Hľadanie: Útek
zobraziť:
Útěk z pekla
Nacistickým koncentračním a vyhlazovacím táborem Osvětim (Auschwitz) prošlo během druhé světové války několik milionů lidí z celé Evropy. Nejméně 1,3 milionu z nich zde zemřelo. Z tohoto pekla na zemi se pokusilo utéct jen asi osm stovek vězňů.
A pouze 144 z nich se to prokazatelně podařilo. Jedním z nich byl Arnošt Rosin, židovský rodák ze slovenské Sniny, který z Osvětimi uprchl dramatickým způsobem v květnu 1944 s polským židem Czeslawem Mordowiczem.
Rosinovo jméno po válce upadlo v zapomenutí, přitom ale právě jeho a Mordowiczovo svědectví zásadním způsobem potvrdilo a doplnilo proslulou zprávu jejich předchůdců Vrby a Wetzlera o zločinech páchaných nacisty v koncentračních táborech. V této bohatě ilustrované knize zkušeného autora literatury faktu, který se s Arnoštem Rosinem osobně znal, se strhující příběh jednoho z neprávem zapomenutých hrdinů holocaustu dočkal vůbec prvního uceleného zpracování.
Na stiahnutie
9,26 €
Útek a návrat-Čínske zápisky
DARIA TŘESOHLAVÁ (1978, Uh. Hradiště, později obec Strání), vystudovala gymnázium v Uh. Brodě, dále pak Schreinerovu univerzitu v Kerrville (Texas, 1998–2002), posléze Yorskou univerzitu (Velká Britanie, titul Master of Arts, 2004). Z nouze přijala místo v Yorkské pobočce skotské banky Halifax, odkud zamířila do východočínského Weifangu (2005), osmimilionového světového města draků, uprostřed Shandongského poloostrova, který vstupuje do Bohajského a Žlutého moře. Tady učí nejprve na Škole cizích jazyků a od roku 2005 na katedře anglického jazyka Weifangské univerzity. Její kniha ÚTĚK A NÁVRAT, Čínské zápisky je vtipné, dobrodružné a chytré vyprávění o tom, co všechno mladou ženu z Moravy potká v tak vzrušující světové zemi. Svěřuje se čtenáři nejen s vlastními zážitky, ale dává nahlédnout i do pestrých příběhů svých kolegů, přibližuje nám čínský školský systém, chování studentů, nevyhýbá se ani problematickým tematům (Tibet). V rodišti filozofa Konfucia v Qufu uvažuje o proměnách světové velmoci, která zblízka a se znalostí jazyka, vypadá úplně jinak.
Samotka - Útěk z výhně
Pod nebem je peklo. Pod peklem je Výheň
Káznice jménem Výheň…
Představa smrti je tu vaší nejmenší starostí.
Útěk je pouhý začátek…
Mysleli jsme, že se nám podařilo vyváznout, že jsme volní. Mělo nás napadnout, že z Výhně nevede cesta ven. Ocitli jsme se ještě hlouběji v útrobách vězení: zavření na samotce v místech, kde žijí skutečné noční můry: správce, sípáči a něco ještě mnohem, mnohem horšího...
Čas neúprosně běží. Jestli brzy neutečeme, udělají z nás stvůry – jako z nich. Navždycky. V temnotě díry ožívají nejhorší přízraky.
Na stiahnutie
13,68 €
Útěk před demokracií
Podle údajů mezinárodních organizací je pouze zhruba třetina států světa hodnocena jako demokratická, přičemž podíl nedemokratických zemí se v posledním desetiletí zvyšuje. Autoritativní režimy převažují nad demokratickými a v dosavadních demokratických státech se projevují autoritativní prvky. Jak úpadek demokracie, tak nárůst autoritativních metod a režimů, jsou považovány za globální jevy, a tyto otázky se tak stávají součástí diskuse o formování globálního světa. Proto dnes, kdy čelíme krizi demokracie a stojíme před otázkami nad příčinami a možnostmi její obrany, se s novou intenzitou otevírá nekonečný příběh demokracie.
