Najnovšie - Divadlo - teória, história,... strana 2 z 3

Hollywood. Továrna na sny exportující dokonalý americký produkt do kinosálů v nejzapadlejších koutech světa. Zájem o průmysl v pozadí, fascinující příběhy, šokující souvislosti, ale i drobné trhlinky v jinak perfektních úsměvech hrdinů z plakátu, poháněly zvědavost autorů, filmových kritiků, Václava Rybáře a Matěje Svobody, sezonu za sezonou už přes dvacet let. Cílem této knihy není zkazit vám vzpomínky na oblíbené filmy a démonizovat Hollywood jako takový, jen si rozšíříte obzory, abyste uměli své oblíbené filmové trháky milovat se vším všudy. S hvězdami hodnými i zlými, v časech dolarové hojnosti i účetního nedostatku, při mentálním zdraví i myšlenkové nemoci. Dokud vás smrt nerozdělí.

Máte pocit, že morálka a etika sa vytratila z našich životov? Že otvorením mediálneho priestoru sa z mnohých filmárov a televíznych režisérov stali drzí vykrádači našich súkromných životov? Renomovaná slovenská režisérka Yvonne Vavrová s bohatou medzinárodnou filmovou a televíznou skúsenosťou v zahraničí radí, ako sa vyhnúť mnohým etickým a morálnym dilemám pri nakrúcaní. Rieši otázku použitia skrytej kamery, tajného nahrávania, použitia dronov, výhrady svedomia, poučeného súhlasu, prezumpciu neviny, vytrhnutia z kontextu, manipulácie, extrémnych situácií, voyerizmu, etického správania sa k zvieratám na pľaci, verejného záujmu a množstvo ďalších eticky problematických tém pri filmovaní. Autorka sa opiera o slovenské, české aj anglické Etické kódexy verejnoprávnych televízií. Praktickým prínosom práce je analýza niektorých vybraných situácií, ktoré sa priamo či nepriamo dotýkajú etiky práce režiséra pri nakrúcaní dokumentárnych a hraných filmov. Kniha, ktorá okrem návodu je aj morálnym kompasom každého filmára, definuje postavenie režiséra ako najvyššie kompetentného a zodpovedného pracovníka pri dodržiavaní etických a morálnych princípov. Kniha bola ocenená Tvorivou prémiou Literárneho fondu.

Za málo peněz hodně muziky Mladý režisér nás vezme přímo na natáčení seriálu Za oponou. Bez příkras vypoví, jaké to je prosazovat a točit seriál, když vaše režisérská hvězda teprve vychází. Chcete vědět, čím Dan Pánek získal Hynka Čermáka pro roli drsného ředitele divadla? Jak zápasil s financováním nízkorozpočtového seriálu? Zajímají vás názory známých herců na natáčení seriálu a povolání herce? Chcete prostřednictvím fotografií nahlédnout na plac i do hereckých šaten? Pak pozor, opona jde nahoru!

Dimo Lipitkovský je kaskadér tělem i duší. Do osmnácti let zápasil, první kaskadérskou akci absolvoval v roce 1987. Začínal u českého filmu, pod vedením Jaroslava Tomsy dobyl Hollywood. Padal z Titanicu, bojoval ve Stalingradu, rval se v Mladém Indiana Jonesovi. Dubloval Orlando Blooma nebo Johnnyho Deppa. Učil se od mistrů svého oboru, i proto vždy patřil ke světovým špičkám. Kniha přináší jeho životní příběh – plný odhodlání, touhy po vysněném životě a dobrodružství.

Ani sláva a úspěch nejsou zárukou šťastného života. Zdraví, láska, fungující rodina, úcta a respekt druhých a selský rozum jsou hodnoty, které nepořídíme za všechny peníze světa, a každému z nás tu a tam zkomplikují život nějaké trable, ať už drobné, náročnější či osudové. Kultura byla vždy významnými umělci a osobnostmi přímo nabitá, a čím usilovněji se snažili své soukromí bránit, tím víc samozřejmě zájem fanoušků stupňovali. Tváře některých jsou notoricky známé, jejich jména si ale leckdy už ani nevybavíme, takže pátrání po jejich osudu čas proměnil téměř v detektivku. Poznejte zákulisí dramatických osudů lidí, kteří nám svým talentem a prací celý život přinášeli radost. Ivan Luťanský – Laďka Kozderková – Petr Svojtka – Jiří Hrzán – Libuše Šafránková – Petr Novák – Eva Jakoubková – Vladimír Dlouhý – Boris Rösner – Nina Divíšková – Michal Pešek – Klára Jerneková – Jiří Šlitr – Jiří Grossmann – Darek Vostřel – Eva Olmerová – Tomáš Holý – Jaroslav Drbohlav – Eva Čeřovská – Vlastimil Brodský – Vladimír Menšík – Jan Libíček – Anna Letenská – Zorka Janů – Světla Amortová – Vilém Besser – Čestmír Řanda – Jana Březinová – Martin Štěpánek – Václav Lohniský – Jana Robbová – Jiří Štaidl – Karel Svoboda – Luděk Nekuda – Zuzana Šavrdová – Josef Hlinomaz – František Vicena – Milan Neděla – Iveta Bartošová – Jiří Pomeje – Stanislav Procházka ml. – Vlasta Mészárosová – Jiří Růžička – Jiří Wimmer – Jana Nováková – Vladimír Hrubý – Miloš Willig – František Husák – Zora Kolínská – Milan Chladil – Michal Tučný – Karel Zich

Kniha Jany Laslavíkovej vychádza v roku osláv storočnice Slovenského národného divadla a osvetľuje etapu predchodcu našej národnej inštitúcie – Mestského divadla, dnešnej Historickej budovy SND. Publikácia vychádza v koprodukcii Hudobného centra a Historického ústavu SAV v spolupráci s Katedrou muzikológie FiF UK a na základe výskumu pramenného materiálu prináša doposiaľ neznáme fakty o divadelnej prevádzke v rokoch 1886 – 1899. Monografia je vyústením mnohoročných výskumných aktivít autorky v tejto oblasti a sprístupňuje čitateľom mnoho vzácnych informácií, ktoré doposiaľ neboli publikované. Po otvorení budovy Mestského divadla v r. 1886 boli divadelné sezóny rozdelené na nemeckú a maďarskú časť s príslušnými riaditeľmi a umeleckými súbormi; tento model divadelnej prevádzky fungoval trinásť rokov do roku 1899. Publikácia ponúka analytický prehľad nemeckojazyčných divadelných sezón pod vedením riaditeľov Maxa Kmentta (1886 – 1890) a Emanuela Raula (1890 – 1899). Farebná obrazová príloha prináša súvisiace reprodukcie diel zo zbierok domácich a zahraničných archívov, múzeí a knižníc. Podstatnou časťou knihy je rozsiahla príloha s prvým kompletným súpisom nemeckojazyčných predstavení Mestského divadla v Prešporku v danom období. Publikácia vychádza v tlačenej i elektronickej verzii (ePDF).

Monumentální biografie legendárního českého filmového herce a baviče Hvězda Vladimíra Menšíka na českém hereckém nebi nepřestává zářit. Nyní můžete v nebývale obsáhlé biografii do detailu prozkoumat odkaz nenapodobitelného komika, který dokázal bravurně ztvárnit i dramatické charakterní role. Jaká cesta ho dovedla k herecké profesi? Které vzlety a pády formovaly jeho bouřlivý osobní příběh? Vydejte se po stopách fenomenálního českého umělce a milovníka života, jehož osudy byly stejně pestré jako jeho herecká kariéra!

Rok 1920 byl nesmírně bohatý na počet mimořádných osobností, které spatřily světlo světa. Vyrostli z nich vědci, politici, sportovci, filmoví režiséři... Snad nejvíc se jich později vydalo na divadelní prkna či před filmové kamery, zřejmě proto, aby svým současníkům udělaly život hezčím. A o dvanácti z nich je tato kniha. O dvanácti z těch nejvýznamnějších. Těch od jejichž narození uplynulo právě sto let.

Co vlastně lze z dochovaných programů, scénografických návrhů, kritik a komentářů zjistit? Je možné zrekonstruovat podobu režie a jejího nositele? Brněnská teatroložka Šárka Havlíčková Kysová využila nejaktuálnějších informací o problému a jeho řešení a tak také uchopila svou wasserbauerovskou monografii s nezvyklým názvem Režisér jako koncept... Snaha o využití nových metodologických postupů přivedla autorku k detailnímu rozboru řeči pramenů a možností, jak je číst. Režisérovu osobnost ukázala v ohnisku různých prostředí a vlivů, jež podrobně rozebírá s využitím široké palety aktuálních poznatků. Z analýzy zdrojů právem usoudila, že některé dosavadní kategorie jsou komplikovanější, než by se mohlo zdát z projevů dobových kodifikátorů. Pojetí operního režiséra jako soubor proměnlivých konceptů vypovídá o metodě vskutku neotřelé, zprostředkující však pozoruhodný obraz atmosféry v českém divadelnictví 50. a 60. let dvacátého století.

The motto Národ sobě – “From the Nation to Itself” – inscribed over the proscenium arch of Prague’s National Theatre symbolizes the importance theatre holds for the Czechs. During the National Awakening of the 19th century, theatre took the place of politics, becoming an instrument of national identity in the hands of the revivalists. In what was then part of a German-speaking empire, the Czechs devised a complex and evocative theatre language made up of allegory, allusion, juxtaposition, games, wordplay, legend, history, illusion and music. A sophisticated avant-garde theatre flowered in Czechoslovakia between the wars, and became a symbol of independence during the Nazi occupation. It survived Socialist Realism and Stalinism to blossom again in the “Golden Sixties” when Prague became “the theatre capital of Europe” (Kenneth Tynan) and a generation of theatre and film directors (Radok, Grossman, Schorm) and playwrights (Havel, Kundera, Topol) were at the forefront of the Prague Spring. Reprisals took place after the 1968 Soviet invasion when, under “normalization,” hardline Communists tried to silence the voices of the ‘60s; thousands were forced into internal and external emigration. The theatre culture, however, flexible and experienced from previous repression, again provided a basis of opposition to totalitarianism. For two decades it operated in the provisional spaces of culture houses, studios, gymnasiums, bars, trade union halls, art galleries and living rooms. Strategies were devised and implemented to bring freedom back to the theatre and society. A strong sense of justice and ethics intensified the mutual commitment of theatres and audiences, leading the way to the Velvet Revolution of 1989 and the installation of a playwright as President.

Co může o filmu prozradit filmová věda, disciplína, která jej uchopuje kriticky, historicky i teoreticky? Film se vlivem technologií i diváckých nároků neustále proměňuje a s tím se mění způsoby jeho vnímání, interpretace a zkoumání. Pulzujícími tématy tohoto oboru jsou filmozofie, neuroestetický přístup k vnímání filmů, ale také studium cinefilie, výrobních a distribučních mechanismů či festivalů. Obor filmových studií tak je prostorem poznání, v němž se potkávají různé sociální i empirické vědy. Návštěvu kina tato hutná a krásná kniha zpestří úvahami o distribučních strategiích či o fungování vlastního vnímání.

„Milujeme velmi upřímně film. Měli jsme jej rádi mnohem dříve než divadlo a to, co jsme začali dělat na divadle, naučili jsme se jen a jen z filmu.“ Jan Werich byl dle vlastních slov zarputilým kinomolem. Žel, v poválečném čase to nebyla oboustranná láska, u filmu nacházel jen nepatrně příležitostí. Zato nezapomenutelných. A ty jeho filmy, na které se zapomnělo, zase rozhodně patří mezi pozoruhodné – např. ruský film Pád Berlína či Pětadvacátá hodina s Anthony Quinnem. A nelze nepřipomenout zcela výjimečnou filmovou férii Až přijde kocour Vojtěcha Jasného. Renomovaný filmový historik představuje ve své nejnovější knížce Werichovo FILMfárum.

Víte, že chybělo jen málo a film Pyšná princezna královnou – pokračování kultovní pohádky po 20 letech – byl skutečně natočen? Jakou roli hrála anglická vlajka ve Slavnostech sněženek? Proč mluvil Marián Labuda před Václavem Klausem záměrně maďarsky? Renomovaný filmový historik zve čtenáře na pouť, která je jako milníky značena vyprávěním osobností, které tvoří pomyslný Slavín našeho filmu. Za své mluví jména jako František Vláčil, Elmar Klos, Jiří Menzel, Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, Jana Plodková, Bolek Polívka, Dušan Klein, Julius Satinský, Kryštof Hádek a další. Pavel Taussig se již půlstoletí setkává s těmi, kdož se tvorbě českých filmů upsali, a nyní, v roce, kdy slaví nejen český a československý film, ale i autor této knihy jubileum, se přišel podělit o tato setkání v rozhovorech, které vedl s filmovými tvůrci během posledních čtyřiceti let: Elmar Klos Černobílý sen, částečně barevný František Vláčil Nejsem pro umělé tragédie Jiří Krejčík Všestranný tvůrce Ladislav Helge Návrat z velké samoty Bořivoj Zeman Divákům pro zábavu Josef Mach Pokoušet se o humor Oldřich Lipský Režisér, který klapal Zdeněk Podskalský Režisér z věže Jiří Menzel Šťastné setkání s Bohumilem Hrabalem Dušan Klein Jak film k básníkovi přišel Vlastimil Venclik Vítaný host Karel Smyczek V dobré čtvrti českého filmu Eva Kantůrková a Zdenek Sirový Mýtus o české zemi Jiří Brdečka Poslední vyznání Jan Otčenášek Mezi prózou a filmem Jiří Marek Chlapec okouzlený filmem Vladimír Körner Zjevení a proroctví Vladimír Novotný Kouzelník s kamerou Stanislav Milota I kameraman musí mít etiku Jan Zázvorka Jak se staví film Jiří Sternwald Kdybych nebyl muzikantem… Jaroslava Adamová O filmové slávě nesnila Miroslav Horníček Filmová přání a stížnosti Svatopluk Beneš Elegán českého filmu Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák Milan Lasica a Július Satinský Ve společném soužití Marián Labuda Žádný pojašený bavič OLDŘICH NAVRÁTIL NEJRADĚJI BYCH NEDĚLAL NIC Bolek Polívka Jeho Veličenstvo šašek Jana Plodková Hledání pohádkového Řáholce Kryštof Hádek Stále milý kluk

Nejhranější Drábkova hra ze souboru Aby se Čechům ovary zachvěly vystihuje příběhy tří krasoplavců, jimž se vinou vnějšího světa hroutí soukromí.

Putování českého transsexuála, „hra z roku 2009 o posledním násilí v Evropě".

Rozhlasová hra z roku 2006, v níž se kritika „umělosti" života setkává s hledáním životní opravdovosti - umírání bývalé celebrity je tu konfrontováno s profesní bezohledností vypravěče.

Dialog o životě po životě, hra vzniklá roku 2010.

Iniciační pouť tří sester za láskou, hra vyhlášená v Cenách Alfreda Radoka nejlepší hrou roku 2011.

Parodie na doyleovskou detektivku, hra z roku 2010.