Galileo

Když se řekne včela, většina lidí si představí včelu medonosnou a někteří si vzpomenou i na několik druhů čmeláků. Na světě však existuje více než 20 000 druhů včel a ty sociální tvoří vedle mnoha samotářských jen malou část. Ačkoli nám mohou zástupci různých druhů včel připadat jako nemyslící, naprogramované a zaměnitelné entity, skutečnost je zcela odlišná a mnohem zajímavější, jak ve své knize ukazuje německý biolog Lars Chittka. Čtenáře prostřednictvím mnoha vědeckých prací, včetně vlastních studií i letitých děl průkopníků zkoumání blanokřídlého hmyzu, provede fascinujícím smyslovým světem včel, odhalí jim jejich pozoruhodné kognitivní schopnosti, například učení se pozorováním jiných jedinců, a ukáže, že každá včela má vlastní osobnost, a dokonce možná i vědomí.

Kniha se vydává po stopách skupiny českých krajanů, kteří ve druhé polovině 19. století odešli za hranice tehdejšího Rakouska-Uherska do carského Ruska za hledáním lepšího živobytí, a sleduje, jak se jejich potomci spolu s rodinnými příslušníky v průběhu 20. století navrátili řízenou i spontánní migrací zpět na území svých předků. Mozaika vzpomínek na doby dávno minulé přibližuje život a myšlenkový svět tzv. volyňských a černobylských Čechů žijících ve druhé polovině 19. století a po velkou část 20. století na území současné Ukrajiny (tehdejší Volyňské a Kyjevské gubernie v carském Rusku) a také Čechů žijících v Kazachstánu. Mapuje jejich adaptaci a život po přesídlení na území současné České republiky s důrazem na málo probádané oblasti magie a rituálu, nemoci a lidového léčení.

Kniha Mitochondrie a medicína budoucnosti popisuje fascinující souvislosti mezi v podstatě banálními záležitostmi každodenního života a složitým fungováním buněk našeho těla. Kde bereme energii, abychom vyšli schody? Proč nám v pomalu každé druhé reklamě tvrdí, že antioxidanty jsou tím nejlepším pro naše tělo? Proč nestačí pouze zdravé stravování, ale nejlepších výsledků pro naše zdraví dosáhneme v kombinaci s pravidelným pohybem? A kdy už pohyb spíše škodí? Na všechny tyto a další otázky můžete najít odpovědi právě v této publikaci doktora Lee Knowa, který dokázal velmi poutavě popsat základy buněčné fyziologie a biochemie a propojit poznatky těchto vědních oborů s otázkami, které každý z nás nutně řešíme – otázky ohledně zdraví, stárnutí, nemoci a smrti. Ve všech těchto čtyřech procesech hrají zásadní roli nenápadné váčky uvnitř našich buněk – mitochondrie. A jak že to s těmi mitochondriemi vlastně je? Čtěte a vše se dozvíte… Lee Know N.D. je licencovaný lékař přírodní medicíny žijící v Kanadě a držitel několika ocenění. Jeho vrstevníci ho znají především jako strategického a perspektivního podnikatele a lékaře. V minulosti zastával pozice jako lékařský poradce, vědecký hodnotitel a ředitel výzkumu a vývoje pro významné organizace. Kromě řízení vědeckých výzkumů ve své vlastní společnosti působí v současné době jako konzultant v oblasti produktů pro přírodní medicínu a doplňků stravy a zastává funkci také v redakční poradní radě časopisu Alive, nejčtenějšího časopisu o přírodním zdraví v Kanadě.

Pro vědce byl po mnoho století kanibalismus bizarním jevem bez většího biologického významu, pouhou náhodnou sbírkou přírodních podivností. I v naší kultuře představuje kanibalismus odpudivé tabu, které však zároveň magicky přitahuje. Role kanibalismu v přírodě, lidské evoluci a dějinách je však mnohem hlubší a provázanější. Zoolog Bill Schutt čtenáře provede zrádnými vodami plnými mýtů o kanibalismu v biologii, antropologii a historii: od pulců z pohoří Chiricahua, pojídajících své sourozence, přes Sierru Nevadu, která byla svědkem nejznámějšího historického případu kanibalismu v Americe – Donnerovy výpravy –, až po dnešní experty na pojídání placenty (ke které se mimochodem výborně hodí chianti). Schutt dokáže ze zdánlivé sbírky nesouvisejících kuriozit vyabstrahovat až děsivě trefná pravidla, která ke kanibalismu vedou. Proč kudlanky (ne)ukousávají samečkům hlavy? Proč Evropané jedli až do 20. století dobrovolně kousky mrtvých lidských těl? Souvisí vyhynutí neandertálců s kanibalismem? A čeká nás temná budoucnost plná lidojedství? Na to a ještě mnohem více naleznete v knize Přírodopis kanibalismu. O lidojedech, placentách, prášku z mumie a jiných věcech odpověď.

Může matematika nějakým způsobem ovlivňovat umění? Odpovědí na tuto otázku je obvykle „samozřejmě ne“. Spolehlivým dokladem tohoto tvrzení se zdají být četné rozhovory se spisovateli, herci, malíři a jinými umělci, ve kterých matematika při vzpomínkách na školní léta spolehlivě kraluje mezi strašáky a neoblíbenými disciplínami. Kniha Nedaleko nekonečna se snaží jít proti tomuto hlavnímu proudu. Jejím cílem je naopak ukázat matematiku jako zdroj inspirace umění, přinejmenším pro žánr literární. Autor k tomu zvolil formu krátkých příběhů s vtipnou pointou a srozumitelným komentářem. Pokouší se přiblížit vybrané oblasti matematiky a fyziky jednoduchou a srozumitelnou formou i čtenářům naprosto nepostiženým středo- či vysokoškolským vzděláním v těchto oborech.

Kniha volně navazuje na předchozí dílo Zamrzlá evoluce aneb Je to jinak, pane Darwin a představuje teorii zamrzlé evoluce poprvé v celé šíři. Jak mohou podle této teorie pohlavně se rozmnožující druhy evolučně odpovídat na přirozený i umělý výběr? A co se děje pak? Proč se tempo evoluce postupně snižuje? Zatímco před půl miliardou let v kambriu vznikaly celé nové tělní plány a tedy i nové kmeny živočichů, a o 50 milionů let později alespoň nové třídy, později už k tak významným událostem nikdy n edocházelo. Kniha ukazuje, že teorie zamrzlé evoluce dokáže vysvětlit množství jevů, se kterými se tradiční evoluční teorie nedokázaly vypořádat. Kniha je určena jak pro odborníky, tak pro laickou veřejnost.

K tomu, aby se projevila nelidskost, jejímiž nejkřiklavějšími formami jsou válečné zločiny a masakry, stačí jen nerozpoznat ve druhém svého bližního. Tuto svou pracovní hypotézu o banalitě nelidskosti se autor snaží ověřit na příkladech od antických autorů přes Shakespearovy postavy či francouzskou revoluci po masakry 20. století. Zastává názor, že nelidskosti se nedopouští jen několik málo zrůdných jedinců, nýbrž ti nejobyčejnější lidé, pokud mají příležitost. Před našimi temnými stránkami nás ve svobodné demokratické společnosti uchrání jedině vzájemná tolerance pojatá jako sdílení odlišnosti.

Kniha zpracovává zajímavé a obsáhlé téma, pojednává o dějinách informatiky v širokém kontextu historie přírodních věd. Kromě dějin výpočetní techniky zahrnuje pozoruhodné události z historie matematiky, fyziky, geodezie, elektrotechniky, elektroniky a dok

Možná i k vlastnímu překvapení se stal anglicky píšící spisovatel Martin Cohen - původně učitel a editor - na počátku 3. tisíciletí autorem bestsellerů o filozofii a filozofech. Ve Filozofických příbězích (přeložila Zuzana Gabajová) - třiceti kapitolách -

Poslední desetiletí byla z hlediska vědních oborů zabývajících se evolucí člověka doslova převratná. Najednou jsme se ocitli uprostřed „rodinného kruhu“ velkých afrických lidoopů a mnohdy není snadné se s touto skutečností vyrovnat. Avšak jsou naše pocity, vzorce chování a překážky, s nimiž se v rámci rodičovství či partnerských vztahů potýkáme, skutečně natolik výlučné? Kde vlastně hledat počátky všeho, co jsme takříkajíc dostali do vínku, a co z nás přes veškerou naši nedostatečnost činí druh tak jedinečný a životaschopný? Do jaké míry je kultura skutečně hájemstvím člověka a kdy a proč se zrodil zpěv, jazyk a náboženství? Zábavnou, nanejvýš poutavou a běžnému čtenáři přístupnou formou nám jeden z nejvýznamnějších evolučních psychologů dává nahlédnout do hlubin lidské mysli a snaží se zodpovědět otázku, co to vlastně znamená být člověkem.