvíľu riešiť aj základné dopravné situácie. A vám pri prechádzkach a cyklojazdách rušným mestom spadne kameň zo srdca. Ideálne je, ak ich pri hre budete viesť vy alebo starší súrodenec, ktorý už má s dopravnými pravidlami skúsenosti.
Zahrať si môžete dve rôzne hry. Tá jednoduchšia je podobná pexesu, hľadajú sa pri nej karty s rovnakými značkami, až na to, že raz je značka zobrazená samostatne a druhýkrát v dopravnej situácii. V ďalšej hre potom budete jazdiť po meste a získavať znalosti "na ostro". Samozrejmosťou sú bohaté možnosti obmien a rozšírenie oboch hier, aby deti poznávanie bavilo.
Balenie obsahuje: 48 pevných kartičiek, 1 herný plán, 1 figúrku autíčka, 1 hraciu kocku so samolepkami, obal aj pravidlá v slovenčine.
Sochy do barokní niky
Soubor sochařských povídek. Malá čítanka současného českého sochařství. Záznam dlouhodobé akce, v jejímž rámci pětatřicet sochařů umístilo do prázdné niky svůj výtvor. Všemi těmito přídomky lze charakterizovat knihu Václava Fialy Sochy do barokní niky. Barokní nika je prostor určený výlučně pro sochu, snad každý z těchto výklenků kdysi svou sochu opravdu nesl. Dnes je situace jiná, na mnoha místech v celé zemi zůstaly niky prázdné. Nejinak je tomu v Klatovech. Zdejší sochař a aktivista Václav Fiala se to rozhodl změnit. K sobě „do gubernie,“ jak s oblibou říká, začal před sedmi lety zvát sochaře – i s jejich sochami. Akce trvala až do loňska. Dvě barokní niky na schodišti někdejší slavné jezuitské koleje svým výtvorem za tu dobu zaplnilo pětatřicet umělců. Byla mezi nimi jména slavná (Kurt Gebauer, Olbram Zoubek…) i lokální. Závěr akce symbolicky patřil nezaměstnanému Martinu Šárovi, který zde udělal svou úplně první sochu a legendě evropského formátu Janu Koblasovi. Ukázalo se, že spojení barokní architektury a moderní sochy dokáže jiskřit. Klíč k vývěru pozvaných autorů nabízí Fiala v opozici vůči citátu šéfa Rudolfina Petra Nedomy: „S výtvarníky si netykám, do hospod s nimi nechodím, ateliéry nenavštěvuji.“ To proto, aby jeho kurátorský výběr nebyl ovlivněn osobními vztahy. Fiala zvolil zcela opačný přístup: „Osobní kontakt považuji za zásadní, osobní vztah za žádoucí a jeden z důvodů, proč toho či onoho umělce do Klatov zvu, je vidina společného posezení v hospodě. A tykám si se všemi.“ V Klatovech tak nebyl (a ani nemohl být) prezentován objektivizující soud nad českým (a bavorským) sochařstvím, ale okouzlená subjektivní sonda do oboru. Že se stane sochařem, se Fiala rozhodl téměř ve svých čtyřiceti letech – a opravdu se jím stal, dnes už renomovaným. Po přečtení jeho Soch do barokní niky lze konstatovat, že se stejně dobře mohl stát i spisovatelem. Pětatřicet příběhů představuje jednotlivé sochaře v příbězích – v příbězích jejich životů a tvorby, přípravy klatovské výstavy i v příbězích jejich přátelství s Fialovou. Každý z autorů je v první části knihy představen jakýmsi encyklopedickým heslem a několika snímky, v esejích v závěru publikace pak autor své přátele modeluje – nikoliv pomocí úderů sochařského kladiva, ale úhozů do klávesnice počítače. Fiala-sochař je robustní a hmotný, pracuje se dřevem, kamenem a železem. Jeho texty o sochách a sochařích pak tuto tíhu ve šťastné rovnováze vyvažují a odlehčují. Kniha tak představuje podobnou jednotu v různosti jako samotná akce sázející na moderní umění zasazené do interiéru barokní stavby. Fiala-publicista klade důraz na detail, ví, že v drobném příběhu se může zrcadlit celek zřetelněji, než v hodnotících soudech. V neposlední řadě jsou pak jeho texty odpíchnuté a vtipné, s přesnou mírou sebeironie. Díky tomu zvládl i úkol nejtěžší: představit sám sebe (neboť také on byl jedním z vystavujících umělců). Barokní niky v klatovské knihovně jsou dnes zase prázdné. „Doufal jsem, že se objeví nějaký pokračovatel, ale neobjevil,“ říká Václav Fiala. Jeho vlastním nákladem vydaná a vlastní rukou graficky upravená kniha tak výklenky zaplňuje „alespoň“ vzpomínkou, chcete-li ideou. Nezůstane přitom jen u ní: ve středověké věži zvané Galerie F vzniká i hmotná připomínka akce. „Bude lidu plebejskému připomínat, jací umělci vážili cestu do Klatov,“ uzavírá Fiala.
