Hľadanie: Církve a náboženské společnosti CZ
zobraziť:
Protoindustriální společnost
Publikace osvětluje populační vývoj a majetkoprávní praxi v protoindustriální oblasti severovýchodních Čech v 18. a 19. století. Základem výzkumu se staly životní osudy obyvatel obce Stružinec u Lomnice nad Popelkou, které byly rekonstruovány na základě rozsáhlých archivních pramenů, umožňujících postihnout nejen život konkrétních osob, ale odhalit i dlouhodobé společenské procesy. Primární demografický výzkum byl zaměřen na studium sňatečnosti, porodnosti a plodnosti, jehož výsledky se staly odrazovým můstkem pro otázky velikosti rodiny a reprodukčního chování obyvatel. Mortalita a příčiny úmrtí pak doplnily obraz demografického vývoje dané lokality a poukázaly na určitá specifika protoindustriálních oblastí. Druhá část práce se zaměřuje na otázku majetkového transferu, tedy jakým způsobem a za jakých podmínek byl předáván nemovitý majetek s ohledem na sociální postavení zúčastněných aktérů. Zkoumáno bylo nejen načasování předání usedlosti či domku, ale také zajištění důstojného dožití předchozí generace držitelů. Kniha Protoindustriální společnost rozšiřuje poznatky v oblasti historické demografie, sociálních dějin venkova a sociálních a demografických důsledků protoindustrializace.
1001 myšlenek: část Politika a Společnost
V třetí části audioknihy 1001 myšlenek naleznete myšlenky a pojmy z oblasti politiky a společenského dění, nad kterými stojí za to uvažovat. Obsahuje 254 politicko-společenských myšlenek, které lidé v průběhu dějin vytvořili a zformulovali.
Na stiahnutie
7,28 €
Společnost věčného mládí
Kniha se zabývá dopady jedné z největších sociokulturních změn druhé poloviny 20. století, nebývalého nárůstu nové společenské kategorie – adolescentů. Autor rozebírá mentalitu těch, kdo se nalézají v přechodné životní fázi, pro kterou je charakteristická neuzavřenost životních voleb. Tato nová sociální kategorie co do svého počtu i významu neobyčejně sílí po druhé světové válce, tedy v období, které je přechodné též z hlediska celé společnosti na cestě od společnosti průmyslové k postindustriální. Kniha analyzuje, jak v této situaci došlo ke vzniku kultu věčného mládí, koncentrovaného kolem motivů touhy bez hranic, popření autorit a iluze neomezené individuální volby. Autor dokládá, nakolik kult věčného mládí inspiroval takzvané postmoderní myšlení. Dále ukazuje, jak tento způsob myšlení přetrvává i v situaci, kdy se od přelomu 70. a 80. let vynořují obrysy společnosti hypermoderní.
Pečlivě budovaný kult mládí převrací skutečné vztahy ve společnosti. Pomáhá zakrývat fakt, že vlastnosti, které jsou přičítány mladé generaci, jsou ve skutečnosti požadavky přicházející zvenčí a vyvolávané logikou fungování firem, politiky a médií. Kult věčného mládí pomáhá zastírat poměry, ve kterých vyrůstají nové generace, a odvádí pozornost od skutečných problémů, jimž musejí čelit. Tento uměle pěstovaný kult neúprosně popohání k vyšší výkonnosti příslušníky všech generací v zájmu zvyšování profitu především velkých firem a finančních trhů.
Na stiahnutie
9,00 €
dostupné aj ako:
Vliv šíitského duchovenstva na politiku a společnost
Po svržení Saddáma Husajna v roce 2003 kontrolovaly americké a britské jednotky velkou část Iráku. Zatímco v sunnitských oblastech čelily sílícímu odporu, v regionech obývaných šíity se Američané i další zahraniční vojáci dlouho těšili když ne přízni, tak alespoň toleranci toleranci, k níž šíity vyzval jejich duchovní vůdce ájatolláh Sístání. Zanedlouho tento klerik naopak americkým elitám překazil úmysly. Namísto jejich plánu, aby byl nový irácký parlament vybrán prověřeným sborem volitelů, prosadil Sístání skutečně demokratický princip: jeden volič jeden hlas.
Už jen tyto epizody dokládají význam často opomíjené politicko-společenské síly Blízkého východu šíitského duchovenstva. Monografie Lucie Jírů shrnuje postavení šíitského kléru v novodobé historii regionu, a usnadňuje tak rovněž pochopení nynějšího dění.
