Najnovšie - Psychológia, etika strana 20 z 48

A Lehetek valaha elég jó? szerzőjének új könyve a szülői narcizmus hatásairól és a gyógyuláshoz vezető útról. Bár sokan és sokat írtak már a narcizmusról, kevés szerző célozta meg a narcisztikus szülő árnyékában felnőtt olvasókat, illetve még kevesebb figyelem irányult arra, hogy a narcisztikus családi dinamika hogyan adódik tovább nemzedékről nemzedékre, és kezeletlenül maradva hogyan ágyazza be magát a családi kapcsolatok örökítőanyagába. A Véget érhet valaha a dráma? ezt az űrt hivatott betölteni. Célja a narcisztikus családban felnőtt olvasóknak segítséget nyújtani, hogy kitörhessenek a transzgenerációs trauma fogságából, és újraépítsék lelki és érzelmi egészségüket. Mivel a narcisztikus egyének szinte csak önmagukkal vannak elfoglalva, és képtelenek feltétel nélkül szeretni, együtt érezni és érzelmi támogatást nyújtani egy másik személynek, így nem igazán alkalmasak hatékony szülőnek. A narcisztikus szülő többnyire nincs tisztában a lelki korlátjaival és azok gyermekeire gyakorolt rendkívül káros hatásaival, akik tulajdonképpen egy komplex családi traumát kapnak örökül. Önértékelési zavarok, krónikus stressz, állandó szégyenérzet, kötődési problémák - csupán néhány példa a leggyakoribb tünetek közül, amelyekkel a narcisztikus szülő gyerekei felnőtt korukban küzdenek. A szerző a könyv végén bemutat egy ötlépcsős gyógyulási tervet, amely abban segíti az érintetteket, hogy elfogadják a narcisztikus neveltetés okozta traumát, és a veszteséget elgyászolva a valódi gyógyulás útjára léphessenek - így végre esélyt kaphatnak a narcisztikus szülővel való kapcsolat kezelésére, valamint az eltorzult minta örökségének felszámolására. 

„Mindennap találhatunk örömöt az apró dolgokban, csak rá kell szánnunk egy kis időt, és elgondolkodnunk azon, mi tesz bennünket boldoggá.” - Ros Ben-Moshe. A nevetés valóban a legjobb orvosság, hiszen boldogsághormonokat, dopamint, oxitocint, szerotonint és endorfinokat szabadít fel a szervezetünkben. Ros Ben-Moshe kiterjedt kutatásokra, a humor- és nevetésterápia gyakorlatára, valamint a pozitív pszichológia és az idegtudományok eredményeire támaszkodva mutatja be, hogyan vethetjük be a nevetést és az örömérzést a stresszhormonokkal szemben, és stimulálhatjuk mindennapi pozitív jóllétünket. A boldogsághormonok szándékos aktiválásával növelhetjük a tudatos jelenlétet, a hálát és az önegyüttérzést az életünkben. A könyvből megtanulható technikák és alkalmazott gyakorlatok segítségével átalakíthatjuk fizikai, mentális, szociális és érzelmi hozzáállásunkat. Másként fogunk reagálni a világra, és a világ is másként fog reagálni ránk. 