Jenom pár hadříků
Knížka o historii a současnosti oděvu přináší zajímavá fakta, humorné postřehy a inspirativní pohled na módu a odívání. Úryvky z knihy: Zápas o ponožku Stonožka, která, jak se v písni zpívá, na každou nožku potřebuje ponožku, nemohla nakonec se
všemi svými punčoškami na tom být hůř než lidstvo, pomyslíme-li, co to už si s tímhle celkem nepatrným kouskem muselo zažít a vytrpět. Neexistuje snad oděvní součást, kterou by bylo možno rychleji spotřebovat až k nepotřebě a jejíž nedostatečnost b
y člověka dokázala snáze trápit a zasáhnout. Připomeňme jen, že punčochy a ponožky mají smysl pouze v páru a že udržet tyto dvě součástky pohromadě často bývá více než obtížné. Vzpomeňme třeba na "várku" kousků vytažených z pračky. I když by se snad
šťastnou náhodou podařilo ponožky vzájemně nepřibarvit do novějších, neznámých odstínů, najednou se zdá, že všechny jsou liché a k sobě nepatří. Dokonalé a úplné páry snad jakoby se trvanlivěji vyskytovaly jen v obchodech s tímto podivuhodným zboží
m.- A nebo je občas bylo možno objevit mezi nálezy z hrobů. Byly to právě hrobní nálezy, které prokázaly, že již v 5. století před naším letopočtem člověk dokázal punčochu uplést. Potom prý se ale tohle umění nadlouho ztratilo a místo něj muselo nast
oupit šití punčoch z plátna a tenké kůže. Z toho, že první stav na punčochy vynalezl jistý anglický duchovní (William Lee), můžeme dost logicky soudit, že s punčochami už to asi volalo až do nebe. A tak, když v roce 1767 jistý Samuel Wise zkonstruo
val okrouhlý pletací stroj na punčochy, mohlo se zdát, že lidstvo je blízké spáse........ Se založenýma rukama Když je člověku chladno na ruce, jako nejrychlejší řešení ho asi napadne zasunout si pravou ruku do levého rukávu a naopak. Přece, od
ěvní doplněk založený na tomhle prostém principu byl, jak se dozvídáme, dlouho užíván pouze šlechtou a vrchností. Prostému lidu se zapovídal. Staré obrázky ukazují urozené či jinak k vznešenosti vyzdvižené dámy s ručkama ukrytýma do nadýchaných obal
ů kožešinových rukávníků a rukávníčků. Někdy jsou ty rukávníky zavěšené na šňůrce kolem krku, jindy jenom tak půvabně drženy před tělem. Ještě i k dnešku promlouvají z vyobrazení svým hřejivým slovem.......... Hledání ztracené elegance Říká se,
že skutečná elegance byla naposled spatřena ve třicátých letech minulého století. Pak prý se ztratila. Zmizela. Od těch dob podnes elegance prý přinejmenším zůstává nezvěstnou. Ztracenou eleganci dosud prý se nepodařilo najít. Taky zkoumám záhadu ne
zvěstné elegance třicátých let. Nad hromádkou zašlých fotografií a mihotajících se filmových pásků se ptám, kam asi zmizela zrovna před vypuknutím války. Kam se asi schovala a jestli je možné, že se snad doposud někde ukrývá........
