Najnovšie - Eseje, úvahy, štúdie strana 39 z 76
zobraziť:
Dvanásť / Vlastný hororskop / Rapsódie a miniatúry / Hlavolamy
Druhý zväzok súborného diela Ivana Kadlečíka obsahuje texty štyroch kníh z konca 80. a 90. rokov. Sú osobité, neopakovateľné a naliehavo originálne, výrazne nadčasové, intímne, dôverné a nútia premýšľať. Autor bol počas socializmu disidentom a publikoval v československom samizdate a v zahraničí. Postupne prešiel od literárnej kritiky k písaniu fejtónov, esejí a autobiografickej próze.
dostupné aj ako:
Az olvasó országa - Esszék, cikkek 2003-2016
Esterházy Péter cikkeiből tizenöt év után jelenik meg újabb kötet, Az olvasó országa. A 2003 és 2016 között keletkezett írások a közelmúlt és a jelen Magyarországáról szólnak, akár a szigorú figyelem soha nem leegyszerűsítő élével, akár az öröm összetéveszthetetlenül finom sokrétűségével; szellemmel és eleganciával. Publicisztikák, esszék, jegyzetek, beszédek: Esterházy jellegzetes műfajai hétköznapjainkról és ünnepeinkről adnak hírt – és arról, hogy e kettő mindig és mindenekelőtt: munka.
Myslenie v sieti
Počas posledných pár rokov nám internetové siete ponúkli neuveriteľnú a prednedávnom ešte nepredstaviteľne rýchlu formu komunikácie. A vývoj pokračuje. Každý deň vykonáme ďalší malý krok smerom k budúcnosti.
Filozof Miroslav Marcelli sa vo svojej esejistickej skici Myslenie v sieti venuje fenoménu kolektívneho myslenia, a to predovšetkým v súvislosti s nástupom nových komunikačných a informačných technológií. Ide o tému, ktorá sa vo svete stáva predmetom naliehavej pozornosti a mnohých diskusií, no v slovenskom prostredí sa vyskytuje len výnimočne.
Východiskom úvah Miroslava Marcelliho je fenomén stelesňujúci paradox dnešnej doby. V spoločnosti, ktorá zdôrazňuje význam ľudského indivídua a odvracia sa od dávnejších foriem kolektivizmu, začínajú pred nami vystupovať rozličné formy kolektívnej inteligencie. Ako toto kolektívne a vo svojej podstate anonymné myslenie vstupuje do našej existencie vo svete? Vzniká takto nová podoba kolektivizmu, alebo možno hovoriť skôr o ostrovčekoch myslenia, ktoré hľadajú spôsob, ako uchopiť celok prostredníctvom siete?
Esejistická kniha Miroslava Marcelliho Myslenie v sieti vychádza ako súčasť edície Skica, ktorú vydáva Vydavateľstvo Absynt pod zavedenou značkou Kalligram.
dostupné aj ako:
Milan Knížák - Žít jinak
Milan Knížák náleží k tvůrcům, jejichž dílo i postoje fascinují a zároveň znepokojují a provokují svou nesmlouvavou přímočarostí, ojedinělou schopností působit snad ve všech sférách umělecké činnosti a niternou potřebou přesahovat hranice umění. Jeho průlomové dílo bylo již od šedesátých let 20. století oceňováno spíše v zahraničí než na domácí scéně. Publikace Milan Knížák Žít jinak představuje výběr z jeho tvorby, a jelikož Knížákův tvůrčí naturel bytostně nesnáší ustrnutí, je koncipována jako neúplná retrospektiva. Kromě autorových stěžejních akcí přináší kniha výbor z jeho manifestů a úvah od šedesátých let do současnosti, básně, povídky, ukázky notací kapely Aktual, text o genezi jeho Broken Music, dosud nepublikované interview z konce šedesátých let a mnohé další.
