Hľadanie: Havraní pláč
zobraziť:
Zlatá tráva
Román francouzského spisovatele a novináře P. J. Heliase z roku 1982 se odehrává v Bretani v době, kdy se ještě svítilo petrolejovými lampami a rybářské čluny nebyly poháněny motorem. Svět rybářů na pobřeží Atlantického oceánu je poznamenán elementární silou, spojenou s každodenním bojem o holý život. To platí především pro postavy, které žijí v bezprostředním styku s nevypočitatelným oceánem. Samotář a podivín Pierre Goazcoz se s nezměrnou odvahou stále znova pouští na rozbouřené moře a rybolov je pro něj jen záminkou, aby se mohl utkat v nerovném boji s přírodním živlem. Román se tak stává obrazem velkolepého snu o člověku, jeho možnostech i mezích, které sahají daleko za hranice jediného života.
29. 7. 1856 - Smrt Karla Havlíčka Borovského
Karel Havlíček Borovský se z Brixenu vrátil domů 13. května 1855 vlastně jen umřít. Bylo to velmi krátké období pouhých čtrnácti měsíců, kdy už zápasil se stále se zhoršující nemocí. Toto období bylo však také spojeno se vznikem mučednické legendy později se tvrdívalo, že Havlíček psychicky trpěl tím, že se mu přátelé ze strachu vyhýbali, ale autor podobná tvrzení vyvrací, stejně jako některé další mýty včetně toho, že Božena Němcová položila na mučedníkovu rakev trnovou korunu. Součástí knihy je i stručné vylíčení Havlíčkovy žurnalistické dráhy, neboť ta byla příčinou jeho deportace do Brixenu. Autor se nevyhýbá ani spekulaci, jak by se Havlíčkův život mohl vyvíjet, kdyby se dožil vysokého věku jako jeho matka a sourozenci. Zabývá se též Havlíčkovým druhým životem, hodnocením jeho osudu a literárního i publicistického díla. Závěrem naznačuje, že deportace do Brixenu byla neuváženým krokem, kdy vláda i císař ve své bohorovnosti ignorovali známý fakt, že nezákonná perzekuce jakékoli známé osobnosti jen zvyšuje její popularitu.
Janez Žbogar
Nodierův román Janez Žbogar, poprvé vydaný roku 1818 z politických důvodů anonymně, sehrál nezaměnitelnou úlohu v procesu utvářejícího se francouzského romantismu 20. a 30. let 19. století. Jako první v národní literatuře v něm autor představil postavu psance, vzdorujícího nespravedlivému společenskému uspořádání. Žbogar alias Lothario je ilyrský zbojník a benátský šlechtic v jedné osobě, v podstatě nešťastný člověk, jehož čeká tragický osud na popravišti. Je na podiv, že se román za celá dvě století, jež uplynula od jeho vzniku, vychází v českém překladu poprvé.
Jsi bez hranic
Chcete se cítit svobodní a naplnění v každém dni? Být zářiví a zdraví v každém věku? Žít s lehkostí a v blahobytu? Můžete. Je to daleko jednodušší, než jste se naučili věřit. Pomocí jednoduchých metod a cvičení k osvobozování se od limitů, rozpouštění špatných návyků ve všech oblastech života a jejich nahrazení těmi, co fungují, inspirativních článků a afirmací poskládaných do 10ti KROKŮ KE SVOBODNÉMU, ZDRAVÉMU A ÚSPĚŠNÉMU ŽIVOTU se napojíš na vnitřní vedení, vlastní zdroj energie, návodů i odpovědí pro tvůj naplněný život.
Tato kniha je pozvánkou k tomu zamyslet se nad tvým životním stylem i tempem a díky návodu na jejích stránkách změnit vše, co ti brání v harmonickém životě bez hranic.
Pomůže ti milovat se takový, jaký jsi se narodil a najít způsob, jak žít život, po kterém ve skrytu duše toužíš. Dozvíš se, jak skrze vědomou stravu, pohyb a péči o tělo čerpat přirozenou cestou energii a zůstat zdravým. Napojíš se na vlastní schopnost omlazení, dosažení ideální váhy a využívání energie i času smysluplným směrem. Inspiruješ se k tomu, aby i u tebe doma proudila atmosféra pohody a lásky, která podpoří tvůj osobní růst, kreativitu a tvůrčí potenciál.
Můžeš se rozhodnout to jen zkusit. Vydat se na objevnou cestu, co ti v nejlepším slova smyslu může změnit zbytek života. Myslím, že za pokus to stojí. Co můžeš ztratit? Nic. V této hře neriskuješ, ale jen vyhráváš. Své trvale svobodné, zdravé a úspěšné já. Nalistuj první stránku a s ní se otevři způsobu života, který je tvou přirozeností, jen jsi se od něj na čas odpojil. Vítej zpátky, vítej doma!
Věř svým snům
Další kniha od autorky bestselleru Můžeš vše, co chceš. Inspirativní autobiografické vyprávění a pár opravdových receptů z kouzelného půlroku stráveného téměř na samotě u lesa s tím rozdílem, že kromě té samoty tam nebyl les, ale moře.
Vždycky jsem si přála zažít opravdový život na ostrově. Aspoň na chvíli. Zahrát si na staré časy a žít někde na venkově. Jezdit nakupovat na trhy do okolních vesnic a nechat si vyprávět historky od místních babiček a dědečků, co tak různě potkám. Díky jednomu „náhodnému“ setkání jsme se na tom venkově opravdu ocitli. Přesněji řečeno na statku z 18. století, postupně renovovaném, obklopeném políčky, vyzdobeným nádhernou nedokonalostí a po okraj naplněným nefalšovaným kouzlem Mallorcy. Magického ostrova, jenž otevírá svou duši těm, kteří se zajímají o víc než jen o nablýskaný povrch a bonusem věnuje klíče k velkým tajemstvím života. A tak jsme se dobrovolně vzdali trochy pohodlí výměnou za klíč k oněm velkým tajemstvím a k jedné ošuntělé boudičce uprostřed mallorských polí, které vlastně ani nešly zamknout dveře a vůbec jsme toho nelitovali.
A právě tohle místo bylo jedním z důvodů, proč mě napadlo pustit se do tvoření této deníko-knihy inspirované a spojené hned ze dvou mých velkých snů a vášní, životem u moře a psaním.
„Když už nám srdce pošeptá o nějakém snu, určitě k němu existuje i cesta. Stačí důvěřovat jednotlivým krokům, které nám srdce radí udělat a ve správný čas dojdeme do vysněného cíle.“
Soča (Isonzo) 1917/Josef Váchal a další čeští umělci v soukolí Velké války
Netradičně řešená dvojkniha obsahuje dva samostatné texty, jež spojuje téma bitev za první světové války na řece Soče na nynějším italsko-slovinském pomezí. Těchto bojů, které svou hrůzou a množstvím padlých nezůstaly pozadu za masakry v severní Francii, se zúčastnili též mnozí čeští vojáci v uniformách rakousko-uherské armády. Vojenský historik Josef Fučík líčí uvedené události na základě záznamů ve válečných denících, bojových hlášení, zmínek v historických pracích i vzpomínek účastníků a své vyprávění doprovází množstvím dobových fotografií a tabulek. Historik umění Jiří Kaše se naproti tomu soustřeďuje na osudy českých umělců, které kolo dějin vrhlo na zdejší bojiště. Největší pozornost je tu věnována grafiku, malíři a svéráznému mysliteli Josefu Váchalovi, jehož reflexe sočské fronty je nesporně umělecky nejzávažnější. Autor sleduje Váchalovu osudovou cestu válečnými událostmi, jeho výtvarné a literární aktivity v tomto dramatickém období života, ale zejména poprvé v úplnosti prezentuje veřejnosti výsledky unikátního uměleckohistorického výzkumu v obci Soča i nečekané souvislosti Váchalových zážitků s výzdobou litomyšlského Portmonea.
Rudé slunce
Fiktivní deník dvojníka nejmenovaného vůdce národa, jenž přesvědčivě zobrazuje systém dialektiky moci v autoritativních režimech. Ovšem narozdíl od klasických děl daného žánru, jako jsou například romány Podzim patriarchy od Gabriela Garcíi Márqueze, Náprava dle metody od Aleja Carpentiera či Já nejvyšší od Augusta R. Bastose, Gheorghe Stroe situaci obrací a do popředí staví diktátorova dvojníka, kterému natolik vymyli mozek, že už ani nezná svou původní identitu a nedožaduje se práva na vlastní život. Dokonce se s diktátorem osobně nikdy nesetká. Zpočátku ještě mívá náznaky prozření, když mu nějaký vnější podnět nejasně připomene cosi z jeho osobní minulosti, postupem času se však natolik ztotožní se svým předobrazem, že se z pokorného vykonavatele příkazů sám stává ve vlastních očích důležitým hráčem na politickém kolbišti.
Obzor
Monumentální románová freska, pevně zakotvená na polském venkově, je literární vzpomínkou na dramatické dětství v dramatické době. Autor očima dorůstajícího chlapce vykresluje život na polském venkově za války, ale i pozdější časy v sevření stalinismu a reálného socialismu. Zápletky, postavy a události se zdají být zpočátku vypůjčené ze skutečnosti, kterou důvěrně známe, ale postupně nabývají na složitosti, takže vyžadují pozornost a přemýšlení nad vnitřním smyslem a konsekvencemi. Nejde o román psaný podle jednoduchého zákona příčin a důsledků; jeho tajemství jednoty v mnohosti tkví spíše ve fenoménu života samotného, od narození, přechodu od dětství k mládí a zralému věku až k smrti. Myśliwski (*1932) za tento román získal nejvyšší polskou literární cenu Nike.
Kategorie
Pobřeží seskvečů
Román se odehrává v osmdesátých letech dvacátého století v indiánské rezervaci v kanadské Britské Kolumbii. Strhující příběh kombinuje komické i tragické motivy a realistický pohled na drsný život v malé rybářské vesnici prolínající se s prvky mytologie původních obyvatel Ameriky. Osu příběhu tvoří pátrání po mladším bratrovi devatenáctileté vypravěčky Lisy, který zmizel na moři během rybářské výpravy. Během této dramatické situace vyplouvají na povrch Lisiny vzpomínky na dětství a dospívání v prostředí, kde se mísí indiánské tradice a zcela odlišná kultura „bílé“ Kanady, na strýce Micka, bouřliváka, bývalého indiánského aktivistu poznamenaného dětstvím v křesťanské internátní škole, na babičku, která ji učila o kmenových tradicích i neodlučitelnosti světa živých a mrtvých, ale i na problémy s vrstevníky a bratra Jimmyho, jenž byl olympijskou nadějí Kanady v plavání. Už jako malé se Lise daří zahlédnout střípky světa mimo tento svět. Je schopná vidět duchy stromů nebo také legendárního divokého lesního muže, seskveče. Pomalu se ale učí, že její zvláštní nadání nemusí být vždy darem, ale může být i prokletím, jelikož v jejím okolí už není nikdo, kdo by s takovým nadáním byl schopen pracovat, a Lisa zůstává ve svém snažení o ovládnutí komunikace se světem duchů nepochopená a osamělá. Ostatně i o bratrově zmizení ví něco víc než všichni ostatní… Román, psaný velmi svěžím stylem, přináší pozoruhodný pohled na život a myšlení současných indiánských obyvatel, ale má i mnohem hlubší rozměr pátrání po skrytých zákoutích lidské povahy. Eden Robinsonová (*1968) je kanadská spisovatelka indiánského původu. Její otec pochází z kmene Haisla, matka z kmene Heiltsuk, sama pak vyrostla v rezervaci Kitamaat na pobřeží Britské Kolumbie. Její první kniha Traplines (1996) je sbírkou čtyř rozsáhlejších povídek a byla kritikou velmi dobře přijata. Román Monkey Beach (2000), který právě vychází česky pod názvem Pobřeží seskvečů, se celý odehrává v autorčině rodném indiánském teritoriu a kombinuje až drsně realistický pohled na zdejší život s mysticismem původních obyvatel amerického kontinentu. Kniha získala četná prestižní ocenění a byla již přeložena do několika jazyků.
Vedlejší účinky života
Rozsáhlý román mapuje osudy čtyř protagonistů psychiatra, novinářky, autisty a jeho sestry a jejich citová traumata, která ač na první pohled velmi odlišná, ve své podstatě jsou identická: znemožňují svým nositelům plnohodnotný život. Tento polyfonní román s ozvuky filozofického eseje má pečlivě vypracovanou strukturu a na příkladu několika konkrétních lidských příběhů klade obecnou otázku lidského údělu a poukazuje na morální stav současné společnosti.