Vypredané
7,59 €
7,99 €
Ročenka Československého dokumentačního střediska 2004–2007
Poslání Ročenky Československého dokumentačního střediska, která se vydala na cestu svazkem za rok 2003, těsně souvisí s úkoly, které si vytýčila obecně prospěšná společnost ČSDS: přispívat ke studiu dějin domácí a exilové antitotalitní rezistence v éře komunistického Československa, shromažďovat a zpřístupňovat svědectví o duchovním vzdoru, o nezávislém myšlení a samizdatovém vydávání, o formování zárodků občanské společnosti, o občanských iniciativách a opozici uvnitř totalitního systému, a ve stejné míře o všestranných aktivitách politického a kulturního exilu. Ročenka ČSDS chce kromě článků a studií uveřejňovat soubory korespondence, svědectví memoárového charakteru, jednotlivé dokumenty k problematice exilu a disentu, polozapomenuté nebo dosud neotištěné texty z někdejší samizdatové produkce.
Právě taková je většina příspěvků Ročenky ČSDS 2004–2007. Mezi dokumentárními materiály zaujímá rozsáhlý prostor diskuse z roku 1964 vyvolaná provokativním článkem Jiřího Gruši v Literárních novinách o verších „pro Stalina“ (a nejen pro něho a o něm), nazvaným Verš pro kočku. Soubor textů o rozsahu přes 200 tištěných stran lze právem považovat za jedinečný pramen. Najdeme tu v koncentrované podobě cenný vhled do světa literatury a politiky v Československu roku 1964, do různých společenských a politických (i policejních) sfér, v nichž tehdy bylo literatuře žít, nebo – to také – odkud byla manipulována.
Glosa z pera toho, který všechno to vlnobití zavinil, Verš pro kocoura – Grušův dovětek napsaný s odstupem 44 let –, zařazuje diskusi z roku 1964 a její důsledky či následky do širších souvislostí doby i do Grušova vlastního životopisu.
Druhým velkým tématem ročenky jsou stále ještě bolavé otázky dějin jednoho proudu exilové politiky let 1948-1989. Cenná materiálová studie Sylvy Šimsové je věnovaná významné epizodě z dějin exilové sociální demokracie, propuštění Blažeje Vilíma z funkce generálního tajemníka v roce 1950. K tomuto tematickému komplexu se váže rovněž polemický příspěvek Radomíra Luži zařazený do rubriky Diskuse. Kritická úvaha Františka Svátka poskytuje interpretační klíč ke složitému vývoji exilové sociální demokracie.
Dva dokumenty z pera Jiřiny Šiklové – jeden z roku 1986, druhý z roku 1996 – jsou jedinečným svědectvím o části opozičního hnutí v Československu v desetiletí 1971–1981. Vilém Prečan uveřejňuje v ročence vzpomínku o tom, jak byla v zahraničí rozšiřována spisovatelská samoobsluha - svérázné periodikum Obsah z let 1981-1989, a doplnil ji výňatky z korespondence s Ludvíkem Vaculíkem. V ročence je uveřejněno pokračování vzpomínky Boba Moravce Kanada střídavě oblačno, v němž autor líčí své nelehké kanadské začátky uprchlíka z Československa.
Rubrika Horizont obsahuje projev německé státní ministryně pro kulturu Christiny Weissové z roku 2004 na vernisáži lipské výstavy Blízkost a vzdálenost – Němci, Češi a Slováci a českou verzi přednášky Jany Švehlové Dcery nepřítele státu o psychologickém vlivu perzekuce 50. let na děti politických vězňů.
Wall-e DVD (SK) - Disney Pixar edícia
Jazykové verzie: slovenská, česká, maďarská, poľská, anglická
Titulky: slovenské, české, maďarské, poľské, anglické
Kategórie: rozprávky
Réžia: Andrew Stanton
Dĺžka: 95
Film začíná v roce 2700. Poslední operační stroj VALL-I stále plní úkol čištění Země se svým jediným mazlíčkem – švábem Halem, který mu dělá společnost. Malý robot, roztomilý a působivý, si za ta léta docela vyvinul svou osobnost. Bydlí v maringotce plné zvláštností a artefaktů z lidského života jako je Rubikova kostka, kuchyňský šlehač a jeho největší poklad – stará video kazeta s filmem Hello Dolly. Během začátku filmu si přidá do své sbírky novou věc – malou rostlinku, kterou zasadí do staré boty. Jednoho dne jde VALL-I po své obvyklé práci, ale blízko přistane kosmická loď. Kosmická loď vyšle malou, létající robotku Eve, která začíná na povrchu planety něco hledat. VALL-I se beznadějně zamiluje. Rodinná animovaná pohádka ze studia Pixar.
