Najpredávanejšie - Bestsellery - Skutočné príbehy strana 28 z 70
Knižné bestsellery nesmú v našej ponuke rozhodne chýbať. Najpredávanejšie a najobľúbenejšie knihy slávnych spisovateľov vás vtiahnu do deja a ponúknu vám množstvo skvelých príbehov. Vyberte si žáner, ktorý je vám najbližší alebo darujte najnovšie knižné bestsellery ako darček svojim blízkym.
zobraziť:
Jedenáct let v ráji
První české vydání knihy vzpomínek francouzského katolického kněze Jeana Nicolase, který strávil osm let v sovětském gulagu. V knize líčí své zatčení a odvlečení z Oděsy a strastiplnou cestu až do Vorkuty, která trvala několik měsíců a byla dlouhá přes 10 tisíc kilometrů. Ani po propuštění z gulagu se páter Nicolas nemohl vrátit hned do své vlasti. Byl mu přikázán pobyt ve městě Vorkuta, ležící za polárním kruhem, kde musel manuálně pracovat ještě několik měsíců. Toto literární dílo je považováno za jednu z vůbec prvních zpráv o sovětských pracovních táborech, pro něž se vžilo pojmenování gulag, a její autor byl možná prvním občanem Západu, který jím prošel a vrátil se domů. "Všechny skutečnosti popisované v této knize jsou přísně pravdivé", píše v úvodu knihy autor. Ve Vorkutě se setkal také se svým krajanem, francouzem Armandem Maloumianem, který napsal o svém 10 letém pobytu v gulagu knihu SYNOVÉ GULAGU. V knize najdete též mapku s vyobrazení cesty z Oděsy až do Vorkuty.
Do No Harm
What is it like to be a brain surgeon?
How does it feel to hold someone's life in your hands, to cut through the stuff that creates thought, feeling and reason?
How do you live with the consequences when it all goes wrong?
DO NO HARM offers an unforgettable insight into the highs and lows of a life dedicated to operating on the human brain, in all its exquisite complexity. With astonishing candour and compassion, Henry Marsh reveals the exhilarating drama of surgery, the chaos and confusion of a busy modern hospital, and above all the need for hope when faced with life's most agonising decisions.
Skutečný příběh sestry
Dramatický příběh zcela neznámé zdravotní sestry, která měla v životě vždy touhu rozdat se pro druhé. Žena, která se rozhodla sepsat svůj život na několik listů papíru. Žena, která si mnohokrát prošla doslova peklem. Žena, která se vždy uměla pro druhé rozdat. A ne vždy se jí to vyplatilo. I když se dozvíte vše o trnité životní cestě jedné zdravotní sestry, někdy na vás možná dýchne prázdnější místo se spoustou nezodpovězených dotazů. Nehledejte na ně odpovědi. Autorka je nosí uvnitř sebe. A dokud se ona nerozhodne popsat každičký detail, zůstane nám něco z jejího soukromí utajeno. Možná to tak má být. A knize to rozhodně neupírá na dramatičnosti, v zápletkách se neztratíte, a možná vám občas ukápne i slza. Stejně jako ukápla i mně při přepisování rukopisu. Třebaže budete mít otázky po dočtení, zkuste si na ně odpovědět v sobě. Přece každý lidský příběh se okrajově dotýká osobně i nás samotných. Možná, že zde najdete odpovědi i na vaše otázky, které se ve vašem nitru skrývají. (Monika Poledníková, editorka)
Na sklade 1Ks
7,94 €
dostupné aj ako:
Reniin deník
Pamatuj si tenhle den; pamatuj si ho dobře. Budeš o něm vyprávět budoucím generacím. Od dnešních 8 hodin jsme uzavřeni v ghettu. Tady teď žiju. Svět je ode mě oddělen a já jsem oddělena od světa.
Renia je mladá dívka, která sní o tom, že se stane básnířkou. Jenže Renia je Židovka, žije v Polsku a je rok 1939. Když Sovětský svaz a Německo přepadnou její zemi, Reniin svět se roztříští. Je oddělena od své matky a její život nabývá nové naléhavosti, když prchá z Přemyšli před bombardováním, přihlíží mizení jiných židovských rodin a nakonec se stává svědkem vytvoření ghetta.
Ale vedle hrůzy války je tu rovněž velká krása, jak Renia začíná nacházet svůj hlas coby spisovatelka a poprvé v životě se zamilovává. Ona a její chlapec Zygmunt si vyměňují první polibek jen pár hodin předtím, než jejich město dobudou nacisti. A je to Zygmunt, který napíše poslední, srdcervoucí zápis do Reniina deníku.
Reniin deník, objevený po sedmdesáti letech, je světovými médii označen za klasiku mezi literaturou o holocaustu. Sama Renia Spiegel je označována za polskou Annu Frankovou. Srozumitelnost a dovednost, s jakou je deník napsán, je mimořádným svědectvím o hrůzách války, ale i životu, který může existovat dokonce i v nejtemnějších dobách.
O autorce:
Renia Spiegel se narodila ve východním Polsku v roce 1924. V lednu 1939 si začala psát deník. Když vypukla válka, žila i se svou mladší sestrou v Přemyšli u babičky s dědečkem. Válka ji oddělila od její matky. Město nejprve obsadili Sověti a dospívající dívka pocítila komunistickou brutalitu. Když Německo rozpoutalo válku se Sovětským svazem, obsadili nacisté i Přemyšl. Pro Židy nastala doba temna. Bylo vytvořeno ghetto. V létě 1942 byla Renia nucena se začít ukrývat, aby se vyhnula likvidaci ghetta deportacím do vyhlazovacích táborů. Jen o pár dní později nacisti její úkryt objevili a zastřelili ji, bylo ji čerstvě osmnáct let.
Az auschwitzi könyvtáros
Dita ?14 éves, amikor a prágai Terezín gettóból családjával együtt Auschwitzba hurcolják. Amikor a gyerekbarakk zsidó parancsnoka, Fredy Hirsch megkérdezi, vállalná-e az őrök háta mögött becsempészett nyolc könyv őrzését, a lány igent mond. Így lesz Dita a világ legkisebb könyvtárának könyvtárosa Auschwitzban.
A könyvek azonban veszélyes holmik. És sehol máshol nem annyira veszélyesek, mint Auschwitzban, és azon belül is éppen a 31. számú barakkban, a gyerekbarakkban, ahol a legkisebb szabályszegésért is kivégzés járhat…
Dita Kraus, egykori auschwitzi fogoly valós történetén alapuló Az auschwitzi könyvtáros hihetetlen és feledhetetlen regény egy fiatal lányról, aki nap mint nap az életét kockáztatja azért, hogy az embertelen mészárlás kellős közepén, az auschwitzi „családi tábor” gyerekbarakkjában megőrizze rabtársai számára egy jobb világ reményét.
Az emberi történelem talán legsötétebb napjaiban, Auschwitz poklában született történet messzire világítva hirdeti a reményt és a bátorságot. Az auschwitzi könyvtáros a fiatalabb olvasók számára is átélhetővé teszi a koncentrációs táborok rettenetét és az irodalom legyűrhetetlen erejét.
dostupné aj ako:
Křehká každodennost
Kniha Křehká každodennost je další z knih řady Mluv se mnou NADACE T-SOFT ETERNITY.Volně navazuje na příběhy onkologických pacientů, pacientů z oddělení dlouhodobé intenzivní péče a na příběhy mladých lidí s Downovým syndromem. Klade si za cíl přiblížit problematiku pacientů s mentálním postižením veřejnosti a pomoci těm, kteří se s obdobnými problémy setkali a hledají radu a podobné osudy.
Žij tam, kde jsou písně
Patnáctiletá Oksana se na první pohled jeví jako obyčejná americká puberťačka, ve skutečnosti se v ní však sváří dvě starobylé kultury, romská a arménská, zarámované dětstvím v Sovětském svazu. Každý člen její neobvyklé rodiny dědeček divadelní principál, babička čarodějka, otec milovník okultních věd i bohémská matka se do ní nezapomenutelně otisknul a zanechal v ní nezodpovězenou otázku: Kdo vlastně jsem?
Emigrace do Spojených států navíc přinesla řadu nepříjemných překvapení. Amerika vždycky nevypadá jako v klipech na MTV a rodina nedrží bezpodmínečně při sobě. Každý se s rolí přistěhovalce vyrovnává po svém, někdo panákem navíc, někdo otevřením věšteckého salonu, Oksana se ale učí docenit bohatou tapiserii svého původu a najít klid v sobě samé a nikoli v uznání ostatních.
Životní příběh Oksany Marafiotiové (1974) má rysy bláznivé komedie, současně je však prosycen lehkým smutkem nad ztrátou nevinnosti a původního způsobu života. Autorka ve své prvotině boří předsudky o Romech a odhaluje kus neznámého světa, a přitom apeluje na to univerzálně lidské v nás.
Na sklade 1Ks
16,45 €
Vážně, tohle nevymyslíš
První díl ze zábavné i poučné trilogie povídek ze života, vycházejících v sérii Vážně od spisovatele Karla Rašína, českého novináře s mnoha rozličnými životními zájmy a zkušenostmi. Autor dospěl k názoru, že jeho život je humorně i tragikomicky protkán ději, příhodami i událostmi, které se jen stěží dají vymyslet. Ocitl se v neuvěřitelných situacích, z nichž se vyrojily kuriózní závěry a konce. Všechny popisované příhody se staly víceméně tak, jak jsou podány. O to více jsou strhující, protože je přihrál do cesty nemilosrdný osud. Čtenář, sledující Karlovu životní nit od dětství a jinošství až po zralý věk, se zasměje i zakaboní, či dramaticky napne - a s úlevou si pak oddychne, až příhodu dočte. V některých příbězích je zachován i dobový humor.
Zadrátovaný svět
„Zabili mi mámu. Máminy ruky bych se nikdy nepustila ... Musela jsem utéct, ale máma mě držela... Moc silně. Nevím, jak se mi to povedlo, ale nakonec jsem se vysmekla. A utekla jsem do stodoly. Věřil bys tomu? ... Já jsem tam mámu nechala. Věřil bys tomu?“ Chtěl jsem jí říct, že to chápu. Jenomže co jsem mohl chápat? Když jsem ty příběhy poznával, trýznily mě jen málo, a při oživování minulosti jsem cítil hlavně napětí. Ale věřil jsem tomu. A přesto stále nevěřím, že se něco takového mohlo stát. Že lidstvo mohlo klesnout k takovým ohavnostem. Kdo by mohl být tak zlý? Kdo může odpustit takové ničemnosti? Věděl jsem jen jedno: chci se o minulosti své rodiny dozvědět víc. Autor knihy Noah Lederman se rozhodl odhalit tajemnou minulost svých židovských prarodičů pocházejících z Polska. Jako jediní ze svých rodin přežili druhou světovou válku, přežili ghetto v Otwocku, koncentrační tábory Majdanek, Osvětim, Bergen Belsen, Ravensbrück. Po válce založili rodinu a emigrovali do USA. Lederman vyrostl v míru v Americe ke konci dvacátého století. Ale cítil, že potřebuje znát své kořeny s rozumět tomu, co babička s dědečkem prožili. Po několik let tak skládá střípky z vyprávění své babičky, ze svých cest po Evropě po místech, kde byly koncentrační tábory, z návštěv památek holokaustu a ze vzpomínek pamětníků, které při svém hledání objevil. A hrůzná minulost ožívá.
Tygr
V prosinci roku 1997 se v okolí zapadlé vísky v Přímoří na ruském Dálném východě potuloval obrovský tygr. Místní obyvatelé, pro které je tajga často jediným zdrojem obživy, tygry respektují a vědí, jak s těmito inteligentními, nevyzpytatelnými vládci tajgy vycházet. Ale tento tygr byl nebezpečnější než ostatní okolnosti ho přinutily zabíjet a požírat lidi.
Ochránci tohoto téměř vyhynulého druhu, kteří zasvětili život neohroženému boji s pytláky, se náhle ocitli před otázkou, na kterou zpočátku těžko hledali odpověď zabít, či nezabít tygra?
Tento strhující příběh o vztahu člověka a dravé šelmy se skutečně stal. Odehrává se na pozadí drsné přírody a nemilosrdné společnosti. Je napínavý, hrdinný, děsivý a plný hluboké moudrosti víc než jakékoli smyšlené drama.
Pilot MiG-25
Šiesteho septembra 1976 pristála v severnom Japonsku sovietska supertajná stíhačka MiG-25, ktorú pilotoval poručík V. I. Belenko. Jeho útek ihneď zamestnal politikov svetových veľmocí aj médiá.
Viktor Ivanovič Belenko bol jeden z utečencov, ktorých boli Rusi rozhodnutí dostať späť. Znevažovanie alebo zahanbovanie emigrantov z radov umelcov, intelektuálov, diplomatov alebo možno dôstojníkov KGB, sa mohlo dať svetu a sovietskemu ľudu ako-tak vysvetliť ich zlyhaním. Pre orgány sovietskej propagandy a dezinformačného oddelenia KGB nie je ťažké zobraziť nejakého umelca či intelektuála ako egoistického čudáka alebo rozmaznaného zvrhlíka so sklonmi k šialenstvu.
Belenko však bol iný bol syn robotníckej triedy; robotník z polí a tovární; elitný dôstojník, ktorého služobný záznam bol plný pochvál; bol číry produkt strany, prototyp nového sovietskeho človeka. Bol zrejme jediný utečenec v sovietskej histórii, o ktorom musel Sovietsky zväz hovoriť iba v dobrom.
dostupné aj ako:
Okouzlena Řeckem
Připadá mi to jako včera, kdy jsem na Korfu přijela s odhodláním prožít tu po Jannisově boku svůj život. Byl začátek ledna a při našich prvních procházkách jsem viděla starší Korfany, jak sedí před svými domy a vyhřívají se na poledním slunci. Teď prožíváme druhý lockdown v Řecku a já jsem poprvé viděla svého manžela, jak si sedl na balkon a užíval si březnového slunce. Jak rychle uteklo těch čtyřicet let, co se známe. Na první desetiletí našeho společného života vzpomínám v knize Zvyknout si na Korfu a nyní předkládám dalších deset let, které jsou méně o zdravotnictví a finančních problémech, zato více o místním školství a cestování po Řecku.
Bylo pro mě příjemné pohroužit se v obtížné koronavirové situaci do vzpomínek mého obyčejného i neobyčejného života.
Mojich 100 rokov
Unikátna kniha učiteľa z nováckeho židovského pracovného tábora z rokov II. svetovej vojny, ktorý skonal krátko po ukončení tejto knihy a oslávení svojej storočnice v novembri 2019, nerozpráva iba príbeh uznávaného bojovníka proti fašizmu, vyznamenaného a uznávaného nielen domácimi, ale aj zahraničnými hlavami štátov, ale je najmä citlivým obrazom doby a života nielen židovskej komunity a jej vyrovnávania sa s holokaustom, ale fakticky celej slovenskej spoločnosti: kolaborujúcej, pasívne sa prispôsobujúcej, ale tiež vzdorujúcej aj za cenu vlastného života v radoch povstalcov či partizánov.
Na sklade 1Ks
13,20 €
Miloval jsem Ingrid Bergmanovou
Je březen 1945. Válečný fotograf Robert Capa, proslavený svými fotografiemi ze španělské občanské války i z vylodění Spojenců v Normandii, seskakuje padákem na německé území, aby zdokumentoval postup vítězící americké armády.
Střih. V Graumanově Čínském divadle v Los Angeles se udělují ceny Akademie filmového umění a věd. Cenu za nejlepší ženský herecký výkon přebírá půvabná herečka Ingrid Bergmanová, manželka zubaře Pettera Lindströma a matka malé dcery.
Střih. O tři měsíce později. Paříž. Setkají se v lobby hotelu Ritz a v momentu, kdy okouzlený Capa nechá pode dveřmi hereččina pokoje pozvání na večeři, začíná milostná aféra jako žádná jiná. Nezávazný flirt přerůstá ve vášnivý vztah, sužovaný komplikovanými charaktery a emocionální zátěží obou protagonistů.
Bohémský Capa nejradši tráví rána čtením ve vaně a odpoledne sázením na dostizích. Jeho bezstarostnost je ale jen fasáda. Uvnitř ho svírají vzpomínky na válku, sebevraždu otce a tragická smrt bývalé milenky, ze které viní sám sebe. V náručí Ingrid hledá spásu, ale předtím musí porazit své démony: závislost na adrenalinu, hazardu a pití – a nutkání zapojit se do další války.
Bergmanová manévruje mezi prohýřenými nocemi ve světlech Paříže a manželstvím bez jiskry ve snaze vyhnout se skandálu, který by mohl nenávratně poškodit její kariéru i reputaci. V zoufalém úsilí být s Capou Ingrid přísahá, že manželství ukončí. Do hry ale vstupují okolnosti, které ani jeden z nich nemůže předvídat…
Na sklade 1Ks
13,81 €
Už minútu hľadám kurzor a cestu celý život
Osamelí, nepochopení, vyčlenení zo spoločenského a pracovného života, zaťažení zdravotnými problémami a diskriminovaní štátnymi orgánmi takí sú ľudia, ktorí trpia novou technogénnou chorobou elektrohypersenzibilitou - EHS. Jedinečná kniha podľa skutočných udalostí vypovedá o živote ľudí postihnutých EHS v dnešnom svete zamorenom žiarením mobilov, wifín, bezdrôtovej elektroniky a hroziacej inštalácie 5G sietí. Poviedkový autobiografický príbeh je doplnený odbornými informáciami o pôsobení rádiofrekvenčného žiarenia a o EHS.
Autobiografický román o pohľade do zákulisia rizík elektromagnetického žiarenia.
dostupné aj ako:
Záchrana na střeše světa
Zavolat horskou službu na pomoc mobilem, to jde jen v těch nejvyspělejších státech světa. Pokud Vás zajímá, jak probíhá těžká a komplikovaná záchrana v odlehlých a vysokých horách Ruska, Střední Asie nebo Himalájí, je pro Vás určena tato kniha. Vrtulníkem, na koni, pěšky, terénním autem - to jsou způsoby evakuace z výšek 5000, 6000 nebo 7000 metrů při otoku mozku či plic, při zlomenině či při mozkové mrtvici.
Příběhy z dvacetileté praxe ve vysokých výškách na 148 stranách.
Už musím ísť
Príbeh chlapca očami jeho matky o nerovnom boji
s ťažkou chorobou. Nádej, radosť a očakávania sa
striedajú s beznádejou, smútkom či sklamaním.
Tento príbeh nie je ojedinelý. Je veľa rodín, ktoré
o dieťa prichádzajú alebo ho už stratili. Ako však
prežili posledné týždne života a čo im pomáhalo?
Lebo je zrejmé, že pri odchode zo života môže byť
v rôznych prípadoch rozdiel. Autorka sa s čitateľmi
delí o skúsenosť, že v paliatívnej starostlivosti sa dá
dožiť bezbolestne, pod kontrolou a navyše v kruhu
rodiny. Že aj v terminálnom štádiu sa ešte môže žiť
naplno, prijímať všetko, čo deň ponúka a tešiť sa
z každého nového rána. Takto sa v rodine snažili
zvládnuť ťažkú etapu života.
Väčšina ľudí sa domnieva, že súčasne trpieť a žiť
naplno sa nedá. Autorka a ľudia, ktorí ju sprevádzali
v ťažkom období odchodu jej syna do večnosti, však
vedia, že s otvoreným srdcom, ktoré sa nevyhýba ani
utrpeniu ani radosti, je možné prežívať bolesť a radosť
zároveň a žiť naplno. Život bez utrpenia neexistuje
a tak je to vlastne jediná cesta k naplneniu.
Kniha je venovaná každému, koho poznačila strata
blízkeho človeka, kto hľadá pokračovanie svojej
životnej cesty, potrebuje sa posunúť, nasmerovať
či naučiť sa žiť v novej situácii. Kniha však zaujme
a obohatí aj čitateľov, ktorí nič podobné neprežili.
Nevem Selma
Selma tizenhét éves volt, amikor kitört a második világháború. Zsidósága mindaddig nem játszott szerepet az életében, akkor azonban hirtelen élet-halál kérdése lett. 1942-ben megkapta a felszólítást, hogy jelentkezzen munkatáborba, de sikerült megmenekülnie. Csatlakozott az ellenálláshoz: Margareta van der Kuit, Marga néven iratokat hamisított, és országszerte futárszolgálatot teljesített. Többször megmenekült a nácik elől, de 1944 júliusában elárulták, és előbb a vughti táborba, onnan pedig Ravensbrückbe deportálták. Húgától, Clarától és a szüleitől eltérően ő túlélte a tábor borzalmait. Az ott töltött idő alatt senki nem tudta, hogy zsidó, és az igazi nevét sem ismerte senki. Csak a háború után merte újra kimondani: Selma. A magyar közönség sok beszámolót olvashatott már holokauszttúlélőktől, főként Auschwitzról; azonban Ravensbrück, illetve a holland ellenállási mozgalom talán kevésbé ismert téma. Kézenfekvő az összehasonlítás a nemrég megjelent Auschwitz, végállomással. Eddy de Wind azonnal, friss élményekkel kezd az íráshoz, mivel elengedhetetlennek tartja a dokumentálást. Selma van de Perre viszont több mint fél évszázaddal később jut ugyanerre – de Windé így a legelső beszámoló, Selmáé talán a legutolsó.
Skutočné príbehy vychádzajú z reálnych udalostí, skúseností a životných príbehov. Táto forma literatúry prináša autentické príbehy ľudí, udalostí a miest, čím umožňuje čitateľom preskúmať a pochopiť skutočný svet.
V skutočných príbehoch sa často stretávame s autobiografickými dielami, kde autori zdieľajú svoje vlastné životné príbehy a skúsenosti. Tieto príbehy môžu odkrývať ich osobné úspechy, prekážky, vzostupy a pády, čím čitateľom poskytujú pohľad do skutočného ľudského zápasu a rastu.
Okrem autobiografií existujú aj knihy a dokumentárne spracovania, ktoré sa zaoberajú historickými udalosťami, biografiami významných osobností, dobrodružstvami cestovateľov alebo skúsenosťami ľudí v rôznych oblastiach života.
Skutočné príbehy majú schopnosť inšpirovať, povzbudiť empatiu a prinášať hlboké porozumenie. Sú dôležitým zdrojom poznania, ktorý nám umožňuje odhaliť a pochopiť rôzne aspekty sveta a podporuje nás k zamysleniu sa nad vlastným životom a hodnotami, ktoré sú nám dôležité.
K najznámejším autorom skutočných príbehov patria Malala Yousafzai, Nelson Mandela, Cheryl Strayedová, Elie Wiesel, či Tara Westover.