Schizogorsk
Román švýcarského spisovatele a psychiatra Waltera Vogta (1927-1988) je sžíravou sondou do absurdních zákrut moderní evropské společnosti, která musí vytvářet umělé modelové situace, aby mohla na základě takto získaných zkušeností vůbec obstát. Schizogorsk, břitká karikatura každodenního vojenského života, je výstižným sarkastickým popisem jakéhosi chodu naprázdno jednoho konkrétního armádního odboru, který inscenuje vojenský manévr, aby rozpohyboval složitou mašinérii vztahů, jež odhalují skutečnou povahu člověka.
Slanečci a saxofon
Román z roku 2013 je hlubokou sondou do života jedné rozvětvené židovské rodiny, jež se z Evropy přestěhovala do New Yorku. Osudy jednotlivých členů jak ve staré vlasti, tak posléze v Bronxu a Brooklynu, umožňují čtenářům proniknout do nitra jejich životních příběhů i duší. Román tak v mnohém připomíná styl vyprávění I. B. Singera, ale s přidanou hodnotou nezaměnitelné jemnosti francouzské literatury i francouzského umění obecně.
Poprava tří mládenců
V nové knize edice Dny, které tvořily české dějiny autor živě a barvitě líčí událost, která je obecně známá především z Vávrova filmu Jan Hus, totiž zatčení a popravu tří mladíků, kteří se provinili vyrušováním při kázání v kostele. Celá událost je zasazena do širokého kontextu tzv. odpustkových bouří v Praze roku 1412 a jejich důsledků, včetně kostnického koncilu. Autor, vědecký pracovník Centra medievistických studií při Filosofickém ústavu AV ČR, se zabývá též druhým životem tří popravených mládenců v paměti následujících staletí. Kniha nejen přináší některé nové poznatky, ale navíc je psána velmi přístupným a svěžím stylem.
Svadobná kniha hostí
Kniha ktorá dáva Vašim svadobným hosťom skvelú možnosť napísať Vám originálne prianie, na ktoré môžete spomínať aj po rokoch. Alebo može slúžiť aj ako doplnok pre fotoboxy či fotokútiky :)
Kaltenburg
V románu Kaltenburg na pozadí nedávné historie NDR vypráví Marcel Beyer o spletitých cestách lidských životů a osudů. Kaltenburg byl významný ornitolog a etolog, který po válce založil v Drážďanech výzkumný ústav. Byl to také výstřední člověk, který byl schopen opustit osobní auto se Stasi-řidičem a raději jezdil na motocyklu. A pro Hermanna Funka, který během bombardování Drážďan přišel o rodiče, se stal jakýmsi náhradním otcem. Po mnoha letech, už jako starý člověk, Funk vzpomíná na založení institutu, na půl století historie NDR, ale také na náhlé zmizení Kaltenburga po vybudování berlínské zdi a jeho patrně nejtemnější kapitolu života.
Román Kaltenburg byl vřele přijatý jak čtenářskou obcí, tak i kritikou; v roce 2008 obdržel prestižní ocenění Joseph-Breitbach-Preis.
Autor uznávaný německý básník a romanopisec, držitel prestižní Büchnerovy ceny 2016, se nejvíce proslavil románem o dceři nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse Flughunde, jenž byl přeložen také do angličtiny.
Architektúra a urbanizmus 3-4/2015
Časopis vznikol roku 1967 z iniciatívy Ústavu stavebníctva a architektúry SAV v Bratislave a Kabinetu teorie architektúry a tvorby životního prostředí ČSAV v Prahe.Časopis je najstarším, nepretržite vychádzajúcim recenzovaným vedeckým periodikom v oblasti architektúry a urbanizmu v Čechách a na Slovensku.Časopis uverejňuje výsledky vedeckého bádania v oblasti architektúry a urbanizmu. Príspevky môžu mať formu vedeckej štúdie, recenzie knižnej publikácie, alebo vedeckého podujatia. Musí ísť o pôvodné doposiaľ nepublikované autorské texty. Všetky príspevky v časopise prechádzajú anonymným posúdením. Redakcia si vyhradzuje právo príspevky na základe posúdenia odmietnuť, resp. žiadať ich úpravu.
