Knihy - Eseje, úvahy, štúdie strana 14 z 108

Keď o sebe poviem, že som feministka, k čomu sa vlastne hlásim? Ako si poradiť so systémovou diskrimináciou žien? Aké obete majú zmysel v mene vyššieho dobra? Aká je to problémová žena? Problémová znamená v prvom rade komplikovaná a táto kniha je plná komplikovaných žien. V tejto knihe sa zoznámite so ženami, ktorých názory sú pre dnešné feministky a feministov ťažko stráviteľné. Zoznámite sa so ženami, ktorých názory boli ťažko stráviteľné už pre ich súčasníkov. Dejiny feminizmu by sa nemali snažiť obrúsiť hrany priekopníčok tohto hnutia či ich z histórie vymazať úplne, ak sa ich hriechy považujú za priveľké. Novinárka Helen Lewis ponúka nový, nevšedný pohľad na dejiny feminizmu ako sériu bojov, ktoré zvádzali aktivistky v rozličných historických obdobiach a príbehov žien, ktoré sa nikdy neprispôsobili zavedeným spoločenským konvenciám. Spoznáte Marie Stopesovú, bojovníčku za interrupcie, ktorá zároveň presadzovala myšlienky eugeniky, ale aj Erin Pizzeyovou, ktorá poskytovala útočisko ženám v núdzi, no v súčasnosti podporuje aktivistov za práva mužov. Helen Lewis tak spochybňuje presvedčenie, že hrdinky a hrdinovia feminizmu musia byť nevyhnutne príjemnými a nekomplikovanými ľuďmi. Autorka siahla do archívnych záznamov a rozhovorov a v knihe Problémové ženy mapuje odvážne a často šokujúce feministické myšlienky v perspektíve patriarchálneho naratívu. V roku 2020 bola nominovaná na politicko-literárne ocenenie Parliamentary Book Awards.

A selection of stellar contributors to the fabulous women's magazine The Gentlewoman present a timely selection of thought-provoking, witty essays on manners, offering the modern woman viewpoints and advice on classic conundrums and totally contemporary matters With contributions from a roster of The Gentlewoman's impeccably engaging contributors and readers, including Ann Friedman, Eva Wiseman, Otegha Uwagba, Caroline Roux, Susan Irvine, and Joan Juliet Buck, this thoughtful, stylish collection of essays is an essential guide to navigating today's world. Individually arresting and unexpected, with advice on subjects ranging from the classic topics of manners and social behavior (tipping; arriving alone; godparenting; hosting) to totally contemporary matters (the best legal drugs; the benefits of a menstrual cup; the art of regifting; and crafting the perfect out of office reply), and tips and opinions galore from fun friends of the magazine from Miranda July and Hilary Mantel to Kylie Minogue and Honey Dijon, together these essays form a singular perspective on modern life: that of The Gentlewoman.

Kniha Víra a moc přináší výbor z autorových esejů a statí psaných pro Literární noviny a drobnějších článků a polemik zveřejňovaných v internetovém časopisu Nová republika. Některé ze zařazených textů byly psány jako bezprostřední reakce na probíhající události a nebyly dosud publikovány. Společným jmenovatelem všech textů je náboženství, víra a církev a autorův postoj k nim.

In twenty short books, Penguin brings you the classics of the environmental movement. With honesty, passion and heart, Terry Tempest Williams's essays explore the impact of nuclear testing, the vital importance of environmental legislation, and the guiding spirit of conservation. Over the past 75 years, a new canon has emerged. As life on Earth has become irrevocably altered by humans, visionary thinkers around the world have raised their voices to defend the planet, and affirm our place at the heart of its restoration. Their words have endured through the decades, becoming the classics of a movement. Together, these books show the richness of environmental thought, and point the way to a fairer, saner, greener world.