DVD bonusy:
• "Burn— E": Světlo galaxie — nový krátký film studia Pixar
• "Sim Salabim" — druhý krátký film studia Pixar
• Vystřižené scény
• Zvuk k animaci — Jak vytvořit ze zvuků svět?
• Audiokomentář režiséra Andrewa Stantona
Vypredané
7,59 €
7,99 €
Když projížděl Chruščov naší vesnicí
Povídky albánského spisovatele, diplomata a pedagoga Ylljeta Aliçky nás přivádějí do země, o jejíchž reáliích u nás panuje stále velmi slabé povědomí. Výrazně to platí o albánské literatuře, která se v českých překladech vyskytuje jen zcela ojediněle. Vedle světově proslulého literáta, Ismaila Kadareho, se tak Ylljet Aliçka stává teprve druhým žijícím albánským spisovatelem, jehož tvorba se českým čtenářům zpřístupňuje. Čím si Aliçka tuto pozornost zasluhuje?
Jeho povídky poutavou formou poodkrývají každodenní realitu života v Albánii v době komunismu a také v prvním desetiletí po jeho pádu. Autor přitom v jejich sepsání vycházel převážně z vlastních životních zkušeností, což cizincům dovoluje lépe pochopit syrovost, absurditu a krutost života v zemi, jež ve druhé polovině minulého století prošla specifickým historickým vývojem stěží srovnatelným s jinou evropskou zemí. S ohledem na kontext Aliçkových povídek je žádoucí si tento vývoj v krátkosti připomenout.
Na sklonku druhé světové války se k moci dostali komunisté v čele s Enverem Hodžou (1908-1985). Až do roku 1948 byla Albánie úzce napojena na Titovu Jugoslávii a komunistická vedení obou zemí aktivně připravovala začlenění Albánie do jugoslávské federace. Teprve roztržka Stalina s Titem v roce 1948 přeměnila Albánii v běžný sovětský satelit. Hodžovo vedení se nekompromisně zbavilo všech dřívějších projugoslávských členů vládnoucí strany a ostrá rétorika proti dřívějšímu spojenci se stala klíčovým ideologickým pilířem stalinistického režimu v Tiraně. Těžkou ranou pro albánsko-sovětské spojenectví, z něhož země významně ekonomicky profitovala, bylo úmrtí Stalina v roce 1953 a kritika jeho kultu ze strany nového sovětského vedení. Sovětské pokusy o nové sblížení s Bělehradem byly albánskými komunisty sledovány s nedůvěrou a obavami o vlastní pozici. Neochota Envera Hodži zahájit proces destalinizace ve vlastní zemi a zároveň nelibost Sovětů nad albánskými megalomanskými průmyslovými projekty přivedlo nakonec Albánii k druhé roztržce, tentokrát se SSSR a jejími satelity. Na zasedání komunistických a dělnických stran v Moskvě v roce 1960 vystoupila albánská delegace ostře proti Chruščovově politice destalinizace a v propukajícím sovětsko-čínském ideologickém a mocenském sporu se postavila na stranu asijské mocnosti. Odvážný krok malé země, motivovaný pouze mocenskými zájmy její politické elity, dovedl Albánce do poněkud kuriózního spojenectví se vzdálenou Čínou, která ale do značné míry pomohla překlenout výpadek předchozí hospodářské pomoci sovětského bloku. Albánie se na oplátku stala pro Čínu jakýmsi hlasem na mezinárodní scéně, neboť pekingští komunisté se až do začátku 70. let nacházeli v naprosté mezinárodní izolaci. Peking neměl své křeslo ani v OSN. Pročínský kurz a objevující se hospodářské potíže se v Albánii projevily sílící mobilizační kampaní, která měla zajistit masivnější zapojení Albánců do výstavby socialismu a odpoutat jejich pozornost od narůstajících hospodářských problémů. Pod její rouškou režim likvidoval zbytky potenciálně nebezpečných skupin obyvatelstva. V roce 1967 tak mj. vyvrcholila protináboženská kampaň, která postavila mimo zákon všechny náboženské instituce a vedla k uzavření všech svatostánků v zemi. Albánie byla prohlášena za ateistický stát, což poté stvrdila nová ústava v roce 1976. Pod hlavičkou boje proti byrokratismu byly také tisíce lidí přesunuty na venkov. Na jedné straně se tak vládnoucí skupina zbavila nepohodlných osob v důležitých centrech moci a na straně druhé příchod relativně