Tato kniha představuje pokus o mapování cesty, na jejímž počátku je hledání východiska pro pojetí politických režimů a pro vztah termínů a jejich obsahu. Počínaje charakteristikou pojmu politický režim přes vývoj hodnocení a typologií politických režimů až po úvahy o povaze demokracie a autoritativních režimů, si klade otázky o elementárním obsahu pojmů a jejich významu pro vytváření obecných kategorií a úvah. Tento význam je nadčasový v tom smyslu, že nám umožňuje být věcnými kritiky a rozpoznat, kdy je třeba ostražitosti před nebezpečím, a také to, abychom se mohli a uměli těšit ze svobody, pokroku a poznání. Cílem této knihy však není a priori obhajoba tezí, ale pokus o přispění k diskusi na téma ústavní demokracie.
Rozsudek smrti: Útěk z výhně
Vítejte zpět ve Výhni, podzemní věznici pro mládež, kde zvrácený dozorce provádí na svých vězních příšerné experimenty.
Alexův druhý pokus o útěk selhal. Tentokrát bude jeho trest mnohem horší než předtím.
Protože jak dávno ví, v těch skrytých, krví potřísněných laboratořích pod vězením se z něj stane monstrum. Když mu správce pumpuje do žil něco zlého – zlověstně temný nektar – Alex se stává tím, čeho se nejvíc bojí… Nadlidským přisluhovačem Výhně. Starý Alex je pryč. Ten nový je silnější než kdy předtím, ale co je vůbec zač?
Jak teď může uniknout, když je v něm najednou všechna ta temnota? Jak může najít cestu ke svobodě, když je ztracen sám v sobě?
A skutečně si Výheň právě vytvořila svého nejlepšího služebníka, nebo nejhoršího nepřítele?
Pětidílná bestsellerová série Útěk z Výhně pokračuje v dalším, ještě temnějším díle.
Dědečkův velký útěk
Jackův děda je už starý a zmatený:
* když jde do obchodu, zapomene si přezout papuče
* jí jen konzervy, z kterých vytváří nepoživatelné míchanice
* často si nemůže vzpomenout, jak se Jack jmenuje
Stále ale věří, že létá jako stíhač Královského letectva a bojuje proti Němcům v slavné bitvě o Anglii. Tak tomu před mnoha lety skutečně bylo… Jediný, kdo ho chápe, je právě jeho vnuk. Ve chvíli, kdy Jackovi rodiče umístí dědu do podivného a nehostinného domova pro staré lidi, se Jack rozhodne, že dědečka zachrání. Vydají se společně na velkou dobrodružnou cestu, dokonce opravdu vzlétnou do oblak.
Nový román Davida Walliamse je úžasnou směsicí smutných momentů, detektivních motivů i typicky walliamsovského humoru. Řeší se v něm problém Alzheimerovy nemoci, vztahy v rodině a čtenáři se navíc dozví i něco z historie. Knihu opět ilustroval Tony Ross.
Na stiahnutie
9,71 €
Útek cez Orient
Táto kniha je prozaickým opisom skutočného príbehu skupiny slovenských letcov, ktorí sa na počiatku druhej svetovej vojny rozhodli utiecť do Veľkej Británie a posilniť jednotky československého odboja v boji proti nacizmu.
Jednoduchí dedinskí mládenci si k naplneniu svojho plánu zvolili nesmierne zložitú cestu, pretože priamy prelet ponad Nemcami okupovanou Európou by v tom čase znamenal istú samovraždu. Na ukoristenom lietadle preto využili slovenské a nemecké výsostné znaky a ponad Maďarsko a Balkán unikli do neutrálneho Turecka. Po mnohých peripetiách a zdravotných problémoch sa konečne dostali do Palestíny, kde ich internovali a podrobili nekonečným výsluchom. Britskí a Francúzski dôstojníci jednoducho odmietali uveriť, že by zopár sopliakov kdesi zo Slovenska bolo ochotných absolvovať takú dlhú a nebezpečnú trasu s takým prostým cieľom.
Mladí letci však napokon naplnili túžbu bojovať za slobodu vlasti a svoj hrdinský príbeh, ktorý bol sčasti motivovaný mladíckou nerozvážnosťou i túžbou po dobrodružstve, ukončili v radoch britského kráľovského letectva a so cťou sa zúčastnili slávnej Bitky o Britániu.
Román, ktorý roku 1947 vydal Koloman Prištic v Piešťanoch, ostáva aj napriek určitému povojnovému pátosu mimoriadne pútavým svedectvom o skutočnom hrdinstve a vlastenectve.
