Hľadanie: Snehobiela košeľa
zobraziť:
Příliv
Jak postihnout nástup společenské změny? Příchod rozvratu, totality? Hlavní hrdinka příběhu Marie pracuje v Korporaci. Před rokem jí zemřel otec, vlivný politik a ředitel Korporace. Aniž by to tušila, má nepřítele. Vyšetřovatel, jehož moc ze dne na den roste, se chce jejímu otci pomstít za dřívější křivdu a objektem jeho pomsty má být právě Marie. Organizace života založená na společenské smlouvě je v rozpadu. Vyvolávání lability, aby mohla zavládnout vláda tvrdé ruky, je pozvolné. Společnost, která ztrácí pravidla a řád, se radikalizuje a série blackoutů vyvolává chaos. Z něho těží vyšetřovatel… Skutečný příliv trvá něco přes šest hodin a nezkušený pozorovatel stěží rozezná moment jeho nástupu. Teprve až voda počíná olizovat okraje dek a boří hrady z písku, budí dětský křik dospělé z letargie slunečného odpočinku. Místy až poetický, snový příběh můžeme porovnávat se známými díly světové literatury a filmu, od Bradburyho po Tarkovského. V českém prostředí je takový pokus ojedinělý, přitom nesklouzává do konfrontace s naší současností. Příběh je lokálně neidentifikovatelný, mohl by se odehrát kdekoliv v euro-americkém prostoru. Nejde v něm o hledání a popis vnějších znaků, ale o vnitřní postoje k situaci, kdy se něco děje, kdy se něco stalo.
Jiří Pelikán – nepohodlný exulant
Příběh Jiřího Pelikána se řadí ke klíčovým svědectvím o československých dějinách druhé poloviny 20. století. Jeden z nejvýznamnějších představitelů československého exilu po roce 1968 vypráví italskému novináři o složitém politickém zákulisí a podrobnostech, jejichž význam se ukazuje teprve v souvislostech, o přátelích i odpůrcích, s nimiž se setkával od čtyřicátých let a hlavně pak během dvacetiletého působení v Itálii i v dalších evropských zemích.
Jiří Pelikán založil a vydával časopis Listy a v roce 1979 se stal prvním Čechem zvoleným do Evropského parlamentu. V roce 1984 poslanecký mandát obhájil – znovu si získal italské voliče, kteří mu dali své preferenční hlasy.
Do prvního českého vydání této bilanční a vzpomínkové knihy (z roku 1998) je mezi dokumenty v přílohách zařazena také reportáž Pavla Kohouta o průběhu volební kampaně v roce 1984, barvité vylíčení politického prostředí tehdejší Itálie.
Most přes řeku zapomnění
Nejsme jako oni, nebo jsme jako oni? Je opravdu jednooký mezi slepými králem? Autobiografický román, román doznání a vyznání, účet, rekognoskace života, vysvětlivky pod čarou. Nemá smysl si hrát na slepou bábu, osudy Ivana Hartla se až příliš podobají životním peripetiím básníka a prozaika Jaroslava Čejky, plným opakujících se kontrastů. Kdyby si na svou standartu měl vybrat heslo, pak je to jednoznačně Protichůdnost. Začal jako dělník, protože nebyl přijat z politických důvodů ke studiu na vysoké škole, posledních pár měsíců před listopadem 1989 pracoval jako zástupce vedoucího oddělení Ústředního výboru KSČ, mezitím byl projektantem, kulisákem, dramaturgem, novinářem. Poté působil v reklamě, než se stal invalidním důchodcem. Už přišel čas, abychom si přečetli i historky z druhé strany, od těch „poražených“. Ale kdo je ten „vítěz“? Nebojte se nostalgie, lkaní, a nářků, to Čejka neumí. Most přes řeku zapomnění je i mostem přes české rozbouřené vody. Smích a škleb jedno jsou. Společná paměť se skládá z paměti každého z nás…
Deník z kibucu
Kibucy byly od počátku 20. století jednou z forem osidlování mandátní Palestiny, které mělo podpořit návrat Židů z diaspory do „Země zaslíbené“.
