Najnovšie - Svetová beletria strana 371 z 493

Oscar aranyos, de súlyos személyiség: egy sci-fi imádó, elhízott, könyvmoly fiú. Ráadásul New Jersey-i gettóba szakadt dominikai család sarja, ami hátrányos helyzet a köbön. Az álma, hogy a dominikai Tolkien legyen, és persze hogy megtalálja az igaz szerelmet. Sajnos Oscarnak a saját egyéniségén kívül is komoly akadály állja útját: a fukú, vagyis az átok, amely nemzedékek óta sújtja a családját, azóta, hogy nagyapja nemet mondott Trujillónak, a véreskezű és véresszájú diktátornak, és ezért súlyos árat fizetett. A regény több idősíkon és több mesélőn keresztül követi nemcsak egy család történetét, de Dominika modern történelmét is, érdekes és megkapó szereplőkön keresztül ábrázolja az életet embertelen és emberellenes véres diktatúrában. Junot Díaz regénye egyedi hangjával, az irodalmi stílusok ötvözésével és a derűsen előadott, de szívszorító történetével rengeteg díjat és elismerést begyűjtött, többek között a Pulitzer-díjat is.

Az írónő levelet kap egy figyelmes olvasótól. A levél írója, egy idős hölgy felismeri önmagát az egyik családi fényképen, melynek leírása szerepel a szerző egy korábbi regényében. Egymást váltják a levelek szerző és olvasó között, s az idős hölgy élete egyre inkább foglalkoztatni kezdi az írónőt. A Carlsson családról készült fénykép - és vele együtt Hedda, az egyetlen lánygyermek élettörténete - egyre összetettebbé válik az idős Hedda újabb levelei és a más forrásokból származó információk fényében. Ezzel párhuzamosan az írónő is mesélni kezdi Hedda történetét: hogyan került el otthonról a tizenkilenc éves lány Stockholmba, és miként vált önálló személyiséggé; hogyan találta meg a szerelmet, és miként tért le arról az útról, amelyet egy felső középosztálybeli fiatal svéd lánytól elvártak a harmincas évek végén. A szerző és az idős Hedda között vita alakul ki arról, hogy mindez hogyan értékelendő. Az írónőt rabul ejti Hedda múltja, mindaz, ami megtörténhetett volna, de sohasem következett be; Heddát viszont a jelen érdekli, és hevesen elutasítja a gondolatot, hogy elvesztegette volna az életét. Hiszen mindaz, ami az igazán fontos dolgokon kívül marad, a resztli - maga az emberi élet. A Resztli okosan megkomponált, a narratíva tekintetében igen összetett szöveg, ugyanakkor mindvégig élvezetes olvasmány. Valódi női regényként páratlanul érzékeny betekintést nyújt egy nem mindennapi nő mindennapi életébe a harmincas években (a szerelemtől a sütés-főzésen és szabás-varráson át a korabeli filmek világáig), ugyanakkor elgondolkodtat a regény, mint olyan létmódjáról, valóság és fikció viszonyáról is.

