Najnovšie - Biografie - Životopisy strana 37 z 87

Historik Jindřich Charouz předkládá veřejnosti životopis olomouckého arcibiskupa Josefa Matochy. Ukazuje jeho skryté talenty, seznamuje nás s jeho veřejným působením a přesvědčivě odhaluje, jak obstál během své jedenáctileté internace. Matocha věděl dobře, čeho je komunistický režim schopný. Proto byl v roce 1950 umlčen a totálně izolován. Proto komunistická Státní bezpečnost rafinovaně zkoušela jeho věrnost církvi. Kniha je přesvědčivým svědectvím o tom, jak snadno můžou svobodné poměry sklouznout v pronásledování, věznění a zkoušku víry!

Svetoznáma šéfkuchárka, majiteľka povestnej reštaurácie The Lost Kitchen Erin Frenchová vo svojich spomienkach. Hľadanie slobody otvorene rozpráva o prekážkach, pádoch a víťazstvách, ktoré ju nakoniec priviedli k jej vysnívanému cieľu. Úprimne sa priznáva k mnohým zlyhaniam, k úzkosti, ktorú prežívala ako osamelá nezamestnaná matka, k užívaniu práškov, ktoré sľubovali úľavu, no namiesto toho jej priniesli závislosť, k vzťahu s mužom, v ktorom videla záchranu, ale nakoniec ju pripravil o všetko, aj o vlastné ja. Svetlom na konci tunela bol jej milovaný syn. Len vďaka nemu si znovu vybudovala svoj osobný aj pracovný život. Útechu v ťažkých časoch nachádzala vo varení – upokojovalo ju, poskytovalo jej zázemie a dávalo jej možnosť ponúknuť svetu niečo dobré. Erin Frenchová rozpráva o svojich zážitkoch otvorene a s humorom, čím osloví všetky ženy kdekoľvek na svete. Povzbudzuje ich, aby si našli svoju cestu, obklopili sa ľuďmi, a tak zosilneli a objavili najlepšiu verziu samých seba, aj keď tomu okolnosti zdanlivo nežičia.

RUDOLF WEIGL Přerovský rodák, který porazil smrtelnou nemoc i totalitní mašinérii Jméno Rudolfa Weigla, rodáka z moravského Přerova, je u nás v podstatě neznámé… trestuhodně neznámé. Weigl byl jedním z nejvýznamnějších evropských vědců minulého století. Navíc byl člověkem, který prokázal odvahu tváří v tvář sovětskému i nacistickému režimu a svým počínáním přímo zachránil tisíce životů. Ještě v době první světové války si epidemie skvrnitého tyfu vyžádala miliony obětí. Nemoci se v této době začal věnovat mladý biolog Rudolf Weigl. Po konci války přešel na univerzitu v polském Lvově – ve městě postupně vybudoval světoznámý ústav, v němž rozvinul produkci vakcíny proti skvrnitému tyfu. Příprava vakcíny byla vskutku originální a zahrnovala i krmení vší krví dobrovolníků. Význam produkce vakcíny nedovolil ani Sovětům, kteří město okupovali v roce 1939, ani nacistickému Německu po roce 1941 ústav zlikvidovat. A Weigl tak získal možnost pod záminkou náborů pracovníků – krmičů vší – zachránit zástupy převážně polské židovské inteligence před zlikvidováním. Historie k němu ale nebyla spravedlivá: Přestože byl mnohokrát za svůj objev nominován na Nobelovu cenu, této pocty se nikdy nedočkal. Nejprve ztratil šanci na cenu proto, že se cítil být Polákem, nikoliv Němcem. Podruhé, po válce, proto, že se našli Poláci, kteří jeho věrnost národu zpochybnili. Přesto se Rudolf Weigl velkého ocenění dočkal – posmrtně, v roce 2003, mu jeruzalémský institut Jad Vašem udělil titul „Spravedlivý mezi národy“, a to za nasazení vlastního života na záchranu Židů před holokaustem.

Karel Engliš pocházel z chudé rodiny ve Slezsku. Díky svému talentu, píli a houževnatosti se vypracoval na předního československého národohospodáře. Nespokojil se však jen s akademickou půdou, ale snažil se své názory a teorie prosadit v praxi. Byl dlouholetým ministrem financí, bez něhož si vládu v určité době nedokázal nikdo představit. Později se stal rovněž guvernérem Národní banky československé. Rašín československou měnu vybudoval. Engliš ji dokázal udělat stabilní.