vzdělaných kádrů na venkov přispěl k rozbití tradičních kmenově rodových struktur venkovské společnosti, autority jejích vůdců a religiozity venkova. Tyto kampaně nazývané dobovou propagandou jako „další revolucionarizace života“ v jistém ohledu kopírovaly čínskou kulturní revoluci. Na rozdíl od Číny se však v Albánii tento proces nevymkl vládnoucí straně z rukou a ve svém důsledku vedl k posílení kultu osobnosti Envera Hodži a k nacionalizaci albánské komunistické ideologie. Obavy z možné zahraniční intervence, které zesílily po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, se odrazily také v mohutné militarizaci země. Obyvatelstvo, včetně žen, se povinně účastnilo vojenských cvičení a do pádu komunismu byly v Albánii postaveny statisíce betonových bunkrů, které měly zemi ochránit před vnějším nepřítelem. Albánsko-čínské spojenectví se nakonec stalo obětí racionalizace čínské politiky. Navazování kontaktů se západními zeměmi včetně USA a slábnoucí čínská ochota financovat albánskou industrializaci zapříčinily v druhé polovině 70. let ideologický a politický rozchod obou zemí. Stejně jako v případě Jugoslávie a sovětského bloku začala Albánie obviňovat i Čínu ze zrady marxisticko-leninských principů. V období od roku 1978 do smrti Envera Hodži v roce 1985 se Albánie nacházela v naprosté mezinárodní izolaci, která se projevila v dramaticky se zhoršující životní úrovni obyvatel. Politický kurz Hodžova nástupce Ramize Alii navazoval na předchozí politiku, ale následkem hospodářského kolapsu a událostí v Evropě na konci 80. let byl nakonec donucen k opatrným reformám a otevírání země světu. Masivní demonstrace pak na počátku 90. let vedly i v Albánii k pádu komunistického režimu.
Každodenní pídění po základním zboží probíhalo v atmosféře permanentní propagandistické masáže, vyžadující naprostou konformitu s režimem, a ve strachu před všudypřítomnými spolupracovníky tajné policie. Jakákoliv odchylka od norem stanovených stranickými ideology byla drakonicky postihována. Poslech zahraniční hudby nebo četba zakázané literatury neznamenaly jen ztrátu zaměstnání či vyloučení ze studia, ale obvinění ještě v 80. letech končili ve věznicích nebo pracovních táborech s mnohaletými tresty odnětí svobody.
Několik desetiletí trvající stalinistická vláda diktátora Envera Hodži se sice na počátku 90. let 20. století zhroutila, avšak zbídačení země, dlouhá mezinárodní izolace, rychlý přechod od autarkie k dravému kapitalismu a nulová demokratická tradice vedly k politické a sociální nestabilitě provázené hromadným exodem obyvatelstva. Složité období počátků albánské demokracie vyvrcholilo v roce 1997 bankrotem země, ozbrojeným povstáním a zhroucením státní autority, která zemi vrhla do všeobecného chaosu. Většina území státu byla ovládána ozbrojenými gangy, kterým se do rukou dostaly zbraně z vyrabovaných armádních skladů. Zároveň došlo k polarizaci obyvatel – na příznivce tehdejšího prezidenta Saliho Beriši a příznivce opozičních socialistů v čele s Fatosem Nanem. Opozice obviňovala Berišu, že jeho vláda podporovala finanční instituce, které začátkem roku 1997 zkrachovaly, a že povstání na jihu země chtěl potlačit armádou. Nepokoje trvaly asi půl roku a vyžádaly si kolem 2000 lidských životů.
Nelehké období albánských dějin v druhé polovině 20. století Aliçka představuje očima neelitních skupin obyvatelstva. K čtenáři tak promlouvají prosté venkovské ženy, vězni, primitivní bachaři, venkovští učitelé, studenti či namyšlení místní straničtí funkcionáři a jejich mnohdy úsměvné až tragikomické příběhy skládají pestrou mozaiku těžko uvěřitelné albánské reality v době nedávné. Vezmeme-li v potaz české zkušenosti s komunistickým režimem a dobou transformace v 90. letech, nabízí se českému čtenáři prostřednictvím Aliçkových povídek zajímavé srovnání…
Vypredané
11,12 €
11,70 €