Sedmisvazkové Spisy Miroslava Krleži. Svazek Charvátský bůh Mars přináší soubor Krležových novel z bojišť a lazaretů první světové války, inspirovaných tragickými osudy někdejších autorových spolužáků, a hru Halič. Svazek Tisíc a jedna smrt je věnován „mnoha bezejmenným živým mrtvolám, které se honosí všelijakými měšťanskými tituly a řády, a ve skutečnosti to jsou hloupí a nešťastní lidé, kteří žijí ubohý a prázdný život“. Svazek Vrazi a falešní hráči obsahuje soubor jedenácti próz a tři hry zachycující vzestup, rozkvět, pád a rozklad fiktivního patricijského rodu Glembayů. Hrdinové obou románů čtvrtého svazku patří do rozsáhlé Krležovy galerie postav intelektuálů-odpadlíků, kteří se marně bouří proti prostředí, z něhož vyšli a do něhož patří: jak titulní hrdina Návratu Filipa Latinovicze, malíř, který se zhnusený vším kolem sebe upíná k víře v „čistotu uměleckého poznání jaké jediné čistotě, která nám ještě zbyla ve zvířeckosti kolem nás“, tak bezejmenný právník v románě Na pokraji rozumu, jenž náhodně vysloví buřičskou myšlenku, a protože ji neodvolá, stane se obětí štvanice „kompaktní demokratické většiny“ a skončí mezi ztroskotanci. Rozsáhlý román Banket v Blitánii poskytuje svrchovaně sarkastický obraz žabomyších, a přesto krvavých šarvátek mezi politiky i státy; jejich předobrazem byla Evropa mezi dvěma válkami, nicméně Krležova krutá analýza dodnes neztratila aktuálnost. Svazek Golgoty a kalvárie shrnuje valnou část Krležovy dramatické tvorby od legendy o Kristu pokoušeném vlastním stínem v předvečer vykupitelské oběti přes revoluční vzpoury až po podobenství mezi zkomíráním antické a evropské civilizace. Sedmý svazek dává ve zkratce nahlédnout do Krležovy tvorby básnické, esejistické a deníkové; přináší deníkový zápis Dětství na počátku 20. století, proslulé Balady Petrici Kerempuha a další verše, jedenáct esejů věnovaných problematice společenské i umělecké, běsnění nacistů i stalinistů, nejkrásnějším výtvarným památkám na území Jugoslávie i vždy aktuálním otázkám svobody umělecké tvorby. Edice sedmisvazkových Spisů Miroslava Krleži se opírá o předchozí devítisvazkové vydání v Odeonu a u Iva Železného, přináší však řadu doplňků: autorovy vysvětlivky k tematice Charvátského boha Marse, legendy Maškaráda a Salome, deníkový zápis Dětství na začátku 20. století, výběr básní a celé Balady Petrici Kerempuha, které v kongeniálním přebásnění Josefa Hiršala a Ireny Wenigové vyšly doposud jen samostatně (třikrát!). Zatímco západní a východní Evropa si dílo Miroslava Krleži začala objevovat až po roce 1945, u nás už před druhou světovou válkou vyšly jeho válečné novely, básně i Krležův „existencialistický román před existencialismem“ Návrat Filipa Latinovicze, který dokonce autor dopsal u nás během delšího pobytu na Zbraslavi v roce 1932. Vydání (desetisvazkových) Krležových spisů bylo v Odeonu schváleno v roce 1958, vzhledem k politickým peripetiím však první svazek vyšel až roku 1965 a poslední dva v roce 2000. Nové vydání, opět v redakci Dušana Karpatského a Ireny Wenigové, bylo realizováno mnohem rychleji díky přispění charvátského ministerstva kultury, Charvátské akademie věd a umění, charvátského velvyslanectví v Praze a řadě členů a přátel občanského sdružení Lastavica a jejich firem. Všechny starší překlady podrobili editor i redaktorka zevrubné revizi. Edici doplňuje Chronologie života a díla Miroslava Krleži a Chronologická bibliografie českých překladů Miroslava Krleži a literatury o něm.

Evangelická farářka Liv po studiích získá místo v malé farnosti na severu Norska. Coby duchovní by měla denně ve svých kázáních pociťovat sílu slova, měla by zprostředkovávat a zároveň prožívat pospolitost mezi lidmi, být centrem živé komunity. Místo toho zjišťuje, že při svých pokusech dostat se k někomu skutečně blízko opakovaně ztroskotává. Liv, jejíž jméno v norštině znamená život, nedokáže v rozhodujících okamžicích poznat, že se lidé kolem ní nacházejí v mezní životní situaci. Román Farářka je mistrně komponované dílo, které hledá odpovědi na existenciální otázku, jak žít — sám se sebou i s ostatními.

Kniha Zběhové líčí španělskou občanskou válku (1936-1939) bez heroismu a idealismu jako konflikt, v němž se tisíce mužů vyhýbaly vojenské povinnosti a jediný únik před hrůzami válečné fronty našly ve zběhnutí. Je to obraz, který zpochybňuje mnohá klišé, jež převládala v kolektivní paměti Španělů. Knize Pedra Corrala, opřené o mnoho dosud nevydaných dokumentů, dobový tisk a svědectví veteránů a rodinných příslušníků vojáků, patří v rozsáhlém korpusu literatury o španělské občanské válce velmi významné místo.

Max a Izák jsou siamská dvojčata. Když se v roce 1899 narodí, matka se o ně nedokáže postarat, a tak se přičiněním tety ocitnou jako hříčka přírody v místním cirkuse. Zde se poprvé cítí jako plnoprávné lidské bytosti – spřátelí se s ostatními zrůdami, monstry a ztracenými existencemi a zjišťují, že běžní lidé je vnímají jako umělce a jsou ochotni za jejich vystoupení platit. Konečně šťastna, objíždějí dvojčata celou Evropu. Osudový zlom nastane, když se v Helsinkách seznámí s okouzlující, ale naprosto nemorální Iris. Muži tuto femme fatale uctívají a ženy nenávidí. Izák se do Iris rázem osudově zamiluje... Jak se s jejich vztahem vyrovná Max? Román Na řadě je Max je literárním debutem Leeny Parkkinenové, líčícím s neobyčejnou citlivostí a v barvitých epizodách bizarní zákulisí cirkusového prostředí, problémy dvojčenství i dvojnictví a v neposlední řadě též nespolehlivost jakéhokoliv vyprávění. Autorka za román obdržela v roce 2009 cenu prestižního finského deníku Helsingin Sanomat.