Útek z rodnej obce
Poviedky zo zbierky Útek z rodnej obce boli pôvodne publikované v časopisoch Slovenské pohľady, Romboid, Literárny týždenník, Dotyky, Mladá tvorba. Obsahujú postavy a postavičky hrdinov, ktorých v zásade jednoduché kolízie a zápletky povyšujú do zaujímavých osudov. V texte Moje názory na poviedku autor píše: „Poviedka by vždy mala byť odrazom nášho vlastného myslenia a trápenia. Pekné na nej je to, ak čitateľ uzná, že aj on mal podobné trápenie alebo radosť.“
Na stiahnutie
8,99 €
dostupné aj ako:
Útěk z Výhně 5: Poprava
Prolomili jsme brány Výhně a unikli podzemním děsům, ale zjistili jsme, že celý svět se stal vězením a Alfred Furnace jeho pánem. V ulicích řádí jeho armáda monster, vojáků v černém a krys, která za sebou zanechává jen potoky krve a šílenství. Ti, co nezemřou, jsou proměněni a stávají se otroky Furnaceovy krutovlády. Zuří válka, po níž už žádné další války nepřijdou. Válka, po níž z planety zůstanou jenom trosky.
I ze mě je monstrum. Jsem jedním z Furnaceových dětí. Vlastně nejen to. Mám se stát jeho novou pravou rukou. Jeho novým generálem. Jsem tak zároveň tím jediným, kdo ho může zastavit.
Musím najít způsob, jak využít své schopnosti k jeho zničení. Přitom však riskuju, že se sám stanu silou, která nás všechny zahubí. Nevím, jestli jsem odsouzencem k smrti, nebo katem. Nemám ponětí, kdo zemře: já, Furnace, nebo celé lidstvo. Vím jen, že dnes to tak či onak všechno skončí.
Poslední útěk Adama Drechslera
Veřejně známý intelektuál a spisovatel Adam Drechsler tuší, že brzy podlehne vážné nemoci, a vypraví se na svou poslední cestu přes oceán. V letadle se však seznámí s dívkou, která by snad jeho odcházení mohla dát ještě nový směr. V lehce mystifikačním autobiografickém románu Jiřího Pehe nás vypravěč skrze rozhovor dvou lidí stojících na opačném konci životní cesty provede osobní historií českého emigranta, v níž se odrážejí dějiny naší země posledního více než půlstoletí. Sledujeme jeho dramatický útěk přes tehdejší Jugoslávii, život v New Yorku, práci pro Svobodnou Evropu v Mnichově, a nakonec pendlování mezi rodnou zemí a Amerikou. Ke klasickému motivu vykořenění exulanta, který přišel o původní domov a nový už vlastně nikdy nenašel, se tu přidává bolestná ztráta životní lásky, s níž se hlavní hrdina nikdy nesmířil.
To je však pouze jedna linie vyprávění. Zatímco mladá doktorandka Natálie dychtí po podrobnostech z Adamova života, protože by o něm ráda napsala knihu, on se ji marně snaží přesvědčit, že nejen jeho život, ale i dílo se brzy propadne do nicoty. Skepticky uvažuje nad marností lidského konání a nemožností vnější svět poznat a pochopit. Ironicky se staví i k těm, kteří se o to v dobré víře snaží. K intelektuálům, spisovatelům, tedy i sám k sobě. Neméně atraktivní jsou pasáže, kde Adam nechá Natálii a spolu s ní i čtenáře nahlédnout pod pokličku spisovatelského řemesla. Před očima nám tak vzniká nikdy nedokončený román o historii jednoho domu v Pařížské ulici v Praze, jehož příběh se autorovi brzy vymkne z rukou. Prostřednictvím dvou originálních vypravěčů, papouška Žaka a golema Josilleho, se postupně propadneme do fascinujících dějin pražského Židovského Města. A spolu s Adamem Drechslerem se můžeme ptát, kdo je vlastně vypravěčem onoho románového i jeho vlastního příběhu.
Útěk z Leopoldova (3 svazky)
Nejkrutější věznice ve stalinském Československu byla v Leopoldově. Dne 2. ledna 1952 se tam odehrál legendární útěk. To, co se nejdřív zdálo nemožné, se rychle proměnilo v jeden z nejnapínavějších a nejsilnějších příběhů, jaké kdy komunistická ČSR zažila. Ze staré pevnosti, postavené kdysi na obranu proti Turkům, uprchla šestice politických vězňů – pět Čechů a jeden americký Slovák –, z nichž hned pět zde mělo strávit zbytek života.