Generální tajemník Komunistické strany Československa, strůjce a zároveň jedna z nejproslulejších obětí represivního režimu KSČ. Politické osudy Rudolfa Slánského jsou nesmírně bohaté, kolem některých událostí však až dosud panovaly nejasnosti. Výjimečná publikace historika Jana Chadimy odhaluje bílá místa v životopisu komunistického politika a zároveň přináší důkladný vhled do fungování samotné KSČ, jak v meziválečném, tak i poválečném období. Kniha sleduje Slánského příklon k levicovému hnutí, účast na bolševizaci KSČ a vzestup v rámci stranické hierarchie, parlamentní činnost v době 1. republiky i působení za války, kdy se angažoval v partyzánském hnutí. V záběru knihy je Slánského podíl na únorovém puči a uchopení moci a následných represích, a pochopitelně vykonstruovaný proces s členy „spikleneckého centra“ se Slánským jako hlavní postavou, ale také rehabilitace.

Životopisný příběh Diany Phipps Sternbergové se odehrává na pozadí pestrého dějinného i společenského vývoje od poloviny minulého století až do dnešních dní. Faktograficky velmi zajímavé dílo seznamuje čtenáře s výraznou osobností slovutného českého rodu Sternbergů. Příjemně čtivou formou nás autorka provází úryvky Dianina života během dramatických desetiletí 20. století. Zámky Zásmuky a Častolovice za války zabrali němečtí okupanti, a v roce 1948 je znárodnili komunisté. Před komunistickou represí se rodině podařilo uprchnout přes Paříž do Spojených států a odtud pak na Jamajku. Před návratem do Prahy žila Diana v Londýně, prosadila se zde jako interiérová designérka, publikovala časopisecky i knižně, zařizovala interiéry známým osobnostem a poznala řadu zajímavých přátel. V knize se dočteme o stručné historii obou zámků i o tom, jak s nimi komunistický režim zacházel. Jakmile byl rodový majetek Sternbergů Dianě v restituci v roce 1992 navrácen, ihned zahájila nákladné rekonstrukce. Jejich rozsah, jak popisuje autorka ve dvou závěrečných kapitolách, byl značný, ale Dianu to neodradilo. Zámku Častolovice dokázala vrátit jeho kouzlo a eleganci, na zámku Zásmuky ještě probíhá rekonstrukce interiéru.

Kniha Rozprávač je zbierkou zážitkov z rôznych období života Dava Grohla a ponúka čosi unikátne – skutočný, drsný a úprimný obraz výnimočného života, ktorý sa skladá z obyčajných momentov. Počnúc obrovskou láskou k hudbe a kolegom hudobníkom cez hlboké puto k rodnému mestu Springfield vo Virgínii až po spôsob, akým opisuje svoj úžas z výchovy dcér, Dave Grohl príbehy rozpráva tak, ako skladá piesne – z hĺbky duše. Rozprávač je plný zážitkov z turné s kapelou Scream, ale v knihe nájdete aj to, ako sa stal členom Nirvany a potom svedkom jej rozpadu, ako sa nachádzal na životnej križovatke a založil Foo Fighters a ako sa z neho stal otec rodiny, ktorý cestuje po celom svete. Rozprávač je plný života, humoru a Davovho triezveho prístupu k vlastnej sláve. Dava Grohla poznáme ako jedného z najváženejších hudobníkov. Rozprávač ho teraz predstavuje ako talentovaného a pútavo píšuceho spisovateľa.

Životní příběh onkologické pacientky a foodblogerky Denisy Cziglové, který rozesmutní i rozveselí, zahřeje i rozladí, pohladí na duši a potěší vaše chuťové pohárky. Prostřednictvím životních milníků autorky se můžete i vy posunout dále, poučit se z již prožitého a uvědomit si, co je v životě to nejdůležitější. Můžete se také zamyslet, jak začnete nový den a co všechno pro sebe uděláte. Část knihy obsahuje rovněž i zdravé recepty, které mohou posloužit jako pomyslné vodítko ke zdravějšímu a třeba i hodnotnějšímu životu.