A Fóbiák és mániák könyve 99 rögeszme izgalmas összefoglalója, amelyek végigkísérik az emberiség történetét, a ritkán előfordulóktól a megszokottakig, az ablutofóbiától (a mosakodás réme) a szillogománián (a felhalmozási kényszere) át a zoofóbiáig (az állatoktól való félelem).A fóbiák és mániák mélyen személyes tapasztalatok, korunk leggyakoribb szorongásos zavarai közé tartoznak, de egyben közös múltunkra is utalnak. A tényirodalmi munkáiért számos díjat elnyert szerző, Kate Summerscale gazdag és lebilincselő esettanulmányok segítségével mutatja be megszállottságaink eredetét, feltárva a furcsábbnál furcsább emberi viselkedések mozgatórugóit a középkortól napjainkig, valamint magyarázattal szolgál idegenkedéseinkre és ellenérzéseinkre.Részlet a könyvből:Agorafóbia.Az agorafóbia kifejezést 1871-ben alkotta Carl Otto Westphal berlini pszichiáter, aki azt vette észre, hogy sok olyan férfit kezel, akik rettegnek a városon való átkeléstől. Az egyik beteg, egy 32 éves házaló ügynök, egyes kerületektől irtózott, különösen ha kihaltak voltak az utcák, és bezártak a boltok. A város szélén, ahol már elfogytak a házak, az idegei teljesen felmondták a szolgálatot. De a forgalmas terek is zavarták, akkor is hevesen kezdett verni a szíve, ha felszállt az omnibuszra vagy színházba ment.Egy másik, 26 éves mérnök beteg elmondta, hogy ha nyílt térre ér, akkor úgy érzi, mintha valami megragadná a szívét. ""Ilyenkor az arca elvörösödik, és elönti a forróság - írta Westphal. - Az aggodalmai egyre csak erősödnek és valóságos halálfélelembe csaphatnak át. Úgy érzi, nincs biztonságban, többé már nem képes magabiztosan gyalogolni, mert olybá tűnik számára, mintha a macskakő elolvadna a lába alatt."" A mérnök a városi főtér átszelésekor érzett félelmét ahhoz hasonlította, mintha kiúszna egy keskeny csatornából a tóra. Teljesen összezavarodott ilyenkor, és ha sikerült átérnie a túloldalra, szinte nem is emlékezett arra, hogy hogyan csinálta. Az áthaladásról olyan ködös emlékei maradtak csupán, mintha egy álom lett volna.Westphal betegei elmondták neki, hogy kevésbé féltek, ha volt velük valaki, miközben a városban jártak, vagy a teret szegélyező épületek mellett tudtak maradni, esetleg egy kocsit követhettek végig az utcákon. Az egyiküket megnyugtatta, amint meglátta az ivók vörös lámpásait a hazafelé vezető úton. A sétapálca kissé csökkenthette a szorongásukat, ahogy a sör- vagy borfogyasztás is. Westphal hallott egy driburgi papról, aki egy esernyővel leplezte magát, amikor kilépett az utcára, mintha magával vitte volna a temploma boltozatát.

Tiež ste presvedčení, že závislosť sa vás netýka, lebo ani vy, ani vaši blízki nemáte problém s drogami či alkoholom? V takom prípade je tento medzinárodný bestseller, ktorý získal viacero ocenení, určený možno práve vám, lebo pútavo a realisticky vykresľuje pôvod závislostí a vysvetľuje, ako sa v tele človeka roztáča bludný kruh, ktorý nie je výsledkom slabej vôle, ale zložitého vzájomného pôsobenia osobnej histórie, emocionálneho vývoja v detstve a chemickej nerovnováhy v mozgu. Závislosť od drog, alkoholu či sexu pritom nie sú jediné druhy závislosti, ktoré nás trápia. Patrí sem aj zneužívanie akýchkoľvek návykových látok (liekov, nikotínu) alebo podliehanie nutkavému správaniu (napríklad prejedaniu sa, nadmernému nakupovaniu, sledovaniu porna, televízie, sociálnych sietí, gamblingu), v ktorom hľadáme únik od vnútornej bolesti. Hlavnou otázkou preto nie je, ako sa zbaviť predmetu závislosti, ale ako sa zbaviť bolesti, ktorú cítime.

Systemická psychoterapie slouží k odkrývání skrytých dynamik, které spojují jednotlivce s jeho vlastní rodinou, a pomocí kterých nabízí příležitost k lepšímu poznání vlastní reality i reality ostatních rodinných členů. Zároveň nám ukazuje vhodnější a uspokojivější způsob, jak se jim přizpůsobit. Tyto dynamiky je možné zkoumat pomocí stavění rodinných systémů. Rodinné systémy ukazují, že každá rodina, každé pokolení, má něco jako vlastní svědomí, se kterým je možné vstoupit do kontaktu a získat tak důležité informace o tom, co narušuje rovnováhu hlubokých vztahů, nebo co ji naopak prohlubuje. Dialogy mezi Hellingerem a novinářkou Gabrielou ten Hövel uvádí čtenáře do zákulisí Hellingerova myšlení a práce, vedou ho cestou poznávání a uznání reality. Čtenář si může přímo ověřit Hellingerovy výroky o iluzi lidské moci a výroky týkající se systematických zapletení a svobody, pouta lásky, klamů svědomí, velikosti obyčejných věcí i pokroku dosaženého prostřednictvím viny.

