Najnovšie - Eseje, úvahy, štúdie strana 44 z 76
zobraziť:
Projekt - pravda
Jsou události, které vám převrátí život naruby, a chvíli trvá, než se s nimi vyrovnáte. Známý polský reportér se s takovým obdobím vyrovnával pomocí slova, a tak vznikla jeho nejnovější, intimní, citově intenzivní, dechberoucí kniha. Svým úsporným stylem, se sobě vlastní citlivostí, občas i humorem a zároveň s obrovskou silou vyjádření hledá svou i cizí pravdu, životní filozofii. Hledá ji v Praze, Varšavě, Paříži, v New Yorku, v Barmě i Laosu. Ptá se na osobní pravdy nejen sebe, ale i lidí v davu, na cestách, lidí slavných. V Cechách mu pravdu přináší například Filip Černý, Jan Herben nebo strýc Karla Teigeho, v Polsku osobnosti jako Ryszard Kapuscinski ci Hanna Krall.
dostupné aj ako:
Lidské identity, lidské hodnoty
V životě se velmi často setkáváme se situacemi, které vyžadují rozpoznání identity. Musíme být schopni identifikovat své blízké a přátele, vědět, komu zaplatit dlužnou částku, na koho se hněvat za urážku či koho pochválit za dobře vykonanou práci. Také jsme si neustále vědomi své vlastní identity – víme, že se dnes musíme vyrovnávat s důsledky svého minulého jednání a to, co uděláme dnes, ovlivní život člověka, kterým budeme za několik let.
V běžných situacích jsou naše postoje a hodnoty, které předpokládají identitu, přirozené a často neuvědomované. Mohou však nastat situace, které vyvolávají otázky o lidské identitě, například: Pokud vám v minulosti ublížil člověk, který se od té doby změnil a napravil, je vaše zlost stále na místě? Pokud mám důvod se domnívat, že mě nový politický režim zmanipuluje svou ideologií a přinutí dělat činy, které dnes považuji za odporné, ponesu za ně zodpovědnost? Kniha Lidské identity, lidské hodnoty přináší explicitní reflexi vztahu mezi lidskou identitou a praktickými zájmy, kterou tyto kontroverzní případy vyžadují. Autor si zde klade otázku, zda teoretická reflexe lidské identity může ovlivnit podobu našich praktických postojů a hodnot, do jaké míry může jedinec svou identitu sám utvářet a nakonec také jaká je správná podoba některých těchto postojů a hodnot.
V restauraci
Kniha představuje spojení kulturní historie, literatury faktu a esejisticky pojatých příběhů s románovými prvky. Autor předestírá pojem restaurace jako sociologický fenomén doby, který ilustruje zajímavými příběhy z gastronomického prostředí, v nichž vystupuje například Émile Zola, Joseph Roth, Edward Hopper nebo Robert Walser. Poučeně a s vtipem líčí také konkrétní příběhy číšníků, slavných kuchařů i samotných restauratérů, věnuje se proslulým podnikům a jejich historii, uvádí desítky proslavených pokrmů a receptů. Jeho pozornosti neuniká ani pozadí vnějšího společenského pozlátka, tj. těžká práce a špatné výdělky obsluhy, jejich různorodé slabosti a zlozvyky, jakož i negativní hygienické poměry. Přechází z jednoho kontinentu na druhý, aby zachytil vývoj a zvyky spojené s gastronomií v mnoha zemích světa.
Autorovi však nejde jen o výčet pozoruhodností, nýbrž i o hlubší sociologický pohled na úlohu restaurace jako takové: co symbolizuje, co prezentuje ve společnosti a jak se v ní odráží chování a očekávání hostů během stolování, při rozhodování či konverzaci o tom, kam zajít a které podniky raději vynechat.
Lacná kniha Eseje o kríze (-50%)
Najnovšia kniha filozofa, politológa a publicistu Romana Michelka Eseje o kríze (vydal Politologický odbor Matice slovenskej, 2016) ) priamo nadväzuje na jeho predchádzajúcu, veľmi úspešnú knihu Eseje o globalizácii. Vo svojej analýze sa autor venuje celému komplexu príčin, ktoré viedli ku globálnej kríze. Pokúsil sa o pomenovanie prvotných príčin krízy, teda toho, že každá kríza, a ekonomická o to viac, pramení z krízy morálnej, z absolútne prevrátených hodnôt našej spoločnosti, čo logicky rezultuje do správania vedúceho v konečnom dôsledku priam k tektonickým spoločenským posunom. Ďalším pozitívom je, že sa autor nevyčerpáva len v popisovaní a interpretovaní príčin krízy, ale pokúsil sa o nájdenie reálnych alternatív, ako krízu prekonať, popisuje reálne a odskúšané recepty na jej prekonanie. Práve to je najväčšou ambíciu tejto knihy. Vo svojich úvahách R. Michelko vychádza predovšetkým z riešení, ktoré fungujú. Vo svojich esejach sa zaoberá mondragónskymi družstvami, modelom riešenia krízy na Islande, sofistikovaným progresívnym zdanením, severským modelom spoločnosti či rôznymi ekologickými konceptmi. Neobchádza ani témy ako problém vyberania renty vybranými, zväčša oligarchickými skupinami, daňové raje, či poukazuje na nebezpečné praktiky investičného bankovníctva, ktoré boli v konečnom dôsledku spúšťačom súčasnej ekonomickej krízy. Kniha esejí Romana Michelka, autora piatich úspešných kníh a laureáta Ceny Ivana Kraska, je dielom etablovaného autora, ktorá iste obohatí slovenský knižný trh.
Na sklade 1Ks
2,95 €
5,90€
dostupné aj ako:
Neurózy a sexualita
Neurózy a sexualita
...prvé slovenské vydanie zásadných štúdií otca psychoanalýzy.
Výber štúdií Sigmunda Freuda Neurózy a sexualita je podriadený ústrednej myšlienke jeho psychoanalytickej teórie, ktorou je odhalenie významu etiologického momentu sexuality pre vznik neuróz a zdôraznenie existencie, vývinu a premien sexuálneho pudu v detstve pre psychosexuálny vývin dospelého človeka. Ústredným textom sú Tri štúdie k teórii sexuality, ktoré tvoria zásadný krok v tomto chápaní. Ďalšie práce sú rozpracovaním a ilustráciou jednotlivých aspektov tejto teórie pre vysvetlenie duševných procesov a zdravého alebo neurotického správania jednotlivca. Vysvetlenie línie vedúcej od infantilnej k zrelej sexualite v dospelosti otvára cestu k chápaniu napríklad homosexuality, sexuálnych perverzií, charakterových zvláštností a neurotických prejavov najrôznejšieho druhu. Prehodnotením významu sexuality v živote jedinca a novou teóriou neuróz položil Freud základ pre svoj ďalší výklad ľudských, spoločenských i kultúrnych fenoménov.
* * *
"Súčasťou bežnej mienky o pohlavnom pude je, že v detstve chýba a prebúdza sa iba v období života, ktoré označujeme ako puberta. Takýto názor nie je iba nesprávny, ale má vážne dôsledky, lebo práve táto predstava z najväčšej časti zavinila našu súčasnú neznalosť základných okolností sexuálneho života."
"Dispozícia k perverziám je prapôvodnou a všeobecnou dispozíciou ľudského pohlavného pudu a z nej sa vyvinie normálne sexuálne správanie v dôsledku organických zmien a psychických zábran v priebehu dospievania."
"Sexuálnu etiológiu majú teda všetky prípady neurózy; ale pri neurasténii je to etiológia, ktorá sa vzťahuje na súčasnosť, pri psychoneuróze sú to momenty, ktoré patria do detstva."
Sigmund Freud
Kultúrnohistorické eseje
Nizozemský kultúrny historik Johan Huizinga (1872-1945) sa preslávil najmä dvoma knihami, medievistickou prácou Jeseň stredoveku (1919) a kultúrnofilozofickou štúdiou Homo ludens (1938). Okrem toho je však aj autorom mnohých ďalších kníh a esejí z oblasti ranomoderných európskych dejín (napr. Erasmus, Kultúra Nizozemska v 17. storočí), z dejín USA (Človek a dav v Amerike, Amerika ako žije a myslí), z indickej literatúry (Vidušaka) a takisto kritických diel o úpadku modernej západnej civilizácie v 20. storočí (V tieňoch zajtrajška, Zhanobený svet). Vo všetkých týchto dielach sa prejavil nielen ako brilantný mysliteľ, ale aj ako skvelý literát. Súčasný výber jeho esejí približuje túto veľkú osobnosť európskej vzdelanosti prvej polovice minulého storočia ako vnímavého kultúrneho historika, ktorý mal nielen presné predstavy o základoch európskej civilizácie a kultúrnom jestvovaní jednotlivca i spoločnosti, ale aj o poslaní modernej historickej vedy.
dostupné aj ako:
Všetko, čo naozaj potrebujem vedieť, som sa naučil v škôlke
V tejto knihe nás pán Fulghum vťahuje do uvažovania o živote, smrti, láske, bolesti, radosti, smútku a najlepšom bifteku v trojobale v celých Spojených štátoch amerických. Semiačko v polystyrénovom poháriku nám pripomína našu vlastnú smrteľnosť a krehkosť života. Pavúčia dáma, ktorá raz ráno do svojej pavučiny lapí (a príde o) dospelú ženu, nás učí, ako prežiť katastrofu. Príbeh Jeana-Francoisa Pillatra a jeho teplovzdušného balóna nás povzbudzuje, aby sme našli odvahu a nebáli sa „lietať“. V kôpke vypranej bielizne sa skrývajú životné ponaučenia. V škatuľke voskoviek nájdeme čarovné možnosti jednoduchých farbičiek. Dočítame sa o skrývačke a sardinkách – a ako nám tieto hry radia, kde hľadať Boha. Všetko, čo naozaj potrebujem vedieť, som sa naučil v škôlke prekypuje životnou múdrosťou a hodnotami, ktoré nám pripomínajú maličkosti vo všedných veciach a udalostiach.
Lacná kniha Kto má v rukách náš čas (-13%)
Využi svoj čas, lebo žiješ iba teraz a dnes.
Zajtra nemôžeš včerajšok dobehnúť
a neskôr príde skôr, ako sa nazdáš.
Albert Einstein
Moderný človek 21. storočia čelí silnému vplyvu chronokracie a každý sa nás snaží presvedčiť, že čas musíme mať pevne v rukách. Hodinky na rukách alebo v mobiloch z nás urobili rukojemníkov plynúceho času. V čase internetu sa všetko deje všade a zdanlivo naraz. Uverili sme, že najväčším hriechom postmodernej éry je premárnenie čo len jednej, jedinej sekundy. Čo je ale naozaj podstatou času? Sú čas, ako sa populárne hovorí, peniaze? Je čas takou nemennou a stále plynúcou veličinou, za akú sme ho vždy pokladali?
Takéto a mnohé ďalšie zaujímavé otázky si v tejto knihe kladie popredný slovenský fyzik, diplomat, publicista a kresťanský intelektuál, Štefan Markuš. Kniha „Kto má v rukách NÁŠ ČAS“ je výsledkom jeho celoživotného uvažovania o fenoméne času v prieniku modernej fyziky a biblického zjavenia. Kniha vychádza pri príležitosti krásneho jubilea, 80. narodenín autora.
Na sklade 1Ks
7,43 €
8,50€
dostupné aj ako:
Kto má v rukách náš čas
Využi svoj čas, lebo žiješ iba teraz a dnes.
Zajtra nemôžeš včerajšok dobehnúť
a neskôr príde skôr, ako sa nazdáš.
Albert Einstein
Moderný človek 21. storočia čelí silnému vplyvu chronokracie a každý sa nás snaží presvedčiť, že čas musíme mať pevne v rukách. Hodinky na rukách alebo v mobiloch z nás urobili rukojemníkov plynúceho času. V čase internetu sa všetko deje všade a zdanlivo naraz. Uverili sme, že najväčším hriechom postmodernej éry je premárnenie čo len jednej, jedinej sekundy. Čo je ale naozaj podstatou času? Sú čas, ako sa populárne hovorí, peniaze? Je čas takou nemennou a stále plynúcou veličinou, za akú sme ho vždy pokladali?
Takéto a mnohé ďalšie zaujímavé otázky si v tejto knihe kladie popredný slovenský fyzik, diplomat, publicista a kresťanský intelektuál, Štefan Markuš. Kniha „Kto má v rukách NÁŠ ČAS“ je výsledkom jeho celoživotného uvažovania o fenoméne času v prieniku modernej fyziky a biblického zjavenia. Kniha vychádza pri príležitosti krásneho jubilea, 80. narodenín autora.
dostupné aj ako:
Fakt chci tak moc?
Jeremy Clarkson, jedna z nejznámějších televizních osobností a bývalý moderátor motoristického pořadu Top Gear, jenž měl za jeho éry po světě stamiliony diváků, je velmi bystrý a taky vtipný novinář a publicista – a zajisté i ten nejvyšší a s nejvíce prořízlou pusou. Výbor z jeho článků představuje českému čtenáři pomyslnou a velmi vysokou laťku psaní nejen o autech, ale i o jiných příjemných i otravných jevech našeho každodenního života. Autor si nebere servítky před nikým a před ničím, ať je to ministerský předseda, ženská otázka, cyklisti, imigranti nebo nepořádek na ulicích. Vědomě a trefně se vysmívá především politické korektnosti, která ovládla Anglii i celou spojenou Evropu, a ukazuje opravdovou tvář lidí a stav našeho světa pomocí překotných, o to však legračnějších nadsázek.
Jeremy Clarkson se narodil roku 1960 v Doncateru v hrabství Yorkshire do rodiny učitelky a obchodního cestujícího. Jako středoškolský student byl vyloučen ze soukromé školy v Reptonu za požívání alkoholu, kouření a nevhodné chování. Jeho prvním zaměstnáním bylo prodávat pro otcovu firmu plyšové figurky medvídka Paddingtona. Poté začal psát pro různé anglické listy, nejdříve lokální a pak i celostátní. Časem se vyprofiloval jako píšící odborník na automobily. Roku 1984 založil agenturu MPA, která se specializovala na testy nových vozů a pak je prodávala těm periodikům, která za ně byla ochotná zaplatit. Posléze začal psát o autech i do prestižního časopisu Top Gear a od roku 1988 se stal světoznámým moderátorem stejnojmenného pořadu televize BBC, kde s dvouletou přestávkou vydržel od roku 1988 do roku 2015, kdy byl vyhozen za to, že fyzicky napadl produkčního, který mu po celodenním natáčení nezajistil teplou večeři.
Na sklade 1Ks
21,40 €
Literární pondělí
Jméno literárního historika, překladatele a kritika Václava Černého je ve třicátých a čtyřicátých letech spojeno především s Kritickým měsíčníkem, který však nebyl jediným periodikem, ve kterém autor mohl soustavně a pravidelně otiskovat své kritické stati.
V Lidových novinách dostal v letech 1936-1938 jako vedoucí kritické rubriky Literární pondělí prostor pro prezentaci svých stanovisek a soudů. Mezi texty otištěnými v Lidových novinách nenajdeme pouze recenze nebo kritické stati - Černý psal i informační poznámky o událostech v české i zahraniční kultuře (výstavy, divadelní hry, připravované knihy), glosoval literární a společenské dění, stručnými medailonky připomínal zapomenuté básníky. Především se ale zaměřoval na soudobou českou literaturu - vyhradil si všechna význačná domácí jména třicátých let.
Reflektoval tak většinu dobové knižní produkce básnické (V. Holan, V. Nezval, V. Závada, F. Halas ad.) i prozaické (J. Čapek, E. Hostovský, I. Olbracht, J. Weil, J. Čep ad.). Paralelně s českou literaturou sledoval rovněž francouzské kulturní dění. Psal jak o tamních knižních novinkách, tak o jejich českých překladech, upozorňoval nejen na beletrii, ale také na odborné příspěvky v literárních revuích. V oblasti prózy cítil Václav Černý vyjádření dobové atmosféry především v cyklických románech, z nichž román-řeku Lidé dobré vůle Julese Romainse sledoval v Lidových novinách díl po dílu. Občanská válka ve Španělsku podnítila jeho úsilí o propagaci španělské kultury, opakovaně zmiňoval jména jako Antonio Machado, Federico García Lorca, José Ortega y Gasset či Miguel de Unamuno, ale také se vztahoval k nadčasovému odkazu Dona Quijota či básní Góngorových.
Předkládané texty z Lidových novin tak nepřinášejí jen doklad Černého soustavného kritického zájmu, ale vytvářejí i plastickou zprávu o české a evropské literatuře třicátých let.
Naše nevědomost nám umožňuje zachovat si zdravý rozum
Autorova prvotina se pokouší zmapovat a rozkrýt témata, o kterých se nemluví. Člověk dnes funguje mechanicky, pohybuje se po svých „trasách“ a žije svůj život tak, aby moc neodbočil ze zažitého rituálu plánování, opakuje nastolené zvyky rok co rok, Jen občas mu bleskne hlavou myšlenka, že není něco v pořádku, cítí to, ale neumí to identifikovat. Autor se ve své knize pokouší popsat svět sám pro sebe, svět, který určuje a řídí běh věcí. Je to školství? Jsou to média a jejich vlastníci? Jsou to zájmové skupiny, různé tajné i polotajné organizace, rodové banky, náboženství? Komu vlastně vyhovují násilné intervence? Kdo nebo co stojí za globalizací? Náš základní problém je v tom, že ONI nám sdělují pouze to, co si myslí, že bychom měli vědět. A mají navíc náskok, přesně vědí, jak budeme myslet a reagovat. Nejpodstatnějším problémem naší společnosti je totiž skutečnost, že mnohdy již nejsme schopni rozlišit, co je podstatné, a co nikoli. Na tyto a podobné vysoce znepokojivé skutečnosti se nás autor pokouší upozornit, prorazit nám alespoň na chvíli začarovaný kruh v informačním toku kolektivního myšlení.
Kacírske myšlienky
Kritické, iróniou a humorom nadľahčené úvahy o spoločenských a politických problémoch, o cnostiach a nerestiach, s ktorými sa v každodennom živote potýkame a pokúšame sa ich raz serióznou analýzou, inokedy anekdotickými nápadmi riešiť... Celý tento pestrý súbor anekdot, úvah a príbehov, rozprávaný bežnou publicistickou rečou, neznižujúc sa do bulvárneho tónu a slovníka, ale ani sa nevyvyšujúc do filozofického teoretizovania, osloví rovnako každého čitateľa, ktorý vie nielen čítať, niekedy aj medzi riadkami, ale prečítané aj domýšľať a pochopiť.
Rozprava o štěstí
Esej Rozprava o štěstí tvoří součást rozsáhlého korpusu francouzsky psaných textů, které byly v první polovině 18. století věnovány otázce štěstí - recept na šťastný život hledal například Voltaire, La Mettrie či Helvétius. Štěstí bylo častým tématem rozhovorů, a objevuje se dokonce i v kázáních určených prostým lidem. Autorka Rozpravy, francouzská vědkyně a filozofka Émilie Du Châtelet, si zde mimo jiné klade otázku, jak mohou štěstí dosáhnout ženy, proto je dnes text považován za jeden z významných dokumentů ženské emancipace. Překlad je doplněn úvodem, který seznámí čtenáře s životem a dílem Émilie Du Châtelet, a závěrečnou studií věnovanou pojetí štěstí v 18. století.
Máme za sebou sto let psychoterapie a svět je stále horší
Troufalá a rozhněvaná řada vášnivých rozhovorů a dopisů je sžíravým komentářem a kritikou nejen dnešní psychoterapie, ale také takřka všech významných aspektů současného života – sexuality, politiky, médií, životního prostředí i městského života. James Hillman, kontroverzní a neortodoxní jungiánský psycholog, muž, kterého Robert Bly nazval „nejživější a nejoriginálnější americký psycholog od dob Williama Jamese“ – společně s Michaelem Venturou – provokativním fejetonistou L. A. Weekly a romanopiscem – otřásají mnoha obecně přijímanými přesvědčeními o našich životech, duši i společnosti. Dva brilantní a troufalí intelektuální divoši porušují pravidla a jezdí na červenou, aby udeřili do samotného jádra našich domněnek a pokáceli všechna naše zlatá telata.
Dluh života
Vybraný celek drobných literárních i vědeckých prací Jana Sokola má za cíl představit šíři autorových zájmů a odborností, které dovede prezentovat čtenářsky (i posluchačsky) živým a přitažlivým způsobem. Vedle filosofického zpracování témat, kterým se autor dlouhodobě věnuje (vzdělávání a kultuře, evropanství, společenským institucím, náboženství), jsou to vzpomínky na lidi, kteří ovlivnili jeho život; glosy a eseje komentují v drobných postřezích aktuální dění a jsou dnes zajímavým svědectvím doby. Tato témata tvoří v knize přirozený rámec jednotlivých kapitol: Aktuality, eseje, glosy; Společnost; Politika a Evropa; Etika, Morálka a právo; Vzdělávání; Filosofie a věda; Náboženství; Lidé. Ať už jsou články z jakéhokoli oboru, jsou zakotvené v základním Sokolově celoživotním postoji a krédu, které jimi prolíná a vytváří z nich homogenní celek, a to napříč obory, datem vzniku či příležitostí, ke které vznikly. Pevnost a konzistentnost uvažování vychází ze základního promýšlení postavení člověka ve světě, proto lze knihu číst i jako filosofickou antropologii Jana Sokola.
Az irodalom - nélkülözhetetlen
Népiesség az ezredfordulón - a falu átalakulása az irodalomban - a hatvanas évek irodalompolitikája - az irodalmi értékrend változásai: csak néhány téma Vasy Géza új könyvének első feléből.
A továbbiakban sem távolodik messzire e témakörtől. Több írásban elemzi Illyés Gyula életművét, majd rövid áttekintéseket kínál, a többi között Ágh István, Marsall László, Sánta Ferenc, Utassy József életútjáról. A röviden is sokatmondó írások bizonyítják: van élet a posztmodernen túl, az irodalmi érték nem valamely irányzatból, hanem a tehetségből sarjadzik.
Vasy Géza sok évtizedes egyetemi tanári működésének, az Írószövetség elnökeként folytatott munkájának tapasztalatai birtokában állítja: modernség és hagyománytisztelet nem állnak egymással szemben, és az irodalom közösségi feladatvállalása, nemzeti küldetése ma is megkerülhetetlen értékek forrása.
Cesta k zjednotenému kozmu
Vladimír Lobotka vyštudoval históriu na UK v Bratislave a filozofiu na California Institute of Integral Studies v San Franciscu. Zaujíma sa o integrálnu filozofiu, transpersonálnu a hlbinnú psychológiu, paradigmatické posuny a teórie dejín zamerané na dynamiku vzniku a zániku komplexných civilizácii. Je zakladateľom Inštitútu Gaia a členom iniciatív University for the Future a Za živé univerzity.
Kniha sleduje dejiny ľudského úsilia o nadviazanie intímneho spojenia so svetom, od antických filozofov až po moderné hypotézy, ktoré reflektujú stav súčasnej vedy. Autor sa tu s vytrvalosťou a odhodlaním pustil do problému, ktorého riešenie je rovnako ťažké ako naliehavo potrebné.
Kniha je výrazom úsilia mladého a rozhľadeného autora o celostné, integrálne uchopenie sveta a reflexiu intelektuálnych dejín ľudstva v kontexte súčasnej globálnej hodnotovej krízy, z ktorej sa snaží nájsť východisko. V centre jeho pozornosti sú fenomény kultúrnej tvorivosti a evolúcie vedomia, v ktorých vidí kľúč k transformácii ľudskej povahy i ľudstva ako celku. Ide mu teda predovšetkým o duchovnú obrodu vlastnými dejinami skôr skorumpovaného než poučeného ľudského spoločenstva. Práve v bohatstve myšlienok a kultúrneho dedičstva ľudstva, v ich tvorivom osvojovaní si a v práci s nimi by mohla spočívať nádej na zmenu nášho sebaobrazu, ktorá je taká potrebná, ak máme mať ešte nejakú budúcnosť.
Jej vlastný život
Patria však do 21. storočia? Kate Bolick vo svojej knihe Jej vlastný život rozpráva príbehy piatich žien, ktorým sa podarilo vzoprieť sa dobovým spoločenským konvenciám a vytvoriť si život podľa svojich predstáv. Poetka Edna Millay, esejistka Maeve Brennan, spisovateľka Edith Wharton, fejtonistka Neith Boyce a spoločenská reformátorka Charlotte Perkins Gilman boli ženami, ktoré sa rozhodli nevydať sa; ktoré sa vydali, ale nemali deti; a ak ich mali, tak odmietli celý svoj život zredukovať na to, aby sa zrkadlili v očakávaniach a ambíciách muža. Týchto päť „prebúdzačiek“ Kate Bolickovej je príkladom žien, ktoré boli v prvom rade ľudskými bytosťami, čo svoje ženstvo prijali, ale nenechali sa ním obmedziť. Kate Bolick spája svoj osobný príbeh s osudmi týchto piatich žien a na rôznych príkladoch ukazuje, že život osamote nie je údelom, ktorého sa treba báť a na to, aby ženy mohli viesť naplnený zaujímavý život sa nemusia podriaďovať umelému spoločenskému tlaku. Kate Bolick je vďaka knihe Jej vlastný život „prebúdzačkou“ generácie žien, ktorých sa dilema vydať sa či zostať slobodná, už vôbec netýka, pretože vystúpili do oveľa väčšieho priestoru – priestoru vlastného vzácneho života. KATE BOLICK je americká esejistka a novinárka. Pracuje pre časopis Atlantic. Žije v New Yorku.
Esej je literárnym žánrom, v ktorom sa jej autor kriticky zamýšľa nad určitým problémom. Má subjektívny charakter a vyjadruje postoje jej autora. Autor v eseji prezentuje svoje názory a argumenty k vypranej problematike.
Úvaha je literárny útvar, ktorý vysvetľuje a rozoberá známu tézu z nového pohľadu. Autor v nej zaujíma svoj postoj k téme a snaží sa čitateľa priviesť k uvažovaniu o danej téze.
Štúdia je vedecký článok väčšieho rozsahu.
Prinášame vám eseje, úvahy, a štúdie od známych autorov ako Elena Ferrante, Jan Amos Komenský, Josef Čapek, C.S. Lewis a mnohých ďalších. Začítajte sa do týchto zaujímavých diel a uvažujte s autormi o večných aj nových otázkach.