První ze tří svazků se zaměřuje na osudy hlavních aktérů, kteří prokázali nevšední odvahu. Jednotlivé kapitoly zachycují odbojovou činnost aktérů, pokud nějaká byla, širokou škálu spolupracovníků, zatčení, pobyt ve vazbě a výslechy, soudní procesy, v nichž byli odsouzeni k trestům smrti, které byly posléze změněny na doživotí. Popisuje jejich vězeňskou anabázi až po pobyt v Leopoldově, nejstřeženější věznici v zemi, kam doputovali jako nejtěžší zločinci.
Druhý svazek pojednává o samotném útěku z Leopoldova. Ve dvaapadesátém roce se z odvážných mladých mužů, politických vězňů, stali prchající štvanci. Každý chybný krok znamenal nebezpečí zatčení. Jejich anabáze na útěku vypovídají o stavu tehdejší české a slovenské společnosti mnohé – jestliže se za války vědělo, komu se dá věřit a před kým se mít na pozoru, nyní nebylo často zřejmé, na čí straně kdo stojí, jak se kdo zachová.
Třetí svazek líčí poměry ve staré pevnosti, kde trpkost a každodenní tíhu existence v padesátých letech pociťovali muži různého přesvědčení, vyznání, povolání a věku. V tíživé době, kdy se uplatňovalo „třídní“ pojetí trestu a náčelníci věznice s dozorci byli instruováni, že s odsouzenými nemají mít žádné slitování, si zde prožili své. Jednotlivé kapitoly popisují, kdo se jak za mřížemi choval, jak proběhla vzpoura v Leopoldově v srpnu 1955 a jaký vzkaz vyslali vězni na Západ. Závěrená kapitola je truchlivou bilancí – kteří muži už branou vězení neprošli a zemřeli za mřížemi naplňujíce tak dobové tvrzení, že do Leopoldova se vchází a z Leopoldova vynáší.
Útěk ze Sibiře
Autorem a hlavním hrdinou knihy je Polák šlechtického původu Rufin Piotrowski. Jako politický aktivista a účastník polského povstání z roku 1831 proti Ruské říši, byl nucen emigrovat do Francie, ale tu nakonec po více jak 10 letech opouští a vydává se pěšky do Ruska. Na Vánoce roku 1843 je na ruských hranicích zatčen a odsouzen na doživotí na nucené práce na Sibiři.
Po třech letech nelidské práce, v začátcích i v okovech se rozhodl pro pečlivě připravený útěk a na podzim roku 1846 vstoupil do Paříže...
Útěk peklem
„Navarro!“
Ulicí zazněl tvrdý, vyzývavý hlas, který byl dobře slyšet i v pokoji.
„Navarro, vylez ven! To jsem já, Pablo Torres. Chci s tebou bojovat o tu ženu. Naše kolty rozhodnou, komu bude patřit. Slyšíš mě, Navarro?“
Luz Muranová cítila, jak ruce Daria Navarra strnuly na jejích ňadrech, jak jeho rty ztuhly na jejím krku. Horečka vášně, která je ovládala ještě před několika vteřinami, s děsivou rychlostí vyhasla. Zachvěla se, protože otevřeným oknem tam pronikal průvan. Otevřela oči a uviděla mihotavou záři petrolejky a stíny, které se pohybovaly po stěnách a stropě malého pokoje.
Na stiahnutie
1,20 €
Útěk z pekla
Nacistickým koncentračním a vyhlazovacím táborem Osvětim (Auschwitz) prošlo během druhé světové války několik milionů lidí z celé Evropy. Nejméně 1,3 milionu z nich zde zemřelo. Z tohoto pekla na zemi se pokusilo utéct jen asi osm stovek vězňů.
A pouze 144 z nich se to prokazatelně podařilo. Jedním z nich byl Arnošt Rosin, židovský rodák ze slovenské Sniny, který z Osvětimi uprchl dramatickým způsobem v květnu 1944 s polským židem Czeslawem Mordowiczem.
Rosinovo jméno po válce upadlo v zapomenutí, přitom ale právě jeho a Mordowiczovo svědectví zásadním způsobem potvrdilo a doplnilo proslulou zprávu jejich předchůdců Vrby a Wetzlera o zločinech páchaných nacisty v koncentračních táborech.