Kniha se obrací především na vzdělané nespecialisty, ale také na filozofy. Ústřední myšlenkou této knihy je dobro a zlo v životě člověka. Autorka rozebírá boj dobra se zlem, ať už na poli mezilidském, anebo ve skrytu uvnitř nitra jedince, i závěrečné smíření obou protichůdných principů v podobě lysis mezi dobrem a zlem. Kniha obsahuje vlastní filozofický rozbor principů dobra a zla, světla a temnoty, jangu a jinu, ale rovněž je obohacena citáty slavných autorů jako například Jung, Hoeller, Nietzsche, Hayman, Marie-Louise von Franz a další.

U každé z profesí najdeš praktické informace o výši platu, potřebném vzdělání (a případném titulu), výhodách a rizicích ale především o tom, co vykonávání konkrétního povolání obnáší v praxi. Nebudou chybět ani nejrůznější zajímavosti a u vybraných profesí na tebe čeká i zábavný test ověřující tvé nově nabité vědomosti.Nech se inspirovat možnostmi pracovního trhu a vyber si své budoucí zaměstnání v oblasti práva, zdravotnictví, financí, výroby, řemesel, vědy, kultury, techniky a mnoha dalších oborů.

Nesprávne nastavenie mysle, lieky či neadekvátna strava sú len niektoré z podceňovaných príčin vzniku viacerých foriem depresií, úzkostných porúch a syndrómu vyhorenia. Na základe najnovších výskumov zistíte, že tieto ochorenia sú veľmi často reakciou tela na stresové situácie a pocity nedostatku. Klaus Bernhardt veľmi jednoduchým spôsobom vysvetľuje, ako tieto procesy prebiehajú v tele. Poskytne aj nespočetné množstvo rád a tipov, ako sa ľudia môžu od týchto pocitov jednoducho a natrvalo oslobodiť.

Renomovaná odborníčka na smútok a neurologička Mary-Frances O'Connor, PhD sa v knihe Smútiaci mozog delí o prevratné objavy o tom, čo sa deje v našom mozgu, keď smútime, a poskytuje novú paradigmu pre pochopenie lásky, straty a učenia. Už od nepamäti bojujeme so smútkom, keď nám zomrie milovaná osoba. Básnici a dramatici písali o temnom plášti smútku, o hlbokej priepasti smútku, o tom, aký zničujúci je pocit zlomeného srdca. Doteraz sme však mali len málo vedeckých poznatkov na túto univerzálnu skúsenosť. Smútiaci mozog poskytuje fascinujúci nový pohľad na jeden z najcharakteristickejších zážitkov ľudského bytia. O'Connor sa desaťročia venovala výskumu účinkov smútku na mozog a v tejto knihe svojím nákazlivým nadšením sprístupňuje špičkovú neurovedu a sprevádza nás tým, ako sú v nás zakódované láska a smútok. Pri láske nám naše neuróny pomáhajú vytvárať si väzby k iným ľuďom, ale pri strate našich milovaných sa náš mozog musí vyrovnať s ich odchodom a predstaviť si budúcnosť, ktorá nezahŕňa ich prítomnosť. Kniha vychádza z priekopníckej práce autorky v oblasti neurozobrazovania, výskumu v tejto oblasti a zo skutočných príbehov. Smútiaci mozog spája rozprávanie príbehov, zrozumiteľne podanú vedu a praktické poznatky. Pomáha nám lepšie pochopiť, čo sa deje, keď smútime, a zistiť, ako sa ľahšie vyrovnať so stratou milovanej osoby.