Po stovkách príbehov ľudí, ktorí vstúpili do slovenského aj európskeho povedomia a viacerí z nich aj do jeho vlastného života, sa Ján Čomaj rozhodol rozpovedať svoj vlastný životný príbeh. V ňom dominujú tri základné skutočnosti, ktoré ho utvárali ako človeka a vytvorili jeho hodnotový systém: posuny historických hraníc na slovensko-maďarskom pohraničí po roku 1938 a 1945, pľúcne problémy, ktoré ho sprevádzali celý život a pripravili o život jeho matku a šesťdesiate roky uplynulého storočia – slovenské predjarie, ktoré umožnilo aj zrod modernej slovenskej reportáže a vznik Čomajových najlepších reportérských diel. Závan slobody, ktorý sme naplno zažili v roku 1968 bol drasticky ukončený okupáciou 21. augusta. Nasledujúcich dvadsať rokov prežival ako vydedenec s občasnými stretnutiami s rovnako postihnutými ľuďmi. Po novembri 1989 pôsobil po boku predsedu vlády národného porozumenia Milana Čiča, opäť bol reportérom a zažíval veľmi plodné roky pri písaní nových kníh. Odišiel v januári 2020, ale stihol zanechať svedectvo, ktoré svojou výpovednou hodnotou prekračuje aj horizont jeho storočia. Ján Čomaj (1935 - 2020), absolvent štúdia novinárstva na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave, patril v šesťdesiatych rokoch uplynulého storočia k uznávaným reportérom mládežníckeho denníka Smena. Jeho knižný debut Počmáraný život bol učebnicou umeleckej reportáže. Ani reportérske umenie nezachránilo Čomaja pred nastupujúcimi normalizátormi: musel odísť zo Smeny aj z literatúry. K novinárskej práci sa vrátil až po novembri 1989. V knihe Veľký biliardový stôl predstavil výber zo svojej reportérskej tvorby zo 60. rokov a naplno sa začal venovať žánru literatúry faktu. Vytvoril viac ako dve desiatky príťažlivých knižných portrétov známych historických, umeleckých a popredných hereckých osobností. Temným stránkam našej histórie sa venoval v knihách Súboje s prekliatím či Zločin po slovensky. Tvoril do posledných dní a knihu pamätí Hovorí očitý svedok dokončil krátko pred smrťou. 

Tara Westoverová poprvé vkročila do školní třídy, když jí bylo sedmnáct. K lékaři poprvé zašla ještě o několik let později. Vyrůstala na samotě v idažských horách, v mormonské rodině survivalistů a náboženských fanatiků – psychicky nemocný otec se připravoval na konec světa, hromadil zásoby a nedůvěřoval státním institucím a vládě, matka se živila jako bylinkářka, léčitelka a asistentka při domácích porodech. Tara pracovala s otcem na šrotišti, kde jí dnes a denně hrozil úraz, pomáhala matce vyrábět tinktury, jeden starší bratr ji týral. Postupně dospěla k rozhodnutí, že jedinou možností je vzbouřit se a odejít z domova. Sama se připravila na přijímací zkoušky a byla přijata na Univerzitu Brighama Younga. Poté studovala na Harvardu a v Cambridgi, kde získala doktorát. Cesta ke vzdělání ovšem znamenala rozkol s rodiči a těmi sourozenci, kteří zůstali žít v Idahu. Tara zjistila, že vzdělání má osvobozující moc, ale zároveň poznala, jak vysokou cenu je za něj nucena zaplatit. Strhující memoár o procesu uvědomování si sebe sama, odhodlání, osobním rozvoji a rodinné loajalitě se okamžitě stal bestsellerem, patřil k oblíbeným knihám Baracka Obamy za rok 2018 a časopis TIME Taru Westoverovou zařadil mezi 100 nejvlivnějších osobností pro rok 2019.

Mezinárodní tým odborníků pod vedením zvláštního agenta FBI ve výslužbě objasnil pomocí moderních technologií, nedávno objevených dokumentů a sofistikovaných vyšetřovacích metod záhadu, která od konce druhé světové války fascinuje celé generace: kdo udal Anne Frankovou a její rodinu? A proč? Deník Anne Frankové si přečetlo více než třicet milionů lidí na celém světě. Třináctiletá židovská dívka Anne si ho psala, když se za druhé světové války skrývala se svou rodinou a dalšími čtyřmi osobami v tajném přístavku jednoho amsterdamského domu, dokud je nacisté nezatkli a neposlali do koncentračního tábora. Navzdory hojnému počtu děl – článkům, knihám, divadelním hrám – o Annině osudu však nikdo jasně nevysvětlil, jak se osmi lidem podařilo přežít více než dva roky v těsném úkrytu a kdo nebo co nakonec přivedlo nacisty na jejich stopu. Neúnavný tým v čele s Vincentem Pankokem důkladně prostudoval desítky tisíc stran spisů, včetně těch, které dosud nikdo nespatřil. Vedl rozhovory s mnoha potomky lidí, kteří rodinu Frankových znali. S využitím metod vyvinutých FBI vyšetřovatelé pečlivě rekonstruovali několikaměsíční sled událostí, které v srpnu 1944 vedly k nechvalně proslulému zatčení, a dospěl k šokujícímu závěru. Kniha Kdo zradil Anne Frankovou? je poutavým vyprávěním o této misi. Rosemary Sullivan představuje vyšetřovatele, vysvětluje motivy skrývajících se osob i jejich pronásledovatelů a vytváří profily podezřelých. Zároveň vykresluje živý obraz válečného Amsterdamu, místa, kde bez ohledu na to, jak bohatí, vzdělaní a opatrní jste byli, nikdy jste nevěděli, komu můžete věřit.  

