Najnovšie - História - ostatné strana 10 z 45

Americký archeolog, antropolog a historik Joseph A. Tainter se ve své nejznámější práci zabývá otázkou, proč se v minulosti zhroutily mnohé říše, státní útvary či jiné složité organizační formy lidské společnosti. Nejprve uvádí téměř dvě desítky případů kolapsu a podává přehled teorií, jejichž prostřednictvím se během uplynulých dvou tisíc let kolapsy vysvětlovaly. Poté vytváří vlastní, široce aplikovatelnou teorii kolapsů (kolapsy jsou v ní vysvětleny poklesem mezních výnosů investic do složitosti). Prostřednictvím detailních studií kolapsu římské a mayské říše a americké kultury Chaco pak ověřuje platnost svého modelu a objasňuje fungování dezintegračních procesů. V závěrečné kapitole se zamýšlí nad tím, zdali kolaps nehrozí také současné společnosti, což je jedna z otázek, které člověka jedenadvacátého století znepokojují.

Istrijské zlato je ambiciózní a strhující historický thriller od oceňovaného filmaře a producenta Mikea Downeyho. Román se odehrává na chorvatském poloostrově Istrie a prolínají se v něm tři časové linie: období římské okupace v roce 81 n. l., partyzánský odboj během druhé světové války a současnost. Propojujícím motivem je tajemství vzácných istrijských lanýžů, které ovlivňuje osudy postav napříč staletími. Autor mistrně kombinuje historické události, místní tradice a napětí, aby vytvořil mnohovrstevnatý příběh plný dobrodružství, vášně a nostalgie.

"Ez a könyv segít megérteni azt a zűrzavart, amelyben élünk, és útmutatóul szolgál ahhoz, hogy kiszabaduljunk belőle." Ben RawlenceA jó társadalmi rendet nem a törvények és az állam biztosítják, hanem nekünk kell létrehoznunk.Meg vagyunk győződve arról, hogy a jog megvéd bennünket, és a törvények megakadályozzák, hogy társadalmunk káoszba süllyedjen - nélkülük honnan tudnánk, mi a helyes és helytelen, miként működhetnének jól a közösségeink, és hogyan lehetnénk jó felebarátai embertársainknak?C. L. Skach azonban nem ért egyet ezzel a hozzáállással. Az állam- és jogtudományok professzoraként mindig is hitt a jog hatalmában, sőt nem egy háború sújtotta ország alkotmányának megírásában részt vett, hogy segítsen megoldani az adott társadalom problémáit.Többéves munkája után mégis rá kellett döbbennie, hogy a jó társadalmi rendet nem lehet felülről rákényszeríteni az emberekre. Az ugyanis nem a törvényekre való ráhagyatkozásból, hanem az állampolgárok összefogásából fakad.Jelen könyv számos példával mutatja be, hogyan fognak össze az állampolgárok polgárháború, polgárjogi küzdelmek vagy világjárvány idején egymással, és hat olyan tanácsot fogalmaz meg, amelyeket követve jobbá tehetjük a saját közösségünk életét - az állam beavatkozása nélkül."Skach meggyőzően érvel amellett, hogy a törvények és a szabályok nem elegendőek ahhoz, hogy békében éljünk egymással." Carlo Rovelli"C. L. Skach arra buzdít bennünket, hogy gondoljuk újra, mit jelent jó polgárnak, a közösség értékes tagjának lenni. A jobb közösségek kialakítása az élhetőbb jövő záloga." Roger Myerson"Ha egy elismert jogtudós azt állítja, gyakran maguk a törvények jelentik a problémát, érdemes odafigyelnünk rá. Skach nagyszerű példákon keresztül illusztrálja, hogyan válhatunk jobb állampolgárokká, javíthatunk az életünkön és építhetünk egy harmonikusabb világot. Mindenkinek ajánlom." Peter Gray"Az államhoz való tartozás magában foglalja az állampolgárok közösségéhez való tartozást, ez pedig megkívánja a horizontális - nem csak vertikális - és kölcsönös kapcsolatokat, ha valódi akar lenni. Ilyen értelemben az állampolgár eszményi meghatározása a következő: az emberiségnek nevezett közösség felelős, aktív tagja, aki jogokat élvez, de engedelmességgel is tartozik önmagának és a többi embernek, és köteles tiszteletben tartani a Föld és minden élőlénye jogait. Mivel ez egy eszmény, mint ilyen, egyben cél is. A következő oldalakon arra szeretnék emlékeztetni mindenkit, hogyan lehetünk az iménti meghatározás szerinti polgárok: horizontálisan, fajokon, nemeken, nemzetiségeken, korosztályokon átívelő módon - apró, ám annál jelentőségteljesebb lépésenként.A könyvben végig arra biztatom a kedves olvasót, hogy képzelje maga elé az ideális állampolgárt, és kérdőjelezze meg a saját kötődését azokhoz a szabályokhoz, amelyeket "törvényként" ismerünk. Ez a könyv nem a rossz és a jó törvényekről szól, vagy arról, hogyan és miért érdemes megszegni őket. Ez a könyv nem szándékozik felmenteni a problémás cégeket, kormányokat vagy szervezeteket a felelősségvállalás alól. Ez a könyv arról szól, hogyan kényelmesedtünk el állampolgárként, és bújtunk a törvények mögé, illetve mit tehetünk ez ellen most, együtt, konstruktívan és erőszakmentesen."

Mistrovské pojednání o tom, jak války a skutečný i domnělý pocit ohrožení formovaly osud Ruska od jeho vzniku až po katastrofální invazi na Ukrajinu. I přes téměř zničující invazi na Ukrajinu Putin stále vládne Rusku tvrdou rukou. Vysvětlení tohoto fenoménu je možné nalézt v ruské historii. Bez přirozeně bránitelných hranic a s environmentálními faktory omezujícími jeho ekonomiku bylo Rusko po staletí konfrontováno s předními vojenskými a technologicky mnohdy vyspělejšími mocnostmi své doby. Válka - a potřeba být na válku připraven - tak formovala jeho vývoj od období vlády knížat a carů až po komunistické tajemníky a prezidenty. Ruská národní identita se zrodila z války: od zoufalých snah středověkých knížat odolat vikinským vpádům a mongolské invazi přes vlastní expanzi v Asii v 19. století až po klíčové konflikty 20. století, které proměnily Rusko z carského impéria v komunistickou velmoc. Slabé Rusko se po konci studené války obrátilo k Putinovi, který znovu oživil touhu po válečném triumfalismu a nastoupil tak cestu k vpádu na Ukrajinu. Kniha Zrozeni z války přináší zasvěcený a komplexní pohled na ruskou historii i současnost zbavený nánosu národních mýtů

Druhý (závěrečný) díl vzpomínek všestranného umělce na vojnu u obdoby PTP (známější pod názvem Černí baroni), na práci v dětském domově z radostné i temné stránky, na podnikání v 90. letech i poté, na hudební, milostné, umělecké, cestovatelské a další aktivity. Promluví i naše nejstarší žijící herečka, pamětnice TGM. Podělí se o dojmy ze setkání s význačnými osobnostmi. Přiblíží zklamání v církvi i v rodině a naopak až mystické setkání s úžasnými lidmi z druhého konce planety, které nastartuje doslova šokující odhalení z minulosti.

Teroristické útoky z 11. září 2001 v USA byly podnětem k vytvoření robustních a smrtících speciálních operačních jednotek - operační skupina Dagger. Alan C. Mack, volací znak Razor 03, vedl tým vrtulníků MH-47D Chinook a ozbrojených MH-60 Black Hawk. Součástí jejich dvojité mise bylo vyprošťování osob a nekonvenční válčení a patřilo k ní také létání v terénu a v počasí, které se dosud považovalo za nemožné. Aby toho nebylo dost, posunuli letové výkony svých speciálně upravených Chinooků na samé hranice a dokonce za ně. Mack popisuje svůj pohled do zákulisí výsadku skupiny Horse Soldiers do Afghánistánu. Probírá hon na Usámu bin Ládina v Tóra Bóra a líčí svůj sestřel během operace Anakonda. Po letech pronásledoval Bowea Bergdahla, zachraňoval rukojmí v Iráku a jediného přeživšího příslušníka SEAL z údolí Kunar v operaci Redwing. Mackovy zážitky na pokraji smrti a častá nasazení ovlivnily nejen jej, ale přiměly jeho manželku k užívání opiátů. Její rozvíjející se závislost vedla k neshodám, protože ji tajil a pokračoval v nasazení. Řídil se heslem své jednotky "Noční lovci se nevzdávají!" Nevzdal by se své jednotky - a nevzdal by se své rodiny. Jeho příběh o úspěchu, tragédii a konečném štěstí je tak starý, jako válčení samo.

Byl prvním z Curtissových "Hawků". Ve své době nejelegantnější a nejrychlejší.

Nemzetközi Booker-díj, 2024„A Kairosz az NDK és egy szerelem széthullásának története. Egyszerre felnövekvéstörténet és kelet-európai korrajz. Erpenbeck mondatait mélyen átitatja a német politika, történelem és kulturális emlékezet.” The New York TimesKelet-Berlin, 1986. Egy 19 éves egyetemista és egy 34 évvel idősebb, nős, sikeres író. Egy mindent elsöprő, aszimmetrikus szerelem.A Kairosz az idő, a választás és a történelmi kor erőinek hatását feldolgozó regény, amelyben a 20. század végének mozgalmas időszaka nem csupán díszlet. Az NDK szétesése, a berlini fal összeomlása erősen befolyásolja, hogyan alakul át egy szenvedélyes szerelemnek induló, felhőtlennek tűnő kapcsolat árulással, hazugsággal, bántalmazással, manipulációval, büntetéssel és bűnhődéssel teli rémálommá.Jenny Erpenbeck izgalmas zeneiséggel komponált regénye azokba az egyre mélyülő repedésekbe enged belátást, amelyek a személyes boldogságot előbb csak kikezdik, majd lehetetlenné teszik.Réges-régen a férfi dobozaiban és az ő bőröndjében lévő papírok párbeszédet folytattak egymással. Most az idővel folytatnak párbeszédet. Egy ilyen bőröndben, egy ilyen dobozban az évtizedek porában közönyösen van együtt vég, kezdet és közép, amit megtévesztésből írtak le, és amit igazságnak gondoltak, amit elhallgattak, amit néven neveztek, mindez ott van együtt, akár tetszik, akár nem.Jenny Erpenbeck (1967) kelet-berlini írócsaládba született. Az írás mellett 1991 óta színház- és operarendezőként is dolgozik Berlinben és Grazban. 2016-ban elnyerte a Thomas Mann-díjat. A Kairosz 2023-ban szerepelt a The New York Times 100 legfigyelemreméltóbb könyveinek listáján. A The Economist, a The Times és a The Sunday Times szerint az év regénye. 2024-ben Nemzetközi Booker-díjat kapott. Megy, ment, elment című regénye 2017-ben jelent meg magyarul.

V únoru 1944 osvobodila Rudá armáda ukrajinskou Volyň, kde žila početná česká menšina. Tisíce mužů a žen následně vstoupily do československé armády, aby bojovaly za osvobození rodné země svých předků. Byl mezi nimi i učitel Václav Kalcovský, který byl jako kancelářský rotmistr přidělen k oddílu samohybných děl, z něhož se později stal 3. tankový prapor. S ním se následně účastnil tažení do Československa – prošel boji na Dukle, v Polsku a při osvobozování Ostravy. Nevzpomíná ale jen na střety s Němci, popisuje každodenní život vojáků na frontě a v týlu či soužití s obyvateli v oblastech, kterými procházeli. A také na své velitele, mezi nimiž nechybí Hrdina Sovětského svazu Richard Tesařík, a na příjezd do Prahy, jež ale nebyla taková, jakou ji očekávali. Následně se se svým praporem podílel na konsolidaci pohraničí na severní Moravě, načež odešel ke své předválečné profesi. Rozsáhlé vzpomínky doplňuje na 250 unikátních fotografií a dokumentů, které přibližují i osudy dalších, dnes již téměř zapomenutých československých účastníků druhé světové války.

A Németországi Szövetségi Köztársaság története évtizedeken keresztül sikersztorinak számított, ám az utóbbi időben többen felteszik a kérdést: valóban az volt? Dominik Geppert a kezdetektől napjainkig vizsgálja az NSZK, majd az újraegyesített Németország történetét. Végigköveti az utat a hidegháború alatti frontállamtól az Európa közepén álló mai hatalomig, kiemelt figyelmet fordítva az ország nemzeti és társadalmi identitásának kérdésére, amely az újraegyesítés óta egyre fontosabbá válik. Bár időrendben halad, a fejezetek sorrendje kevésbé az egyes kancellárok hivatali idejéhez, mint inkább a nagyobb léptékű gazdasági folyamatokhoz, a pártpalettán bekövetkező eltolódásokhoz és a nemzetközi politikai kontextushoz igazodik. A történész szerző tömör összefoglalója hasznos olvasmány lehet mindazoknak, akik kompakt módon szeretnének átfogó képet kapni a német történelem 1945 és 2021 közötti időszakáról. 

Tényleg volt az emberiségnek eredeti állapota? Valóban egyenes út vezetett a gyűjtögetéstől a letelepedésig, a mezőgazdaságtól a városokig, a városoktól pedig a kapitalizmusig? Vagy mindez nem több mítosznál, és az emberiség sokkal bonyolultabb és érdekesebb úton jutott el napjainkig?Ebben a világszerte tudományos bestsellerré vált, Orwell-díjra jelölt, roppant szórakoztató könyvben két szikrázóan okos, mindig vitakész elme, az antropológus David Graeber és a régész David Wengrow alapjaiban kérdőjelezi meg az emberi történelemről alkotott eddigi képünket, és gondolja újra mindazt, amit a tulajdon, a városok, a demokrácia, a rabszolgaság vagy épp az egész civilizáció eredetéről tudni véltünk."Mindannyian önmagunk megalkotásának kollektív projektjei vagyunk. Mi lenne, ha így közelítenénk meg az emberi történelmet? Ha a kezdetektől fogva képzelőerővel megáldott, intelligens, játékos teremtménynek tekintenénk az embert, olyan lénynek, aki megérdemli, hogy így értsük őt? Mi lenne, ha történetünk nem arról szólna, hogyan süllyedt fajunk az egyenlőség idilli állapotából a maiba, hanem azt a kérdést tennénk fel, hogyan kerültünk ilyen szoros fogalmi bilincsek csapdájába, hogy már elképzelni sem tudjuk többé önmagunk újrafeltalálásának lehetőségét?"David Graeber (1961-2020) amerikai antropológus és anarchista aktivista, az Occupy-mozgalom egyik vezéralakja, a kortárs baloldali gondolkodás ikonja. Magyarul a Bullshit munkák szerzőjeként lett ismert, nagy történelmi áttekintései sorát pedig az adósság világtörténetéről írt munkájával (Debt: The First 5,000 Years) kezdte meg - és korai és váratlan halála miatt a Mindenek hajnalával zárta.David Wengrow (1972) brit régész, a Londoni University College professzora. Véleménycikkei a Guardian és a New York Times lapjain jelentek meg, nagy kérdéseket boncolgató, átfogó történelmi könyvei az írás, a gazdálkodás és a városok (What Makes Civilization?), illetve a szörnyábrázolások (The Origins of Monsters) eredetét kutatják.

Jak skutečně proběhl legendární útěk Morávka a Peltána po drátu vysílačky v ulici Pod Terebkou? Obětovali tam tito odbojáři snad svého druha Josefa Mašína? Co se přesně stalo během následné nejslavnější přestřelky škpt. Morávka v Karlovce? Kde skončily jeho pistole – a kde zbraně výsadkářů z operace Anthropoid, Gabčíka a Kubiše? A kam se vlastně poděla těla (a hlavy) všech těch národních hrdinů? Nejen tím se zaobírají Akta Morávek. Oproti předchozímu románovému ztvárnění Morávkova zpověď se však tato kniha zaměřuje především na pátrání, výzkumy a rekonstrukce ohledně té obrovské, doslova dechberoucí story. Velmi poutavým, místy až strhujícím způsobem jsou tu řešeny mnohé otazníky a záhady. Či dokonce mýty, které dosud přetrvávají. Autor však nehodlal vycházet pouze z archivních zdrojů. Zvolil kombinaci exaktních historických pramenů spojených s praktickou stránkou věci. Mnohé, a to nejen ohledně legendárních Morávkových úniků, jeho zbraní a střelby, si totiž hodlal bývalý policejní podplukovník a mezinárodní instruktor Pavel Černý vyzkoušet – a to doslova – na vlastní kůži. I vzhledem k původní profesi autora je vše pojímáno coby jakési policejní pátrání. S vyšetřovacími pokusy, rekonstrukcemi či ve spolupráci s renomovanými vyšetřovacími experty i kriminalistickým ohledáním míst, kde k událostem přímo došlo. Včetně následného pohledu soudních lékařů a dalších předních forenzních odborníků. Na knize, která obsahuje nemálo dosud neuveřejněných informací i velmi exkluzivních fotografií (těch je zde na 600!), opět spolupracovali ti nejpovolanější, tedy známý spisovatel a historik Jaroslav Čvančara a největší žijící odborník na příběh Tří králů Jiří Košař.

Jedno obyčajné ráno na Západnom brehu Jordánu. Jeden celkom obyčajný deň, ktorý obnaží všetky zložité otázky izraelsko-palestínskeho spolužitia. Teda presnejšie – konfliktu. Hlavný hrdina Ábid na vlastnej koži zakúsi, čo znamená predierať sa kafkovským labyrintom izraelskej byrokracie. Nechce pritom nič viac, len vedieť, či jeho syn prežil tragickú nehodu autobusu plného škôlkarov. Výnimočný dokumentárny román ocenený Pulitzerovou cenou. V tejto knihe sa dozvieš: ako vyzerá boj o život v systéme, kde má úradná pečiatka často väčšiu váhu než život dieťaťa ako sa obyčajná dopravná nehoda zmení na bludisko kontrolných stanovíšť, úradov a neviditeľných hraníc ako vyzerá každodenná realita Palestínčanov rozdelených medzi rôzne právne režimy na niekoľkých kilometroch štvorcových? kde sa v konflikte plnom veľkých politických vyhlásení stráca obyčajný bezmocný človek ako sa jeden jediný deň môže zmeniť na presný portrét izraelsko-palestínskeho konfliktu Mílád má päť rokov a zo všetkého najviac sa teší na školský výlet do zábavného parku na predmestí Jeruzalema. Autobus plný škôlkarov sa však cestou zapletie do tragickej dopravnej nehody. Jeho otec Ábid sa vydáva na cestu, aby zistil, čo sa stalo s jeho synom. Naráža pritom do všadeprítomných múrov a to, čo nasleduje, nie je len boj otca o záchranu dieťaťa, ale mrazivá rekonštrukcia systému, v ktorom sa každodenný život Palestínčanov mení na sled byrokratických prekážok, kontrolných stanovíšť a neviditeľných hraníc. Ábidova odysea je popretkávaná viacerými príbehmi židovských a palestínskych postáv, ktorých životy i minulosť sa nečakane stretnú v deň nehody autobusu. Učiteľka v materskej škole a mechanik, ktorí zachraňujú deti z horiaceho autobusu; veliteľ izraelskej armády a palestínsky úradník, ktorí sa vyrovnávajú s následkami na mieste nehody; ultraortodoxní pracovníci záchrannej služby a matky, ktoré dúfajú, že dostanú späť svoje ťažko zranené deti. Jeden deň Ábida Salamu je pohlcujúci a ohromujúco detailný portrét života v Izraeli a Palestíne, ktorý osvetľuje realitu jedného z najspornejších miest na svete. Nathan Thrall za svoj dokumentárny román získal prestížnu Pulitzerovu cenu za non-ficion.

Tragikomický príbeh odohrávajúci sa v Juhoslávii, v Paríži a v Bratislave na pôdoryse historických udalostí v priebehu rokov od 1980 do 1992. O ľuďoch naháňajúcich samých seba za blaženým životom a hľadajúcich raj za železnou oponou.

„Mivel időn, téren és léptéken átívelő mintákat keresek, úgy éreztem, hogy nem kell visszafognom magam, ha az összehasonlítás, sőt akár az eszmecsere a cél: épp ezért beszélget időnként Szent Ágoston és Machiavelli, akárcsak Clausewitz és Tolsztoj. De vajon ki az a legnagyobb képzelőerővel megáldott ember, akit a leghasznosabbnak találtam? Többek közt Vergiliust, Shakespeare-t és F. Scott Fitzgeraldot említeném itt. Végül gyakran visszatértem Sir Isaiah Berlin gondolataihoz is.”  John Lewis Gaddis korunk egyik legnevesebb amerikai történésze, elsődleges kutatási területe a hidegháború, de az amerikai történelem további csomópontjait és a világtörténelem nagy fordulópontjait is vizsgálja. A Pulitzer-díjas szerző ezúttal a Yale Egyetemen tartott nagystratégia-kurzusának több évtized alatt kikristályosodott tudását foglalja kötetbe. A történelmi példákból megismerjük, milyen nagystratégiában bízott Themisztoklész vagy Szun-ce az ókorban, Szent Ágoston a barbárokkal szemben, hogyan tette Erzsébet királynő tengeri néppé az angolt, mi volt Abraham Lincoln vagy Napóleon stratégiája, és hogyan zajlott le egyfajta békés hatalomátadás Nagy-Britannia és az Egyesült Államok között a huszadik század elején. A kirajzolódó örök érvényű mintázatok napjainkban is hasznos tanulságokkal szolgálnak. A kötet, amelyet az olvasó a kezében tart, igazi mesterkurzus a stratégiai gondolkodásról. 

Těšínská jablíčka. A ještě kyselá… Mohlo by se zdát, že spojovat něco takového s válkami, byť polozapomenutými, se ani trochu nehodí. A přece asi nejlépe vystihují obsah této knížky. Na území Těšínského knížectví si po první světové válce dělaly nárok Československo a Polsko. V lednu 1919 spor vyvrcholil sedmidenní válkou, v níž nejprve československé legie obsadily většinu Těšínska, aby později z rozhodnutí politiků ustoupily na hranici probíhající po řece Olši. Část Těšínska, která připadla Československu, se stala jedním z trvalých problémů československo-polských vztahů. Na konci září 1938 přinutila polská vláda mnichovskou dohodou právě zdeptané a oloupené Československo, aby jí pod hrozbou vojenského útoku Zaolží vydalo. S koncem druhé světové války se spor o Těšínsko rozhořel znovu a také tentokrát to byli českoslovenští vojáci, kteří obsadili v červnu 1945 část Ratibořska. Opět se museli stáhnout a na hranicích stála vojska připravena k útoku. Kdyby nebylo sovětských jednotek, které je od sebe oddělily… Nakonec na zásah Stalina musely obě země uzavřít v roce 1947 spojeneckou smlouvu. Těšínsko s pestrým národnostním složením prožilo mezi lety 1918 a 1947 hodně těžké chvíle, pronásledování tu poznali Češi, Poláci, Němci, Šlonzáci i Židé, kteří mnohokrát uvěřili planým slibům probouzejícím plané naděje. A když to zjistili, už jim nepomohlo žádné utěšování, dostali jen další plané sliby a naděje.

Habsburkové vládli v Evropě 640 let, není proto divu, že mnoho členů tohoto rozvětveného rodu proslulo spíše nechvalně. Některé pouze fascinovaly různé kuriozity, jiní překročili hranici šílenství. Zatímco kupříkladu Marie Terezie se až fanaticky snažila přivést veškeré obyvatelstvo k mravnosti, v jejím příbuzenstvu se to jen hemžilo pikantními aférami a zakázanými sexuálními praktikami. Své bizarní chování se snažili všemožně skrýt, dokud je světu neodhalili zlomyslní odpůrci nebo klevetné služebnictvo.

Kdo se víc na Bílé hoře klepal zimou: čeští, nebo císařští? Kam se schoval Rudolf II. po podepsání Majestátu? Na co myslel francký král, když ho Slovani hnali za hranice Sámovy říše? Dějiny nejsou o procesech. Píšou je lidé, kteří jednají nepředvídatelně, nerozumně a chaoticky. Jako takoví se do učebnicového výkladu nevměstnají. Proto Restart dějepisu: protože mikro příběhy v knize strhnou i ty, kteří hodiny dějepisu trávili malováním obrazců na lavici. Barbora Jiřincová je historička z Univerzity Karlovy, autorka úspěšného projektu Pochopte dějiny. V knize vám přináší to nejlepší, co napsala. V celkem 22 příbězích vás provede dějinami od temných staletí až do moderní doby. Ať už historii milujete, nebo jste jí doteď nepropadli, tak Restart dějepisu si užijete.

Kniha Japonské mýty jasnou a zábavnou formou odkrývá svět japonských mýtů, legend a příběhů, z nichž mnohé si lidé vyprávějí již po staletí, představuje ale i ty, které vznikly poměrně nedávno a šíří se prostřednictvím moderních médií. Čtenář se tak seznámí například s božskou dvojicí Izanamim a Izanagi a jejich prvními neúspěšnými pokusy o stvoření Japonska či s rozmarnou bohyní Slunce Amaterasu, jež se stala prapředkyní japonského císařského rodu. Nechybí ale ani příběhy o odvážných samurajích, kteří inspirují nejenom současné japonské tvůrce, ale i hollywoodské režiséry, či liškách, které se zjevují v podobě nestárnoucích krasavic, jež ovládají a podvádějí muže. Autorka Melanie Clegg nás zavede i mezi duchy a strašidla moderních městských legend, a seznámí nás se Sněžnou ženou, psem s lidskou tváří, duchem sladkostí či dívkou Hanako-san zjevující se na školních toaletách a mnoha dalšími přízraky, před kterými se musíme mít na pozoru i na rušných ulicích současných japonských velkoměst.