V súčasnej ére bežných verbálnych útokov na sociálnych sieťach, médií aj politikov naplno využívajúcich manipulatívne techniky a zvyšujúcej sa miery bezcitnosti a cynizmu medzi ľuďmi je vysoký kvocient emocionálnej inteligencie (EQ) dôležitejší ako kedykoľvek predtým. Justin Bariso vo svojej knihe aktualizuje koncept emocionálnej inteligencie tak, aby zodpovedal súčasnému reálnemu svetu, pričom kombinuje vedecké výskumy s príkladmi zo života známych osobností a svojimi osobnými skúsenosťami. V knihe sa okrem iného dočítate: o jednom z najslávnejších podnikateľských príbehov všetkých čias – o odchode Steva Jobsa a o jeho veľkolepom návrate do spoločnosti Apple, ale z úplne iného uhla; o tom, ako ovládať svoje emocionálne reakcie a vysvetliť „zázrak na rieke Hudson”; ako sa zbaviť zlých návykov a uniknúť „emocionálnym únosom”; ako sa dá emocionálna inteligencia zneužiť na manipuláciu... a mnoho ďalších informácií a praktických rád. Naučíte sa využívať emócie tak, aby pracovali pre vás, nie proti vám.

Obsedantno-kompulzívnou poruchou trpia milióny ľudí po celom svete a ich počet každým dňom rastie. Kde však začínajú jej korene? Kedy je umývanie, kontrola, poriadok alebo opakovanie viac ako len neškodný tik? A v akom momente je potrebné liečiť myšlienky, ktoré sa opakujú stále dokola? Klaus Bernhardt vysvetľuje, čo sa skrýva za nutkaním, ako vzniká a kedy by mali postihnutí vyhľadať pomoc. Na základe najnovších vedeckých poznatkov a s pomocou konkrétnych príkladov poskytuje pacientom svojpomocné nástroje, ktoré je vhodné každý deň precvičovať. Opisuje aj mnohé užitočné terapeutické prístupy, ktoré sa, žiaľ, stále používajú príliš zriedkavo. Pomocou nich je možné dostať obsedantno-kompulzívnu poruchu pod kontrolu oveľa rýchlejšie a často ju aj natrvalo prekonať.

Podrobný průvodce, jak se vyrovnat s úzkostí – ne jako s trápením, ale jako se základním zdrojem předvídavosti, intuice a energie pro dokončení vašich úkolů a projektů. Pokud se potýkáte s úzkostí, pravděpodobně máte na mysli jedinou věc – jak ji odstranit. Ale co kdyby se vám tato náročná emoce ve skutečnosti snažila pomoci? „Když svou úzkost ignorujeme nebo potlačujeme,“ říká Karla McLarenová, „může nás zahltit. Když se ji však naučíme přijímat s dovedností, můžeme získat přístup k jejím pozoruhodným darům.“ Moudře zapojená úzkost je vaším spojencem při plnění úkolů – pomáhá vám soustředit se, plánovat, jednat a plnit cíle. V knize se podrobně podíváte na následující témata: - zásady a postupy, jak se spřátelit s úzkostí na všech úrovních její intenzity (než vás přemůže), - strategie, jak pracovat s úzkostí jako se zdrojem předvídavosti, svědomitosti a motivace, - proč strach, zmatek a panika nejsou totéž co úzkost a nástroje, jak s nimi efektivně pracovat, - jak se úzkost prolíná s hněvem, depresí a dalšími emocemi a jak tyto složené stavy objasnit, - využití autorčiny praxe vědomého kladení otázek úzkosti při práci s ní a získávání jejích poznatků, - jak přistupovat k prokrastinaci a dělat věci správně. „Když úzkost identifikujete, nasloucháte jí a dovedně s ní jednáte, podpoříte její účel,“ píše Karla McLarenová, „a umožníte jí přirozeně ustoupit, dokud nebude znovu potřeba.“ knihou Přijetí úzkosti se naučíte, jak tuto silnou emoci získat na svou stranu.