Společnost jako otázka
Autor se táže, jak chápat sociologii v současné „pozdní“ době, přičemž se nepřiklání ani k postmodernímu relativismu, ani k obhajobě vědeckého charakteru sociologie. Volí třetí cestu: na základě filosofické hermeneutiky H.-G. Gadamera se snaží sociologii určit jako humanitní disciplínu. Využívá gadamerovské koncepty jako hermeneutický kruh, dialektiku otázky a odpovědi, sensus communis, tradici, dějinnost rozumění a ukazuje, jakým způsobem se jejich prostřednictvím dá rozumět předmětu sociologie i její epistemologii. Umožňuje tím pochopit, proč současná sociologie tak nutkavě hledá označení soudobé společnosti, proč se stále vyrovnává s vlastní minulostí (diskuse o postmoderně, obraty v sociologii) a proč se tříští do mnoha drobných témat.
Společnost, kultura a poruchy příjmu potravy
Exponenciální nárůst případů mentální anorexie a bulimie, forem poruch příjmu potravy, potvrzuje hypotézu o provázanosti nemocí s kulturně-společenským vývojem. Nikoli náhodou jsou poruchy příjmu potravy tolik rozšířené v dnešní západní kultuře, kde je kladen důraz na individualitu, výkon, povrchní komunikaci, nerealistická očekávání, image nebo kult mládí, krásy a štíhlosti. Předkládaná práce se zabývá problematikou psychogenních poruch příjmu potravy s ohledem na sociokulturní determinanty, s částečným přihlédnutím k determinantám vývojovým, osobnostním a rodinným. Starší teoretická východiska i výsledky novějších výzkumů jsou prezentované v souladu s pojetím psychogenních poruch příjmu potravy jako převážně sociálně a kulturně podmíněného jevu.
Stavba a provoz strojů
Učebnice se zabývá strojními součástmi jako základními prvky, které slouží pro stavbu složitějších konstrukcí. Především to jsou spojovací součásti a druhy rozebiratelných i nerozebiratelných spojů, pružné spoje a součásti pro přenos otáčivého pohybu. Na tyto prvky navazují části umožňující proudění tekutin a prvky pro utěsňování. Výklad doplňují výpočtová řešení praktických i teoretických problémů v uvedené oblasti na úrovni střední školy. Publikace je sestavena tak, aby byla účinnou pomůckou při studiu uvedené problematiky na středních odborných školách, učňovských školách i pro praxi.
Na sklade 1Ks
15,11 €
15,90 €
Maoři - Společnost, kultura, jazyk
Publikace Maoři: společnost, kultura, jazyk představuje druhý svazek z literární pozůstalosti Václava A. Černého. Ten se od roku 1968 zabýval studiem polynéských kultur, jazyků a slovesnosti. Sestavoval slovníky a překládal moderní literaturu i tradiční lidovou slovesnost. Tento svazek obsahuje rozsáhlý česko-maorský a maorsko-český slovník, slovník maorské mytologie, ukázky novel a přísloví. Součástí publikace je CD s ukázkami maorských písní, které Václav Černý představoval v osmdesátých letech v Československém rozhlase. Do knihy je zařazeno pět studií, jež doplňují informace o tradiční maorské společnosti, kultuře, jazyku a mytologii. Jejími autory jsou Gabriela Jungová Vrtalová, Ondřej Pivoda, Martin Rychlík a Martin Soukup.
Zdraví – kultura – společnost
Komu patří starost o zdraví? Je naše zdraví spíše věcí lékařskou, nebo společenskou a politickou? Přináší více lékařské péče a kontroly lepší zdraví?