Od vzniku toho prvního v Deganiji v roce 1909 prošly bouřlivým vývojem a hrály důležitou roli ve válce o nezávislost Izraele. Původně komunistická družstva ale postupně krachovala a vylidňovala se, než kibucy chytily druhý dech a řada z nich se vyvinula v podniky nadprůměrně schopné obstát v tržním prostředí. Autor se na začátku roku 2015 vydal do jednoho z historicky nejvýznamnějších kibuců v Horní Galileji. Ejn Gev u malebného Galilejského (Kineretského) jezera se mu stal výchozím bodem pro cesty za Židy, kteří odešli nebo uprchli z Československa, aby začali od začátku, někdy našel jejich potomky. Pátral po tom, jaký život vedli v nové zemi. Potkával zemité kibucníky i ukřičenou komunitu mladých dobrovolníků z celého světa.
Trvalé bydliště v hodinovém hotelu
Všechny příběhy, a jsou to vždycky příběhy o lásce, i když to někdy na první pohled (čtení) nevypadá, jsou spleteny z pramenů štěstí i neštěstí. Vypravěč těchto povídek se podobá rybáři, který vytahuje z vody síť a má v ní jen samé mřenky, protože žádné pořádné ryby už vlastně nelze vylovit. Nebo ano? Za trochu lásky šel by světa kraj. Samozřejmě, že jenom provokuje. Pavel Drozd je mimořádně vybavený pozorovatel, který do české povídkové tvorby vrací, co z ní pomalu vyprchalo: nápad, psychologický popis, smysl pro detail, poučenost, málo frekventovaná témata, sarkasmus, vtip.
Prosranej život
Chronickou nemocí IBS (irritable bowel syndrom) trpí v menší či větší míře až 15 % populace. Žít se syndromem dráždivého tračníku je velký handicap, a když se jejímu nositeli v životě téměř nic nedaří, tak co je to za žití? Jak jinak pojmenovat vyp
rávění o nešťastníkovi, který nejen že prohrál svou profesní kariéru, manželství a rodinu, ale ještě k tomu žije od záchodu k záchodu? Josefův groteskně tristní příběh se pokouší pochopit celkem pět osob: vypravěč, exmanželka, dcera, on sám a nakonec mladý kněz. Každý přidává svůj díl pravdy, každý odebírá část pravdy minulé. Román o smolaři Josefovi se odehrává od začátku sedmdesátých let až do přítomnosti. Útlocitné čtenáře tato kniha možná pohorší, podobně postižené snad posílí a ty ostatní doufejme aspoň pobaví.
Osmý den týdne
Výbor fejetonů, které vznikaly jako sobotní zamyšlení pro Český rozhlas Plus v letech 2013–2015, ale pro knižní vydání se proměnily v komponovaný celek, který nás provádí nejen jedním kalendářním rokem, ale i více než sedmdesáti lety autorova života. Začínají s koncem války a pokračují znárodněním, Prvními máji, školními lety, ilegálním skautingem, studiem na vysoké škole, exilem, 17. listopadem až do současnosti. V některých textech vzpomíná Karel Hvížďala na osobnosti, s nimiž se sešel a pracoval: na Karla Kryla, Bohumila Hrabala, Pavla Tigrida, Milana Kunderu či Václava Havla. Knížka má i hlavní postavu, babičku, jejíž rodina přišla do Prahy z Vídně a která s neskrývaným odstupem glosuje události (znárodnění je třeba oslavit, teď už nebudeme mít starosti My, ale Oni) a vzpomíná na své mládí na pražské Malé Straně a na Jana Nerudu. Není to však dokument, ani životopis, ale olam haba, vyprávění z osmého dne týdne, který není z tohoto světa. Knihu provázejí kresby Miroslava Bartáka.
Korespondence
Možná že české literatuře v poslední třetině dvacátého století a na začátku století jedenadvacátého opravdu chybějí velké romány, ale na příběhy v jiných podobách – například na paměti nebo korespondence – je dostatečně bohatá. Souborná korespondence mezi Františkem Janouchem a Jiřím Pelikánem z let 1974–1993 je záznamem mnoha nevšedních příběhů. V osmdesáti čtyřech dopisech dokládá významnou etapu naší moderní historie: aktivity československého exilu. Tehdy byly centrem dění nikoli politická uskupení, ale exilová nakladatelství a časopisy (Svědectví, Listy) s okruhem přispěvatelů. Jiří Pelikán, vydavatel Listů v Římě a první Čechoslovák zvolený – dokonce dvakrát – poslancem Evropského parlamentu, a František Janouch, jaderný fyzik a zakladatel Nadace Charty 77 ve Švédsku, věnovali vydávání Listů, shánění financí pro jednotlivé exilové i domácí projekty či osoby, získávání informací a kontaktů, lobbování (například Nobelova cena pro Jaroslava Seiferta) mnoho času a energie. V jejich dopisech se propojují drobné lidské příběhy někdy detektivní, někdy humorné s velkými událostmi té doby. Z jejich korespondence se čtenář dozví mnoho nejen o jednotlivých epizodách, například také o vztazích české emigrace s Čínou, ale zejména o smyslu československého zápasu o svobodu a lidskou důstojnost.
