Galileo strana 2 z 2

Kniha je souborným vydáním autorových textů k biologické antropologii a jejím dějinám, s přihlédnutím k dějinám biologických disciplín vůbec. Vzhledem k tomu, že tyto práce a eseje vznikaly v období skoro dvaceti let (1995-2007), rozhodl se autor uchovat jim určitou míru "autonomie" v tom smyslu, že se nepokoušel spojit dva nejdůležitější z nich, Malé dějiny biologie a Obraz člověka v dílech některých význačných biologů 19. a 20. století, ale ponechal je oddělené jako samostatné celky.

Soubor 25 popularizujících statí napsaných v letech 1995–2007 je věnován problémům teoretické biologie, tj. otázkám evoluce a morfogeneze živých bytostí, vztahu věda a svět, věda a společnost. Je všechno důležité zapsáno v DNA? Jestliže ne, jaká je role těla a tělních pochodů, ve srovnání s genetickým zápisem? Kde se berou v evoluci novinky? Jak přivést k souladu různé úrovně popisu živých bytostí? Vyplývají nějak jedna z druhé? Vylučují se navzájem? Mohou živé bytosti cosi „chtít“, nebo jde o neodpustitelný antropomorfismus?

Poslední desetiletí byla z hlediska vědních oborů zabývajících se evolucí člověka doslova převratná. Najednou jsme se ocitli uprostřed „rodinného kruhu“ velkých afrických lidoopů a mnohdy není snadné se s touto skutečností vyrovnat. Avšak jsou naše pocity, vzorce chování a překážky, s nimiž se v rámci rodičovství či partnerských vztahů potýkáme, skutečně natolik výlučné? Kde vlastně hledat počátky všeho, co jsme takříkajíc dostali do vínku, a co z nás přes veškerou naši nedostatečnost činí druh tak jedinečný a životaschopný? Do jaké míry je kultura skutečně hájemstvím člověka a kdy a proč se zrodil zpěv, jazyk a náboženství? Zábavnou, nanejvýš poutavou a běžnému čtenáři přístupnou formou nám jeden z nejvýznamnějších evolučních psychologů dává nahlédnout do hlubin lidské mysli a snaží se zodpovědět otázku, co to vlastně znamená být člověkem.

Inspirován Chaucerovými Canterburskými povídkami vyráží autor s tlupou svých čtenářů na pouť k úsvitu evoluce, ode dneška až po vznik života - prvních replikujících se molekul. Začíná u organismů, které známe nejvíce, tedy u člověka, a při sestupu do "evolučního podzemí" postupně sbírá další skupiny organismů.

Jak funguje jazyk a jak se učíme mluvit? Proč se jazyky během doby mění a proč mají tolik zvláštností a nepravidelností? Tyto a další záhady jazyka odhaluje autor bestselleru Jazykový instinkt, Steven Pinker. Na příkladu pravidelných a nepravidelných anglických sloves autor propojuje oblast přírodních a humanitních věd: historii jazyků, Chomského teorie o jazyku a jejich kritiku, pokusy vytvořit jazyk počítačovou simulací nervových sítí, jak se děti učí gramatické "chyby", moderní techniky identifikace genů a zobrazení mozku či největší myšlenky z historie západní filozofie.

Identita geniálního francouzského matematika Nicolase Bourbakiho, autora rozsáhlé řady monografií, které významně ovlivnily vývoj moderní matematiky a její výuky ve dvacátém století, byla vždy opředena závojem tajemství. Zasvěcení znali skutečnost, mnozí tušili nějakou čertovinu, ostatní dodnes věří tomu, že Bourbaki je člověk z masa a kostí. Z určitého pohledu měli pravdu všichni. Vždyť je tu jeho úctyhodné dílo, byl ctihodným členem jisté Akademie věd, zval přátele na svatbu své dcery… A lze tvrdit, že na světě dnes není matematik, kterého by Bourbakiho klíčové dílo neovlivnilo.

Kniha obsahuje 23 esejů předních vědců, kteří působí nejen jako popularizátoři svých vědních oborů, ale rovněž se vyjadřují k tématům, jimž se v poslední době dostává v různých odborných časopisech prominentního místa. Tito vědci se zabývají například molekulární a evoluční biologií, umělou inteligencí, teorií chaosu, neuronovými sítěmi, inflačním vesmírem, komplexními adaptivními systémy, chaosem, superstringy, biodiverzitou, lidským genomem, přerušovanou rovnováhou, hypotézou Gaia, virtuální realitou a tak dále. Své myšlenky a názory v knize každý vyjadřuje co nejsrozumitelněji, aby je dokázal pochopit i laický čtenář. Každá kapitola je završena jakousi „diskusí“ ostatních odborníků na dané téma.

Autor knihy Mysl v jeskyni se svým kolegou zkoumají složitou pavučinu víry, mýtů a společnosti v neolitickém období, kdy se zrodilo zemědělství a třídně rozdělená společnost, jak ji známe dnes. Autoři se zaměřují na dvě odlišná místa a období: Blízký východ s jeho kultovními stavbami a ukládáním lebek a západní Evropu s jejími kamennými monumenty staršími než egyptské pyramidy.

Současníci Leonarda da Vinci o jeho průkopnickém vědeckém díle prakticky nevěděli. Fritjof Capra, americký vědec původem z Vídně, autor několika pozoruhodných knih (například Tao fyziky nebo Bod obratu), teď na základě prostudování více než 6000 stran, které se z Leonardových zápisníků dochovaly, přichází s tvrzením, že právě Leonardo je "otcem moderní vědy". Svými výzkumy živých i neživých forem, od architektury a anatomie člověka až k vodním turbulencím nebo otázkám růstu rostlin, se stal průkopníkem empirického a systematického přístupu k pozorování přírody, jemuž se dnes říká vědecká metoda.

Většina biologů i studentů přicházejících studovat biologii na vysokou školu se domnívá, že evoluční biologie je v podstatě uzavřená kapitola vědy. Ale co když je všechno úplně jinak? Co když právě evoluční biologie v 70. a 80. letech uplynulého století prodělala v naprosté tichosti zcela zásadní revoluci, po níž by se vlastně měly od základu přepsat veškeré učebnice tohoto oboru? Co když je i nový model evoluce vycházející z dawkinsovsko-hamiltonovské teorie sobeckého genu, založené na soupeření různých variant téhož genu o předání co největšího počtu vlastních kopií do dalších generací, stejně chybný jako původní model Darwinův, a vbrzku nás proto čeká revoluce další? A nemohla by stávající model nahradit například teorie takzvané zamrzlé evoluce? Teorie, která předpokládá, že naprostá většina druhů, se kterými se v přírodě setkáváme, není schopná se evolučně vyvíjet, ani když jsou vystaveny sebesilnějšímu selekčnímu tlaku, a tak pouze pasivně čekají, až se změny v jejich prostředí nahromadí v takové míře, že jim nezbude, než způsobně vyhynout. Kde se berou nové druhy, jak je možné, že jsou druhy účelně přizpůsobeny svému prostředí a jak může v takovémto evolučně zamrzlém světě vůbec docházet k evoluci? Odpověď na uvedené otázky, jakož i otevřený a někdy poněkud svérázný pohled do zákulisí dnešní vědy nabízí tato kniha.

Kniha kanadského profesora statistiky čtenáře nenásilným a mimořádně poutavým způsobem přivádí k pochopení podstaty teorie pravděpodobnosti a statistiky, aniž by od něj vyžadovala hlubší matematické vzdělání. Pomocí příkladů ze života i smyšlených příběhů jej přesvědčuje o tom, že náhodnost, nejistota a pravděpodobnost nás všechny provázejí na každém kroku a jejich pochopení je nezbytné k hlubšímu porozumění světu, k lepšímu rozhodování, ke zmírnění nejrůznějších obav i pro zábavu.

Kniha obsahuje 23 esejů předních vědců, kteří působí nejen jako popularizátoři svých vědních oborů, ale rovněž se vyjadřují k tématům, jimž se v poslední době dostává v různých odborných časopisech prominentního místa. Tito vědci se zabývají například molekulární a evoluční biologií, umělou inteligencí, teorií chaosu, neuronovými sítěmi, inflačním vesmírem, komplexními adaptivními systémy, chaosem, superstringy, biodiverzitou, lidským genomem, přerušovanou rovnováhou, hypotézou Gaia, virtuální realitou a tak dále. Své myšlenky a názory v knize každý vyjadřuje co nejsrozumitelněji, aby je dokázal pochopit i laický čtenář. Každá kapitola je završena jakousi „diskusí“ ostatních odborníků na dané téma.

Identita geniálního francouzského matematika Nicolase Bourbakiho, autora rozsáhlé řady monografií, které významně ovlivnily vývoj moderní matematiky a její výuky ve dvacátém století, byla vždy opředena závojem tajemství. Zasvěcení znali skutečnost, mnozí tušili nějakou čertovinu, ostatní dodnes věří tomu, že Bourbaki je člověk z masa a kostí. Z určitého pohledu měli pravdu všichni. Vždyť je tu jeho úctyhodné dílo, byl ctihodným členem jisté Akademie věd, zval přátele na svatbu své dcery… A lze tvrdit, že na světě dnes není matematik, kterého by Bourbakiho klíčové dílo neovlivnilo.

Kniha obsahuje 23 esejů předních vědců, kteří působí nejen jako popularizátoři svých vědních oborů, ale rovněž se vyjadřují k tématům, jimž se v poslední době dostává v různých odborných časopisech prominentního místa. Tito vědci se zabývají například molekulární a evoluční biologií, umělou inteligencí, teorií chaosu, neuronovými sítěmi, inflačním vesmírem, komplexními adaptivními systémy, chaosem, superstringy, biodiverzitou, lidským genomem, přerušovanou rovnováhou, hypotézou Gaia, virtuální realitou a tak dále. Své myšlenky a názory v knize každý vyjadřuje co nejsrozumitelněji, aby je dokázal pochopit i laický čtenář. Každá kapitola je završena jakousi „diskusí“ ostatních odborníků na dané téma.