Knihy - Skutočné príbehy strana 6 z 96
zobraziť:
Anna a Karel Knězovi
Skutečný životní příběh dvou mladých lidí Anny a Karla přiměje k zamyšlení mladou i starší generaci. Nic nezabrání tomu, aby se mladý český četník zamiloval do pohledné a vzdělané sudetské Němky, kterou posléze přivede do československého vnitrozemí. Co v úplně cizím prostředí zažívá Anna bez větší znalosti češtiny, rodiny a přátel? A co vede Karla k tomu, že se hned po okupaci zapojí do odboje? Kde v sobě oba mladí lidé vezmou sílu, jeden zemřít a druhý žít? Tyto a jiné otázky ve své knize s bohatou obrazovou přílohou rozplétá jejich vnučka nejprve z pohledu malého děvčátka a později zralé ženy. Jistá míra zvědavosti o konci tak trochu neobyčejného příběhu poznamenaného válečnými lety vás donutí knihu přečíst jedním dechem.
dostupné aj ako:
Než umřu, chci žít
Příběh ženy, která se v dnešní době potýká s nejčastějším civilizačním onemocněním - tetanií. Syndrom, který nelze dle lekářů považovat za nemoc, přesto ničí kvalitu života milionům lidí naší planety. Lara se však nespokojila s výrokem lekářů a rozhodla se své zdraví vzít do vlastních rukou. Strach, nejistota, deprese, úzkosti a panické záchvaty, vše, co neodmyslitelně k tetanii patří, se staly její nejlepším přítelem i učitelem na několik let. Jak tento příběh skončí a jestli se podaří Laře uzdravit, to se dočtete v knize Než umřu chci žít, která je napsána dle skutečného příběhu.
Unortodox - A másik út
A külvilágtól mereven elzárkózó szatmári zsidó közösség tagjaként Deborah Feldman szigorú szabályok szerint nevelkedett Brooklynban. Előírták számára, mit viselhet, kivel beszélhet, mit olvashat. Az oktatásával alig törődtek, az egyetlen elvárás vele szemben az volt, hogy engedelmes lány és jó feleség váljon belőle. Mindössze tizenhét éves volt, amikor hozzáment a családja által kiválasztott férfihoz, akit alig ismert.
Deborah fuldoklott a mind érzelmi, mind testi értelemben diszfunkcionális házasságban, és a közösségben, amely nagyon szűk teret hagy a nőknek, legyenek bármennyire tehetségesek. Deborah-t pánikrohamok gyötörték, és elképzelése sem volt arról, hogyan enyhíthetne szorongásán.
Kilátástalan helyzetében fokozatosan találta meg a kiutat: miután megszületett a fia, egyre világosabbá vált számára, hogy képtelen megfelelni a haszid zsidó közösség elvárásainak, és maga mögött kell hagynia addigi életét. Egy bátor elhatározással feláldozott hát mindent, amit addig ismert, hogy szabad lehessen, és gyermekét is szabad embernek nevelhesse.
Deborah Feldman kötetének megjelenése óriási vihart kavart, korábbi közössége üldözte és számtalan alkalommal megfenyegette. Ő mégsem bánja, hogy mindenki számára elérhetővé tette történetét, mivel hisz abban, hogy könyvével párbeszédet kezdeményezhet a zárt vallási közösségekben tapasztalható gyakori elnyomásról és bántalmazásról, és hangot adhat azoknak, akikre korábban senki sem figyelt. A könyv alapján készült sorozat 2020 márciusától látható a Netflixen.
Oprátka za osm mrtvých
Praha-Letná, léto 1973: dvaadvacetiletá řidička z povolání Olga Hepnarová vypůjčeným autem Praga RN najíždí do skupiny lidí čekajících na tramvaj. Činí tak záměrně a svůj úmysl předem oznamuje tisku. Příběh, který nemá v historii naší země obdoby, probouzí k životu řadu přetrvávajících legend a vyvolává celý řetězec otázek: Proč Hepnarová usmrtila osm nevinných lidí? Jaká byla? Jak žila? Co ji k jejímu jednání přivedlo? Autor knihy, kterou držíte v ruce a posloužila před časem jako námět k filmu Já, Olga Hepnarová, se pustil na nesnadnou cestu hledání pravdy.
dostupné aj ako:
A Mengele-lány
Stern Rózsa Ibolya "Mengele-lány" volt. Egyike a sokaknak, akiknek el kellett szenvedniük Josef Mengele kísérleteit. Egyike azon keveseknek, akik ezt túlélték.