To si vypiješ!
Pupi, Pupín, Pupulín, Pupánek & Company je bratrem Dona Quijota i Bustera Keatona-Friga. S někdy až naivní představou o fungování světa se románový hrdina vrhá i do marných a zcela zbytečných bojů. Testuje tak systém, ale především sám sebe a je jedno, zda při tom prochází temnotami „socialismu“ nebo „kapitalismu“. Porazí démona alkoholu, s démonem lásky uhraje remízu a porážku utrpí s démonem literatury. To je na jeden život dobrý výsledek. Příběh plný smíchu skrze slzy a naopak – groteskně-ironický pohled na Pupíčkovy patálie se někdy rozostří slzami. To když v historkách nezdolného průšviháře, jemuž každý den přináší nové nástrahy a katastrofy, zahlédneme své vlastní obrazy a vzpomínky.
Evropský systém
Esej o krizi kultury v evropském hlavním městě, o vztahu národních států a centrálních orgánů Unie a fungování demokratických principů. Autor měl původně v úmyslu napsat román o Evropě, prózu v duchu dekadentních pocitů typu „Evropa ve světle zapadajícího slunce“, jehož protagonistou se měl stát úředník Komise. Pobýval řadu měsíců v Bruselu a studoval prostředí, navštěvoval instituce a jejich pracovníky. Během této „praxe“ byl nucen v mnohém přehodnotit běžně panující i své vlastní názory na „bruselskou byrokracii“, na nejrůznější klišé a předsudky o nedemokratickém a byrokratickém labyrintu v institucích EU. A zajímal se, jak tyto úřady – Rada, Komise a Parlament – skutečně pracují. Nehájí bruselský „superstát“: je kritikem z pozic zastánce regionální samosprávy. Region definovaný krajem, historií, dialektem a zděděnými zvyky je podle Menasseho skutečným domovem občana. Obyvatel určitého regionu může cítit větší blízkost k sousedovi hned za (státními) hranicemi než k příslušníku téhož státu (národa) stovky kilometrů daleko. Kniha je pronikavým kritickým pohledem na Evropskou unii a úvahou o její budoucnosti.
Sabaloka a Šestý nilský katarakt
Svědectví o setkávání čtyř Čechů s krajinou, minulostí a současností Súdánu, exotické a v Česku málo známé africké země. Sabaloka je malé vulkanické pohoří asi 80 km severně od Chartúmu. Pohořím protéká řeka Nil, která zde vytváří hluboce zařízlé údolí a loučí se se Sabalokou peřejemi - nejmenším a zároveň nejkrásnějším ze šesti nilských kataraktů. V roce 2009 se tato oblast stala předmětem geoarcheologického výzkumu Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze a Geologického ústavu AV ČR. Účastníci druhé vědecké expedice do pohoří Sabaloka a dalších oblastí severního Súdánu si vedli deník. Jejich záznamy z počátku roku 2011 jsou doplněny texty a fotografiemi osvětlujícími významná období súdánských dějin a výsledky dosavadního působení českého týmu v Súdánu.
Kuchařka pro naši babičku
Vaření pro babičky, které mají klasickou kuchyni v malíčku, ale nevědí si rady s moderními jídly, surovinami i postupy.
Většinou nemají přístup k internetu a/nebo nemají dovednosti vyhledávat si recepty a informace o surovinách. Jak se s nimi poprat a co jednoduchého uvařit, když do experimentování se babičky příliš nehrnou?
Proč je i pro babičky dobré zkusit nové trendy a trochu obměnit klasický jídelníček? Pro některé je inspirující držet krok s dobou, další se rády pochlubí vnoučatům, že také zvládnou ty jejich moderní vymoženosti.