Michal Bystrov není klasický autor sloupků. Když nemá nápad, nedonutí se napsat ani řádku. Přesto se mu za posledních deset let podařilo v novinách a časopisech porůznu uveřejnit nezanedbatelné množství těchto krátkých textů svislého charakteru. Z nich potom vybral přesně stovku a vzniklou knížku vám předkládá. V naději, že vás upoutají jeho drobné postřehy ze světa kultury a ponejvíce hudby. Že se s ním vydáte do historie a projdete inspirativními krajinami. Mělo by to mít švih a šmrnc. Nic jiného tenhle nepravidelný sloupkař nechce a víc by si ani nemohl přát.

Soubor životopisně laděných glos, fejetonů, básní a povídek navazuje na knihu Zápisky potulného lidopisce (Galén 2020). Lidopisec putuje světem a pozoruje různé věci a lidi, symbolické situace i inspirativní osobnosti. Zajímá jej život písně, nahlédne i do zázračného světa vědy a středověkého umění. A přitom stále pozoruje, co se děje i s ním samotným. Každá minuta našeho života o něčem důležitém a zajímavém vypovídá.

Výbor zahrnuje dva texty Eliase Canettiho. V souboru esejů Kniha proti smrti autor – vědom si konečnosti lidské existence, ale až zápasivě ji nepřijímající – medituje způsobem někdy až neuvěřitelně překvapivým nad ohraničeností existence člověka; jeho konečnost tu vášnivě odmítá, tu se s ní rezignovaně smiřuje. V Hampsteadu, anglickém městě, kde nějaký čas žil, zaznamenával Canetti jako obvykle své postřehy o politice, umění či tvůrcích. Tyto jeho stručné i obsáhlejší úvahy, krátké i delší myšlenky, někdy téměř aforistické, ale vždy pronikavé, obsahuje kniha Dodatky z Hampsteadu.

A baloldali gondolkodás jórészt olyan emberek játszadozása a tűzzel, akik még sem tudják, hogy a tűz forró. A háború egyik legborzasztóbb kísérőjelensége, hogy a hadipropaganda, az üvöltés, a hazugságtömeg és a gyűlölködés mind-mind olyan emberektől származik, akik nem harcolnak. A pénzimádat a vallás rangjára emelkedett. Sőt, talán ez maradt az egyetlen, igazi vallás – amit az ember átélhet. Ha betartod a kis szabályokat, megszegheted a nagyokat. Minden állat egyenlő, de néhány állat egyenlőbb másoknál.

Co soudili význační biologové 19. a 20. století o člověku, jeho původu, evoluci, ontogenezi, povaze, co o původu kultury? Má člověk vůbec něco jako „přirozenost“ a jak ji definovat? Je ve srovnání s jinými živočišnými druhy „přirozeností člověka nepřirozenost“? Jak proběhla ona tajemná hominizace na předělu mezi „typickými“ primáty a člověkem, zejména vývoj řeči, po němž sotva zůstane jaký fosilní záznam? Jaký podíl na vzniku člověka má přírodní a jaký pohlavní výběr? Proč k podobné transformaci živočišného druhu v kulturní došlo v dějinách jen jednou? Jak se liší „kultury“ jiných druhů od naší lidské? Proč nás tohle všechno zajímá a proč nás to vlastně zajímat má? Na tyto a další otázky se pokusí odpovědět předkládaná kniha esejů.

Deset facebookových slohovek pro všechny, kteří rádi zkoumají, proč jogurt v teple zkysl. Kniha se věnuje úzkostem a radostem, které s sebou přináší přílišné přemýšlení. Autorka popisuje svoje těhotenství a mateřství, analyzuje ale i menstruaci, sociální fobii, závislost na displejích, zahradničení nebo jízdu na skejtu. Texty byly původně určené pro anonymní blog, čtenáře si ale našly až jako veřejné statusy.

Virtuální svět byl dlouho považován za autoreferenční a jeho účinky na lidské chování zůstávaly opomíjeny. Člověk odpradávna hledal v technologické moci ochranu a bezpečí a málo si uvědomoval, jak je křehká, pokud není organicky spojena s reálným životem. Virtualizace sociálních vztahů nutně vede k odtržení od skutečnosti a ke ztrátě důvěry v bližního, který fatálně přichází o svůj třetí rozměr. Současně posiluje iluzi o trvalém panství člověka nad přírodou a neúhybně směřuje do ráje technických řešení, kde věci ztrácejí svou tíhu a za jejich okamžitou dostupností se skrývá nedobytná moc. Gérard Dubey (1963) je profesor sociální antropologie a současně působí v několika vědeckých institucích zkoumajících dopady technologického rozvoje na fungování sociálních vztahů.