1944 júniusában több százezer zsidót indítottak útnak marhavagonokban Ibolya hazájából, szlovákiai magyar területekről. Senki nem tudta, hová tartanak, mi következik. Ibolyának Auschwitz-Birkenau, Ravensbrück, Buchenwald és Neustadt bei Coburg. Négy állomás, négy haláltábor, kitörölhetetlen borzalmak színhelyei. Ibolya, mint oly sokan, mindent elveszített: otthonát, családját, szeretteit. De soha nem veszítette el a reményt, és volt benne elég erő ahhoz, hogy megkockáztassa a szökést. Ráadásul neki köszönhetően fogták el a birkenaui láger egyik embertelen felügyelőnőjét is.
Ibolya évtizedekkel a vészkorszak után, már Viola néven mesélte el emlékeit Veronika H. Tóth újságírónak. Memoárja az ő és mások sorsát örökíti meg - olyan sorsokét, amelyeknek nem lenne szabad feledésbe merülniük.
Dcéra Osvienčimu
„Prežila som. Je mojou povinnosťou zastupovať 1,5 milióna židovských detí zavraždených nacistami. Nemôžu hovoriť. Ja musím hovoriť v ich mene.“
Tova Friedmanová je jednou z najmladších ľudí, ktorí vyšli z Osvienčimu živí. Potom ako prežila zničenie židovského geta v strednom Poľsku, kde vyrastala, ju vo veku štyroch rokov s rodičmi poslali do nacistického pracovného tábora. Tova mala skoro šesť rokov, keď ju spolu s mamou natlačili do dobytčieho vagóna a poslali do tábora Osvienčim II, známeho ako vyhladzovací tábor Brezinka. Jej otca zatiaľ transportovali do tábora v Dachau. Tova bola počas šiestich mesiacov svedkyňou krutostí, na ktoré nikdy nezabudne, a niekoľkokrát unikla smrti. Ako jedna z mála židov vyšla z plynovej komory živá a môže o tom rozprávať. Keď v januári 1945 nacistické jednotky prehľadávali Brezinku, Tova sa s mamou schovávala medzi mŕtvolami. Po oslobodení tábora Rusmi sa vrátili do rodného mesta v Poľsku, kde ich Tovin otec vyhľadal a rodina sa znovu stretla. Tova v knihe Dcéra Osvienčimu zvečnila svoj príbeh, aby navždy zachovala spomienku na holokaust – šoa – v čase, keď naň ľudia zabúdajú. Spomienky, ktoré formovali jej život, využila, aby si uctila pamiatku obetí. Tento výnimočný príbeh spracoval ocenený bývalý reportér Malcolm Brabant. Jeho dôsledný výskum pomohol Tove detailnejšie oživiť spomienky na jej príbeh o najhoršom zločine v histórii ľudstva.
Dívky, které přežily Sibiř
„Dodnes nemůžu pochopit, jak jsem to já, taková malá holčička, mohla všechno přežít. Bez táty, bez mámy." V první polovině 40. let bylo do Sovětského svazu násilně deportováno několik set tisíc Polek. Končily coby „nepřátelé lidu" na nucených pracích, v kolchozech, dolech, ve věznicích. Trpěly v neskutečných podmínkách, byly mučeny. Přesto se některé dokázaly vrátit – často už bez svých rodin. Zde je svědectví deseti z nich.
WOW! Som jasnovidka!
V tejto vtipnej knihe nás autorka a samozvaná spirituálna komička berie na svoju skutočnú cestu o tom, ako získala svoje jasnovidecké schopnosti.
Je drzá, nekladie si servítku pred ústa a je úplne otvorená o svojich pocitoch k tejto spirituálnej ríši, ktorej hovorí domov.