V knize čeká na babičku celkem devět kapitol. Recepty v knize jsou označeny symboly - bez cukru, bez mléka, bez mouky, vegetariánské (neobsahuje maso), veganské (neobsahuje žádný živočišný produkt). Pokud recept označen není, obsahuje všechny zmíněné složky.
V receptech babička najde také tipy na různé obměny jídla, většinou se jedná o zdravější verze pokrmu.
U každého receptu v knize je též fotografie výsledného pokrmu. S vařením pomáhali profíci, babička se nebojí zapojit děti a vnoučata. Fotky jsou ovšem pouze vodítkem, nikoliv dogmatem.
Nejdůležitější ingrediencí u každého receptu je radost a odhodlání!
Drak spí
V zapadlé jihočeské vesničce se před čtrnácti lety odehrálo něco, o čem Eliščina matka už nikdy nechtěla mluvit. Dospělá Eliška se teď vrací, aby dávné události pochopila. Po jejím příjezdu však zmizí mladá žena a další je zavražděna. Spojitost zločinu se starým nevyřešeným případem nakonec přivede na scénu Josefa Bergmana. A kriminalista během pátrání po vrahovi zjišťuje, že místní před ním tají temnou minulost i vlastní skříně plné kostlivců.
dostupné aj ako:
Krásná kuchařka
Tahle kniha je kuchařkou se vším všudy. Výsledkem vaření autorek, mladých designérek Žanety a Lucie, ale není jídlo.
Jsou to recepty na tělo, které uspokojí touhu jak po luxusním séru, anti-age proceduře, tak po udržitelné péči o domácnost nebo zábavně stráveném odpoledni s kamarády či dětmi. V knize se řeší nejen naše vlastní individualita každý máme jiné potřeby, tělo i chutě, ale také produkce, spotřeba a udržitelnost, protože to všechno neodmyslitelně patří k lifestylu dnešní doby!
Krásná kuchařka je pro ženy a muže, kterým není lhostejná cesta, výroba i obsah produktů, s nimiž jsme každodenně v kontaktu.
Nad recepty se potkaly kamarádky Žaneta Mašková a Lucie Pospíšilová, které se s výrobou vlastní kosmetiky vypořádaly s lehkostí, humorem a díky doprovodným fotografiím Michala Ureše i ve fashion kabátku. V sedmi kapitolách najdete recepty na téměř veškerý drogistický sortiment.
Kuchařka stylu moderního muže
Chcete být opravdovým gentlemanem ve společnosti? Nepřehlédnutelným idolem všech dívek a žen? Dravcem na kariérním poli? Zkrátka mužem, který má sebevědomí, styl a šmrnc?
Kniha Kuchařka stylu moderního muže autora Lukáše Otyse, přezdívaného Lukáš-cukrář, podává pomocnou pravačku všem chlapům, kteří se chtějí poprat s jakoukoliv životní situací. Lukáš vás provede světem etikety, oblékání, randění, stravování, cvičení i správných technik relaxování či sebevzdělávání. Lukáše život mnohokrát napálil, on říká nakopal do zadku, a tak sesbíral všechny poznatky a postřehy, a ty sepsal do několika nadupaných kapitol plných skvělých rad, tipů i fotografií. V každé kapitole najdete zajímavé hosty, kteří jsou specialisté na slovo vzatí. S Kuchařkou stylu nešlápnete vedle ať už se chystáte „jen“ do kina či restaurace nebo na audienci k ... (doplňte si sami)
Kniha je skvělý dárek pro všechny muže!
Čistá biela rasa
Je synonymom čistoty. Ušľachtilosti. A zároveň nemým svedkom všetkých vojen dvadsiateho storočia. Poznáte koňa, ktorého postoj na zadných je symbolom víťazstva a veľkosti?
Holandský spisovateľ Frank Westerman cestuje po celej Európe a rozpráva nám fascinujúci príbeh lipicanských koní, na pozadí ktorého sa zrkadlia vojny, etnické konflikty, história konskej drezúry, ale aj otázky rasy, genetiky a príbehy najväčších objavov v týchto odboroch.
Začalo sa to v 16. storočí, kedy sa v habsburských stajniach rozhodli vyšľachtiť koňa, ktorý bude hoden nosiť na svojom chrbte monarchov. Tak vznikli snehobiele lipicany, najkrajšia a najčistejšia rasa. Neobyčajné zviera. Nadzviera.