Publikace Zdraví – kultura – společnost se zabývá fenomény zdraví, nemoci a zdravotní péče v sociologických, historických i kulturních souvislostech. Ukazuje na vztah mezi zdravím, autonomií jedince a mocenskými vztahy ve společnosti. Ať jsou příčiny našeho onemocnění jakékoli, nemocní jsme vždy jako sociální osobnosti – nemoc narušuje naše sociální interakce a mění naši sociální pozici. Činí z nás toho, kdo hledá a potřebuje pomoc. V moderní společnosti se institucí této pomoci stala medicína. Západní civilizaci neohrožuje nedostatek zdravotní péče, ale její nadbytek nebo nerovnoměrnost. Naše životy jsou všestranně medicinalizované. Zdravotnický systém se sice v prvé řadě opírá o etické principy, ale je ovlivňován ekonomickými, politickými a stavovskými zájmy. Medicína je na křižovatce, stejně jako mnohé další instituce naší civilizace…
Na stiahnutie
5,00 €
dostupné aj ako:
Lacná kniha NACIONALISMUS SPOLECNOST A KUL
Obsáhlý svazek Nacionalismus, společnost a kultura ve střední Evropě 19. a 20. století vznikl jako pocta více než dvou desítek kolegů a přátel k 75. narozeninám historika Jiřího Kořalky. Jiří Kořalka patří mezi nejvýznamnější české historiky starší generace, jehož práce se již několik desetiletí setkávají s mimořádným ohlasem nejen u nás, ale i v zahraničí. Shromážděné příspěvky v Kořalkově sborníku se pochopitelně týkají především těch témat, jimž se během svého profesního života věnoval a věnuje sám jubilant. Vedle dějin moderního nacionalismu, vývoje politické kultury či sociálních dějin a modernizačních procesů 19. a počátku 20. století se tak dostalo prostoru i dějinám kultury, vzdělanosti či dnes neprávem opomíjeným dějinám dělnického hnutí. Součástí sborníku je isoupis bibliografie Kořalkových prací z posledního období.
Vypredané
0,73 €
14,57 €
dostupné aj ako:
Opuštěná společnost
Žijeme v době, kdy jeden lživý příspěvek na Twitteru či Facebooku má větší dosah než systematická práce investigativních novinářů. Posilují populisté, kteří sbírají body kritikou establishmentu, i když sami mají z vlastního elitního postavení dlouhodobý prospěch. Výdobytky demokracie jako svoboda slova či nezávislost médií jsou necelých třicet let po listopadu 1989 zpochybňovány.Šéfredaktor týdeníku Respekt popisuje dobrodružnou českou cestu od vzniku republiky po současnost a zasazuje dnešní politické a společenské události do historického a evropského kontextu. Je to svým způsobem rozmluva s minulostí o naší budoucnosti, v níž myšlenkový rámec dávají autorovi úvahy K. H. Borovského, H. G. Schauera, T. G. Masaryka, Ferdinanda Peroutky, Václava Černého, Jana Patočky, Erazima Koháka či Václava Havla. S odkazem na velké kritické duchy demokratické tradice Tabery jasně ukazuje, že rizikům přítomnosti se nejlépe čelí nikoliv panikou, ale chladnou hlavou a rozhodností.
Na stiahnutie
7,30 €
Zdraví - kultura - společnost
Komu patří starost o zdraví? Je naše zdraví spíše věcí lékařskou, nebo společenskou a politickou? Přináší více lékařské péče a kontroly lepší zdraví?
Publikace Zdraví kultura společnost se zabývá fenomény zdraví, nemoci a zdravotní péče v sociologických, historických i kulturních souvislostech. Ukazuje na vztah mezi zdravím, autonomií jedince a mocenskými vztahy ve společnosti. Ať jsou příčiny našeho onemocnění jakékoli, nemocní jsme vždy jako sociální osobnosti nemoc narušuje naše sociální interakce a mění naši sociální pozici. Činí z nás toho, kdo hledá a potřebuje pomoc. V moderní společnosti se institucí této pomoci stala medicína. Západní civilizaci neohrožuje nedostatek zdravotní péče, ale její nadbytek nebo nerovnoměrnost. Naše životy jsou všestranně medicinalizované. Zdravotnický systém se sice v prvé řadě opírá o etické principy, ale je ovlivňován ekonomickými, politickými a stavovskými zájmy. Medicína je na křižovatce, stejně jako mnohé další instituce naší civilizace
dostupné aj ako:
Slovensko-anglický a anglicko-slovenský slovník
Obojstranný slovník je zameraný na potreby anglicky hovoriaceho používateľa. Nájdete v ňom výrazy potrebné pre bežnú komunikáciu, ale aj frekventované odlišnosti britskej a americkej angličtiny.
Vyhořelá společnost
Německy píšící filozof korejského původu Byung-Chul Han, jehož knihy byly přeloženy do téměř dvaceti jazyků, přináší pronikavou diagnózu doby. Každé historické období má své typické choroby. Jestliže charakteristickými onemocněními dneška jsou deprese, porucha pozornosti s hyperaktivitou, hraniční porucha osobnosti nebo syndrom vyhoření, nejedná se o nahodilý, pomíjivý či dočasný fenomén, nýbrž o jev vypovídající o zásadní a zřejmě nevratné proměně, kterou západní společnosti od konce studené války prošly a kterou ještě neumíme správně pojmenovat. Proč tomu tak je?