V tejto zbierke príbehov s nami zdieľa detaily niektorých svojich najpamätnejších momentov, zatiaľ čo odhaľuje svoju zraniteľnosť, verejné poníženie a svoj kritický pohľad.
Táto kniha, ktorú si sama editovala, zahŕňa pravdivé momenty a udalosti, ktorými vás zabaví a odpáli vašu myseľ.
Viktor – príbehy chatára a nosiča
„V dolinke pod sedlom Váhy sa zima nechce vzdať. Snehové polia siahajú až ku chate pod Rysmi. No v malých štrbinách medzi skalami na chodníku sa už vynorili hlávky prvých klinčekov. Prichádza jar. Teším sa na návrat do môjho orlieho hviezda. Vysoko v horách, v tichu, kde zatiaľ nikto nie je. Naložím si na plecia krošňu a vykročím od smerovníka pri Popradskom plese. Zatiaľ mám ešte stále dobré skóre, No pomaly sa blíži remíza. Sú to preteky s časom, v ktorých pribúdajúce roky hrajú proti mne. V momente, kedy sa popruhy na krošne napnú, sústredím sa na každý jeden krok. Od tejto chvíle, až kým nevyjdem na chatu, už nie som ani chatár, ani nosič, som nikto. Som človek, ktorý sa pod nákladom stal slobodným.“
Viktor. Kniha jednoduchá, ako jej názov. Viac ako dvadsať kapitol zo života obyčajného muža, ktorý sa stal tatranským horským nosičom náhodou. Viktor Beránek.
Prvý raz uvidel Chatu pod Rysmi počas horolezeckej túry na Veľkú kôpku. Z hrebeňa vyzerala len ako malá čierna bodka na snehu. O niekoľko rokov sa ujal žezla v Slobodnom kráľovstve Rysy, kde sa stále žije podľa pravidiel, že človek koná len s tým najlepším úmyslom. Rôznorodé príbehy chatára, ktorý nikdy neprestal byť nosičom. S nákladom ťažším než on sám sa pomaly sunie chodníkom do chaty, kde sa dodnes svieti petrolejkami. Veselé aj smutné rozprávanie o horách a chate ukrytej tak vysoko, že jej do okien nazerá už len Boh.
My Friend Anne Frank
The inspiring and heartbreaking true story of two best friends torn apart and reunited against all odds.
When Hannah Pick-Goslar's family fled Nazi Germany for Amsterdam, she struck up a close friendship with her next-door neighbour; precocious, outspoken and fun-loving Anne Frank. Hannah instantly warmed to happy-go-lucky Anne and for seven blissful years, the inseparable pair navigated school, boys and coming of age in Amsterdam's Rivierenbuurt neighbourhood.
But in 1942, life quickly changed for the thirteen-year-old girls. The Nazi occupation of Amsterdam meant the friends were separated without warning. Hannah called on Anne, but there was no trace of her friend or her precious diary. Hannah was tormented over the fate of Anne, wondering if, by some stroke of fortune she had escaped danger and was alive and well elsewhere.
It wasn't until Hannah reached her darkest point, imprisoned with her family in Bergen-Belsen concentration camp, that she had an astonishing chance reunion with Anne. Desperate to save her friend who was weak and struggling to survive, Hannah risked everything to toss packages filled with food and clothes over a barbed-wire fence.
Hannah only learned of Anne's death after her liberation, when Otto Frank came to visit her in hospital. From that day, Otto became a second father to Hannah, making sure that she was always looked after.
In this groundbreaking memoir, Hannah Pick-Goslar shares an intimate portrait of Anne Frank, the young Jewish diarist who has captured the hearts of millions of readers around the world.