V knize Truchlící mozek se renomovaná odbornice na truchlení a neuroložka Mary-Frances O'Connorová, Ph.D., dělí o převratné objevy týkající se toho, co se děje v mozku, když truchlíme, a nabízí nové paradigma pro pochopení lásky, ztráty a učení. Od nepaměti se potýkáme se zármutkem, když nám zemře blízká osoba. Básníci a dramatici psali o temném plášti smutku, o hluboké propasti smutku a o tom, jak zničující je pocit zlomeného srdce. Dosud jsme však měli jen málo vědeckých poznatků o této univerzální zkušenosti. Kniha Truchlící mozek přináší fascinující nový pohled na jednu z nejcharakterističtějších zkušeností lidské existence. O'Connorová strávila desítky let výzkumem vlivu zármutku na mozek a v této knize s nakažlivým nadšením zpřístupňuje nejnovější poznatky neurovědy a ukazuje, jak jsou v nás zakódovány láska a zármutek. V lásce nám naše neurony pomáhají vytvářet vazby k druhým lidem, ale při ztrátě našich blízkých se mozek musí vyrovnat s jejich odchodem a představit si budoucnost, která nezahrnuje jejich přítomnost. Kniha je založena na autorčině průkopnické práci v oblasti neurozobrazování, výzkumu v této oblasti a skutečných příbězích. Kniha Truchlící mozek kombinuje vyprávění příběhů, srozumitelně podané vědecké poznatky a praktické postřehy. Pomáhá nám lépe pochopit, co se děje, když truchlíme, a zjistit, jak se snadněji vyrovnat se ztrátou milované osoby.

Psychoanalýza se nemusí nutně odehrávat jen na psychoanalytickém sezení s psychoanalytikem. O tom je přesvědčená autorka, když nastiňuje možnosti využití psychoanalýzy k samostatné práci na sobě, ať už mezi sezeními, či v době přerušení terapie například z důvodu nemoci nebo dovolené, ale i v rámci seberozvoje. Rozebírá hnací síly neurotických potíží, různá stadia psychoanalytického porozumění, pacientův a analytikův podíl v procesu psychoanalýzy, příležitostnou a systematickou sebeanalýzu i realistická očekávání, která může člověk mít, a možné překážky, pokud sebeanalýzu podstoupí.Velmi čtivě a s vědomím, že kniha je určena nejen odborníkům, ale i pacientům v psychoanalýze či laikům se zájmem o sebepoznání, představuje základní body svého přístupu k analýze a vede čtenáře k praktickému využití psychoanalytických technik k sebepoznání, překonání potíží a osobnímu rozvoji.

Zábavný sprievodca od tvorcu seriálu Dobré miesto a spolutvorcu seriálu Parky a rekreácia o tom, ako správne žiť, ktorý čerpá z 2 500 rokov hlbokých úvah mysliteľov z rôznych končín sveta o etike a ľudskej morálke. Väčšina ľudí si o sebe myslí, že sú „dobrí“, ale určiť, čo je „dobré“ (alebo „zlé“), nie je vždy ľahké, najmä v dnešnom svete plnom komplikovaných rozhodnutí, nástrah, pascí a zlých rád. Našťastie nad touto ťažkou otázkou sa už pred tisícročiami zamýšľali mnohí inteligentní filozofi a majú pre nás návod. Kniha Ako byť dokonalý vtipne a s nadhľadom uvažuje nad morálnymi dilemami a po jej prečítaní získate nový, zábavný a inšpirujúci pohľad na veci, ktorý vám pomôže robiť správnejšie rozhodnutia a v konečnom dôsledku sa stať lepšími ľuďmi.

Po úspešnej knihe Keď telo povie nie, vám od uznávaného lekára, ktorý sa špecializuje na neurológiu, psychiatriu a psychológiu Gábora Matého prinášame ďalšiu knihu – Rozptýlená myseľ. Kniha je určená najmä pre rodičov a všetkých, ktorí sa zaujímajú o to, ako skúsenosti v detstve ovplyvňujú a formujú ďalší biologický a psychologický vývin mozgu. Okrem iného sa dozviete, že: ADD nie je dedičné ochorenie, ale reverzibilné vývojové oneskorenie, „rozptýlenie“ je psychologickým produktom životnej skúsenosti, prečo sa u niektorých detí v mozgu nevyvinú oblasti zodpovedné za emočnú sebareguláciu a kontrolu pozornosti. Rozptýlená myseľ umožní dospelým s ADD získať lepší prehľad o ich vlastných emóciách. Maté predstaví aj akýsi program, akým spôsobom pomáhať takýmto ľuďom v detstve i v dospelosti.