„A 29. DUBNA, PO ŠESTNÁCTIDENNÍ JÍZDĚ, JSME KONEČNĚ STÁLY NA NÁDRAŽÍ V MAUTHAUSENU. VYHLADOVĚLÉ JSME SE TÁHLY DÁL. PŘED NÁMI BYLA POVĚSTNÁ PŘÍKŘE STOUPAJÍCÍ CESTA DO LÁGRU. TAK JI MÁM V PAMĚTI, PROTOŽE JSEM SI BYLA JISTÁ, ŽE UŽ NEJSEM SCHOPNA UDĚLAT ANI JEDEN KROK NAVÍC. TEHDY JSEM SI BYLA POPRVÉ OD PŘÍCHODU DO TEREZÍNA JISTÁ, ŽE NASTAL MŮJ KONEC. ŽE UŽ VÍC NEVYDRŽÍM.“ Příběh Hany Sternlicht v sobě spojuje osudy dvou rozvětvených židovských rodin – Neumannovy a Kačerovy. Jejich úděl je charakteristický pro židovské obyvatelstvo českých zemí 20. století. I větve těchto rodin brutálně uťal nacismus a holokaust. Hana Sternlicht ovšem měla, na rozdíl od svých rodičů, to štěstí, že pekelnou cestu vedoucí z východočeských Holic přes Terezín a Osvětim přežila. A její pouť za svobodou tak mohla pokračovat i po válce, kdy ji dovedla až na nový začátek v Izraeli. Na přání své rodiny se nyní rozhodla vyprávět svůj příběh, aby doba holokaustu nevymizela z paměti.

Životopis úspěsného tanečníka Dominik Vodička je tanečník, který získal titul Krále tanečního parketu ve StarDance, a zároveň držitel nejprestižnějšího českého divadelního ocenění Thálie. Jaká byla cesta, která ho k těmto úspěchům dovedla? Ponořte se společně s Dominikem do jeho vzpomínek, prožijte s ním soutěže, dřinu v tanečních sálech a na konzervatoři, ale i první lásky a zklamání. Nakoukněte do zákulisí divadel i soutěže StarDance. A zjistěte, že ačkoli tančit perfektně je velkou devízou, nejdůležitější je tančit s láskou.

Udělejme si test. Když se řekne Jan Antonín Baťa nebo Tomáš Baťa, každý gramotný Čech ví, o koho jde. Když se řekne Rudolf Schönbach - černovický rodák, zakladatel kožedělné výroby v tomto regionu - , ani jeden člověk ze sta (možná jeden z tisíci?) netuší, o jak významnou osobnost jde. A přitom byl svého času Schönbach často přirovnáván právě k Baťovi. Skutečně měli oba některé rysy společné. Především podnikavý duch a nezdolné pragmatické myšlení. Tato kniha není přísně vědecká historická studie, kterou by si bezesporu tato osobnost nejen pelhřimovského regionu zasloužila. Je spíše připomínkou jednoho obdivuhodného člověka, který dokázal velké věci navzdory své nemoci a malým poměrům, ale i navzdory dramatickým událostem té doby.

Toto je fiktívny príbeh bratislavského mafiánskeho bossa, čo umožňuje rozvíjať motívy, o ktorých sa dodnes medzi zasvätenými len šepká. Preto je tu hlavným hrdinom esencia zla, ktorú museli obyvatelia hlavného mesta Slovenska zažívať v 90. rokoch a ktorej nielen odolali, ale ju aj porazili.

Ďalšia publikácia z edície Pramene, kniha Miro Bázlik - Spektrá života, prináša v prehľade život a dielo výnimočného slovenského skladateľa a klaviristu, Mira Bázlika, autora opery Peter a Lucia, oratoriálnej, komornej, symfonickej, elektroakustickej či filmovej hudby. Pri príležitosti jeho 90. narodenín vychádza monografia, v ktorej sú rozhovory so skladateľom, teoretické a muzikologické analýzy Bázlikovho rozsiahleho diela a publikácia taktiež prináša súpis všetkých textov, ktoré zhudobnil Miro Bázlik. Súčasťou je aj chronologický a tematický zoznam skladateľovej tvorby. Kniha obsahuje fotografickú prílohu.

V mojej mysli a pamäti sú uložené tisícky ĺudských príbehov. Je to spôsobené nielen mojim vekom, ale najmä mojou celoživotnou profesiou. Som psychiatrička, teraz už na dôchodku a možno práve preto a o to naliehavejšie defilujú pred mojim vnútorným zrakom životné osudy ĺudí, ktorých som spoznala či už v v rámci mojej profesie alebo v mojom civilnom živote. Akoby sa pýtali von, na svetlo. A mne sa konečne darí s niektorými z nich uzavrieť nepísanú dohodu o definitívnom skončení vnútorných dialógov s nimi. V písaní nachádzam akúsi katarziu svojej preťaženej mysle. S láskou a trochou zvedavosti vám ponúkam štyri príbehy veĺmi odlišných osobností. Medzi miliardami ĺudí nenájdeme dva identické ĺudské osudy ani v prípade jednovaječných dvojčiat. Spája ich však snaha hĺadať si svoje miesto na zemi. Prvý príbeh s názvom Keď večer hrá na teremine je o večnom boji Dobra a temného Zla. V druhom príbehu Záclona vám porozprávam o nezvyčajnej sile lásky medzi bratmi - dvojčatami. Tretím príbehom Marija vám chcem povedať, že hĺadanie vlastnej životnej cesty nekončí v mladosti. Trvá po celý život. A ten posledný? Nazvala som ho Vyrovnanie. Možno trochu autobiografie a trochu vízie? Prajem vám pekné chvíle pri čítaní!

A ?korona című sorozat rajongói minden bizonnyal örömmel fogadják ezt a remek életrajzot a New York Times bestseller szerzőjétől, amely az örökös reflektorfényben élő II. Erzsébet királynő és húga, Margit történetét dolgozza fel. A nővérek mindig közel álltak egymáshoz, és jó barátok voltak. Azonban amikor a sors furcsa fintorának köszönhetően nagybátyjuk, VIII. Eduárd úgy döntött, hogy lemond a brit trónról, kettejük kapcsolata hirtelen megváltozott. Margitnak attól kezdve kötelessége volt teljesíteni Erzsébet kívánságait, és pukedliznie kellett a nővére előtt, akit addig csak Lilibetnek hívott. Erzsébet mindig sztoikus nyugalommal, derűsen fogadta húga különcségeit, de Margitnak küzdenie kellett azért, hogy megtalálja helyét és pozícióját a rendszerben. Az sem volt számára könnyű, hogy megfeleljen a környezete elvárásainak, és ez gyakran vezetett feszültségekhez. Ismert történet, hogy a királynőnek kellett közölnie Margittal az egyház és a kormány döntését, mely szerint nem támogatják házasodási szándékát az elvált Peter Townsend repülőezredessel. A kialakult helyzetben a hercegnő választás elé került: megtartja nemesi címeit és az ezekkel járó biztos egzisztenciáját, vagy mindezekről lemond a szerelméért. A könyv bemutatja, hogyan alakult a testvérek kapcsolata a zárt családi körben töltött idilli gyerekkorban, szüleiktől elválasztva a világháborús évek alatt, majd a király halála után, amikor Erzsébet követte apját a trónon. Andrew Morton legújabb életrajzi munkája betekintést nyújt a két alapvetően eltérő természetű testvér életébe: egyikük mindent a kötelességnek és a felelősségteljes viselkedésnek rendelt alá, a másik mindennek ellenszegült. A könyv egyedülálló részletességgel mutatja be, milyen hatással voltak a testvérek a monarchiára és a királyi családra, valamint azt is megtudhatjuk, hogyan tudtak alkalmazkodni a huszadik század társadalmi normáinak változásaihoz.

Az életrajzi kötet naplórészletek, levelek valamint Fekete István személyes emlékei segítségével idézi fel a páratlan Afrika-vadász, természettudós és író életét.Kittenberger Kálmán 1903 és 1929 között tizenhat kalandos esztendőt töltött Afrikában, többek között feltárta a Viktória-tó keleti partjának növény- és állatvilágát, járt a Kilimandzsáró vidékén, és számos vadászaton vett részt - egy oroszlánnal vívott küzdelemben veszítette el a középső ujját. Az életrajz olvasója nem csupán fontos néprajzi és természeti ismeretekkel gazdagodik, hanem megismeri Fekete István és Kittenberger Kálmán megható barátságának történetét is. A legendás kiadvány most két évtized után jelenik meg újra, a borító Hitka Viktória munkája.