Hľadanie: Národy a kultúry ostrovnej Juhovýchodnej Ázie a Oceánie
zobraziť:
Polynésie: Společnosti, kultury, jazyky
Kniha Polynésie završuje vydání literární pozůstalosti českého překladatele Václava Černého. Svazek Havaj: historie, mýty, poezie vyšel v roce 2019, svazek Maoři: společnost, kultura a jazyk o rok později. Václav Černý se věnoval především překladům z gruzínštiny, ale mnoho času věnoval také studiu polynéských jazyků a tradiční lidové slovesnosti na polynéských ostrovech. Většina jeho prací však zůstala jen v rukopisech. Publikace Polynésie nabízí nejen Černým sestavené slovníky (samojský, melanéského tok pisinu, slovník ostrovů Niue a Rapa Nui), ale také kratší texty, jako jsou například přísloví ze souostroví Samoa. Publikace je doplněna o kapitoly věnované tetování, jazykům, kulturám a společnostem Polynésie. Třetím svazkem se tedy uzavírá vydání té části Černého literární pozůstalosti, která se věnuje kulturám, společnostem a jazykům Oceánie.
Proměny parlamentní kultury
Kniha kriticky hodnotí fungování české Poslanecké sněmovny v letech 20102021, zejména pak chaotický pořad schůze, nemožnost opozice nastolovat svá témata, náchylnost k obstrukcím, nepružnost legislativního procesu a celkovou neefektivitu parlamentní práce. Na základě studia jednacích řádů a praxe fungování německého a rakouského parlamentu, jakož i obecnějších teoretických poznatků o parlamentech autor doporučuje provést re-formu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Navrhovaná reforma by měla posílit efektivitu sněmovního jednání a odolnost vůči obstrukcím a zároveň lépe umožnit opozici na-stolovat její témata a přispět k atraktivnější podobě parlamentní debaty. Kniha zohledňuje také fungování parlamentů za pandemie Covid-19, rozhodování soudů o parlamentních otázkách a některé aspekty práce českého Senátu.
Kapitoly z dějin tělesné kultury
Nové vydání učebnice pro posluchače Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy obsahuje základní údaje z dějin tělesné výchovy od starověkých civilizací a antického Řecka až do konce 20. století a nejdůležitější okruhy problémů z historie tělesné kultury, které jsou spojené do tematicky logických celků.
Na stiahnutie
6,00 €
Krížová cesta kultúry
Prostredníctvom esejí, úvah a rozhovorov sprítomňuje známy literát a publicista pätnásťročie spoločenských pohybov od novembra 1989, ktoré zmenili charakter a dosah slovenskej umeleckej tvorby. Nastoľuje jednoduché otázky a hľadá zložité odpovede: Kam sa podel spisovateľ, kam sa podel čitateľ, kam smeruje vulgarizácia a komercionalizácia médií. Autorove úvahy sú svedectvom, mementom i významným historickým dokumentom o krížovej ponovembrovej ceste slovenskej kultúry, myslenia, inteligencie, spoločnosti.
Národy města lidé traumata
Dějinná traumata v minulém století jsou v knize představena čtyřmi klíčovými událostmi československých dějin: mnichovskou dohodou (1938), symbolizující Bílou Horu 20. století, kterou prorežimní propaganda využívala k legitimizování poúnorového režimu, necelým prvním rokem po osvobození Československa , kdy na příkladu osvobozené Bratislavy (4. dubna 1945) můžeme sledovat na pozadí bytové krize rozpad pravidel práva a morálky, únorovým převratem (1948), jenž zcela převrátil společenské hierarchie a vedl k násilnému přesidlování obyvatelstva velkých československých měst v rámci Akce B (195253), a konečně porážkou pražského jara (1968) a následnou okupací Československa.
Buněčné kultury v medicíně
V současné době se v laboratorních podmínkách pracuje s rozličnými buňkami, ať už živočišného, nebo rostlinného typu. Výsadní postavení však náleží kulturám buněk živočišných. Dobře propracované kultivační techniky umožňují objasňovat nespočet fyziologických a patofyziologických mechanismů různých chorob již přímo na buněčné úrovni. Prostřednictvím kultur lze také sledovat účinky xenobiotik, a to jak ve smyslu toxických látek, tak potencionálních léčiv. Buněčné kultury nacházejí uplatnění i při biotechnologické výrobě, kdy buňky produkují požadované proteiny, které pak slouží jako diagnostika v klinických laboratořích nebo jako léčiva.
Ojedinělá publikace Buněčné kultury v medicíně sumarizuje poznatky z dané problematiky. Poskytuje zájemcům základní teoretické vědomosti o buněčných kulturách i možnostech jejich využití v lékařských vědách. V závěru je uveden rozsáhlý tabulkový přehled častěji používaných buněčných linií a přehled chemického složení nejdůležitějších kultivačních médií.
Herderova filosofie kultury
Kniha přináší syntetické znázornění myslitelského odkazu Johanna Gottfrieda Herdera, jedné z největších a nejplodnějších osobností německé kultury, v kontextech duchovního světa německého osvícenství.
Na široce podaném komparativním základě rekonstruuje filosofické zdroje hledisek uplatňovaných v teoretické a poetické tvorbě Herdera a dalších vůdčích představitelů jedné z klíčových epoch evropských kulturních dějin, snažíc se přitom zbavit nánosu stereotypizovaných představ stranících idealisticko-romantické linii. Herderovu oborově i žánrově široce rozkročenou tvorbu uchopuje skrze její bázi v univerzalistickém konceptu kultury jako projektu všestranné integrace duchovních sil člověka do humanistické jednoty odpovídající řádu přírody (přirozenosti).
Herderův iniciační příspěvek teoretické sebereflexi řady moderních humanitních disciplín jako kulturní a sociální antropologie, literární a uměnovědná komparatistika, sémiotika, filosofie umění, jazyka a dějin nahlíží skrze jím nově uchopené kategorie historicity, komunikace, reprezentace, zprostředkovávající rozumění jako vlastní výkon poznání, vyžadovaný sémantickým charakterem skutečnosti jako průsečíku významotvorných působení, imanentně kořenících v minulosti, ale mířících do (otevřené) budoucnosti, a tak zavazujících svobodu zodpovědností, dovednost znalostí, individualitu všeobecností.
Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu BD
2006 / Komedie / 84 minut / USA
V prodeji od: 3. 4. 2024
Komediální génius Borat (Sacha Baron Cohen) přichází na Blu-ray a s ním ještě více bonusů z jeho šílené cesty napříč "US a A"! S filmovým štábem za zády a s nutnou lahví cikánských slz na "ochranu" přijíždí tahle čtvrtá nejznámější kazašská celebrita do Ameriky, aby tu natočila dokument. Na své cestě se Borat setkává s reálnými lidmi v reálných situacích a rozhovory, které s nimi vede, mívají často nečekané rozuzlení!
Hrají: Sacha Baron Cohen, Ken Davitian, Luenell, Pamela Anderson
Režie: Larry Charles
Kamera: Anthony Hardwick, Luke Geissbühler
Hudba: Erran Baron Cohen
Scénář: Sacha Baron Cohen, Anthony Hines, Peter Baynham, Dan Mazer
Zvukové formáty: česky Dolby Digital 5.1 / anglicky DTS-HD Master Audio 5.1 / japonsky DTS Digital Surround 5.1 / maďarsky Dolby Digital 5.1 / polský komentář Dolby Digital 2.0 / portugalsky Dolby Digital 5.1 / rusky Dolby Digital 2.0 / thajsky Dolby Digital 5.1 / španělsky Dolby Digital 5.1
Titulky: české, anglické, arabské, bulharské, hebrejské, chorvatské, indonéské, islandské, japonské, korejské, maďarské, mandarínské, polské, portugalské, rumunské, řecké, slovinské, srbské, španělské, thajské
Obrazové formáty: 16:9 / 1,85:1 / 1080p
Bonusy:
BLU-R?Y E?KLUZIVNÍ BONUSY:
• FOX MOVIE CHANNEL UVÁDÍ S BORATEM O POSTAVĚ
• FOX MOVIE CHANNEL UVÁDÍ SVĚTOVOU PREMIÉRU BORATA
• PRODEJ KINOFILMU S KRÁVOU
D?LŠÍ BONUSY:
• VYNECHANÉ SCÉNY
• CELOSVĚTOVÉ PROPAGAČNÍ TURNÉ
• HUDEBNÍ REKLAMY
Na sklade 1Ks
8,73 €
9,19 €
Maturita z umenia a kultúry, dejín umenia a estetiky
Pomocou tejto príručky si budúci maturanti doplnia a utriedia svoje stredoškolské vedomosti z oblasti umenia. Nájdu v nej najdôležitejšie informácie o tvorbe významných osobností a ich dielach. Autorka však kladie dôraz aj na previazanosť umenia so spoločensko-historickou situáciou, aby študenti dokázali vnímať umenie a jeho vývoj v širšom kontexte. Jednotlivé tematické časti dopĺňajú kontrolné otázky a slovník základných pojmov.
Vypredané
9,41 €
9,90 €
Umění, kterému nikdo nerozumí: Historky z podsvětí výtvarné kultury
Audiokniha Umění, kterému nikdo nerozumí: Historky z podsvětí výtvarné kultury, kterou nasal Jan H. Vitvar. Když dějiny výtvarného umění připomínají komedii plnou omylů… Výtvarný kritik Jan H. Vitvar se nás rozhodl vzít na zábavnou a dobrodružnou exkurzi po dějinách vizuální kultury, která ukazuje, že cesta k pochopení umění bývá leckdy velmi dlouhá a plná nečekaných zákrut.
Na stiahnutie
12,78 €
Jazyk v kontextu kultury
Jerzy Bartmiński (1939) je dnes jedním z nejvýznamnějších polských i evropských lingvistů, předním představitelem moderní etnolingvistiky a zakladatelem lublinské školy kognitivní etnolingvistiky. Objevil a spolu se svými kolegy uplatňuje originální metody zkoumání sémantických struktur jazyka, jež v mnohém připomínají kognitivní lingvistiku americké provenience, zároveň však navazují na nejlepší filologické tradice ze slovanského okruhu. S pomocí těchto metod lze odhalovat konceptualizační mechanismy koncentrované v kultuře určitého jazykového společenství, v jeho uvažování, způsobu života i hodnotovém systému. Vyjevuje se tak, jaký obraz světa je v daném jazyce fixován: ono specifické, generacemi sdílené, staré (a zároveň se pomaleji či rychleji proměňující) vidění skutečnosti má totiž podobu stereotypů různého druhu a řádu, a ty je možno studiem jazykových a textových dat vynést na povrch, usouvztažnit a interpretovat.
Lublinská etnolingvistika vycházela původně ze zkoumání lidového jazyka a folkloru, z hledání stereotypů a symbolů ukotvených v lidové kultuře. Později však tento okruh významně překročila a pojmy jako jazykový obraz světa, (jazykový) stereotyp či konotace byly vztaženy na sémantiku v nejširším, tj. kognitivním, sociálním a kulturním rámci, a to bez ohledu na to, o jakou komunikační sféru či typ textů se jedná, zda jde o studium současného jazyka, anebo jeho dřívějších vývojových stadií.
Monografie Jazyk v kontextu kultury přináší českému čtenáři pohled na dílo Jerzyho Bartmińského a lublinskou kognitivní etnolingvistiku prostřednictvím dvanácti studií, které jsou poprvé přeloženy do češtiny.
Na stiahnutie
6,00 €
dostupné aj ako:
Metamorfózy ruské kultury
Výbor z tvorby předního ruského filologa a medievisty představuje průřez autorovým dílem od 70. do konce 90. let minulého století. Tematická pestrost a široká historická škála statí a esejů - od christianizace Rusi ("Krása pravoslaví a pokřtění Rusi") a vzniku ondřejovského kultu ("Letopisné vyprávění o apoštolu Ondřeji a fl agelantství") přes paralely kulturních typů slavia orthodoxa a slavia romana ("O specifi čnosti slovanské civilizace") a odpor prvních zastánců "staré víry" ("Bojarka Morozovová - symbol a osobnost") až po vytváření novodobých klišé (",Potěmkinovy vesnice' jako kulturní mýtus") či leninského kultu ("Osmý div světa") - svědčí bezesporu o tom, že autor psal - ač z různých úhlů pohledu - vlastní histoire spirituelle ruské kultury.
Jazyk v kontextu kultury
Jerzy Bartmiński (1939) je dnes jedním z nejvýznamnějších polských i evropských lingvistů, předním představitelem moderní etnolingvistiky a zakladatelem lublinské školy kognitivní etnolingvistiky. Objevil a spolu se svými kolegy uplatňuje originální metody zkoumání sémantických struktur jazyka, jež v mnohém připomínají kognitivní lingvistiku americké provenience, zároveň však navazují na nejlepší filologické tradice ze slovanského okruhu. S pomocí těchto metod lze odhalovat konceptualizační mechanismy koncentrované v kultuře určitého jazykového společenství, v jeho uvažování, způsobu života i hodnotovém systému. Vyjevuje se tak, jaký obraz světa je v daném jazyce fixován: ono specifické, generacemi sdílené, staré (a zároveň se pomaleji či rychleji proměňující) vidění skutečnosti má totiž podobu stereotypů různého druhu a řádu, a ty je možno studiem jazykových a textových dat vynést na povrch, usouvztažnit a interpretovat.
Lublinská etnolingvistika vycházela původně ze zkoumání lidového jazyka a folkloru, z hledání stereotypů a symbolů ukotvených v lidové kultuře. Později však tento okruh významně překročila a pojmy jako jazykový obraz světa, (jazykový) stereotyp či konotace byly vztaženy na sémantiku v nejširším, tj. kognitivním, sociálním a kulturním rámci, a to bez ohledu na to, o jakou komunikační sféru či typ textů se jedná, zda jde o studium současného jazyka, anebo jeho dřívějších vývojových stadií.
Monografie Jazyk v kontextu kultury přináší českému čtenáři pohled na dílo Jerzyho Bartmińského a lublinskou kognitivní etnolingvistiku prostřednictvím dvanácti studií, které jsou poprvé přeloženy do češtiny.
dostupné aj ako:
Iluminované rukopisné zlomky z oblasti latinské kultury
Ve Sbírce grafiky a kresby Národní galerie v Praze je uloženo 115 středověkých a raně novověkých rukopisných zlomků původem z různých zemí oblasti latinské kultury, které byly doposud v odborné literatuře podchyceny nedostatečně. Speciální katalog iluminovaných zlomků zpracovaný na základě nového výzkumu je proto důležitým krokem ke zpřístupnění dosud nepříliš známého ikonografického materiálu. Katalog byl vytvořen v souladu s požadavky soudobé kodikologie na popis vnějších i vnitřních znaků a vybaven obrazovou přílohou. Jako základní evidenční pomůcka umožní badatelům orientovat se v rozsáhlém fondu vyobrazení nejrůznějších námětů a může se tak stát východiskem práce nejen historiků, kodikologů a historiků umění, ale i odborníků v dalších vědeckých disciplínách, domácích i zahraničních, jimž slouží anglická sumarizující stať a ikonografický rejstřík.
Jeleňatý a Kravatý
V čase, keď bola spisovateľka Eva len malou a neposednou Evou, rozprával jej ocino príbehy o dvoch priateľoch jeleňoch. Prvého nazval Jeleňatý a druhého Kravatý, lebo rád okolo krku nosieval kravatu. Veselé rozprávky jej zlepšovali náladu, keď bola smutná, pomáhali zaspať, keď nebola dosť unavená, a vytvárali vzácne puto medzi dieťaťom a rodičom. Bola im za to vďačná a nikdy na jeleních kamarátov nezabudla. Dokonca ani vtedy, keď už bola dospelá. Rozhodla sa preto so svojou kamarátkou Radkou príbehy Jeleňatého a Kravatého napísať a nakresliť v nádeji, že prinesú rovnakú radosť aj iným deťom a dospelým. Knihu napísala Eva Urbanová a ilustrovala Radka Čabrádi Tvrdoňová.
Profesionalizace literární kultury
K mnoha změnám, kterými procházela společnost alžbětinské Anglie, patří i nová role „básníka z povolání“ – autorka knihy ho přirovnává k postavám dnešní popkultury: jsou obecně známé, jsou jim přisuzovány slušné výdělky, ale ne vždy slušná pověst. Jeden z nich, dramatik Ben Jonson, sám sarkasticky poznamenává: Básník je ten /…/ ubožák, který se poezií musí živit. – Tito „ubožáci“ však měli pestré osudy i role: byli básníky i teoretiky, dvořany, politiky, prosazováním a kultivováním „lidového jazyka“ posilovali národní kulturní autonomii nejen ve vztahu k dříve nedotknutelné autoritě klasiků antiky, ale i vůči soudobě „konkurenci“ na evropském kontinentě. Nejen William Shakespeare a Ben Jonson, ale i jejich méně proslavení současníci Philip Sidney, Edmund Spenser a George Puttenham svým dílem i svými osudy dobový ideál spoluvytvářeli, ztělesňovali – nebo také zpochybňovali… Číst o nich přináší i dnes poznání bezmála dobrodružné.
Těšetice-Kyjovice 7. Osídlení kultury s moravskou malovanou keramikou mezi příkopem a vnější palisádou rondelu
Kniha pojednává o mladoneolitickém osídlení (lengyelská kultura) části sídliště v Těšeticích-Kyjovicích nedaleko Znojma na jižní Moravě. Jsou zde důkladně analyzovány keramika, štípaná, broušená a ostatní kamenná industrie, malakofauna a osteologický materiál v kontextu středního Podunají. Rozbory doplňuje statistická analýza keramického materiálu. Jedná se o další díl ze série monografií, které mají za úkol kompletně zpracovat a zmapovat pravěké osídlení důležité polykulturní pravěké lokality.
Na stiahnutie
16,15 €
Ikonografické prameny ke studiu tradiční kultury
Ikonografické doklady tvoří integrální součást pramenné základny řady společenskovědních oborů. Pro studium tradiční kultury ve středověku a raném novověku jsou zvláště významné, neboť etnologie pracuje s písemnými prameny a hmotnými doklady pocházejícími až z 18. a 19. století. Z obrazových zdrojů získává informace především o hmotné kultuře: stavitelství, zemědělství, řemeslech, oděvu a zdobení, které napomáhají k utváření představy o genezi mnoha jevů známých až z nové doby. I k těmto cenným pramenům je však třeba přistupovat kriticky a posuzovat jejich informační hodnotu v širších souvislostech.
Počátky latinské písemné kultury v českých zemích
Monografie je zaměřena na počátky latinské písemné kultury v Čechách a na Moravě, zejména na prameny k jejímu poznání. Velká pozornost je věnována prezentaci rukopisných fragmentů raně středověkého období, které byly v kodikologickém diskursu doposud využívány jen zcela okrajově; ve většině případů jde o první publikaci těchto pramenů vůbec. Z tohoto hlediska jde o téma s velkým metodickým potenciálem, u něhož lze očekávat, že se stane inspirací pro analogické práce s fragmentárními rukopisnými prameny mladšího středověku. Průnik latinského karolínského písma do českých zemí je na základě komplexní paleografické a kodikologické analýzy prezentován jako jev doprovázející latinský proud christianizace směřující od IX. století do oblasti středního Podunají převážně z Bavorska; s ním souvisí budování prvních domácích církevních institucí. Důležitý zlom nastal v polovině XI. století, kdy se původní pasivita (tj. závislost českých zemí na importu knih ze zahraničí) postupně mění v aktivní zapojení se Čech do tvorby latinských textů. Do této doby sahají nejstarší stopy první doložitelné písařské školy působící při břevnovském benediktinském klášteře za opata Meginharda. Kniha je vybavena kvalitními barevnými reprodukcemi všech relevantních pramenů, včetně instruktivních schémat, která prezentují kodikologická pozorování, a kodikologických i paleografických rejstříků.
dostupné aj ako: