Najnovšie - História - ostatné strana 1 z 46

Nejnebezpečnější špionky historie vás zavedou do světa tajných operací, odvážných žen a nebezpečných misí, které mnohdy změnily běh světových dějin. Od dvora Kleopatry přes krvavá bojiště světových válek až po moderní tajné služby poznáte příběhy dvaceti devíti žen, které dokázaly získávat informace tam, kde selhávaly celé armády. Některé byly aristokratkami, jiné tanečnicemi, zdravotnicemi, herečkami nebo obyčejnými úřednicemi, všechny však spojovala mimořádná inteligence, odvaha a schopnost riskovat vlastní život. Kniha představuje osudy těch nejslavnějších špionek i žen, jejichž jména zůstávala po desetiletí utajena. Odhaluje jejich skutečné mise, tajné metody práce i osudy po odhalení nepřítelem. Zároveň odděluje historická fakta od legend, které kolem mnoha z nich vznikly.  Každá kapitola přináší dramatický příběh podložený historickými prameny a zasazuje jej do širšího dobového kontextu.

Druhá světová válka začala palbou německé válečné lodi Schleswig-Holstein na polský poloostrov Westerplatte v časných ranních hodinách v pátek 1. září 1939. Cesta k novému světovému konfliktu byla dlouhá, pozvolná, avšak postupem času stále zjevnější. Vývoj kolem polské krize byl pouze nevyhnutelným vyústěním sledu evropských událostí v předchozích šesti letech. Právě zde začíná vyprávění této knihy až po konec celého konfliktu. V knize se podrobně seznámíte se všemi důležitými kapitolami druhé světové války, najdete zde grafy, mapy a bohatý fotografický materiál, který vás vizuálně tímto největším válečným konfliktem dvacátého století provede.

Notes for lectures and seminars for postgraduate students.

Válka, kterou ruská armáda, podporovaná částí společnosti, vede od roku 2014 proti Ukrajině, drasticky proměnila Ukrajinu, Evropu, svět, i Rusko samotné. A to nejen vojensky, politicky, ekonomicky, ale i v oblasti kulturní. Jak tamní umělkyně a umělci reagují na válku, jak ji jejich díla podrývají, dokumentují, oslavují - nebo ignorují? Jak válka intervenuje do vyjadřovacích prostředků umění, jak je proměňuje? Které jevy v kultuře, v kulturní politice a ve veřejném prostoru se v době války zdají být stěžejní, z čeho vycházejí, jak se projevují a kam směřují? Co vlastně znamená a co produkuje takzvaný ruský exil? Jaké strategie volí kulturní instituce a kremelský establishment? Na tyto a mnohé další otázky hledá odpovědi deset kapitol tohoto souboru faktů a úvah o válce a kultuře, psaných za války.

Publikace prostřednictvím analýzy vybraných myslitelů a dobových pramenů ukazuje, že právo na válku ve středověku a raném novověku nebylo jednotným institutem, ale vyvíjejícím se souborem pravidel ovlivněných náboženskými, politickými i společenskými faktory. Některé určující prvky se shodně objevují u filozofických i právních pramenů - např. posun od teologických myšlenek k více přirozenoprávním a racionalistickým východiskům nebo také důraz na autoritu panovníka. V některých ohledech se však teorie s praxí zajímavým způsobem rozchází - to dokládá např. smluvní a komunitní aspekt středověkého a raně novověkého práva na válku.

Kolektivní monografie představuje první systematicky pojatou analýzu vývoje zdravotnické záchranné služby v českých zemích v období od jejího zestátnění v roce 1952 až po transformaci v krajské příspěvkové organizace v roce 2003. Kniha si klade za cíl zmapovat procesy institucionalizace, profesionalizace a modernizace přednemocniční neodkladné péče prostřednictvím analýzy oficiálního diskurzu a aktérské reflexe. Těžiště výkladu spočívá v letech 1952-2003, zároveň je však tento vývoj zasazen do širší perspektivy "dlouhého trvání" od konce 18. století s důrazem na klíčové mezníky druhé poloviny 20. a počátku 21. století (1952, 1974, 1992 a 2003). V tematických kapitolách se monografie věnuje socio-profesní identitě výjezdových skupin, technologickým a materiálním proměnám, přechodovým liniím mezi přednemocniční a nemocniční péčí, etickým dilematům spojeným se setkáváním se smrtí a také genderovým aspektům a popkulturním obrazům. Zvláštní pozornost je věnována paměťové perspektivě řidičů, sester a lékařů, jejichž vyprávění slouží jako pramen k porozumění transformačním procesům nejen v urgentní medicíně, ale i v širším fungování socialistického a postsocialistického zdravotnictví.

Všetci robíme chyby, no len málokto svojím prešľapom zmení chod dejín. Kniha 10 omylov, ktoré zmenili dejiny prináša vtipný a osviežujúci výber neúmyselných pochybení, ktorým sa to podarilo – raz to bol rozchod, čo pochoval impérium, inokedy spánok poslal ku dnu pýchu lodiarstva. Britský historik a komik Paul Coulter si posvietil na kľúčové postavy a udalosti posledných dvoch tisícročí. Za nablýskanou fasádou moci a egom božských rozmerov – či išlo o fascinujúcu Kleopatru, alebo o tragédiu Titanicu – sa totiž často skrývali až príliš obyčajné ľudské zlyhania. Zabudnite na nudné učebnice. Prichádza dejepis, ktorý vás bude baviť: hitparáda katastrofálnych rozhodnutí, pomýleného hrdinstva a totálnej straty súdnosti. Autor rozpráva príbehy, ktoré formovali náš svet a mali priam neuveriteľné následky. Napokon, človeku sa hneď lepšie zaspáva s vedomím, že nech už dnes pokazil hocičo, najväčšie postavy histórie to dokázali zbabrať ešte oveľa ukážkovejšie.

Izrael je krajina, štát, ale aj fenomén – geografické centrum duchovného sveta všetkých židov. Je to „spojnica pozemského a nebeského sveta“. Centrálne miesto troch svetových náboženských systémov. Krajina s bohatou minulosťou aj prítomnosťou. Uprostred orientálneho sveta predstavuje na Blízkom východe kus „západu“, kus Európy, dokonca Strednej Európy. Je to aj úspešný a bezprecedentný príklad prerodu bývalej kolónie na krajinu, ktorá je špičkovou vedeckou, technologickou, zdravotníckou aj kultúrnou veľmocou. Na Izrael sú upreté oči židov na celom svete. Aj občania Slovenska sledujú dianie v Izraeli so zvýšeným záujmom. Väzieb je mnoho, v Izraeli žije niekoľko tisíc ľudí, ktorých korene sú na Slovensku, majú tu rodinu, priateľov, nechali tu kus svojho života. Platí to aj naopak, aj na Slovensku je niekoľko tisíc ľudí, ktorí majú v Izraeli príbuzných, alebo priateľov. O Izraeli, dejinách Izraela, o vzniku kresťanstva, o židoch, často viac známych vo svete ako na Slovensku, hovorí text tejto knihy.

Kompletní dějiny vývoje jaderné bomby — a s ní i vědy, politiky a osudu moderního světa Příběh atomové bomby je příběhem lidské civilizace. Vědecké objevy z?konce devatenáctého století dávaly tušit příslib nekonečné energie. Ve dvacátém století se však střetly s?politikou a válečnou realitou a přivedly svět na pokraj katastrofy a k?možnosti naprostého sebezničení, která už nikdy nezmizela. Kniha Zrození atomové bomby vypráví tento příběh v jeho úplnosti: od objevu atomu až po rozpoutané peklo v Hirošimě a Nagasaki, od evropských i japonských laboratoří po americké válečné úřady, od největších vědců dvacátého století — Alberta Einsteina, Nielse Bohra, Alberta Fermiho, Maxe Plancka, Johna von Neumanna, Roberta Oppenheimera a mnoha dalších — přes špiony a vrcholné politiky až po obyčejné vojáky a dělníky, od akademických diskusí a sci-fi románů až po největší bitvy druhé světové války. Je to zároveň příběh, který ovlivnil celý zbytek dvacátého století. A svůj stín vrhá i na současnost.

Jindřich Jasný byl možná nejvýraznější kníže své doby. Na začátku jeho příběhu je ale nejisté, jestli se vlády někdy ujme. Jeho otec zemře, když jsou Jindřichovi tři roky, a chlapcovým poručníkem se stane jeho strýc Ludvík Durynský. Ten se právě oženil s Alžbětou, dcerou uherského krále. Bude chránit dědictví svého synovce, nebo se ho zmocní? Vdova po markraběti Jutta povolá v nouzi ke dvoru Lukase z Freibergu, který kolem sebe shromáždí věrné a přivolá ze Svaté země do Míšně Thomase. Änne odejde do Durynska, kde zažije šokující setkání s později svatořečenou Alžbětou a jejím nemilosrdným zpovědníkem. Stříbrný strom je úvodní díl nové ságy z fascinující doby německých dějin.

Máte pocit, že žijeme na konci dějin? Zdá se vám, že všechno hoří a jedna katastrofa střídá druhou? Tady je malá útěcha: nejste první, kdo to tak cítí. Pokud existuje něco, na čem se lidé napříč dějinami shodují, pak je to přesvědčení, že dějiny už dlouho nevydrží. Tato kniha je o apokalypse a o tom, jak lidé vždy věřili, že je velmi blízko. Během tisíců let se setkáme s podivnými kulty, neúspěšnými proroky a masovou panikou, svatými válečníky vedoucími povstání v očekávání posledních dnů a obyvateli předměstí čekajícími na mimozemšťany, kteří je zachrání z planety Země odsouzené k zániku. Vrátíme se do období, kdy se svět potýkal současně s pandemií a klimatickou krizí. A podíváme se do budoucnosti, abychom si položili znepokojivou otázku: jak to všechno skončí? Ale je to také kniha o tom, jak žijeme ve světě, kde se vždy vznáší hrozba katastrofy - ať už jde o šílence s jaderným tlačítkem nebo pomalý kolaps životního prostředí. Protože když mluvíme o konci světa, máme na mysli konec našeho světa. Naše posedlost soudným dnem je ve skutečnosti o změně: o našem strachu z ní, o naší touze po ní a o tom, jak v ní nakonec můžeme najít naději.

Niektoré miesta na svete sú možno priďaleko. Ukrývajú sa za vysokými horami. Alebo sú príliš cudzie. Skrátka – nepoznáme ich. Tri krajiny Južného Kaukazu, Arménsko, Azerbajdžan a?Gruzínsko medzi ne celkom určite patria. A?je to škoda, lebo spoznať ich osobitosť, históriu a?kultúru určite stojí za to. Ideálnym sprievodcom po tomto regióne môže byť kniha Wojciecha Góreckého Prípitok na predkov. Len ťažko by sme našli niekoho povolanejšieho. V?tejto knihe sa dozvieš ako sa na Južnom Kaukaze stretáva Európa s Áziou a čo to znamená pre ľudí, ktorí tam žijú kde pramenia konflikty a napätia medzi krajinami Južného Kaukazu a ako ich tam môžeme cítiť dodnes čo prezrádzajú kaukazské tradície, prípitky a úcta k predkom o mentalite miestnych ľudí ako vnímajú obyčajní ľudia veľké dejiny svojich krajín a?ako vplývajú na ich každodenný život akým spôsobom Sovietsky zväz formoval dnešnú identitu, hranice a vzťahy na Južnom Kaukaze a?ako v?tejto tradícii pokračuje súčasné Rusko čo všetko môže človek pochopiť o?Južnom Kaukaze cez osobné stretnutia, cestovanie do odľahlých končín a vyrozprávané príbehy Nikto nám doposiaľ neporozprával o?kaukazských krajinách, ich dejinách, mýtoch a?prítomnosti s?takou múdrosťou a?rozprávačskou eleganciou, ako legendárny poľský reportér Wojciech Górecki. Jeho kniha Prípitok na predkov ponúka fascinujúci pohľad na históriu i súčasnosť troch štátov v?regióne Južného Kaukazu – Azerbajdžanu, Arménska a?Gruzínska. Sú to krajiny, v?ktorých neustále tlejú neurovnané spory, no nezhasína v?nich ani túžba po lepšej budúcnosti, krajiny, kde rodina znamená všetko, no ešte dôležitejší je hosť, ktorý vám nečakane zaklope na dvere. Wojciech Górecki čerpá zo svojich dlhoročných skúseností s?týmto regiónom pričom originálnym spôsobom prepája historické fakty, súčasnú politiku a kultúru s?vlastnými zážitkami z?ciest nielen po veľkých mestách, ale aj do tých najodľahlejších kútov. Na pozadí jednotlivých príbehov známych i celkom anonymných hrdinov postupne spoznávame minulosť, kultúru i mentalitu obyvateľov troch krajín Južného Kaukazu, kde na seba neustále narážajú európske a ázijské vplyvy, medzi ktorými Azerbajdžan, Gruzínsko a Arménsko každodenne bojujú o?svoju vlastnú identitu. Na každom kroku sa prirodzene stretávame aj s dedičstvom, ktoré v regióne zanechal Sovietsky zväz, ako aj?s?problémami, ktoré tu spôsobuje súčasné Rusko. Vydanie knihy je spolufinancované z prostriedkov Európskej únie.

Kdo stojí za vynálezem bitcoinu? A proč se stále skrývá? V říjnu 2008 kdosi pod jménem Satoši Nakamoto zveřejnil dokument o „peer-to-peer elektronickém peněžním systému“ pojmenovaném Bitcoin. Nikdo tehdy Nakamota neznal, přesto však jeho koncept kryptoměn velmi rychle a zásadně proměnil finanční a technologický svět. Tajemný autor digitálních peněz proto přirozeně přitahoval pozornost — jenže Satoši Nakamoto zmizel. Zůstala jen jeho bitcoinová peněženka s ohromným jměním, bankovní spekulace a rostoucí zájem investorů. S postupující dobou i popularitou kryptoměn se hledání Nakamotovy identity rozrostlo v jednu z největších záhad současnosti. Benjamin Wallace zasvětil pátrání po totožnosti stvořitele bitcoinu patnáct let a v reportážní knize Tajemný pan Nakamoto sleduje jeho stopy od Londýna přes Oslo až po Los Angeles, od pobřeží Austrálie až po arizonskou poušť — a kromě všech podezřelých líčí i historii, fungování a proměny kryptoměn.

Niečo na tom Turecku asi bude, inak by na jeho pláže nesmerovali desaťtisíce Slovákov ročne. Ak patríte medzi nich, určite by vám v?kufri nemala chýbať kniha Merhaba. Witold Szabłowski sa doslova vyžíva vo všetkých tureckých kontrastoch, rozporoch i?nezmieriteľných protikladoch. Príbehy o krajine rozkročenej medzi Áziou a?Európou prezradia o?Turecku viac než akýkoľvek turistický bedeker. V?tejto knihe sa dozvieš: ako môžete v?Turecku podľa fúzov určiť, ku ktorému politickému táboru človek patrí ako sa mení pohľad mladých Turkov na náboženstvo, slobodu a vzťah k?Európe ako sa žije v meste, odkiaľ pochádza atentátnik na pápeža Jána Pavla II. prečo v niektorých regiónoch Turecka prežíva fenomén vrážd zo cti aj v 21. storočí ako môžu turecké ženy uniknúť tradičným očakávaniam, a aké prekážky musia prekonať ako sa z?tureckých telenoviel stal fenomén, ktorý dobyl televízne obrazovky naprieč Európou Turecko je krajina, kde sa pri jednom stole stretáva minulosť s prítomnosťou, Východ so Západom, tradícia s?modernosťou, Európa s?Áziou, svetská každodennosť s konzervatívnym islamom. Totálna schizofrénia. Witold Szabłowski, jeden z?najvýraznejších súčasných poľských reportérov, sa v knihe Merhaba ponára do srdca tohto rozporuplného sveta. Turecko spoznal na vlastnej koži a?dokonale pochopil špecifiká tejto obrovskej krajiny roztrhnutej na dve polovice. Cez príbehy konkrétnych ľudí a ich osudov rozpráva o tom, čo je v Turecku krásne i škaredé, o tom, čo funguje i čo sa stráca v nezmyselných paradoxoch rozpoltenej spoločnosti. Každý príbeh odhaľuje inú tvár Turecka a spoločne vytvárajú mozaiku krajiny plnej kontrastov, napätia, ale aj humoru a ľudskosti. Viaceré z?tureckých textov Witolda Szabłowského dnes patria v?Poľsku do kánonu literárnej reportáže. Reportáže zo zbierky Vrah z?mesta marhúľ Szabłowski dopĺňa rozsiahlym praktickým slovníkom, v?ktorom cestovateľom smerujúcim do Turecka približuje potrebné turecké výrazy, odporúča niekoľko zaujímavých výletov, pomáha zorientovať sa v?širokom svete tureckých predkrmov, ale taktiež vystríha pred situáciami, ktorým sa je lepšie v Turecku?vyhnúť.

Krušnohoří je kraj, který se neodhalí na první pohled. Vyžaduje čas, pozornost a chuť sejít z hlavních cest. Zkušený průvodce a znalec regionu Petr Mikšíček zve na výlety k pozůstatkům zaniklých osad, tichým zákoutím i místům, kde minulost zanechala jen nepatrné stopy. Každá z patnácti tras nabízí víc než jen cíl – ukazuje osudy lidí a proměny kraje, které inspirují k pomalému objevování. Bohatý fotografický doprovod zachycuje autentické Krušnohoří: drsné, krásné a plné skrytých příběhů.

Družstevné kroniky Ivanky pri Nitre nehovoria len o zakladaní družstva v jednej zo stoviek obcí na Slovensku. Predstavujú živú spomienku na papieri. Rozprávajú príbeh ľudí v zložitom období druhej polovice 20. storočia, plnom nespravodlivosti. Príbeh kolektivizácie, strašidelnej krivdy na ľuďoch, mátohe vlády jednej strany, ktorá v podobe schválených zákonov číhala na každého. Nútila ľudí poddať sa. Paragrafmi, pripravenými rozmetať v búrke dejín všetku úrodu, ktorú ľudia a ich predkovia dopestovali. Komunizmus nebol iba o ŠTB, roku 1968 a okupácii našej vlasti Sovietskym zväzom, o streľbe na hraniciach, emigrantoch a disidentoch... Bol aj o kravách, maštaliach a pôde...

Strategické jaderné triády, jimiž disponuje pouze několik velmocí, lze považovat za nejničivější zbraňový systém celých lidských dějin. Pokud by došlo k jejich reálnému nasazení ve vojenském konfliktu, účinky by mohly mít charakter totální devastace celé planety. Nepoměr mezi jadernou zbraní a jejími následky se prokázal již při dvou užitích (naštěstí zatím jediných) v srpnu 1945, v současnosti by tento nepoměr dosáhl astronomických rozměrů. Kniha se zaměřuje na současnou strategickou jadernou triádu Ruské federace, podrobně rozebírá její strukturu, početní stavy a účinnost jednotlivých součástí. Rámcově rozebírá historický vývoj jejího sovětského předchůdce a zvláštní pozornost věnuje změnám v letech 2010 až 2025. V dubnu 2010 totiž byla v Praze podepsána americko-ruská dohoda Nový START, která stanovila další zpřísněné limity pro strategické triády obou zemí. Tato dohoda, uzavřená na dobu deseti let a prodloužená o pět let, však na počátku února 2026 vypršela. Předpoklad uzavření další americko-ruské dohody se nenaplnil a v současné politické situaci není úspěch případných jednání příliš pravděpodobný. Kniha tak ukazuje na reálný stav nejmocnějšího vojenského prvku Ruské federace, což je informace, která by měla být obecně známa.

Wiesbaden, 1968. Do kavárny U Anděla se někdo vloupal a rodinou Kochových to hluboce otřáslo. Když se Hilda pustí do úklidu, narazí při tom na starou fotografii jejich podniku z dob jeho založení. Zjistí tak velmi krásnou věc, jejich kavárna slaví neuvěřitelných 100 let, což se nemůže jen tak přejít. Přípravy na oslavu však zastíní nečekané události. Zatímco Hilda bojuje se zdravotními problémy, její syn Andi se ve Frankfurtu ztratí v chaosu hnutí 68, kde najde svou velkou lásku Claudii. Když do kavárny náhle dorazí jeho bývalá přítelkyně Margit s překvapivou novinkou, budoucnost rodinného podniku je vystavena těžké zkoušce...

V pokračování příběhu ze starého Japonska se opět setkáváme s mladým šermířem, neohroženým samurajem Mijamotem Musašim, který po svém vítězství nad Sasakim Kodžiróem pociťuje smutek ze ztráty svých blízkých i pochybnosti o smyslu své cesty. Vydává se do nehostinné a téměř liduprázdné lesnaté části provincie Ečizen, aby se setkal s poustevníkem Tósaiem. Doufá, že v jeho moudrosti nalezne odpovědi na své existenciální otázky. Cestou je zapleten do útoku tajemných válečníků. Zoufale se snaží přežít, aniž by chápal brutální mocenskou hru, jíž se stal součástí. Co v sobě skrývá uzamčené pouzdro, které se Musašimu shodou náhod dostane do rukou? Setkání se starým známým, knížetem Kacunarim, pozvolna vnáší světlo do temné konspirace, v níž je ve hře osud celého Japonska.