V této bohatě ilustrované knize zkušeného autora literatury faktu, který se s Arnoštem Rosinem osobně znal, se strhující příběh jednoho z neprávem zapomenutých hrdinů holocaustu dočkal vůbec prvního uceleného zpracování.
Lockdown: Útěk z výhně - audiokniha na CDmp3
První díl dystopické sci-fi série Útěk z Výhně. Křivě obviněný třináctiletý Alex se ocitá ve Výhni – nejtvrdším vězení pro mladistvé delikventy na světě, schovaném hluboko pod zemí. Jenže brzy odhaluje děsivou pravdu. Probíhají zde kruté experimenty, během kterých se z mladých chlapců stávají pokusní králíci. Po nocích se chodbami plíží nelidské bytosti v plynových maskách a z podzemních tunelů zalitých krví se ozývá vytí znetvořených bestií... Smrt se na tomhle místě zdá být tou lepší z možností.
Délka: 8 hodin 41 minut
Útěk z doby
Deníkové memoáry Huga Balla Útěk z doby (1927) zachycují dobové dění mezi léty 1913 a 1921 prizmatem autorových fragmentárních záznamů. Málokdo v sobě obsáhl tak značné množství často protichůdných světonázorových a uměleckých poloh: od počátečního nietzscheánství přes expresionistické divadlo, literární bohému, curyšské anarchistické kruhy a dada až po gnosticky orientovaný mysticismus a následnou konverzi ke katolictví. Díky své komplexnosti, myšlenkové intenzitě a opravdovosti prožitků je Útěk z doby cenným příspěvkem ke kulturním dějinám první poloviny 20. století.
Útěk Kryšpína N.
Kryšpín je prima, trochu plachý kluk. Kvůli poruše sluchu nosí naslouchátko a některé zvuky, které jsou pro zdravého člověka samozřejmé, neslyší. Žije tak v maličko odlišném světě. Kreslí krásné obrázky se spoustou detailů. Do kolektivu ale Kryšpín moc nezapadá, a tím, že je jiný, spolužáky provokuje. Kluci ze třídy brzy vycítili jeho zranitelnost a ubližují mu. Zpočátku víceméně nevinné útoky se na škole v přírodě změní v opravdovou šikanu. Kryšpín nakonec tlak okolí nevydrží a jedné noci z horské ubytovny uteče…
Na stiahnutie
8,77 €
Náš velký útěk
Andrea má čtyři děti a ona i její muž jsou stále méně spokojeni se způsobem života, který jim nabízí civilizovaná společnost s přesně stanovenými pravidly. Připadá jim, že jejich existence se skládá jen z vydělávání peněz, za něž pořizují množství věcí, které vlastně tak úplně nepotřebují a které mnohdy vznikají za nepřijatelných podmínek. Jejich rodina je v zajetí nových médií a děti komunikují mnohem více se svými tablety než spolu nebo s rodiči. Ti se proto rozhodnou k radikálnímu kroku: opustit civilizaci, nastěhovat se na rok do opuštěného domku hluboko ve švédských lesích a zkusit tam žít autentickým životem, pomocí vlastních sil a v těsném kontaktu s přírodou. Kniha podle skutečných událostí je založena na autorčině deníku z tohoto období a strhujícím způsobem popisuje, jak rodina znovu objevuje svou vnitřní sílu a soudržnost, ale i konflikty, které civilizace potlačuje, ale mimo ni vyvstanou v plné síle.
Andrea Hejlskov je dánská psycholožka, vyučovala psychologii na univerzitě, pracovala jako dětská psycholožka, ale pak se s manželem rozhodli k radikálnímu kroku popsanému v knize. Své zkušenosti vylíčila v blogu, který později vyšel knižně.
Útěk z Ruska - Deník 1920–1921
Budoucí básnířka, čtrnáctiletá Irina Knorring opustila Ruskou říši v listopadu 1920 na jedné ze 126 lodí, které odvážely zbytky Bílé armády z Krymu. Psaní deníku jí bylo útěchou a radostí na složité cestě do exilu. I přes těžkosti, které popisuje, nejsou však její zápisky drásavé. Působí prostě a bezprostředně, jako rozprávění s blízkým člověkem. Dnes její deník představuje nejen osobní příběh mladé dívky z Charkova, ale nabízí též bezprostřední vhled do doby minulé a nastavuje zrcadlo době naší.