Kniha Češi, Evropa, smíření vychází z esejí a univerzitních přednášek, které Bohumil Doležal publikoval a přednesl v letech 19952005, a nabízí vše, nač jsou u něj čtenáři zvyklí: pevný myšlenkový a mravní základ, neuhýbavost, nekompromisní kritické vidění a živý styl, prosycený osvěžující ironií. První část knihy pojednává o osobnostech, jež podle autora hrají zásadní roli ve vývoji českého politického myšlení: o Palackém, Havlíčkovi, Masarykovi, Rádlovi; druhá část je věnována období tzv. demokratického socialismu a jeho úskalím, přičemž zvláštní pozornost je tu věnována postavě Ferdinanda Peroutky; ve třetí části pak autor píše o nelehké koexistenci jednotlivých národů v prostoru střední Evropy a možných výhledech do budoucna. Mé texty jsou z hlediska dnešní historické vědy (tedy aspoň té české) zcela nevědecké. Jsem totiž přesvědčeným vyznavačem tzv. prézentismu. Prézentismus podle tvůrců toho termínu (aspoň u nás) nebere v úvahu, že určité ohavné zločiny (například masové vyhánění, vraždění, nelidské týrání a zejména hromadné okrádání lidí) se nám dnes jeví tak, že se nám z nich chce zvracet, jen proto, že se na ně díváme našima dnešníma očima. Kdybychom se na ně podívali v historickém kontextu, který bere se vší vážností v úvahu i pohled těch, kteří je páchali, dopracovali bychom se k historicky vyváženějšímu a vědečtějšímu pohledu a svět by byl rázem veselejší. () Toto pojetí vědeckosti mne poněkud zneklidňuje. Bohumil Doležal Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Kniha Český spor o Milana Kunderu, již edičně připravil Jiří P. Kříž, shrnuje ve třech oddílech texty 40 autorů, které se z mnoha úhlů pohledu vztahují k obvinění vznesenému proti Milanu Kunderovi v týdeníku Respekt roku 2008 a ke knize Jana Nováka Kundera. Český život a doba z roku 2020. Jde o knihu pramennou, jež v jednom svazku zachycuje často vášnivou, zaujatou a osobně vyhrocenou časopiseckou polemiku z časového odstupu a ukazuje tak, že v ní jde mnohdy o něco víc než jen o spor o nejúspěšnějšího a nejpřekládanějšího českého spisovatele druhé poloviny dvacátého století a let následujících, ale o samu schopnost Čechů odpovědně, pravdivě, poctivě a především citlivě se vztahovat k vlastní mnohovrstevné a složité poválečné minulosti. Mezi autory v knize zastoupenými najdeme mimo jiné Sylvii Richterovou, Jiřího Přibáně, Milana Uhdeho, Pavla Kohouta, Vladimíra Justa, Jana Nováka, Jiřího Kratochvila, Mojmíra Jeřábka, Václava Bělohradského, Ondřeje Štindla, Josefa Rauvolfa, Karla Halouna, Ladislavu Chateau či Kateřinu Tučkovou. OBSAH: PRVNÍ ODDÍL: POPRASK V KOTLINĚ Jiří Kratochvil: Obnovit etický řád * Jiří Přibáň: Kauza Kundera. Vykřičená kolektivní paměť a její institucionální šílenství (přeložil Petr Antonín) * Policejní záznam: V Praze dne 14. 