Uplynulé století bylo věkem, který Han nazývá imunologickým. Byla to epocha, pro niž byly ještě příznačné hranice, ploty, prahy, přechody a zdi, v níž se striktně rozlišovalo mezi vnitřkem a vnějškem, mezi přítelem a nepřítelem, mezi vlastním a cizím. Lidé se mobilizovali proti vnějšímu vetřelci, ať už jím byl cizinec, virus nebo nepřátelská ideologie. Člověk se obával jinakosti a cizosti, na něž reagoval aktivizací imunitního systému. V dnešním čím dál více transparentním, zasíťovaném a globalizovaném světě, založeném na univerzálním procesu směny a výměny, "bezbariérovém" sdílení a permanentní informační přesycenosti, v němž je vše obnažováno a vystavováno, veškerá jinakost postupně vymizela. Vymizení jinakosti, jejíž místo zaujala pouhá odlišnost, znamená, že žijeme v éře, která odbourává veškerou plodnou negativitu. Tak jsme se paradoxně ocitli v situaci, kdy příčinou patologických jevů, s nimiž se dnes potýkáme, není negativita, nýbrž naopak teror pozitivity, která plodí nové podoby násilí a proti níž se nedokážeme bránit. Deprese, syndrom vyhoření, hyperaktivita, chorobná těkavost a neschopnost udržet pozornost se tak endemicky nešíří proto, že jedinci čelí překážkám, zákazům nebo omezujícím příkazům či represi, nýbrž proto, že žijí ve společnosti, která jim vštěpuje, že člověk náleží pouze sobě, má se sám utvářet a seberealizovat, sám sebe navrhnout jako nějaký projekt. Kdo této výzvě k seberealizaci nedostojí, propadne depresi. Povzdech depresivního jedince, že nic není možné, je možný jen ve společnosti, která věří, že nic není nemožné. Deprese je symptomem vyčerpání z přemíry možností a také z přemíry tolik velebené činorodosti. Psychická onemocnění dnešní společnosti nejsou ničím jiným nežli patologickými projevy této paradoxní svobody.
Disciplinární společnost, tak jak ji popsal Michel Foucault, je minulostí. Svět špitálů, ústavů pro choromyslné, žalářů, kasáren a fabrik již není světem dneška. Jeho místo už dávno zaujala společnost fitness center, kancelářských věží, bank, letišť, nákupních galerií a genetických laboratoří. Dnes žijeme ve společnosti výkonnosti. Subjekt výkonnosti není podroben žádné instanci vnější nadvlády, je sám sobě pánem a suverénem. Není tedy podřízen nikomu, respektive je podřízen jen sám sobě. Tím se odlišuje od subjektu poslušnosti. Zhroucení instance vnější nadvlády nevede ke svobodě, jejím důsledkem je spíše splynutí svobody a nátlaku. Subjekt výkonnosti se tak odevzdává do náručí nutkavé svobody nebo svobodného nutkání maximalizovat výkon. To je efektivnější než vykořisťování cizí mocí, protože je provázeno pocitem svobody. Vykořisťovatel je zároveň vykořisťovaným. Jakožto podnikatel svého vlastního já je člověk pánem i rabem zároveň.
Han analyzuje celou řadu jevů a procesů, které nelze uspokojivě objasnit nástroji tradiční psychologie a psychoanalýzy.
Naše vydání obsahuje pět esejů, které autor původně publikoval jakožto samostatné knihy. Jestliže se v textech Společnost únavy a Vyhořelá společnost zabývá vyčerpaností z přemíry pozitivity, v eseji Společnost transparence se zaměřuje na neblahé, devastující důsledky všudypřítomného tlaku na transparentnost, kterou mylně považujeme za žádoucí společenský jev. V textu V digitálním roji analyzuje civilizační regres spjatý s příchodem homo digitalis a nástupem digitální kultury. V Agonii Eróta se soustřeďuje na téma vymizení erotického prožitku ve světě ovládaném narcismem, jemuž za oběť nepadá pouze láska, nýbrž samotné myšlení.
Transparentní společnost
Plně informovaný pohled na svět (média v něm jsou určující, v negativním i positivním slova smyslu) mění společnost a sociální scénář - mění se pojmy demokracie, pravdy. Místo individuální zkušenosti nastupuje zkušenost mediální a člověk nalézá své kořeny a identitu jen tehdy, hledí-li na sebe ze stránek novin, z televize či internetu; jinak bloumá světem vykořeněn a bez osobnosti. Jak mění mediatizace naší existenci a realitu bez toho, že bychom chtěli zprostředkovaný svět démonizovat či se mu bránit zbytečnou nostalgii? V co se přeměnily mýty v komunikační společnosti? Má ještě smysl hovořit o pokroku a revoluci? Co nám schází ke štěstí a jaká je estetika v informované společnosti? Kniha Transparentní společnost (autor, Gianni Vattimo, je v Evropě i v obou Amerikách dobře známý italský filozof) byla přeložena do mnoha jazyků a její obsah se stal součástí společenského diskurzu ve většině civilizovaných zemí ku prospěchu dříve jmenovaného: co zbytečných floskulí a směšných omylů by si naši politici, televizní diskutéři a umělci mohli odpustit, kdyby znali tuto knihu!
Co drží společnost pohromadě?
V současném sociálněvědním diskursu nepatří otázky společenské integrace a sociálního řádu obecně k výrazně akcentovaným tématům. Důraz se klade na výzkum spíše dílčích segmentů společnosti, přičemž jsou její problémy pojednávány pouze fragmentárním způsobem. Kniha Marka Německého se pokouší překročit tyto rámce a pokládá si otázku: "Jakou povahu má společnost jako taková a co ji drží pohromadě?" Odpověď hledá s použitím teoretického aparátu Talcotta Parsonse, konkrétně jeho pojmu "societální komunity". Koncept je v knize vysvětlen a zasazen do kontextu obecných teorií sociálního řádu a sociálního jednání. K dalšímu hlubšímu rozpracování tohoto konceptu autor využívá teoretického instrumentária autorů, jako jsou Jeffrey Alexander, Richard Münch, ale také David Lockwood, Stein Rokkan, John Rawls a další. Výsledkem je pokus o obohacení pojmu societální komunity o aspekty právního řádu, popis role konfliktů a integrační funkce politické kultury v liberálně demokratické společnosti.
Na stiahnutie
7,00 €
dostupné aj ako:
Lacná kniha Náboženství a společnost v jižní a jihovýchodní Asii (-90%)
Čtyři samostatné studie tvoří organický celek. Zachycují stereotypy chování a konstanty i změny stupnice hodnot soudobých vyznavačů hinduismu, islámu v Indii, křesťanství v Indii a buddhismu v jihovýchodní Asii. Autory studií jsou: Jan Bečka, Jaroslav Holman, Dagmar Marková a Stanislava Vavroušková.
Vypredané
1,35 €
13,47 €
dostupné aj ako:
Stolní společnost
Příběhy, kterým se chce naslouchat, neboť stojí za vyprávění. Někdy jsou naplněné čistou pravdou, jindy frivolní fantazií, anebo jen prostoupené tajemstvím duše vypravěče.
Mnohdy jsou košaté a jsou vyprávěné i několik dní. Jiné jsou subtilní, často jen jednověté miniatury.
Jestliže si při čtení budete říkat: něco takového jsem sám zažil stokrát a: tak jsem si to myslel už dávno Autorovy postřehy vystihují bohatost, pestrost i krutost lidského života. O každé větě lze dlouho přemýšlet.
Opuštěná společnost
Žijeme v době, kdy jeden lživý příspěvek na Twitteru či Facebooku má větší dosah než systematická práce investigativních novinářů. Posilují populisté, kteří sbírají body kritikou establishmentu, i když sami mají z vlastního elitního postavení dlouhodobý prospěch. Výdobytky demokracie jako svoboda slova či nezávislost médií jsou necelých třicet let po listopadu 1989 zpochybňovány. Šéfredaktor týdeníku Respekt popisuje dobrodružnou českou cestu od vzniku republiky po současnost a zasazuje dnešní politické a společenské události do historického a evropského kontextu. Je to svým způsobem rozmluva s minulostí o naší budoucnosti, v níž myšlenkový rámec dávají autorovi úvahy K. H. Borovského, H. G. Schauera, T. G. Masaryka, Ferdinanda Peroutky, Václava Černého, Jana Patočky, Erazima Koháka či Václava Havla. S odkazem na velké kritické duchy demokratické tradice Tabery jasně ukazuje, že rizikům přítomnosti se nejlépe čelí nikoliv panikou, ale chladnou hlavou a rozhodností.
dostupné aj ako: