E-knihy - Geografia - ostatné strana 17 z 17

Scott Jurek, živoucí legenda amerického i světového ultramaratonu, už měl léta nejlepších výkonů za sebou a cítil, že pomalu pohodlní. Jenže do starého železa se mu ještě nechtělo, a tak se odhodlal podniknout další dobrodružství – největší a nejnáročnější ze všech. S podporou manželky Jenny se rozhodl pokusit o nejrychlejší zdolání „Zeleného tunelu“, 3500 kilometrů dlouhé Appalačské stezky vedoucí z „hlubokého jihu“ Georgie až do Nové Anglie. Jurek si jako velezkušený ultramaratonský harcovník nedělal iluze, že takový podnik bude procházka růžovým sadem, ale realita překonala všechna očekávání. Brutálně upřímný záznam o běžci za zenitem, který se musí při své závěrečné a nejtěžší zkoušce bezmála zničit, aby si dokázal, že je stále tím, kým býval.  

Když Monisha oznámila svůj záměr absolvovat cestu kolem světa v 80 vlacích, všichni si jen klepali na čelo. Přesto netrvalo dlouho a ona skutečně hodila batoh na záda, vzala za ruku svého snoubence Jema a vydala se na pečlivě naplánovanou pouť po kolejích čítající více než 70 000 kilometrů z jednoho konce světa na druhý a zase zpátky. Během sedmi měsíců jim za okénkem ubíhaly tak rozdílné kraje jako Mongolsko, Kanada, Čína, Japonsko, Kazachstán, Rusko, Amerika, a dokonce se odvážili i do Severní Koreje. Projeli se po Transsibiřské magistrále, luxusním Orient Expresem, japonskými rychlovlaky, ale také ušmudlanými lokálkami. Potkali spoustu zábavných, svérázných a milých pasažérů, s nimiž si směňovali jídlo i životní příběhy. Monisha Rajeshová, novinářka působící mimo jiné v denících _The Guardian _či _The New York Times_, o svém putování vypráví tak, že si tu každý najde svoje. Bizarní i komické zážitky z vlaků střídá poetický popis krajiny nebo hekticky pulsujících velkoměst, nechybí společensko-politický kontext, historické vsuvky a vtipné komentáře. Po přečtení dostane každý chuť sbalit si svých pět švestek a nasednout do prvního dálkového expresu

Rok v Provenci, kniha britského publicisty a spisovatele Petera Mayleho, nás provází měsíc po měsíci rokem novopečeného majitele domu v Provenci. S anglickým humorem v jeho nejlaskavější podobě nás autor seznamuje s radostmi i úskalími života cizince, který se rozhodl uskutečnit svůj sen žít v místě, které dosud znal pouze jako turista. Pro přistěhovalce je všechno nové, barevnější, voňavější, a to se netýká pouze výborného vína a kuchyně. Občasné potíže s úřady či rekonstrukcí domu jsou mnohonásobně vyváženy krásnou přírodou, kulinářskými zážitky, poznáváním neobvyklých zvyků, sportů a nových přátel. Kniha se stala mezinárodním bestsellerem, posloužila jako předloha pro TV seriál a získala prestižní cenu British Book Awards pro rok 1989 za nejlepší cestopisnou knihu a řadu dalších ocenění.

Události, k nimž došlo v Německu v letech 1919–1945, byly dramatické a děsivé. Nicméně našlo by se také spousta okamžiků nejistoty, pochyb i naděje. Kniha Cestovatelé ve třetí říši se snaží odpovědět na otázku, zda současníci mohli pochopit podstatu nacionálního socialismu, čelit vlivu nacistické propagandy a tušit či předvídat holokaust. Autorka vychází ze zpráv a svědectví očitých svědků, cizinců, kteří zemi především ve 30. letech navštívili a které Hitlerovo Německo z mnoha důvodů fascinovalo. Ze zkušenosti těchto cestovatelů, studentů, politiků, diplomatů, vědců, novinářů, umělců i prostých turistů, mezi nimiž najdeme např. Knuta Hamsuna, Charlese Lindbergha nebo Samuela Becketta, vytvořila Boydová komplexní, velmi barvitý a živý obraz tzv. třetí říše včetně všech jejích paradoxů od nenápadných, ale varovných počátků, přes vrchol moci až po konečný zánik. Knihu zahrnul Daily Telegraph mezi nejlepší knihy roku 2017. Nejlepší kniha roku 2017 podle čtenářů deníku Guardian. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Lucie je holka, která si plní přání, holka, která je odhodlaná jít za svým snem, a holka, která se rozhodla projít Pacific Crest Trail, dle spousty lidí nejnáročnější dálkovou pěší trasu na světě, vedoucí z Kalifornie přes Oregon a Washington až ke kanadským hranicím (4 300 km). A povedlo se jí to. A přežila to. A že to párkrát bylo o vlásek. A ve své knize nepíše jen o tom, jaké to bylo, jít bez přípravy divočinou, ale taky o tom, jak taková věc člověka změní. A že když se pro něco rozhodnete a zatnete zuby, dokážete všechno. A ještě se u toho hodně naučíte, dost se nasmějete, najdete pravá přátelství a možná i lásku.

5 100 kilometrů za 57 dní nepřístupným terénem Antarktidy, přes jižní pól, úplně sám bez jakékoli pomoci. Takovou cestu vymyslel a uskutečnil explorátor Mike Horn, kterému by daleko spíš sedělo přízvisko dobrodruh. O podobném projektu dlouho snil a realizoval jej na počest své zemřelé ženy Cathy v období mezi 13. prosincem 2016 a 7. únorem 2017. A právě o tom je tento strhující cestopis, v němž chronologický popis událostí střídají stránky, v nichž rozmlouvá se svou ženou. Horn vyrazil z Kapského Města spolu se svou nadšenou posádkou na vlastní lodi Pangea na sever tohoto nejméně známého kontinentu, odkud pokračoval úplně sám, zapřažený do dvouapůlmetrákových saní, v nichž za sebou táhl to nejnutnější. Necestoval na lyžích po cestách, které před ním projely pásové stroje, ale absolvoval prvovýstupy pohořím královny Maud i masou Dómu C v nadmořské výšce přes 3 000 m s pomocí kitů, tažných draků. Přitom musel překonávat nesčetné nástrahy, antarktický chlad, bezvětří, zející průrvy a bezpočet jiných nebezpečí ohrožujících jeho život. A ještě nebyl u cíle a už se těšil na další dobrodružství – výpravu kolem světa nazvanou Pol2Pol. Takový už prostě je Mike Horn.

Americká autorka líčí ve své mimořádně úspěšné knize radosti i strasti, jež jí a jejím blízkým přineslo rozhodnutí zakoupit opuštěnou usedlost na toskánském venkově a pustit se do její opravy, především ale své objevování krás okolní krajiny, chutí místní kuchyně i půvabu volně plynoucích dnů toskánského jara a léta. Svodům italské přírody, historie a venkovského životního stylu není v podání Mayesové obtížné podlehnout – autorka dokáže se stejným zápalem a humorem přiblížit dobrodružství stavebních úprav a zahradních prací na léta neobdělávaných pozemcích stejně jako návštěvu trhu v blízkém městečku či sžívání s místními obyvateli a jejich zvyklostmi, a své podmanivé vyprávění prokládá i téměř pěti desítkami kuchařských receptů. Kniha figurovala více než dva roky na žebříčku bestsellerů listu New York Times a r. 2003 se dočkala i filmového zpracování.Frances Mayesová (1940) je autorkou čtyř úspěšných knih vycházejících z jejích pobytů v Toskánsku, kde pravidelně tráví část roku, a několika svazků prózy a poezie. Je pravidelnou přispěvatelkou časopisů Food & Wine, House Beautiful a dalších periodik, na San Francisco State University přednáší obor tvůrčího psaní.

Čtenáře, které si získalo inspirativní vyprávění Frances Mayesové v knihách Pod toskánským sluncem a La bella Toscana, nepochybně nezklame ani třetí svazek úvah a zápisků odrážejících autorčino sžívání s toskánskou krajinou, historií, kuchyní a životním stylem. Dvacáté výročí osudové chvíle, kdy se rozhodla zakoupit opuštěnou usedlost jménem Bramasole poblíž toskánské Cortony a pustit se do její nákladné opravy, je Mayesové mimo jiné příležitostí k opětovnému zamýšlení nad tím, co ji přimělo k navázání až překvapivě hlubokého vztahu s místní krajinou, jejími obyvateli a způsobem života. Ani tentokrát však neopomene podat zprávu o všem, co se v Bramasole a okolí v posledních letech změnilo, vylíčí své nové objevy v bližším i vzdálenějším okolí Cortony, připojí sérii nových kuchařských receptů a nenechá nás na pochybách o tom, že ve společnosti svých italských sousedů a přátel nalezla skutečný "italský domov".

Kniha představuje svébytnou meditaci na téma Spojené státy a jejich role ve světě. Autor se na základě vzpomínek na otce, který u něj pravidelnými výlety na historická místa probudil lásku k historii Ameriky, vydává na „roadtrip“ napříč Spojenými státy z Východu na Západ. Při této jízdě je veden úvahami různých autorů o Americe, zejména pak postřehy Bernarda DeVota, jenž si byl vědom, jak mocně geografie zasahuje a ovlivňuje roli USA ve světě. Nejprve cestuje zalesněnou „vertikální“ krajinou východu, pokračuje horizontální krajinou prérií, aby nakonec stanul na břehu Pacifiku a mohl se zabývat postavením své vlasti ve světě. V průběhu celé cesty si autor zaznamenával zajímavé myšlenky o minulosti i současnosti Spojených států a jejich obyvatel, které pro českého čtenáře mohou být někdy značně provokativní, nicméně nutí k zamyšlení a představují sondu do americké duše.

Čím nás Francie, tato země vína, skvělého jídla a zajímavého životního stylu odjakživa tak silně přitahuje? Přestože nemáme společné hranice, máme k Francii velice blízko. V průběhu staletí se naše dějiny občas osudově proplétaly, a vytvářela se tak pouta, jejichž pozůstatky jsou znatelné dodnes. Kniha „Francie s českou příchutí“ je přepracované vydání původní knihy Francie s ozvěnou domova, jež je známá i televizním divákům díky stejnojmennému dokumentárnímu cyklu. Svébytný průvodce Francií po stopách Čechů a historických událostí svázaných s naší zemí od středověku až po 20. století zavede čtenáře na bojiště u Kresčaku, kde padl český panovník Jan Lucemburský, k hrobům československých legionářů z první světové války, do pařížské kavárny, kterou vyzdobil Alfons Mucha, a na mnoho dalších zajímavých míst.

Očité svědectví o jednom z velkých objevů 21. století. Jedna z 12 nejlepších knih roku podle National Geographic. Napínavá a šokující kniha plná barvité historie, dobrodružství, při němž tuhne krev v žilách, i dramatických zvratů. Již od dob konkvistadora Hernána Cortése kolovaly mezi lidmi zvěsti o ztraceném městě nesmírného bohatství ukrytém kdesi v honduraském vnitrozemí jménem Bílé město nebo Ztracené město opičího boha. Až expedice vědců vybavená přísně tajnou technologií a provázená autorem bestsellerů Douglasem Prestonem potvrdila, že Ztracené město opičího boha není jen legendou.

Když mi byly tři, rozbil jsem si hlavu o bidet. Když mi bylo devět, rozbil jsem si hlavu o kolo, které jsem vedl do kopce. Myslím, že bych vůbec neměl cestovat, protože jsem hrozně nešikovnej. Ale stejně to dělám. Radši ale chodím pěšky, protože tak je to nejbezpečnější. Jednoduše vyrazím na cestu a čekám, co mě tam potká. Tentokrát jsem se vydal do Číny a Nepálu. V kraťasech ze supermarketu a brýlích z drogerie jsem prošel Himálaj i úplně neznámé vesnice v údolích řek. Mnohokrát jsem spal u úplně cizích lidí doma a poznával, jak se jim doopravdy žije a co jim přináší štěstí. Už na cestě jsem o nich začal psát tuto knihu. Času na psaní byl dostatek, protože ujít pěšky 1 500 kilometrů trvá docela dlouho. Jak si teď po sobě knihu čtu, myslím, že se mi povedlo vytvořit pěkné svědectví o jednoduchosti života a půvabu svobody. Jestli se chcete dozvědět něco o památkách a historii, radši si ji ale nekupujte. Kniha je jen o Číňanech, Nepálcích a jejich životě. A taky trochu o mně. Tomu se člověk nevyhne, když jde sám.

Nový, fotografiemi bohatě vybavený cestopis novináře J. M. Červenky Barevné rozcestníky zavádí čtenáře do čtyř netypických lokalit, které dosud zůstávají stranou turistického ruchu. Spolu s autorem tak čtenář navštíví zapovězený Írán, obří a liduprázdnou Sundarbanskou deltu, říši Lo Manthang skrytou za hradbou Himaláje či moderní, překotně se rozvíjející Vietnam. Autor některá z míst navštívil opakovaně, a to i v odstupu mnoha let, což mu dává jedinečnou možnost barvitě glosovat změny, k nimž v těchto zemích v průběhu času došlo.

Chcete úplnú samostatnosť v cestovaní, vyhnúť sa hodinovým hľadaniam na internete a mať všetko výhodné pod nosom? V e-booku Cestovná encyklópedia do vrecka nájdete viac ako 155 prehľadných zdrojov, v ktorých sa dozviete: Výhodné letenky a návod na zníženie ich ceny. Ako si zabezpečiť skvelé ubytovanie tak, aby ste dostávali benefity. Rady na stránky pre všetky typy ľudí, ktorí majú rozličnú predstavu o bývaní. Viete sa pohybovať v daných destináciach, a to nemyslím len taxi alebo autobusy? Zistite všetky možné, pohodlné spôsoby dopravy, ktorými ušetríte a nebudete strácať čas. Prečítate si, ako sa dá nimi zároveň i zarobiť. Zdravie je na cestách nesmierne dôležité a ja vám ponúknem prírodnú a skladnú lekárničku. Delí sa u vás strava na dovolenke bud‘ na predražené reštaurácie, street alebo fast foody? Vd‘aka mojim zdrojom nájdete to najlepšie, vo vašej cenovej relácii a nemusíte sa obávať nad zbytočnou stratou peňazí, ale ani salmonely. Iný kraj, iný mrav. Ako zábavne a ľahko spoznať miesto, kultúru, zvyky i ľudí? Zároveň sa dozviete informácie a stránky, ktoré ponúkajú cestovať a pracovať naraz. A nemám na pamäti Work & Travel. Premeňte si peniaze výhodne a využívajte spôsoby, ktorými sa dá i v zahraničí vyberať z bankomatu zadarmo a bez zbytočných poplatkov. Aplikácie, vd‘aka ktorým budete mať aj všetky dôležité informácie u seba a i na dovolenke budete platiť veci na čas. Viete si jednoducho a rýchlo naplánovať výlety bez toho, aby ste nad tým museli sedieť hodiny? Poradím, čo mi najviac šetrí čas a všetko spraví za mňa. Máte strach, že nebudete v cudzine ľud‘om rozumieť? Aj ked‘ sa zrovna neučíte kórejsky, španielsky, arabsky, filipínsky či fínsky (a mnoho viac), budete dokonale v slovenčine vedieť, o čom je reč. Tipy, čo robiť, ked‘ máte dlhý prestup na letisku, ak vám ukradnú kameru alebo sa neviete pripojiť na internet.

To hory samy si vybírají mezi lidmi, kdo bude patřit mezi jejich blízké, nikoliv naopak. Liba Švrčinová-Cunnings takové štěstí má. Proto také svůj Himálajský deník snad ani nepíše, ale rovnou – tentokráte jen pro čtenáře – znovu žije. Vydáme se s ní do míst, před kterými se s úctou a obavami zastavují i pouhé naše představy. Na tolik potřebnou a všudypřítomnou odvahu se tu nijak zvlášť neupozorňuje. Ta jen tiše a sveřepě trvá jako svědectví nezničitelné vůle dát nový smysl vlastní existenci, otřesené tragickou ztrátou dvou dětí. Himálajský deník je knihou hrdé výzvy i nekonečné pokory. Výzvou k himálajským vrcholům, pokorou před neviditelnými horstvy vlastní duše… Obojí je třeba překonat. Kdo rozhodne, co je těžší?

Spolu se svými dvěma kamarády se Messner pokouší zdolat západní stěnu Ortleru cestou, kterou dvě stě let nikdo nepoužil. Výstup má dramatický průběh. Horolezci uvízli na svislé stěně v tisícimetrové výšce. Situaci komplikuje hustá mlha i obrovský ledový převis nad nimi. Cesta zpátky však není možná, a zbývá jen únik směrem vzhůru. Messner se znovu musí spolehnout na své neomylné instinkty, které z něj učinily nejslavnějšího horolezce všech dob. Dramatické líčení výstupu protkává Messner vzpomínkami, jak zdolával nejobtížnější alpské trasy. Neschází ani o úvahy o tom, jak si lidé přírodu uzpůsobují k tomu, aby jim mohla poskytovat konzumní zážitky. Vyslovuje se pro uchování „nebezpečného prostoru hor“ i pro další generace. Reinhold Messner je světově známý horolezec a aktivista v boji za záchranu životního prostředí. V knize dramaticky líčí náročné horolezecké výstupy, nechybí v ní ani vzpomínky a úvahy o smyslu horolezectví i o devastaci horské přírody. Je určena především čtenářům se zájmem o horolezectví, milovníkům hor a dobrodružství.

Když se řekne Santiago, málokoho napadne, že jich je po světě mnoho, všichni mají na mysli Santiago de Compostela ve španělské Galícii. Do tohoto místa, k hrobu Svatého Jakuba, se stékají jednotlivé poutní trasy z celé Evropy, ročně sem dorazí téměř 300 000 poutníku z celého světa. Proč to dělají? Jaké k tomu mají důvody? Tahle kniha odpoví na vaše otázky a zároveň vám poskytne velmi podrobný a vtipný návod, jak se na cestu připravit a vybavit. Santiago de Compostela portugalskou cestou není cestovním průvodcem v pravém slova smyslu. Nenajdete v něm profily ani trasy jednotlivých etap, na to dnes stačí aplikace v mobilu, ale všechno ostatní zde najdete zcela spolehlivě. Jak se připravit, jak se vybavit, co dobrého a jak si objednat. Především je to čtivý a vtipný cestovní deník tří českých poutníku, kteří se již podruhé vypravili na pěší pouť dlouhou několik set kilometrů. Jestliže nemáte možnost vyrazit sami, užijte si to alespoň v knížce, a pokud o tom uvažujete, pak je tato kniha nejlepším rádcem pro začátečníky i pokročilé turisty.

To hory samy si vybírají mezi lidmi, kdo bude patřit mezi jejich blízké, nikoliv naopak. Liba Cunnings takové štěstí má. Proto také svůj Himálajský deník snad ani nepíše, ale rovnou – tentokráte jen pro čtenáře – znovu žije. Osmkrát se s ní vydáme do míst, před kterými se s úctou a obavami zastavují i pouhé naše představy. Na tolik potřebnou a všudypřítomnou odvahu se tu nijak zvlášť neupozorňuje. Ta jen tiše a sveřepě trvá jako svědectví nezničitelné vůle dát nový smysl vlastní existenci, otřesené tragickou ztrátou dvou dětí. Himálajský deník je knihou hrdé výzvy i nekonečné pokory. Výzvou k himálajským vrcholům, pokorou před neviditelnými horstvy vlastní duše… Obojí je třeba překonat. Kdo rozhodne, co je těžší?