Hľadanie: Konec%20v%C3%BDmluv%C3%A1m!%20CZ
zobraziť:
Konec mýtu o věčném přátelství
Mýtus o „věčném přátelství“ Bulharska a Ruska je dodnes jedním z obecně přijímaných mýtů, v Bulharsku i v jiných zemích. Cílem práce Karla Durmana (1932–2023), českého historika, který byl od r. 1980 ve švédské emigraci, je „odhalit základní lež tohoto mýtu“ a ukázat jeho povýtce ideologickou podstatu. Poctivou archivní prací a s využitím široké palety dostupných zdrojů ukazuje, že mýtus o „věčném přátelství“ vychází z dogmatu o poslání Ruska-osvoboditele (prezentovaném jako poslání „svaté“ či „historické“), které je základem ruské nacionalistické a imperialistické ideologie.
Konec vlka samotáře
Audiokniha Konec vlka samotáře, kterou napsal Miroslav Žamboch. Dobrodružný příběh „Konec vlka samotáře“ je součástí fantasy cyklu KONIÁŠ od jednoho z nejlepších spisovatelů české fantastiky, Miroslava Žambocha.
Na stiahnutie
4,36 €
Ještě není konec
Literární předloha televizní krimi série Vodník v interpretaci renomovaného herce Norberta Lichého Jeden z nejúspěšnějších současných českých autorů detektivek Michal Sýkora je veřejnosti znám díky zdařilým televizním adaptacím jeho knih z cyklu Detektivové od Nejsvětější Trojice se svéráznou komisařkou Výrovou v hlavní roli.
Na stiahnutie
10,22 €
Konec starých časů
V druhém díle trilogie Carmen Kornové sledujeme další osudy přítelkyň Henny, Käthe, Idy a Liny, narozených kolem roku 1900 v Hamburku. Nyní se nacházejí na prahu padesátky. Mají za sebou složité životní zvraty, do nichž se promítal nástup fašismu a dvě světové války.
Po měnové reformě v roce 1948 se Německo konečně probouzí k životu a přichází hospodářský zázrak. Henny pokračuje v práci porodní asistentky a pomáhá na svět poválečné generaci, jíž snad bude dopřáno začít život v nových časech. Ida, od dětství obklopená přepychem, se konečně provdala za svou velkou lásku, Číňana Tiana – po narození dcery Florentiny se zdá být štěstí dokonalé. V manželství to však začíná skřípat. Přívrženkyně reformní pedagogiky Lina už nepracuje jako učitelka, společně s družkou Louise vede knihkupectví pojmenované v upomínku na židovského lékaře Kurta Landmanna. Přítelkyně stále netuší, co se stalo s Käthe, kterou v roce 1945 zatklo gestapo. A pokud žije, proč se jim neozve?
Autorce se prostřednictvím jejích hrdinek podařilo přesvědčivě zachytit bouřlivá poválečná desetiletí, kdy tzv. Bonnskou republiku udržuje v napětí stavba Berlínské zdi, procesy s nacistickými zločinci, Karibská krize a studentské nepokoje. Po celou dobu vzdává poctu Hamburku, kde se odehrává většina děje. Díky ní poznáváme podobu města, jež dnes už neexistuje. Její výpověď o ženském přátelství a vývoji emancipace hrdinek uchvátila miliony čtenářů a vysloužila jí přezdívku „německá Ferrante“.
Na stiahnutie
10,89 €
dostupné aj ako:
Konec starých časů
Ve druhé části své Ságy jednoho století vypráví Carmen Kornová o německém poválečném období, o pastelových barvách let padesátých a optimismu let šedesátých. Ekonomický zázrak, rokenrol a koktejlové večírky jsou znakem nové doby. Čtyři přítelkyně Henny, Käthe, Ida a Lina, které vyrostly v hamburské čtvrti Uhlenhorst a po celá desetiletí spolu sdílely štěstí a neštěstí, malé radosti i nejtemnější okamžiky, prožily dvě světové války a jejich město je zničeno. Ale vše se postupně dává do pohybu a růstu. Dcera Henny Marike se stává lékařkou a syn Klaus si najde práci v rozhlase. Lina zakládá knihkupectví a také Ida konečně najde své povolání. Jen to, kam válka zavála Käthe, přítelkyně zpočátku ještě nevědí I druhý díl Ságy jednoho století se po svém vydání roku 2017 stal podle žebříčku časopisu Spiegel po řadu týdnů bestsellerem č. 1. Její autorka Carmen Kornová bývá označována jako německá Ferrante.