3. 1950 * Karel Steigerwald: Po noblese * Jan Kratochvil: Svědectví agenta-chodce * Proti každému, kdo Čechy přeroste! Pokolikáté? (Prohlášení Akademie literatury české k obvinění M. K. (1 a 2) * Mojmír Jeřábek: Ten, který nás nemá rád *Karel Hvížďala: Milan Kundera není ryba * Kateřina Tučková: Není proroka mezi svými * Jan Novák: O Kunderově udání nemám žádné pochybnosti (rozmlouval Jan H. Vitvar) * Miroslav Huptych: Vitvarovi i Novákovi s respektem * Petr Onufer: Nad novou biografií a jejími ohlasy DRUHÝ ODDÍL: MUŽ PROTI MUŽI (A DVĚ ROZHNĚVANÉ) Vladimír Just: Antikundera aneb Paparazzo monografistou * Jan Lukeš: Adaptér * Ondřej Štindl: Bude bitva o Kunderu * Adam Borzič: Milovníci jednoznačnosti * Jiří P. Kříž: Lesk a bída jedné dezinterpretace nebo také Elitář, život, doba a neználek * Karel Haloun: Legenda o sv. Milanovi a zlém inkvizitoru Janovi * Pavel Janoušek: Nesnesitelná totožnost urválkování aneb My a oni čili Konečně literární událost? * Pavel Kosatík: Číst, nebo nečíst? * Petr Janyška: Přistižen: Životopis, který vzbudil vášně * Milan Uhde: Kundera Novákovi unikal (rozmlouvala Jana Machalická) * Jan H. Vitvar: Nesnesitelné bytí autora od Seiny * Petr Fischer: Kunderův prokurátor * Ján Simkanič: Jeho život je dobrým příkladem odmítané české sebereflexe * Josef Rauvolf: Pravda je jinde? * Martin Reiner: Patřím k těm, kteří nepochybují * Karel Hvížďala: Neznalost kontextu a předzjednaná zaujatost * Josef Prokeš: Vivisekce slavného Pařížana z Brna * Ladislava Chateau: S pravdou to není nikdy tak jednoduché * Jan Lukeš: Přízraky minulosti * Petr Šámal: Jaký Pondělíček, takový Kundera * Radim Kopáč: Kundera aneb Bylo nebylo * Tomáš Borovský: Krásná literatura, nebo literární biografie? * Adéla Petruželková: Nakonec přijde smutná katarze * Petr A. Bílek: Biograf je diletant, o světovém spisovateli má chabou představu * Tomáš Feřtek: Rok s Kunderou: Předávkování prošlým testosteronem * Marek Vajchr: Bezpředsudečná četba * Ondřej Slačálek: Zločinná Státní bezpečnost a její věrný spolupracovník * Vladimír Just. Inspektor Clouseau v akci aneb Slavnost nepochopení (Neautorizovaná recenze) TŘETÍ ODDÍL: NENÍ STÍNU POD LIPAMI Sylvie Richterová: Proč * Václav Bělohradský: Kunderův sen o absolutním autorství * Pavel Materna: Problém? * Pavel Kohout: Mé vlasti a moje lidy * Milan Kundera: Jan Skácel mne poutá k češtině MÍSTO TEČKY Jiří P. Kříž: Co s minulostí po česku. Místo doslovu a ediční poznámky * O autorech * Jmenný rejstřík

A fantáziavilágok építése mint kulturális gyakorlat

„Ez a kötet az irodalmi idegenségről szól, személyes tapasztalatok nyomán. E tapasztalatok többsíkúak. Egyaránt idetartozik, történeti sorrendben, 1956-os emigrálásom, franciaországi egyetemi tanári pályám, azzal párhuzamos magyar nyelvű szépírói tevékenységem, majd 1990-től kezdve a bizonyos mértékű új elszigetelődéssel járó kapcsolatteremtésem a hazai irodalmi berkekkel. Úgynevezett migráns gondok jóformán sohasem gyötörtek, leginkább szabad elhatározásaimat követtem: szerettem idegennek lenni. Megtanultam, hogy az idegenek velem kapcsolatos észrevételeit nem egyszer érdemes megszívlelni, és nem méltatlan tőlem sem, ha olykor elfogulatlanul idegen pillantást vetek magyar jelenségekre. Érdekelt az idegenség lélektana, vonzódtam az idegenségben alkotó írókhoz, pepecseltem az elidegenítő honosítás, azaz a fordítás problematikájával. Ezekből a témákból készült az alábbi válogatás. A cím nem szójáték: csakugyan másként hangzik a magyar szó, ha külhonból beszélik.”

Kedy ste naposledy videli rozkvitnutý kvet? Kedy ste sledovali poletujúceho motýľa? Kedy naposledy ste sa zastavili a vnímali krásu, ktorá sa okolo vás nachádza? Áno, zabúdame na nevšednosť a krásu okolo nás a namiesto toho sa zamotávame do každodennej monotónnosti. Svet a život vnímame skôr ako zoznam povinností, ktoré je nevyhnutné vykonať. To nás však skutočne nenapĺňa. Namiesto toho je potrebné spomaliť a naučiť sa uvedomovať si krásu Božieho stvorenstva, ktoré nás obklopuje. Inšpirovať nás môže publikácia Rozkvitnúť pre život nitrianskeho biskupa Viliama Judáka, ktorá obsahuje nenáročné úvahy o stvorenstve a je obohatená o farebné fotografie prírody. Kniha má lacetku a je vhodná ako darček.

Česká republika – a s ní celý svět – prožívá nejtěžší krizi od studené války. Pandemie a vše, co s ní souvisí, v určitém ohledu zvýraznily to dobré, co se v této společnosti ukrývá, ale i to, co ji stahuje do provinčnosti, úzkoprsosti, permanentního hněvivého sváru a handrkování. Úvahám, proč to tak je, jak se to ve vypjaté situaci projevuje a co s tím můžeme zkusit dělat, věnujeme v Deníku N nemalý prostor. Vyšla řada komentářů, glos a analýz, které se zabývají tím, co formovalo českou společnost v mnoha uplynulých desetiletích, proč se chová tak, jak se chová, co by se mělo změnit. To nejlepší z nich od našich redaktorů i externistů jsme seřadili tematicky do tří kapitol s názvy inspirovanými obrazem Paula Gauguina: Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme? Vedle úvah Petra Pitharta, Jany Ustohalové, Martina M. Šimečky, Michaela Romancova, Evy Mošpanové, Adama Michnika, Jána Simkaniče a mnoha dalších najdete ve sborníku jako bonus také několik exkluzivních příspěvků dalších autorů.

Spiró György esszéi sokarcúak: akad köztük önéletrajzi visszaemlékezés, műelemzés, politikai disputa, irodalmi portré, olvasónapló, kultúrtörténeti áttekintés, történetfilozófiai töprengés. Ekképpen olvashatunk gyerekkorának fontos olvasmányélményeiről, meghatározó szellemi találkozásairól, színházi műhelytitkokról, egyszeri művészeti csodákról és visszatérő politikai trükkökről, végül a különlegesnek tűnő járványok általános társadalmi-történelmi következményeiről. A Hamlethez kapcsolódó erős cím (Mikor szabad ölni?) szellemében a Spiró-esszék empatikus és okos ajánlatok arról hogyan lehet szabadon gondolkodva élni.

Az úttörő jelentőségű esszékötet Ciszjordánia (a Nyugati part) és a Gázai övezet több mint öt évtizede tartó megszállását mutatja be a hétköznapok perspektívájából. Michael Chabon és Ayelet Waldman, a két neves amerikai regényíró és esszéista a Megtörjük a Csendet izraeli civil szervezettel és több neves íróval együtt a Ciszjordániában (vagy a Nyugati parton) élők történeteinek elmesélésére vállalkoztak. A kötet közreműködői közé tartozik többek között Colum McCann, Jacqueline Woodson, Geraldine Brooks, Dave Eggers, Hari Kunzru és Mario Vargas Llosa. Érzékeny és megrendítő esszéik révén az olvasók egyedülálló betekintést kapnak arról, hogyan élik meg mindennapjaikat az érintettek a különböző megszállási zónákban. Így az olvasók a napi híreken túlmutató, árnyalt képet kapnak arról, milyen áldozatokat követel a megszállás.