Denník onkologickej pacientky
Mária „Majka“ Zentková predstavuje vzácny typ človeka. V prvom rade pre jej schopnosť jasným zrakom vnímať veci, ktoré sa nám dejú v živote, a lapidárne vyjadriť ich podstatu; ďalej pre jej zmysel pre humor, odvahu, ale aj neochvejnú vôľu nevzdať svoj boj za žiadnych okolností. Vyrastala v rodine, kde obaja rodičia zasvätili život vede, a neskôr sa aj sama vydala na vedeckú dráhu. Počas nej nikdy neľutovala čas, aby príťažlivou formou odkrývala záhady fyziky zvedavým deťom a mládeži. Jej dlhotrvajúci zápas s rakovinou je ukážkou veľkej osobnej statočnosti a poskytuje návod, ako nerezignovať a dennodenne objavovať to, pre čo sa skutočne oplatí žiť.
Věčně věrný nepřítel - Anorexie
Skutečný příběh ženy, která onemocněla anorexií na sklonku 80. let, kdy veřejnost i lékaři o této nemoci věděli pramálo. Tomu odpovídalo i tápaní při léčbě, jež přispělo k nepříjemným zdravotním následkům, které autorku provázejí po celý život. V tomto upřímném vyprávění najdete plno paradoxů, varování a ujištění, že touha po dokonalosti se může změnit ve strach z toho, co je pro všechny nutností k přežití, tedy z jídla v jakékoli podobě.
Únik z Osvětimi
V dubnu 1944 se Rudolf Vrba zařadil mezi hrstku lidí, jimž se podařilo utéct z Osvětimi. Udělal to, aby odhalil pravdu o táboře smrti a varoval poslední Židy v Evropě před krutým osudem čekajícím na konci železniční trati. Rudolf Vrba propašoval ven vůbec první popis Osvětimi – a ten se dostal až k Franklinu Rooseveltovi, Winstonu Churchillovi nebo papeži. Strhující vyprávění od oceňovaného žurnalisty vás provede neuvěřitelným, a přece skutečným příběhem muže, který odhalil nejtemnější tajemství holocaustu.
The Escape Artist
April 1944. Nineteen-year-old Rudolf Vrba and fellow inmate Fred Wetzler became two of the very first Jews to successfully escape Auschwitz. Evading the thousands of SS men hunting them, Vrba and Wetzler made the perilous journey on foot across Nazi-occupied Poland.
Their mission: to reveal to the world the truth of the Holocaust.
Vrba's unique testimony would save some 200,000 lives.
But he kept on running - from his past, from his home country, his adopted country, even from his own name. Now, at last, Rudolf Vrba's heroism can be known.
Príbehy z tiesňovej linky 155
Operačné stredisko tiesňového volania záchrannej zdravotnej služby. Takto znie oficiálny názov tiesňovej linky záchrannej zdravotnej služby, ktorú poznáme najskôr pod číslom 155. Linky pre záchranu života.
Nie každý má skúsenosť s volaním na túto linku. No tí, čo pomoc potrebovali, mohli sa sami presvedčiť, že na druhej strane bol vždy niekto, kto im ochotne poradil a v prípade potreby pomoc aj poslal.
Vždy je tu totiž niekto. Niekto pre vás, kto sedí za telefónom na linke 155 a je pripravený či pripravená pomáhať. Ten niekto má meno, ktoré však v danom okamihu nie je podstatné. Podstatné je, že počúva a pomôže. Nie len raz za deň, tie volania prichádzajú neustále. A oni sú tu, dennodenne. Pre vás sú bez mena, ale sú najdôležitejším článkom v reťazi záchrany života. Ich skúsenosti sú na nezaplatenie.
Pracujú pod psychickým tlakom, ktorý si bežný človek nevie predstaviť. Majú málo času na vyhodnotenie situácie a konečné rozhodnutie. O živote človeka rozhodujú minúty. Ich nevýhodou je, že nevidia. Nie sú slepí, len nie sú na mieste udalosti alebo nešťastia. Spoliehajú sa na informácie, ktoré dostávajú od volajúceho. Preto sa pýtajú, preto majú otázky. To nie je z dôvodu, že by hovor chceli naťahovať, oni sa potrebujú dostať do obrazu, aby mohli pomôcť.
Ročne spracujú viac ako pol milióna volaní. Počet hovorov, ktoré za skoro sedemnásť rokov existencie Operačného strediska záchrannej zdravotnej služby prijali a koľko udalostí vyriešili, si viete rýchlo vypočítať.
Operátorov tiesňovej linky záchrannej zdravotnej služby nie je veľa, ale sú to ľudia na správnom mieste. Robia prácu, ktorú si mnohí nevedia ani predstaviť. Sú tu a budú tu vo chvíľach, keď budete potrebovať pomoc. Budú s vami na telefóne, pokiaľ pomoc nepríde k vám. Budú vám dávať rady a inštrukcie, aby ste spoločne urobili všetko potrebné pre záchranu života.
Každé volanie je svojím spôsobom príbeh. Príbeh váš, ale aj niekoho na druhej strane tiesňovej linky.
Moje upřímná posedlost jménem anorexie
Chceš vědět, co mě dohnalo k anorexii? Jak jsem se v ní plácala a místo toho, abych se závislosti zbavila, jsem vyměnila jednu za druhou? Právě držíš v rukou osobní, necenzurovaný příběh o klopýtání a pádech během mého léčení z anorexie. O vztahových šarvátkách, násilí i manipulaci. O bloudění kolotočem méněcennosti a týrání vlastního těla. O závislosti na hladovění. O závislosti na pozornosti mužů. O bolesti a pokusu o sebevraždu. Ale taky o hledání - sebe sama, vlastní hodnoty a smyslu života.
Fatherland
What do we owe the past? How to make peace with a dark family history? Burkhard Bilger hardly knew his grandfather growing up. His parents immigrated to Oklahoma from Germany after World War II, and though his mother was an historian, she rarely talked about her father or what he did during the war. Then one day a packet of letters arrived from Germany, yellowing with age, and a secret history began to unfold.
Karl Gönner was a schoolteacher and Nazi party member from the Black Forest. In 1940, he was sent to a village in occupied France and tasked with turning its children into proper Germans. A fervent Nazi when the war began, he grew close to the villagers over the next four years, till he came to think of himself as their protector, shielding them from his own party’s brutality. Yet he was arrested in 1946 and accused of war crimes. Was he guilty or innocent? A vicious collaborator or just an ordinary man, struggling to atone for his country’s crimes? Bilger goes to Germany to find out.
What follows is a literary suspense story: a tale of chance encounters and serendipitous discoveries in villages and dusty archives across Germany and France. Intimate and far-reaching, Fatherland is an extraordinary odyssey through the great upheavals of the past century, tracing one family’s path through history’s wreckage.
For readers of Bart van Es’s The Cut Out Girl or Edmund de Waal’s The Hare with the Amber Eyes, this is a story of middle lands, torn allegiances and loaded family inheritance.
Určite sa niečo stane
URČITE SA NIEČO STANE, niečo veľmi zlé, priam katastrofálne. To je myšlienka typická pre ľudí s určitou formou psychickej poruchy. Autorka vie, o čom hovorí. Sama totiž trpí obsedantno-kompulzívnou a úzkostno-depresívnou poruchou. V knihe nájdete skutočný príbeh, v ktorom popisuje svoj každodenný boj s vyššie uvedenými diagnózami. Jej úprimná spoveď vám bez akýchkoľvek príkras predkladá reálny obraz človeka s duševným ochorením. Ako sa prejavuje úzkosť? Ako vyzerá depresia? Čo sa skrýva za krkolomným názvom obsedantno-kompulzívnej poruchy? Dokážete si predstaviť, že psychická porucha môže zmeniť život k lepšiemu? To všetko a ešte viac sa dozviete v knihe Určite sa niečo stane. Možno vám pomôže zmeniť uhol pohľadu na určité životné situácie. Alebo vám zmení celý život.
Jmenuji se Eva
Srdce se jí rozbušilo, pulzovalo vyzáblým, vyhladovělým tělem až do mozku, třásly se jí ruce, musela pevně držet papír, musela ten nával radosti rozdýchat, aby dokázala vůbec číst. V dopisu stálo, že ji dlouho hledá, že na Evu čeká v Praze, že u své profesorky najde svůj domov, aby se přihlásila hned, jakmile to půjde?? Začala rychle číst znovu, od začátku, „Drahá Evičko, hledám Tě už několik měsíců…“ ani nedočetla a ze svého lůžka mezi ostatními pacienty ve vagónu, začala volat a mávat dopisem.
„Už mám kam jít! Odneste mě ven z vlaku! Půjdu ke své profesorce tady na tu adresu v Praze!“ chtěla vstát, chtěla ven z vlaku, ale nemohla. Dveře vagónů se už zavíraly, lokomotiva se rozfuňela a ozvalo se hlášení, „Vlak do Lübecku připraven!“ a ona pořád křičela. „Počkejte přece! Nemůžete odjet…Já nechci nikam jet! Mám kam jít! …mám domov!!! Já chci domů!!“
Ale už ji nikdo neslyšel…
Vlak Červeného kříže vyjel z Bergen-Belsenu, naložený stovkami těch, kteří přežili…
Směr Švédsko.
Chtěla zpátky domů, do „své“ Prahy, do libeňského bytu, ve kterém vyrůstala, obalená moudrostí a laskavostí maminky, tatínkovými pohádkovými příběhy, kde dobro vždy zvítězilo. Chtěla zpátky do milovaného Kostelce nad Orlicí, kde s babičkou trávila voňavá léta. Netušila, že nic z toho už neexistuje.
Patřila k těm „vyvoleným“, kterým bylo určeno vyhubení v plynové komoře.
Když se jako malá pořád ptala na svá dětská Proč, vždycky dostala dobrou a srozumitelnou odpověď. Teď, když zemřelo tolik miliónů lidí, kdo má zodpovědět ono nepochopitelné PROČ? Mnozí, kteří přežili, po zbytek života už nedokázali překročit hranice ostnatých drátů. Dokáže to ona? Naplní svou touhu po vzdělání, kterou ji vzal v pouhých dvanácti letech Hitler? Je jí už osmnáct a neví, jestli z rodiny někdo přežil, měla by přijmout ve Švédsku nabídku adopce, vystudovat dobré školy a pak pracovat a žít v této krásné zemi nebo se má vrátit do poválečného Československa?
Přestože jí osud připravil další bolesti a tragické ztráty, nikdy neztratila motiv a vůli, ani svůj kouzelný úsměv na tváři…
Tento příběh jedné z přímých svědkyň holokaustu, Evy Smolkové-Keulemansové, roz. Weilové, kterou osud ušetřil jen máločeho, a přesto dokázala zůstat sama sebou, udržet si své hodnoty i dar radovat se ze života, byl vyprávěný a napsaný v době
koronavirové, v době uzavření hranic a všeho, co uzavřít šlo. To přineslo i otázky, které zřejmě nebudou nikdy a nikým zodpovězeny, a přesto je nesmírně důležité je stále otevírat...
dostupné aj ako:
Skutočné príbehy vychádzajú z reálnych udalostí, skúseností a životných príbehov. Táto forma literatúry prináša autentické príbehy ľudí, udalostí a miest, čím umožňuje čitateľom preskúmať a pochopiť skutočný svet.
V skutočných príbehoch sa často stretávame s autobiografickými dielami, kde autori zdieľajú svoje vlastné životné príbehy a skúsenosti. Tieto príbehy môžu odkrývať ich osobné úspechy, prekážky, vzostupy a pády, čím čitateľom poskytujú pohľad do skutočného ľudského zápasu a rastu.
Okrem autobiografií existujú aj knihy a dokumentárne spracovania, ktoré sa zaoberajú historickými udalosťami, biografiami významných osobností, dobrodružstvami cestovateľov alebo skúsenosťami ľudí v rôznych oblastiach života.
Skutočné príbehy majú schopnosť inšpirovať, povzbudiť empatiu a prinášať hlboké porozumenie. Sú dôležitým zdrojom poznania, ktorý nám umožňuje odhaliť a pochopiť rôzne aspekty sveta a podporuje nás k zamysleniu sa nad vlastným životom a hodnotami, ktoré sú nám dôležité.
K najznámejším autorom skutočných príbehov patria Malala Yousafzai, Nelson Mandela, Cheryl Strayedová, Elie Wiesel, či Tara Westover.
