česká knižnice

Z intelektuální linie české literatury V návaznosti na předválečnou avantgardu se tvorba Milady Součkové (1899—1983) otevírá experimentům s řečí a pamětí, ustavičně rozrušuje tradiční literární schémata a těží z významového napětí jejich následné transformace. Surrealismem inspirovaný prozaický debut První písmena; vrcholnou skladbu meziválečné české poezie Mluvící pásmo, doplněnou reprintem původního soukromého tisku z roku 1939 včetně originálních litografií Zdeňka Rykra; generační román Zakladatelé a z pozůstalosti vydávaný Vlastní životopis Josefíny Rykrové doprovázejí komentáře editorů svazku Kristiána Sudy, Zuzany Říhové a Jakuba Říhy.

Nová edice zahrnuje úplný soubor Máchových prozaických a deníkových textů, které patří k vrcholům české, nejen romantické prózy. Svou významovou intenzitou, bohatou metaforikou i akustickými kvalitami se tyto práce řadí po bok děl tvořících kánon soudobé evropské literatury. Od staršího výboru Máchových próz, vydaných v České knižnici roku 2008, se tento soubor liší textovým složením i vnitřním uspořádáním. Především však podává zcela novou edici, založenou na ověření textů podle původních pramenů a pro čtenáře nově pravopisně uzpůsobenou. Zásadní změnou prošly též všechny komentáře.

Výbor tvoří nejvýznamnější Bondyho básnické sbírky a lyricko-epické skladby z první poloviny padesátých let (Totální realismus, Trapná poezie, Pražský život, Dagmara aneb Nademocionalita, Für Bondy’s unbekannte Geliebte aneb Nepřeberné bohatství, Velká kniha, Malá kniha a Zbytky eposu), k nimž je na úvod přiřazena raná, doposud oficiálně a v celku nepublikovaná próza 2000. Edičně navazuje na samizdatové vydání Jana Lopatky (1977) a na řadě míst koriguje znění Bondyho básnických spisů (2014). Svazek uspořádal a komentářem doprovodil znalec a dlouholetý editor Bondyho díla Martin Machovec.

Tylova dramata nově představená Z celoživotní dramatické tvorby J. K. Tyla (1808—1856) vybíráme šest her, které reprezentují proměny autorovy práce pro divadlo od rané veršované tragédie Čestmír, psané v duchu vlasteneckého romantismu, přes biedermeierovsky laděnou zábavnou hru ze současnosti Pražský flamendr až po vrcholné historické drama z přemyslovské doby Krvavé křtiny, inspirované shakespearovskou poetikou. Nechybějí ani nejznámější Tylovy kusy Kutnohorští havíři, Paličova dcera a Strakonický dudák, na jejichž novou, tendenčními simplifikacemi nezatíženou interpretaci především se soustředí Dalibor Tureček v doprovodném komentáři.

Svazek soustřeďuje průřezový výběr z celoživotní dramatické tvorby Josefa Topola (1935—2015), mimo jiné též zakládajícího člena Divadla za branou, signatáře Charty 77 a držitele literární Ceny Karla Čapka. Symbolické básnické drama z kolektivizovaného venkova Konec masopustu (1963), existenciální dialog Kočka na kolejích (1965), citově hořká jednoaktovka Hodina lásky (1968), podobenství o bezvýchodnosti života za normalizace Sbohem, Sokrate! (1975) a bilancující tragikomedie Hlasy ptáků (1989) vystihují konstantní témata Topolovy tvorby, k nimž patří úporné hledání pravdy, lásky a cesty k druhému.

O čem psal Hašek, než potkal Švejka? Za svého života vydal Jaroslav Hašek (1883—1923) více než tisíc povídek a fejetonů. Jeho dílo ovšem není dodnes spolehlivě zmapováno, neboť řada textů se ztratila a u jiných není autorství zcela prokázané. Marie Havránková a Milan Jankovič se soustředili na humoresky a satiry z Haškova zralého tvůrčího období a v chronologickém sledu uspořádali povídkový výbor, jímž dokazují rozmarnou různorodost humoristovy beletristiky i její dobově příznačné inspirační zdroje. Letos znovu vychází v České knižnici výbor z Haškovy prozaické tvorby v revidovaném znění spolu s rozsáhlým komentářem a autorskou bibliografií.