Prečo sa na cestách správame tak, ako sa správame, a čo to o nás hovorí? Správajú sa ženy odlišne od mužov? Prečo vznikajú niektoré zápchy zdanlivo celkom bezdôvodne? Prečo aj malá nehoda vedie k tomu, že sa niekde zasekneme na desiatky minút? Zlepšujú autobusové pruhy plynulosť premávky alebo je to presne naopak? Ako veľmi nebezpečné sú kamióny s návesmi? To sú len niektoré z pozoruhodných otázok, na ktoré sa v tejto fascinujúcej prehliadke záhadami ciest Tom Vanderbilt pokúša nájsť odpovede. Na základe vyčerpávajúceho výskumu a rozhovorov s odborníkmi na šoférovanie a dopravnými úradníkmi zo všetkých kútov sveta autor odhaľuje prekvapivo zložitú sieť fyzických, psychologických a technických faktorov, ktoré vysvetľujú, ako funguje premávka, prečo šoférujeme tak, ako šoférujeme, a čo o nás prezrádza náš spôsob jazdy. Vanderbilt skúma limity vnímania a kognitívnych funkcií, ktoré z nás robia horších vodičov, než si myslíme. Ukazuje, ako napríklad vďaka kruhovým objazdom, ktoré sa zdajú nebezpečné a chaotické, je premávka v skutočnosti bezpečnejšia. Zároveň odhaduje, na koho budú iní zúrivo trúbiť a prečo. Auto je ústrednou súčasťou nášho každodenného života. Tom Vanderbilt ukazuje, ako za volantom funguje naša myseľ a spôsob, akým na ceste vzájomne komunikujeme. V konečnom dôsledku je totiž premávka viac než len obraz ľudskej povahy. Táto kniha mení spôsob, akým nazeráme na seba a svet okolo nás. A ktovie? Možno z nás dokonca urobí lepších šoférov.

V každé době existuje nějaká populární diagnóza. Bezesporu to má vztah k tomu, co je ve společnosti důležité. Jaká je podle autora psychiatrická porucha naší doby? Hraniční porucha osobnosti. Dirk de Wachter věnuje u každého diagnostického vodítka této nemoci zamyšlení, nakolik je příznačné nejen pro lidi s touto nemocí, ale vůbec pro typické jedince naší společnosti. Do jaké míry nás charakterizují nestabilní vztahy? Narušená identita? Impulzivita? Ztráta smyslu a prázdnota? Jak s touto diagnózou souvisí dnešní honba za svobodou, slastí a úspěchem? Na konci autor nabízí naději: Může nás zachránit umění, hledání smyslu, pouto s druhými, každodenní drobné laskavosti? Kniha se v Belgii a Nizozemsku stala fenoménem a mnohokrát dotiskovaným bestsellerem. Prof. dr. Dirk de Wachter je belgický psychiatr a psychoterapeut v Univerzitním psychiatrickém centru na Katolické univerzitě (KU) v Lovani. Je odborníkem na systemickou a rodinnou terapii, v tomto oboru působí jako školitel a supervizor. V Portále vyšla jeho kniha Umění být nešťastný.

Mentální anorexie, deprese, závislost na alkoholu, potíže otěhotnět, sebepoškozování, tetanie a panická porucha… Proč se nemůžeme zbavit katastrofických strachů o své blízké? Jak je možné dostat se do stavu, kdy se nám nechce žít? Naši dobrou vůli udržet si tělesnou váhu zhatí genetika, nebo psychika? Snahy pochopit lidskou duši provází plno otázek a tajů. Lze porozumět složitým mechanismům, o kterých mluví psychoanalýza, aniž bychom byli zkušení odborníci? Tato kniha se o to snaží. Pro svou odbornost může sloužit jako učebnice, formou je ale určená pro širokou laickou veřejnost. Bez cizích slov a komplikovaných termínů, zato s řadou ukázek z hodin psychoterapie představuje témata, kvůli nimž lidé často vyhledávají psychoterapeutickou péči. Psychoterapeut s dvacetiletou praxí předává své znalosti a umožňuje nahlédnout do příběhů lidí, se kterými se v psychoterapii setkával. Čtenář v nich najde i sebe samého. Může zažít překvapení, že duševní poruchy lze pochopit jako srozumitelný příběh. PhDr. Michael Václavík je klinický psycholog a psychoterapeut v oblasti psychodynamické psychoterapie. Kromě toho se věnuje přednášení, vzdělávání a supervizi. Je autorem řady odborných článků i textů pro laiky, publikovaných na webu uTerapeuta.cz.