Vypredané
6,00 €
Modrá punčocha
Již třetí výbor z tvorby výlučného francouzského romantika Charlese Nodiera (1770-1844) zahrnuje prózu Jedna hodina aneb Vidění (1806), kde se u Nodiera vůbec poprvé objevuje motiv duševně vyšinutého jedince, povídku Jean François Modrá punčocha (1833) jako ranou vzpomínku na mladého génia, který se zbláznil z přílišné přemoudřelosti, moralitu Paul aneb Podobnost (1836) s motivem dvojníka a rozsáhlejší novelu Slečna de Marsan (1832), kde vypravěč vzpomíná na účast v činnosti tajné italské společnosti i na platonickou lásku k slečně de Marsan, jež dramaticky spojila svůj osud s ušlechtilým bojem národů proti Napoleonovým výbojům. Próza v kulisách polorozpadlého šlechtického sídla prokletého rodu Cenciů, kde podle ústní tradice řádí nečisté síly, má v nodierovské tradici zcela racionální vyústění.
Mars
„Jsem mladý a bohatý; a jsem nešťastný, neurotický a sám. Pocházím z jedné z nejlepších rodin na pravém břehu Curyšského jezera a mám rakovinu,“ píše Fritz Zorn místo úvodu. Závažné onemocnění, jež ho postihlo, se stává jakýmsi sítem všech myšlenek a postřehů, které jako jednotlivé kousky mozaiky postupně skládají knihu. Autor se snaží jako spisovatel interpretovat tento zdravotní „hendikep“ nejen v psychosomatické rovině, ale především jako symptom degeneračního procesu napadajícího celý společenský organismus, čímž si otevřeně vyrovnává účty nejen s osudem, který předčasně ukončil jeho život, ale především se švýcarsko-buržoazním prostředím, vlastní rodinou a stylem jejího života. Ačkoli od té doby uplynulo 40 let, Zornův radikální pohled na měšťáctví a morálku tzv. zajištěné společnosti dnes znovu ožívá a nabízí pohled na zemi bankovnictví, hodinek a čokolády jako nanejvýš aktuální.
Fritz Zorn se narodil roku 1944 ve švýcarském Meilenu v kantonu Curych. Studoval germanistiku, portugalštinu a španělštinu a krátce působil jako gymnaziální učitel. Záhy však vážně onemocněl. Zemřel v pouhých 32 letech. Jeho „zápisky“ vyšly o rok později, vzbudily mimořádný ohlas a ve Švýcarsku se staly zejména pro mladé čtenáře kultovní knihou. Již během prvních dvou let se Mars dočkal dvaceti sedmi reedic a od té doby byl přeložen do mnoha jazyků.
Rodinná anamnéza
Ferdinand Weinberger a Vilém, děd a vnuk, žijí ve společné domácnosti a dennodenně jsou vystavováni nelehkým zkouškám, které před ně staví jediná žena – manželka a babička. Hana Weinbergerová však není ani typická manželka, ani běžná babička, i když v obou případech jde o milující ženu, která však svým nonkonformním přístupem k životu staví laťku tolerance příliš vysoko. Ne každý v rodině je schopný a ochotný ji přeskočit. Co je pro milujícího manžela jediným možným řešením, i když nesnadným, je nepřijatelné pro dceru a nepochopitelné pro vnuka. Hana Weinbergerová žije život, který se neslučuje s běžnými představami ostatních. Jedinou výjimku tvoří zástupy jejích oddaných žáků, které Hana Weinbergerová s nebývalou obětavostí vyprovodila do života. A tak je navzdory své povaze a nátuře milovaná všemi, ať už výhradně či s připomínkami. Kde je však v takovém případě spravedlnost? Tuto otázku si postupně kladou členové její nejbližší rodiny, její milenci i vnější pozorovatelé. A každý musí nutně dospět k jiné odpovědi. Další prozaický počin spisovatelky a nakladatelské redaktorky Magdaleny Wagnerové tentokrát míří k autobiografickým motivům. Ilustracemi Zdeňka Netopila se publikace stává opravdovým knižním skvostem.