V roku 1867 cisár František Jozef vstupuje na chrbte lipicana na budínske návršie, aby prebral uhorskú korunu. Lipican kráčal i v slávnostnom sprievode prezidenta Reagana a hrdo stál v stajniach rumunského diktátora Nicolae Ceauşesca. Niet divu, že lipicanov si zamilovali aj nacisti. Biely kôň sa stal symbolom moci a prestíže.
Frank Westerman sa necháva viesť históriou lipicanského plemena a rozpletá pri tom nečakané súvislosti európskych dejín. Keď si prečítate knihu Čistá biela rasa, na biele žrebce v Topoľčiankach sa budete pozerať celkom inak.
dostupné aj ako:
Křesťanství, vztahy a sex
Kniha přináší přehled praktických a realizovatelných morálních zásad sexuální a vztahové výchovy. Stabilita vztahů totiž netrápí jen dospívající děti z křesťanských rodin, ale i děti nevěřících rodičů. Globální náhled chybí v psychologickém poradenství, hodí se i učitelům a kněžím ve zpovědní praxi. Dozvíte se, jaké psychologické zákony řídí partnerské vztahy, na jakých evolučních principech stojí a jaké faktory předurčují jejich stabilitu, jaké životní iluze je provázejí a jak tyto iluze vedou lidi k typickým, leč tragickým chybám – rozchodům a válkám o děti. Jeroným Klimeš na základě svých dlouholetých zkušeností s rodinným poradenstvím a manželskou terapií definuje hlavní principy vztahové a sexuální morálky a s nimi i základní praktické návody, jak stabilizovat partnerský život.
Uši si svoj kroj ženský
V populárnej edícii Škola tradičnej výroby a remesiel vydavateľstvo ÚĽUV vydalo dlho očakávanú publikáciu od autorky Simony Kožuchovej: Uši si svoj kroj, Návod a strihová príloha na ušitie ženského tradičného odevu z Liptovských Sliačov. Vydavateľstvo reaguje na požiadavky verejnosti a účastníkov kurzov Regionálnych centier remesiel vytvoriť návod a strihovú prílohu za účelom ušitia ženského tradičného odevu. Publikácia sprístupňujú základné krajčírske úkony potrebné na domáce zhotovenie jednotlivých súčiastok tradičného odevu. Sú to: dlhá košeľa, vrchná sukňa, zástera a živôtik. Zhotovovanie jednotlivých odevných súčiastok je predstavené opisom postupu po konkrétnych krokoch spolu s bohatou obrázkovou a strihovou prílohou.
Päť jazykov lásky
Niekto túži po pozornosti, iný po pochvale; pre niekoho sú veľmi dôležité darčeky, pre ďalšieho vymenená žiarovka či ožehlená košeľa a zas iný potrebuje fyzický dotyk. Kniha vám objasní každý z týchto jazykov, pomôže vám objaviť jazyk lásky vás a vášho partnera a dozviete sa aj, ako prakticky týmto jazykom hovoriť. Cieľom tejto knihy nie je vyjasniť zmätok ohľadne slov láska či milovať, ale zamerať sa na prejavy lásky, ktorá je nevyhnutná pre naše emocionálne zdravie.
Gary Chapman hovorí, že jednou z príčin neporozumenia v manželstve je to, že každý z nás hovorí iným jazykom lásky. Počas svojej viac ako 30-ročnej poradenskej praxe identifikoval päť jazykov lásky:
Slová uistenia,
Pozornosť,
Prijímanie darov,
Skutky služby,
Fyzický dotyk.
Keď identifikujeme a naučíme sa hovoriť jazykom lásky nášho partnera, objavili sme kľúč k dlhotrvajúcemu, milujúcemu manželskému vzťahu. Láska sa po svadbe nemusí vypariť, no aby sme ju udržiavali živú, potrebujeme zapracovať na tom, aby sme sa naučili hovoriť jazykom lásky nášho partnera. Nemôžeme si vystačiť s naším vlastným jazykom, ak mu nerozumie. Ak chceme, aby rozumel prejavom našej lásky a cítil ju, musíme ju prejavovať v jeho jazyku.
Na stiahnutie
6,90 €
dostupné aj ako: