E-knihy - Hudba - noty, spevníky, príručky strana 2 z 5

Po prvý krát vychádza text Juraja Pospíšila Formovanie hudobnej skladby, zaoberajúci sa otázkou výstavby hudobného diela a substanciálnych zložiek hudobnej syntaxe. Pospíšil všetky svoje tézy, artikulované v jeho texte, verifikoval dlhoročnou praxou nielen pedagogickou, ale aj skladateľskou. Text predstavuje bohaté dedičstvo slovenskej hudobno-teoretickej spisby a je inšpiratívnym čítaním pre skladateľov, teoretikov či interpretov.

Bohemian ?rapsody, We are the Champions, We Will Rock You, I Want to Break Free – a sor szinte a végtelenségig folytatható. A könnyűzenén maradandó nyomot hagyó Queen legendája máig töretlen, a zenekar sikerei és befolyása semmihez sem mérhető. A többek közt a Pink Floyd és a Led Zeppelin sztoriját feldolgozó elismert rock újságíró, Mark Blake most a Queen teljes történetét hozza el: A-tól Z-ig. A zenekar még élő tagjai, pályatársak, barátok és riválisok visszaemlékezései révén új és alig ismert történetek és anekdoták sora bontakozik ki: hogyan lett a zenekar neve majdnem The Rich Kids; hogyan „ugrálta ki magát” a Queenből a banda elfeledett basszusgitárosa, és hogyan alapította meg első zenekarát Freddie Mercury egy indiai bentlakásos iskolában. Emellett a Queen karrierjének sorsfordító eseményeiről, a legendás dalok keletkezésének kulisszatitkairól és a zenekar tagjai közötti bonyolult viszonyokról is olvashatunk. A Kind of Magic – a Queen A-tól Z-ig nem csupán a zenekar rajongói számára kihagyhatatlan olvasmány, hanem azoknak is, akik jobban meg akarják ismerni a rockzene aranykorát.

Szállj fel magasra, Apám hitte, Bábu vagy, Homok a szélben, Közeli helyeken, Jég dupla whiskyvel, Nélküled - mind ismerjük a legnagyobb magyar slágereket, ám keletkezésüket, a mögöttük lévő személyes történeteket, vicces epizódokat vagy akár tragédiákat annál kevesebben. Ez a könyv azoknak szól, akik szeretnének kicsit többet megtudni kedvenc dalaikról, azok eredetéről. A kötet interjúiban az alkotók mesélnek kendőzetlenül az adott dal születéséről, és az interjúkat összeolvasva nem csupán a szóban forgó sláger történetét ismerjük meg, hanem kirajzolódik a magyar könnyűzene elmúlt hat évtizede is, visszatérő szereplőkkel, ismert és ismeretlen hősökkel. Az interjúkat rövid zenei elemzések egészítik ki.A Hogyan születtek? kötelező olvasmány mindazoknak, akiket nem csak a legfrissebb popslágerek érdekelnek.  „Amikor a papa már nagyon betegen kórházban volt, sokszor az járt a fejemben, vajon hogyan fogom elénekelni az Apám hittét, ha ő már nem lesz. Ha éppen akkor hagy itt minket, amikor játszunk. De végül nem is az Apám hitte verte ki nálam a biztosítékot, hanem a Volt egy tánc. Mert ez is róla szól, pontosabban róluk, a szüleimről. A papa tényleg börtönben volt, és a mama tényleg az ablakban állva évekig azt várta, hogy hazajöjjön.”(Zorán: Apám hitte)  „Ahogy énekelgettem, előugrott a próbálkozásokból, hogy: Magyarország. Azonnal éreztem, hogy fontos lehet ez a dal. Jókor talált szíven, ha úgy tetszik. El is kezdtem rögtön írni rá egy dalszöveget. Ahogy írtam, egyre jobban belemélyedtem abba az érzésbe, hogy szeretnék egy olyan dalt megalkotni, ami mindenkié. Ami ebben a saját gyűlöletében és irigységében fuldokló országban valahogy mégis egy közös dal tudna lenni.”(Geszti Péter: Magyarország)

BÉLA BARTÓK SLOVENSKÉ ĽUDOVÉ PIESNE I., II., III. a IV. zväzok + zvukové DVD s reštaurovanými fonografickými záznamami z Literárneho archívu SNK. editori: Alica Elscheková, Oskár Elschek Súborné vydanie Slovenských ľudových piesní Bélu Bartóka v štyroch zväzkoch má ambíciu ukončiť takmer storočný proces prípravy, edície a kompletného publikovania jednej z najväčších individuálnych zbierok slovenských ľudových piesní v histórií, ktorú vytvoril etnomuzikológ a skladateľ Béla Bartók. Zbierka slovenských ľudových piesní Bélu Bartóka je výsledkom dvanásťročnej zberateľskej práce, ktorú realizoval etnomuzikológ a skladateľ v rokoch 1906 – 1918 predovšetkým v nitrianskej, hontianskej, pohronskej a podpolianskej oblasti. Podarilo sa mu zapísať 3078 melódií, z fonogramov Mártona Vikára z Považia prepísal 145 piesní a ďalšie zápisy dostal k dispozícii od Zoltána Kodálya a Antona Baníka. Po systematizovaní a príprave na edíciu v troch zväzkoch (v rokoch 1922, 1924 a 1928) odovzdal Bartók zbierku Matici slovenskej a usiloval sa o jej publikovanie. Pre technické problémy, nezhody s redakciou a napokon pre zhoršujúcu sa spoločensko-politickú situáciu, kvôli ktorej Bartók opustil v roku 1940 Európu, k jej vydaniu za jeho života už nedošlo. Prvý, druhý a tretí zväzok vyšli postupne v rokoch 1959, 1970 a 2007 pod redakčným vedením Alice a Oskára Elschekovcov, ktorí pripravili aj záverečný štvrtý zväzok vychádzajúci v roku 2022 v prvom vydaní. Prvé tri zväzky obsahujú všetky zápisy ľudových melódií tejto monumentálnej zbierky, štvrtý zväzok obsahuje doteraz neuverejnené texty piesní, registre, zoznamy, sprievodné texty a ďalšie doplnkové materiály. Prílohou štvrtého zväzku je zvukové DVD s reštaurovanými fonografickými záznamami z Literárneho archívu SNK, dostupné aj v elektronickom formáte. Projekt je realizovaný v spolupráci s VEDA, vydavateľstvom Slovenskej akadémie vied, Spoločenstvom pre tradičnú hudbu Pro Musica a Slovenskou národnou knižnicou.

Mit ?is vesz kezébe az emberélet útjának bármely felnőttkori szakaszában, aki A hangok és szavak erdejébe téved? Pintér Tibor tanulmányokkal, könyvek bemutatásával vezet bennünket ebben a világban. Ablak nyílik az európai klasszikus zene elmúlt három-négy évszázadára, zenével kapcsolatos szokásokat és gondolatokat, zeneesztétikai folyamatokat ismerhetünk meg. Megelevenedik a korabeli és jelenkori gondolkodás a zenéről, játszásmódokról, miközben a szerző a legapróbb információmorzsának ugyanúgy tud örülni, mint a nagy gondolatoknak. A leghíresebb csomópontokat illik időnként újratárgyalni – itt sor kerül például a népszerű korszakát élő francia barokkra, a Don Giovanni és Kierkegaard viszonyára, de A varázsfuvola kapcsán felmerülő kínos kérdésekre is. Az Ex librisekben az Élet és Irodalom című hetilap olvasóinak 14 alkalommal mutatott be négy friss könyvet, így megbecsülhető, hogy több mint 50 minikritika – és a könyv harmadik harmadában néhány hosszabb – segítségével a közelmúlt könyvtermésének javát is átfoghatjuk. Az sem véletlen, hogy a kötet zárószövege Fodor Géza munkásságának állít emléket – a zeneesztétika, az operáról való gondolkodás itthoni megkerülhetetlen alakja volt, figyelmének irányai Pintér számára is meghatározóak.

Opět si zpívejte, nyní vedle fyziky o geometrii! Dalších 13 písniček k předchozí sbírce, na prosté či povědomé nápěvy s notami a akordy. Hlavně pro SŠ, něco i pro VŠ. Druhý zákon Newtonův, zákon Archimédův, hamiltonián, Legenda o sv. Juří a tlaku, Neděl nulou, má panenko s příslibem l’Hospitalova pravidla, Eulerova věta o mnohostěnech, všechna Platónova tělesa i každé zvlášť, navíc zákon nabídky a poptávky v praxi. S výkladem, doporučeno JČMF.

Dějiny možná píšou vítězové. Muziku však mají na svědomí rebelové. Pro většinu lidí jsou dějiny hudby pouze matným pojmem ze školních učebnic, s nímž má jejich vlastní posluchačský zájem jen málo společného. Pestrému dvacátému století předcházejí portréty vážných skladatelů a napudrovaných paruk. Dál do minulosti už je jen doba chorálů, lidových písní, louten a temna. Archeologické nálezy a historické zkoumání však ukazují, že hudba člověka provází od počátku lidstva: písně byly důležitou součástí lovu i duchovního života, šumění lučních trav znělo jako koncert. Proč se tedy z dějin hudby staly nudné zástupy úspěšných mužů? Hudební historik a kritik Ted Gioia ve své odvážné knize tvrdí, že to je dáno obecně revolučními možnostmi hudby. Společnost musela nejdříve rebely potlačit a až následně jejich inovace zpracovala do krotkého hudebního kánonu. Vyprávět dějiny hudby proto pro Gioiu znamená vyprávět příběhy odpadlíků a podivínů, kteří hledali nové způsoby, jak, kde a pro koho vyluzovat zvuky či jen poslouchat.

Na svete nie je nič krajšie než hudba. Pretože ona je všeobsažná. Ona znie vždy a všade, vo všetkom, obklopuje nás. Ona – v láske k všemocnému Bohu, v mimoriadnych modlitbách k Nemu, ona – v prírode, ktorá nás obklopuje, v spievaní vtákov, v zurčaní potoka, v sladkých zvukoch morských vĺn, v mohutnom zbore lesov, v mesačnom svetle a slnečných lúčoch, v láske, dobre, milosrdenstve, smútku a radosti. Len skutočný talent cíti hudbu vždy, všade a vo všetkom. A len on, skutočný talent, schopný doniesť túto Božiu hudbu poslucháčovi, lebo je to Božie tvorenie. Je to obrovská práca, pre ktorú nie je každý hudobník spôsobilý. Spojenie schopností dané Bohom, láska k Nemu, viera, neuveriteľná pracovitosť a vytrvalosť rodí talent. Práve takýmto talentom disponuje mladý skladateľ – Alexej Temnov. Jemný melodik, romantik s lahodným a neobyčajným zmyslom pre humor, ktorý vie počúvať, cítiť a tvoriť hudbu. Láska skladateľa Alexeja Temnova k dielam Bacha, Haydna a Mozarta sa odráža v jeho tvorbe – v presnosti foriem, melodika atď., ale hlavne v jemnom cítení polyfónie, v zdokonaľovaní melódií a kontrapunktu – to hovorí o nepochybnom talente budúceho profesionála – skladateľa. Po absolvovaní spoločnej cesty so svojím žiakom A. Temnovom, s najhlbšou dôverou môžem povedať, že verím v jeho budúcnosť, v jeho hudbu, v jeho talent. Šťastnú cestu! Člen národného zväzu skladateľov Ukrajiny, laureát ceny D. Zadora N. Marčenková.

Zábavná učebnice pro malé začínající flétnisty (od cca 7 let) plná notiček, veselých ilustrací a krásných písniček. V každé z 8 kapitol, kterými vás bude provázet rozverný hudební skřítek Toník, se vždy nejprve seznámíte s novou látkou, kterou si budete moci procvičit na současných i dobových písničkách. Nechybí prostor ani na výlety do historie flétny a každou z kapitol pak uzavírá hravý kvíz. Nemalým bonusem učebnice je odkaz ke stažení 20 doprovodů pro klavír nebo cembalo.

Lepší je shořet než vyhasnout Mýty opředený klub, který nám sebral mnoho nadějných umělců až příliš brzy. Jimi Hendrix, Jim Morrison, Amy Winehouse, Kurt Cobain, Janis Joplin, Brian Jones – seznamte se s fascinujícími životy a kariérou šestice největších hvězd Klubu 27 a objevte osudy dalších, méně známých umělců, kteří se v něm ocitli. Společně s publicistkou a DJkou Janou Kománkovou odhalte záhadu čísla 27.

Slovanský variant konštantínopolskej liturgie je fenoménom, ktorý inšpiroval umelcov už od svojho vzniku v 9. storočí. Hudobné úpravy tohto liturgického formulára predstavujú širokú varietu umeleckých štýlov, počnúc monodickým spracovaním, končiac harmonickým prekomponovaním. Umelci sa pritom inšpirovali tak existujúcimi starobylými melódiami, ktoré harmonicky upravovali, ako aj poskytovali vlastné autorské kompozície, v ktorých poväčšine kopírovali zvukomalebnú stránku duchovnej hudby. Hudobné úpravy konštantínopolskej liturgie, z ktorých najznámejšou je liturgia sv. Jána Chryzostoma, sa do povedomia širokej verejnosti dostali najmä prostredníctvom úprav ruských škôl, z ktorých najznámejšími sú petrohradská a moskovská. Hudobná melodika ruského romantizmu sa stala pre tento typ kompozícií tak charakteristickou, až sa stala akýmsi hudobným synonymom pre slovanskú zborovú liturgickú hudbu. Tento štýl sa následne stal „typom“ tak inšpiratívnym, že sa ho pokúšali napodobňovať aj ďalšie generácie hudobných skladateľov. Hudobná kompozícia Alexeja Temnova sa tomuto trendu vymyká. Táto autorská hudba totiž štýlovo neevokuje ruský romantický štýl, ale typ hudby skôr typický pre stredoeurópske hudobné vnímanie, teda oblasť bývalej rakúsko-uhorskej monarchie. Tým sa táto hudobná úprava liturgie stáva v istom zmysle atypickým príkladom romantizujúcej hudobnej úpravy a zároveň je miestnym autorským vkladom do svetového repertoára, ktorý obohacuje o lokálne estetické vnímanie „tajomstva“, ktoré v sebe fenomén konštantínopolskej liturgie nesie už tisícročia. doc. ThDr. PaedDr. Šimon Marinčák, PhD. – Prorektor TU pre vonkajšie vzťahy a spoluprácu

Prvý diel trojzväzkovej monografie. Kniha čitateľovi predkldá vlastnú, presvedčivými argumentami podloženú periodizáciu hudby v 19. storočí, opierajúcu sa o presnú terminológiu, výstižné pomenovanie ideových trendov a umeleckých štýlov či načrtnutie politicko-spoločenského kontextu. Silnú osobnostnú pečať autorky cítiť aj v koncipovaní vývoja piesne v 19. storočí. Čitateľ týmto získava ucelenú predstavu o vývoji piesne, jej kategorizácii z pohľadu textovej predlohy i hudobného spracovania, dostáva konkrétne a zrozumiteľné odpovede na vzťah hudby a slova a ich hierarchické postavenie, a to všetko podané logickým, ba miestami až detektívne vťahujúcim štýlom. Výsledkom je detailný, prameňmi podložený a zároveň komplexný pohľad na vývoj piesne v 19. storočí, napísaný s erudíciou, prehľadom, a najmä originálnym názorom, ktorý z tejto monografie tvorí jedinečné dielo a je nezastupiteľným zdrojom poznania príslušného segmentu hudby v uvedenom období.

Rammstein je nepochybně jedna z nejznámějších a nejúspěšnějších německých hudebních kapel všech dob. Vznikla v roce 1994 a všichni členové pocházejí z bývalé NDR. Jejich drsný hudební styl s prvky elektroniky byl pojmenován Neue Deutsche Härte, tedy doslova „nová německá tvrdost“. Většina textů je v němčině a kromě drsných kytarových riffů je jedním z hlavních poznávacích znaků zpěv Tilla Lindemanna s výrazně řinčivou výslovností písmene „r“, které je pro němčinu velmi netypické. Skupina získala mnoho významných hudebních ocenění, jako např. World Music Award, nebo MTV Europe Music Award a většina jejich alb byla několikanásobně platinová.

Peggy Casertová byla zakladatelkou slavného butiku Mnasidika na ulici Haight-Ashbury v San Francisku a milenkou a přítelkyní Janis Joplin. Po jejím boku stála například ve Woodstocku a v této knize vypráví její příběh z nejtěsnější možné blízkosti. V jejím obchodě se potkávali muzikanti z Grateful Dead a Big Brother and Holding Company, visely v něm plakáty Wesa Wilsona a Bill Graham prodával vstupenky na koncerty. Říká se o ní, že inspirovala firmu Levi´s k výrobě džín do zvonu, pomohla zpopularizovat termín "hippies" a byla jediným nehudebníkem, kterého na festival Woodstock dopravil vrtulník. Její život je příběhem celé generace. Její kniha přináší svědectví o světě psychedelického míru, lásky, LSD, závislosti na heroinu, vězení a zoufalství. Po smrti Janis Joplin byla nenáviděná a považovaná za zrádkyni. Po mnoha letech, když se dostala ze závislostí, se vrátila domů, aby se starala o matku s demencí.

Vynikající životopis největšího kytaristy rockové historie z pera renomovaného hudebního publicisty zachycuje Hendrixův život od neradostného dětství v převážně černošské čtvrti Seattlu přes první hudební pokusy na postu doprovodného kytaristy v dnes již zapomenutých skupinách až k závratné hvězdné kariéře, která až příliš brzy tragicky skončila.

Kniha Pavly Jonssonové přináší dvacet rozhovorů s předními českými muzikantkami, které spojuje příslušnost k české hudební alternativní scéně. Autorka se v nich snaží zjistit odpovědi například na tyto otázky: Proč je tak málo dívčích skupin? Kam se ztrácí většina nadaných děvčat? Je tvořivost žen odlišná od kreativity mužů? Co zajímavého a nového přinášejí ženy do hudební tvorby? Jak jinak řeší klasické otázky spojené s hudební produkcí? Existovala nějaká česká odpověď na americké hnutí riot grrrls z devadesátých let? Rozhovory zkoumají jejich osobní historii, tvůrčí metody, názory na situaci žen v hudbě a v životě vůbec a jak spiritualita ovlivňuje jejich práci. Ukazují provázanost zúčastněných a spřízněnost hudební i lidskou. Odpovídaly Zuzana Fuksová, Monika Načeva, Beáta Hlavenková, Mary C, Eliška Kohoutová, Marka Míková, Vladivojna La Chia, Stinka, Katka Šarközi, Dagmar Andrtová, Mucha, Marka Kovářová, Iva Bittová, Eva Turnová, Kristýna Skalická, Iva Bittová, Radůza, Lenka Dusilová, Pavla Milcová, Gaia Mesiah (Katka Pelíšková Morella) a Jana Tóthová, poslední rozhovor vedl hudební publicista Petr Ferenc přímo s autorkou.

„Konečně jsme se dostali na pódium, asi o dvacet minut později, podívali se do davu – pokud se to tak dá nazvat – a tam byli úplně vepředu všichni moji kámoši a pokřikovali na mě: ,Čááááu, Hoooky. Jak to jde, Hooky?´ Culili se na mě a zdvihali palce. Pomyslel jsem si, že je fajn, že se ukázali, ale ty úsměvy a palce si mohli odpustit. My v Joy Division jsme byli velice vážní. Spíš jsme preferovali mračení se.“ Těmito slovy líčí první koncert Joy Division Peter Hook, basák a autor této knihy. V jeho autobiografii se čtenář samozřejmě ale dozví i to, co předcházelo i co následovalo, tedy jak vznikla skupina Warsaw Pakt a proč se přejmenovala na Joy Division, jaké byly další koncerty a co zapříčinilo smrt Iana Curtise.

Jak ke svým jménům přišli Arcade Fire, Led Zeppelin, Nirvana, Vampire Weekend a 532 dalších kapel. Jak velice trefně poznamenal David St. Hubbins ze Spinal Tap: „Mezi úplnou pitomostí a bezvadným nápadem je velice tenká hranice.“ To se samozřejmě týká i názvů rockových kapel. Některé jsou výborné, některé otřesné a některé jsou otřesně výborné. Některé, například The Rolling Stones nebo Cat Power, byly narychlo vybrány, když bylo potřeba domluvit akci nebo vydat singl. Některé byly naplánované dlouho dopředu, např. Arctic Monkeys, Aerosmith a Smashing Pumpkins, které všechny vznikly z mladistvých snů. A proč si, pro všechno na světě, čtyři bílí chlápci z Británie zvolí právě jméno Asia? Přečtěte si knihu a zjistíte to.

PORTA je hudební dění, fenomén, který nemá ve světě obdoby. Je celoroční soutěží amatérských hudebníků v oblasti folku, country, trampské písně a písničkářů. Je kulturním dědictvím tohoto národa, které vychovalo několik generací nejen hudebníků. Kniha přináší historický pohled do zákulisí dění v kritických 90tých letech. Nejen, co se zásadního dělo, ale také proč se to dělo. Současně je ohlédnutím za slavnými jmény naší hudební scény tak, jak běžní diváci a posluchači je neměli šanci poznat.