Základné motívy fenomenológie cudzieho
Centrálnymi témami fenomenológie cudzieho sú podľa Bernharda Waldenfelsa poriadok, pátos, odpoveď, telo, pozornosť a interkulturalita. Ako výnimočné sa vynára cudzie vo forme narúšania, odklonov a nadbytkov vzhľadom na hranice poriadkov. Tým sa kladie otázka, ako sa dostaneme k cudziemu bez toho, aby sme ho zbavili jeho ostňa. Z toho vychádza responzívny charakter fenomenológie, ktorý vychádza za intencie a pravidlá v udalostiach a nárokoch. Odpovedajúce Ja sa predstavuje ako telesné Ja, ktoré nikdy nie je celkom pri sebe samom. Cudzie začína vo vlastnom dome. Začína už pri pozornosti, keď nás niečo zaujme. A nekončí napokon pri interkulturalite, ktorá je výzvou aj pre filozofiu. Globálne myslenie sa pritom nedá ani očakávať, a ani želať. Pokus prekročiť hranice bez toho, aby sme ich odstránili, patrí k dobrodružstvám cudzieho medzi kultúrami. Fenomenológia cudzieho má svojich predchodcov v autoroch ako M. Bachtin, S. Freud a H. Maus, ale aj I. Calvino, F. Kafka, R. Musil a P. Valéry.
Čo je populizmus?
Čo je to? Móda? Alebo diagnóza? Jan-Werner Müller, jeden z najvplyvnejších analytikov súčasného politického myslenia, roztáča okolo výrazu populizmus výnimočnú esej, ktorá nám môže pomôcť zorientovať sa v súčasnej svetovej politike i v jej pojmoch. Ktorý z politikov dnes ešte nebol označený za populistu? A nie je v skutočnosti populizmus nevyhnutnou výbavou každého politika, ktorý chce uspieť v demokratickej súťaži? Müller poukazuje na to, že nálepku populista je potrebné používať uvážlivo a presne. Len tak vieme rozpoznať tých, ktorí skutočne ohrozujú demokraciu a slobodnú výmenu názorov. Zdôrazňuje, že každý, kto chce súperiť so skutočným populistom, musí ho brať vážne a mal by správne porozumieť jeho cieľom a argumentácii. Slovenské vydanie knihy Čo je populizmus? vychádza z pôvodného nemeckého originálu, ktorý sa na rozdiel od anglickej verzie detailnejšie venuje európskemu kontextu. Vplyvná a významná esejistická kniha Jana-Wernera Müllera Čo je populizmus? je tretím zväzkom edície Skica, ktorá vychádza vo vydavateľstve Absynt pod kultovou značkou Kalligram. Knihu preložila Petra Thomay.
Život jako dialog
Autor uvažuje o dialogu jako způsobu rozumné komunikace mezi lidmi, vedoucí k vzájemnému porozumění a udržení dobrých vztahů jak mezi jednotlivci, tak i mezi skupinami či národy. V úvahách o dialogu pronikneme postupně okolím či pozadím jevu. Tvoří je zlo a násilí a jemu opačná touha po dobru a spravedlnosti a lásce. To je hlavní předmět evropského filozofického myšlení, s nímž se spojuje hledání vztahu mezi jedincem a společností. Proniknout k poznání, co dialog přináší a kdy je dialog skutečný a pravdivý a znásobuje hodnotu života, není jednoduché. Úvahy o dialogu by nikdy nevedly k závěru, kdyby autor nehájil určitý postoj. Hovoří proto o dialogu v duchu, který se vymyká postmoderní cestě vágních příběhů, a předkládá své výhrady proti relativistickým názorům.
Na sklade 1Ks
7,00 €
Průhledné zrcadlo
Soubor komentářů a esejů ohledává téma dialogu na ploše aktuálních společenských a politických problémů, jako je eroze demokratických hodnot, populismus a nacionalismus, uprchlická krize nebo ztráta solidarity. Texty prozkoumávají kořeny evropské kultury a snaží se znovu zhodnotit jejich zdravé jádro ve vztahu k otázkám svobody, demokracie, lidských práv, soucitu i křesťanství. Úvodní část přináší několik kritických esejů k současné filmové a televizní tvorbě a dokumentaristice, soubor uzavírá úvaha nad vysokým uměleckým školstvím a rozhovor o možnostech dialogu. Texty byly vybrány z publicistické tvorby autora za posledních pět let, která byla publikována v rozhlase nebo na internetu.
Na sklade 1Ks
4,57 €
Stezky a strategie I
Kniha je souborem esejí, které se zabývají metodologií dějin umění. V roce 2013 byly publikovány pod názvem Discourses & Strategies ve vydavatelství Petera Langa ve Frankfurtu nad Mohanem. Některé ze studií, které jsou zařazeny do českého vydání, jsou značně prepracovány a doplněny. Spojuje je nejen zorný úhel, z něhož autor problematiku nahlíží perspektiva středoevropského badatele , ale také poznání, že konkrétní uměleckohistorický výzkum obsahuje často nereflektované teoretické premisy, které mají jak epistemologickou, tak také ideologickou povahu. Autor je přitom přesvědčen, že teoretická sebereflexe je nevyhnutelnou, nikoli však samoúčelnou součástí vědecké disciplíny.
Jak funguje moc
Přednášky a diskuse na témata: Boží království a lidské dějiny (Petr Pokorný), Moc Číny (Olga Lomová), Jakou moc mají média? (Alexandr Mitrofanov), Moc sborová (Jana Hofmanová, Tomáš Bísek, Jana Šarounová, Aleš Drápal), Moc a bezmoc české reformace (Ota Halama), Ovládnout, přesvědčit nebo osvobodit? (Petr Kratochvíl), Jak se dělá parlament (Ivan Gabal), Duchovní vedení a doprovázení (Aleš Opatrný), Zkušenost s mocí veřejné ochránkyně práv (Anna Šabatová), Není moci, leč od Boha? O mravnosti a nemravnosti moci (Jindřich Halama)
Pozdní texty
Kniha jednoho z nejvýznamnějších českých historiků umění, esejisty, kreslíře a básníka Jaromíra Zeminy zahrnuje texty z let 2001 až 2017. Sám autor ji charakterizuje následovně: Opět se tu střídá próza s poezií, ubylo reflexí o přírodě, zato je tu mnohem víc úvah o umění, i starém, jež mě zajímá čím dál víc, a přibylo také intimnějších úvah o mně samém. V tom smyslu je tato knížka snad ještě osobnější a otevřenější než všechny předchozí. Myšleno zejména knihu Jiných textů (Torst, 2000). Sama kniha je tematicky rozdělena do deseti oddílů (Galerijní práce a sběratelství, Přátelé, Klasikové, Vetera et nova, Z ciziny a domova, Všudypřítomná poezie, Trocha přírody, Povzdechy, Miscelanea, Velmi osobní), v nichž jsou jednotlivé texty řazeny chronologicky. Suma textů se, s jistou nadsázkou, dá chápat jako román, román o podstatné části Zeminova života, složený sice z rozmanitých kusů a kousků prózy i poezie, ale vnitřně souvislý a stejnorodý. Obdivuhodný v tom, že přináší modrost, vzdělání a citlivost pozorovatele a glosátora, který nás neučí mentorovat, ale vnímat, brát si to, co je nám nabízeno. Autor Pozdní texty sám doprovodil téměř stovkou dokumentárních fotografií.
Stratená voda
Stál za kampaňou „My sme les“, ktorá vzrušila a zasiahla celú krajinu, a jeho filmy videli desaťtisíce divákov. Erik Baláž je vplyvný ochranársky aktivista i vnímavý filmár. O čom však premýšľa, keď sa sám túla divokou prírodou? Čomu venuje svoju pozornosť? Aké otázky si kladie?
Odpoveďou je jeho osobná knižná esej Stratená voda, v ktorej nás pozýva na spoločné potulky a rozhovory s prírodou.
Pomedzi riadky textu sledujeme cestičky a osudy prameňov, potokov a riek v našej krajine a spolu s Erikom Balážom sa dostávame aj hlbšie, voda je totiž zdrojom všetkého života.
Sme schopní doceniť nesmierny význam vody pre naše životy? Dáme jej dostatok priestoru na to, aby naďalej prinášala život do našich hôr a nížin? To sú otázky, ktoré nám kladie Erik Baláž a vlastne aj príroda sama.
Stratená voda Erika Baláža je druhou knihou esejistickej edície Skica, ktorá vychádza vo vydavateľstve Absynt pod kultovou značkou Kalligram.
dostupné aj ako:
O zmysle ľudského života
Otázku o zmysle ľudského života si kladieme denne. Môže sa zdať banálna a zbytočná, ale len do okamihu, keď sa nad ňou zamyslíme. Ladislav Kováč, významný slovenský vedec, biochemik, pedagóg a nekonvenčný mysliteľ v jednej osobe, to urobil aj za nás.
Čo nám ponúka vo svojej esejistickej knihe O zmysle ľudského života? Predovšetkým vlastné hľadanie uprostred čoraz rýchlejšieho sveta. Vývoj ľudstva naberá tempo, aké sme ešte v histórii nezažili a nájsť v ňom zmysel je niekedy veľmi náročné.
Veľmi osobná, intímna a zároveň provokujúca úvaha Ladislava Kováča nás núti klásť si množstvo otázok o svojom vlastnom živote i o budúcnosti ľudstva. Pozýva nás nielen k polemike, ale aj k spoločnému vnútornému rozhovoru.
O zmysle ľudského života je útla knižka, ktorá nás nenechá ľahostajnými. Ladislav Kováč svojou knihou otvára novú esejistickú edíciu Skica, ktorá vychádza vo vydavateľstve Absynt pod kultovou značkou Kalligram.
dostupné aj ako:
Válka světů
Pod názvem Válka světů se skrývají eseje, úvahy a glosy, většinou publikované v časopise Kontexty, v Lidových novinách a na portálu Pravý břeh v letech 20132017. Autor se v nich věnuje literatuře, náboženství a politice, tedy svým koníčkům. V oblasti literární aktualizuje významné romány 19. a 20. století, v oblasti náboženské ironizuje nepochopení základních křesťanských hodnot, v oblasti politické obhajuje konzervativní a klasicky liberální pohled na člověka a svět. Život je podle něj slzavé údolí, do kterého však kanou i krůpěje Božího milosrdenství.
Kultúra arisztokrácia nélkül?
Ahogy azt eddig megjelent öt verseskötetében is tette, Falusi Márton az esszéiben is járja az országot és Európát: térben és időben. Közben portrét készít például Csoóri Sándorról, Székely Jánosról és Ágh Istvánról keretbe foglalja a Hegyvidéket, Rómát és Bécset részt vesz a könyvhéten, tudományos tanácskozásokon és sörözéseken, vagyis az irodalmi életben. Megfontol nézőpontokat, elemez értelmezési irányokat, és reflektál a kortárs történésekre, viszonyokra. A Kultúra arisztokrácia nélkül? című tanulmány- és esszékötetében Falusi ezúttal kultúra, filozófia és irodalom kapcsolódási pontjait vagy egyes trendek alapján (a látványosság iránti igény, a közéleti költészet, a magaskultúra értékőrző kapacitásának szűkülése), vagy pedig a hagyományműködés révén (az Arany János-i életmű sokoldalúságának érvényesülési módjai ma, haza és haladás kapcsolatának alakulása a honi intézményrendszerben, a szerelmi költészet lehetőségei) tárja fel a kortárs irodalom jelenkori rendeződéseire fogékony, ámde nem feltétlenül szakmabéli olvasók számára is.
Falusi Márton (1983, Budapest) József Attila-díjas költő, esszéista, az MMA MMKI tudományos főmunkatársa, a Hitel folyóirat szépirodalmi szerkesztője és az Előretolt Helyőrség Íróakadémia oktatója.
Eddig megjelent értekező prózai művei:
Virágvasárnapi zsákbanfutás (esszék, tanulmányok, kritikák, Hitel Könyvműhely, 2012)
Műtücsök opál mezőkön (esszék, tanulmányok, Nap Kiadó, 2016)
Jog és irodalom, haza és haladás a magyar eszmetörténetben (monográfia, MMA MMKI, 2018)
,,A magaskultúra értelmében vett nemzeti kultúra az állam legfontosabb legitimációs talapzata: erőszakmonopóliumát, pénzügyi és igazságszolgáltatási apparátusát is azért őrzi meg más államoktól és regionális integrációktól különállóan, hogy az adott népcsoport saját történelmét saját kultúrájában teremthesse meg.
Architektúra času
Zbierka úvah a esejí Architektúra času vychádza z predpokladu, že ľudia sú bytosti obývajúce čas. Čas pritom nie je len neutrálnym médiom, jednoduchou linearitou odmeriavanou pravidelným chodom hodín, čas je materiálom, z ktorého je vybudované bytie individuálnych ľudských bytostí aj celých civilizácií. Autor na základe toho nanovo definuje tie najzákladnejšie pojmy ako dom, kniha, nábytok či cestovný poriadok a ukazuje ich ako základné architektonické prvky ľudských stavieb z času. Od týchto základných archetypálnych foriem osobného prežívania času prechádza k civilizačným tendenciám, akými je kolonizácia času alebo vytváranie ornamentálnych bludiskových štruktúr. Zámerom jednotlivých textov nie je vytvoriť ucelenú teoretickú koncepciu, ale ponúknuť čitateľovi nový pohľad na tie najvšednejšie a zdanlivo najsamozrejmejšie veci každodenného života, poukázať na ich spojitosť s bytostnou snahou ľudí podmaniť si čas, vymaniť ho zo sféry prírodného a božského a pretvoriť ho na komfortný interiér aj za cenu jeho degradácie.
Týden na řekách Concord a Merrimack
Esejista, filosof, básník a vášnivý abolicionista Henry David Thoreau se do dějin americké literatury a kultury zapsal především autorstvím popisu svého dvouletého pobytu v chatce na březích rybníku Walden a eseje Občanská neposlušnost.
Týden na řekách Concord a Merrimack se Theoreau věnuje úvahám o nejrůznějších věcech: o roli náboženství v tehdejším světě, o historii krajiny před osídlením osadníky z Evropy či významu poezie pro americkou kulturu. Zároveň tu však Thoreau vystupuje jako amatérský geograf a přírodovědec, jenž pro Američany objevuje a popisuje místa nacházející se v doposud jen málo prozkoumané krajině a jejich faunu a flóru.
V Thoreauově podání se v každém stéblu trávy, kapce vody či říčním ptákovi skrývá vše, co člověk k potřebuje životu. Zdánlivě nehybná pastorální idylka jednoho výletu po dvou malých říčkách nabývá v jeho podání pohybu a dynamiky; je to živoucí organismus, mikrokosmos na dosah ruky, poháněný každým záběrem vesla, vlnou na řece či větrem rozhýbanou vegetací.
Dodatečné události
Kniha již uspořádal a k vydání připravil editor Michael Špirit navazuje bezprostředně na definitivní edici Hančových Událostí, vydanou v nakladatelství Torst v roce 2016. Svazek obsahuje nově nalezené Hančovy literární texty, které nejsou zachovány jako sekvence zápisů v sešitech, ale na jednotlivých listech. Z převážné části jsou však dokončeny a rozšiřují spisovatelův rejstřík úvah o lidských zvyklostech, pozorování, zdánlivých dopisů, sebereflexí nebo anekdotických mikropříběhů. Svazek je doprovozen podrobným komentářem, který přibližuje nejen materiální podobu Hančových rukopisů a strojopisů, ale také zrod a rotaci hlavních spisovatelových motivů, práci na četných variantách a vztahy k textům v dosud známých Událostech.
Esej je literárnym žánrom, v ktorom sa jej autor kriticky zamýšľa nad určitým problémom. Má subjektívny charakter a vyjadruje postoje jej autora. Autor v eseji prezentuje svoje názory a argumenty k vypranej problematike.
Úvaha je literárny útvar, ktorý vysvetľuje a rozoberá známu tézu z nového pohľadu. Autor v nej zaujíma svoj postoj k téme a snaží sa čitateľa priviesť k uvažovaniu o danej téze.
Štúdia je vedecký článok väčšieho rozsahu.
Prinášame vám eseje, úvahy, a štúdie od známych autorov ako Elena Ferrante, Jan Amos Komenský, Josef Čapek, C.S. Lewis a mnohých ďalších. Začítajte sa do týchto zaujímavých diel a uvažujte s autormi o večných aj nových otázkach.