dostupné aj ako:
Napiš si svůj šťastný konec
Knihovnice Valentýna neprožívá šťastné období. Poté, co se jí rozpadne manželství, přijde další špatná zpráva. Její matka Eloise, která kdysi náhle zmizela z jejího života, zemřela a Val musí odletět do Londýna převzít pozůstalost, jejíž součástí je i knihkupectví. V Londýně, v útulné čtvrti Primrose Hill, se brzy začne cítit jako doma. Zamiluje si matčin byt i zapadlý obchůdek plný pokladů. A když najde dopis založený v jejím oblíbeném románu, začne pátrání, díky němuž odhaluje příběh své matky i tajemství jejího zmizení. Na konci Val čeká nejedno překvapení.
Na stiahnutie
13,68 €
Konec Evropy
Znepokojivá analýza nejnovějšího vývoje v politické mapě Evropy. James Kirchick nemilosrdně přesně popisuje, jak se Evropa odvrací od liberálních hodnot a čím dál větší vliv a ohlas získávají populistické, xenofobní, nacionalistické, neliberální hlasy - podobný trend je ostatně patrný i v USA, vynesl do Bílého domu Donalda Trumpa. Autor se věnuje brexitu, antisemitismu ve Francii a Maďarsku, rozpínavosti Ruska a dalším problémům. Nepřehlédl, že se podobným tendencím nevyhnula ani Česká republika...
Konec prokrastinace
Znáte ten pocit, když se vám nechce začít dělat na nějakém úkolu? Stává se vám, že odkládáte i věci, které opravdu dělat chcete? Snažíte si sami sobě poručit, ale neposlechnete se?V knize se dozvíte:1. Co dnes věda ví o tom, proč věci odkládáme, jsme nerozhodní a neefektivní2. Jak sebe motivovat tak, aby nás práce bavila, naplňovala, a přesto nás méně unavovala3. Jak se zbavit závislosti na nebezpečné vnější motivaci4. Jak se nestát cílovými feťáky, lidmi, kteří jsou závislí na dosahování stále větších cílů5. Jak lépe motivovat a inspirovat blízké, klienty nebo kolegy6. Jak se zbavit špatných návyků s minimálním rizikem jejich návratu7. Jak si na libovolně dlouhou dobu osvojit nové návyky a co dělat když návyk přerušíme8. Jak pracovat s všudypřítomnou rozhodovací paralýzou a vlastní neobjektivitou9. Jak si zorganizovat každý den a celý život tak, abychom dělali na prvním místě to, co má pro nás opravdový smysl
Petr Ludwig se zabývá bouráním polopravd a mýtů v oblasti osobního rozvoje. Za tímto účelem založil vzdělávací institut GrowJOB, který převádí aktuální vědecké poznatky z oblastí motivace, rozhodování a efektivity do každodenní praxe lidí a firem. Má za sebou přes 5000 proškolených a 150 individuálně koučovaných lidí.
Za své životní motto si zvolil citát Alberta Einsteina: „Člověk, který jde s davem, se obvykle nedostane dál než samotný dav. Ovšem člověk, který dokáže dav opustit, se může dostat na místa, na kterých ještě nikdo nikdy nebyl.”
Na stiahnutie
12,95 €
dostupné aj ako:
Dobrý konec všechno spraví
Shakespearova hra Dobrý konec všechno spraví patří ke komediím, které jsou pokládány za „hořké“ či „temné“. Zápletka je dramatickou obdobou pradávných příběhů o opuštěné manželce, která vlastní vynalézavostí, odvahou a vtipem získá zpět svého manžela. Shakespeare však jako vždycky svou předlohu podstatně proměnil...
Štěchovický poklad – konec legend
Proč se za desítky let nepodařilo najít slavný štěchovický poklad? Protože romantický příběh o bednách plných zlata je falešná stopa a největší lež Třetí říše. Existují důkazy, že tajemný vlak plný zlata do Štěchovic doputovat nemohl. Odhrňme spolu nános legend, vymyšlených nacisty i samotnými hledači. Objevme neznámou kapitolu dějin, ve které chtěli nacisté vyrobit nejstrašnější zbraň, jakou kdy lidstvo vymyslelo. Odhalme skutečný příběh štěchovického pokladu.
Na stiahnutie
12,21 €
Cesta na konec noci
Román z roku 1932 je prvotinou francouzského spisovatele Louise Ferdinanda Célina. Okamžitě byl překládán ve světě. Český překlad Jaroslava Zaorálka (spolu s ním Richarda Weinera a Jindřicha Hořejšího) z roku 1933 byl vůbec první vydaný převod románu do cizího jazyka a stal se inspirací a literární senzací české literatury.
Když Jaroslav Zaorálek v roce 1933 Célinův román překládal, byl jím uhranut jako knihou neznámého spisovatele, která ho nadchla, a takto k překladu přistupoval: inspirován předlohou ji rozvíjel a umocňoval její bezprostřední expresivnost. A s tím vším, díky té inspiraci a své obraznosti, vytvořil (včetně názvu Cesta do hlubin noci) jedinečnou českou knihu, která je a zůstane historickou kometou naší literární paměti. Nový český překlad vznikal s odstupem 86 let od prvního vydání knihy a se znalostí toho, jak se Célinovo dílo dále vyvíjelo a co je pro ně příznačné. S tímto vědomím souvislostí převádí Anna Kareninová do češtiny tuto nejlidštější ze Célinových knih jako první úchvatný román, který v sobě už ale ty další zahrnuje. V tomto smyslu najdeme v novém překladu Cesty postupy pro příští Célinovo dílo typické a jedinečné. Jedním z nich je kázeň. A ta dovedla překladatelku i k jinému českému názvu: Cesta na konec noci. Ten odpovídá francouzskému originálu tak, jak na něm Louis Ferdinand Céline v korespondenci trval: po takové cestě doslova „na konec noci“ sám v knize jde.
Výpravy na druhý konec světa: Další dobrodružství mladého přírodovědce
„Skvělá kniha pro každého, kdo chce zprostředkovaně putovat po světě jako dávní cestovatelé a snažit se pochopit, jak dlouhou cestu jsme urazili v přístupu k ochraně přírody.“
New York Times
Uznávaný přírodovědec a tvář populárních dokumentů BBC vypráví o svých prvních cestách do neznáma za neprostupnou panenskou divočinou
Po úspěšných výpravách do Afriky a Jižní Ameriky zamířili David Attenborough se svým dvorním kameramanem Charlesem Lagusem na konci 50. let minulého století doslova na druhý konec světa. Na Madagaskaru, Nové Guineji, tichomořských ostrovech i v australském Severním teritoriu natáčeli divoká zvířata i původní obyvatele, jejichž zvyky byly (a dodnes jsou) pro naprostou většinu lidí na Západě zcela neznámé.
Na ostrově Pentecost sledovali domorodé rituály, jež daly vzniknout bungee jumpingu, na Tonze se jako první Evropané stali svědky královského obřadu pití kavy a v australském Severním teritoriu objevovali prastaré skalní malby. Při svých výpravách Attenborough s Lagusem obdivovali mnoho nádherných tvorů od rajek přes chameleony po sifaky v jejich přirozeném prostředí.
Ve Výpravách na druhý konec světa vypráví David Attenborough svým nezaměnitelně okouzlujícím, vtipným a vřelým způsobem o mimořádných dobrodružstvích, jež zažil s těmi nejpozoruhodnějšími lidmi a zvířaty na světě.
Sir David Attenborough má za sebou bezmála sedmdesátiletou kariéru televizního publicisty a popularizátora přírody. K jeho přelomovým snímkům natočeným pod záštitou BBC patří Život na Zemi (1979), Zázraky života (1990), Modrá planeta (2001), či Zázračná planeta (2006). Patří k předním světovým osobnostem, které upozorňují na úpadek druhové pestrosti na Zemi a usilují o ochranu druhů. Celosvětově se prodalo přes milion výtisků jeho knih.
Doplněno o bohatou fotografickou přílohu.
Na stiahnutie
14,09 €
dostupné aj ako:
Konec postkomunismu
Dvě desetiletí po epochálním obratu z podzimu 1989 formuluje chorvatský kulturní kritik a filosof Boris Buden radikální, nelítostnou historickou diagnózu: po pádu komunistických režimů, jimiž neskončila pouze totalitní diktatura a plánované hospodářství, ale jimiž se uzavřela také éra industriální moderny, se odporoučela i samotná budoucnost. Postkomunismu, pojímanému jako přechodná historická situace, jako jakési historické předsálí "vyspělé" demokracie, v němž se obyvatelé někdejšího východního bloku ocitli po pádu železné opony a v němž měli jako "nezralé děti" postupně dozrávat k demokratické dospělosti, aby "dohonili" Západ, perspektiva budoucnosti zcela chybí. Jako by nejen veškeré sociální utopie, ale i samotná budoucnost byla jen iluzí, které jsme se zbavili společně s prázdnými přisliby komunistů. A tak se neomylným příznakem doby, která se prohlašuje za postutopickou, zdá být život v retrospektivě.
Dvě dekády po kolapsu minulého režimu nahradil naši víru v budoucnost stesk po minulosti, místo historické paměti zaujala kulturní identita a kulturní paměť. Společnost přestala existovat. Od společnosti bez naděje jsme dospěli k naději bez společnosti. Jestliže se otázka budoucnosti jeví jako předem daná, předem zodpovězená, takřka předurčená samotnou přírodou, podobně i otázka minulosti nedává již žádný smysl.
Spolu s komunismem, jenž se nyní jeví jen jako jakási kulturní aberace, přechodné odchýlení od normálního historického vývoje, během něhož jsme zabloudili, byla z naší historické zkušenosti vymazána také pravda jeho historických příčin a s tím také společenská pravda národních dějin, celé drama společenských rozporů a z nich vyplývajících mocenských zápasů.
Fakt, že svou komunistickou minulostí svévolně manipulujeme, že ji zkoumáme jen z perspektivy forenzního zájmu, jakožto mrtvolu, která je v průběhu trestního řízení zdrojem užitečných indicií, že ji můžeme nahlížet už jen jako nějakou jinou, nám odcizenou kulturu, čímž ji zbavujeme jejího politického rozměru, a že si už tedy nejsme schopni na komunismus "vzpomenout" jako na to, čím - navzdory teroru, který jej provázel - ve své podstatě byl, totiž projektem univerzální emancipace, má dalekosáhlé dopady na naši přítomnost. Tato historická amnézie, která jde ruku v ruce s depolitizací a kulturalizací prožité minulosti, má za následek nejen to, že nejsme schopni propůjčit komunistické minulosti nějaký společenský smysl, vnímat ji jako ideologický a politický produkt určitých sociálních konfliktů (a komunismus chápat jako - řečeno slovy V. Bělohradského - jistý civilizační statek s nárokem na univerzální platnost), ale i to, že žádný smysl nám už nemůže dávat ani společenská pravda naší aktuální reality.
Postkomunismus tak není pouhou přechodnou fází dějin, ale trvalým stavem našeho světa, který uvalil klatbu na budoucnost, ztratil klíč k minulosti a pozbyl schopnost vnímat agónii své stále bezútěšnější přítomnosti.
Naděje vkládané do představy, že bývalé socialistické země po pádu komunismu projdou jakýmsi transformačním procesem, v jehož průběhu se postupně osvobodí od dědictví totalitarismu a navážou na historický mainstream, jímž byl - na Západě již uskutečněný - ideál demokracie, svobody a samozřejmě, v první řadě, tržního hospodářství, se ukázaly jako přelud. Spolu s drsným vystřízlivěním z této iluze přichází i konec postkomunismu, jenž přetrvává již jen jako zklamaná naděje.
Ve výtvorech současného umění a v muzeálních expozicích nové éry vládne duch retroutopie, duch nostalgické reflexe nad nenaplněnými přísliby minulosti. Nacionalismus sílí a stává se normou. Náboženství, které se napříště obejde bez autentické víry, nemluvě o transcendentním rozměru, zažívá renesanci. Hodnoty a historické dědictví osvícenské sekularizace jsou zpochybňovány. Z církve se stává soukromá firma, někdejší rockoví anarchisté se mění v náboženské fundamentalisty a hrdinové disentu se proměňují v blazeované skeptiky, či přímo cyniky.
Vyšel snad revoluční potenciál roku 1989 nazmar? Šlo snad revoltujícím národům východní Evropy pouze a jen o právo na dohánění Západu? České vydání knihy je doplněno autorovým textem "Muzeum komunismu" v Praze, jakož i doslovem z pera Radovana Baroše.
Boris Buden (1958) je chorvatský filosof, kulturní kritik a překladatel. Je absolventem Humboldtovy univerzity v Berlíně. V 90. letech pracoval jako vydavatel časopisu Arkzin v Záhřebu. Je autorem knih Der Schacht von Babel. Ist Kultur überzetzbar? (2004), Barikade (1996/1997) a Kaptolski Kolodvor (2001). Publikuje v Zeitschrift für Psychoanalyse und Gesellschaftskritik, Literatur und Kritik a v kulturní revue Springerin. Jako překladatel se zasloužil o zpřístupnění řady děl Sigmunda Freuda chorvatským čtenářům. Žije střídavě ve Vídni a v Berlíně.
Doktor Proktor a konec světa. Možná... (3)
Svět se řítí do záhuby, ale doktor Proktor se svými kamarády a vynálezy si ví vždycky rady!
Dvojice kamarádů, zrzatý kluk Bulík a dobrosrdečná Líza, se se svým kumpánem, podivínským vynálezcem doktorem Proktorem opět pouštějí do nových dobrodružství. Tentokrát nejde o nic menšího než o konec světa. Jenže na takovou maličkost už sami nestačí, a tak spojí síly s učiteli, starými známými nebo třeba se sedminohým peruánským pavoukem. Tým Pěti přemožitelných čelí výzvě zachránit svět před vládou ponožkových zlodějů a nenechat ze sebe přitom nadělat vafle.
Na stiahnutie
12,21 €
Štěchovický poklad – konec legend, 2. vydání
Proč se za desítky let nepodařilo najít slavný štěchovický poklad? Protože romantický příběh o bednách plných zlata je falešná stopa a největší lež třetí říše. Existují důkazy, že tajemný vlak plný zlata do Štěchovic doputovat nemohl. Odhrňme spolu nános legend, vymyšlených nacisty i samotnými hledači. Objevme neznámou kapitolu dějin, ve které chtěli nacisté vyrobit nejstrašnější zbraň, jakou kdy lidstvo vymyslelo. Odhalme skutečný příběh štěchovického pokladu. Druhé vydání je opraveno a doplněno na základě nově zjištěných skutečností.
dostupné aj ako:
Z Manhattanu na konec světa
Ta přitažlivost byla větší a hlavně silnější než rozum. To šejk Sárík věděl už v okamžiku, kdy tu zlatovlasou bohyni požádal, aby k němu sestoupila…
A ona to udělala!
Pro Daisy byl vládce bohatého exotického království někým, komu by se měla vyhýbat na sto honů. Někým, s kým by se mimo práci vlastně vůbec neměla stýkat.
Ale stalo se.
A dráhy dvou hvězd dvou zcela odlišných galaxií se proťaly!
Na stiahnutie
3,38 €
Konec Československa - 30 let od vily Tugendhat
Československo je už třicet let minulostí. Minulostí, se kterou se ale ještě dnes pracuje. Zčásti poctivě, analyticky a neutrálně, zčásti účelově coby s nástrojem k vyřizování politických účtů. I proto vychází tato kniha, obsahující především přesná a autentická svědectví hlavního aktéra tehdejších dějů – Václava Klause, ale také texty dvou jeho blízkých spolupracovníků – Jiřího Weigla a Ladislava Jakla.
Symbolem konce federace se stala brněnská vila Tugendhat a mediální zkratky kolem rozhovorů, které v ní před třiceti lety probíhaly. I když se jednalo o rozhovory mimořádné důležitosti, s tezí, že právě tam se rozhodlo o rozdělení Československa, je nutné polemizovat. Taková zkratka je totiž ahistorická a ignoruje děje, které těmto rozhovorům předcházely. Tugendhatem ale rozdělení skončilo, ne začalo.
Mágův konec
Apokalypsa v Midkemii. Zatímco se ve sporu o korunu Království střetávají armády, Pug a jeho společníci zjišťují, že o osud celého světa se hraje vyšší hra, která daleko přesahuje vše, s čím se doposud setkali. Do událostí vstoupili samotní bohové, klíčová rozhodnutí však stojí před nejslavnějším čarodějem midkemijské historie.
Velkolepé završení epické ságy.
Konec prokrastinace
Petr Ludwig v původní české publikaci opírající se o poslední vědecké výzkumy světových univerzit z oblasti lidského rozhodování, motivace a produktivity přináší odpověď na otázku, kterou si klade každý z nás: Jak z toho ven? Jak být produktivnější bez větší únavy? Jak začít využívat náš čas efektivněji? Jak prožít každý den naplno? Říman Seneca ve svém slavném citátu řekl: „Zatímco ztrácíme svůj čas váháním a odkládáním, život utíká.” Tato kniha vám pomůže s váháním a odkládáním dlouhodobě bojovat a zlepší vaši schopnost využívat čas smysluplněji. Jádrem knihy je osm praktických nástrojů osobního rozvoje, které vám pomohou nad prokrastinací vyhrávat každý den.
Na stiahnutie
13,87 €