Kniha mladé polské autorky nám ukazuje temnou stranu současné Varšavy. Potvory – to je určité memento mori pro všechny, kdo se řídí přesvědčením, že životní síla přemůže vidinu smrti. Hrdinkami jsou čtyři třicátnice, životem zkoušené mladé ženy, které vyhlásily válku developerům, svalovcům z posiloven, hospodským povalečům, opilcům z městských autobusů a vlezlým dědkům z paneláků. Není náhodou, že začátek vyprávění, postaveného na městských legendách o chuligánkách a činžácích, jimž je lepší se vyhnout obloukem, se odehrává na hřbitově. Z tamější nekropole nás děj zavádí tam, kde život přináší bolest a je založen na boji a pomstě. Nejde tolik o to, že příslušnice něžného pohlaví najednou přepadají lidi na ulicích a jsou agresivnější než muži. Autorka si pohrává s významem slova „pomsta“, a s tímto pojmem se vyrovnává po svém, osudy jejích hrdinek však dokládají, že nenachází pouze jediné vysvětlení, ale uvědomuje si, jak velkou silou může pomsta být. Spirála násilí se roztáčí.

Waltariho novela Cizinec přichází (1937) nás zavádí na syrový, a přece okouzlující finský venkov, do míst, kde životní rytmus udává přírodní dění a kde těsné spojení lidských povah s drsnou krajinou a se zemí dává ožít zasutým vášním a dramatům. Mistrovské literární dílo, považované za vrchol Waltariho předválečné tvorby, je napsáno stylem, v němž každé slovo má své nezastupitelné místo; v pečlivě rytmizovaných větách, ve hře barev a symbolů se stává z „prostého“ příběhu o manželském trojúhelníku velkolepé vyprávění o slabosti a síle, o schopnosti vzepřít se osudu. O rok později k němu autor připojil pokračování nazvané Dohra.

Velkolepý, zcela moderně psaný román se odehrává v 11. století a provází čtenáře téměř celým tehdejším světem. Francouzský žoldák přijme od anglického šlechtice nabídku, aby se vydal do Konstantinopole zachránit jeho syna, který je tam držen jako rukojmí. Mladý rytíř bude propuštěn výměnou za šest mimořádných dravých ptáků, bílých sokolů. Ze všeho nejdříve Vallon míří se svými společníky do Norska, pak putuje přes Grónsko a Rusko k svému cíli. Na dlouhé cestě ho provází řada výrazných postav, například sokolník se schopností porozumět divokým zvířatům nebo nebývale vzdělaný student lékařství, který s sebou tajně nese dokumenty, jež mají vést k objevení pátého evangelia. Vynikající dobrodružný příběh je napsaný svižně a s fantazií. Skvělý děj dokáže udržet čtenáře v napětí až do poslední stránky.

Brilantně rozehraná fraška podává zprávu o neoliberální západní společnosti na přelomu tisíciletí. Zběsilý rytmus moderního života zmítá všemi zúčastněnými a v jedné chvíli se jejich osudy ocitají v rukou redaktorky Eliany Brunové, která ve svých televizních magazínech Rebelové a Kladivo na čarodějníky káže o morálních hodnotách a o lepším světě: v křesle pro hosta se střídají homosexuál toužící po dětech, podnikový ředitel, který se pokládá za umělce a ve snaze držet krok s duchem doby zahajuje ve svém koncernu radikální reformu pod výmluvným názvem Rimbaud Project, a zkrachovalý baron, upínající své naděje k větrným elektrárnám... Koloběh událostí se roztáčí, ve hře jsou určující hesla naší doby, velké peníze, mediální sláva a v neposlední řadě láska. Je třeba vsadit na jedinou kartu… která to bude?

Něžná je noc, Fitzgeraldův fascinující psychologický román o úskalí lásky a sebelásky patří spolu s jeho kultem opředenou impresionistickou novelou Velký Gatsby k vrcholům světové literatury. Dějově bohaté, čtivě a zábavně napsané dílo zalidněné pronikavě vykreslenými postavami vyniká zároveň jako hluboká sonda do nejzazších končin individuální lidské existence. V roztančené době divokých večírků sledujeme mladého talentovaného lékaře - psychiatra, jenž v sobě cítí dar empatie i poslání pomáhat narušeným lidským bytostem. Ty je třeba milovat profesní odosobněnou láskou, a mladý doktor chce být za svou laskavost milován. Stává se bavičem i utěšitelem svých zámožných krajanů, kteří v Evropě hledají osvobození od dosavadních ctností povinnosti a sebeovládání. V osudovém vztahu k mladé pacientce z miliardářské rodiny jej život strhává do neovladatelného víru. Ernest Hemingway o tomto románu právem prohlásil: "Můžeme se tomu divit, ale při pohledu zpět Něžná je noc promlouvá čím dál víc k našim současníkům." Román přinášíme v novém, moderním překladu.

Bílá vrána (1995) vypráví o výpravě pěti mužů do slovenských Beskyd, která pro některé z nich znamená útěk před realitou, pro některé se stává výpravou osudovou. Dějištěm jsou liduprázdné hory zapadané sněhem, ve hře základní lidské hodnoty. Román má zlověstnou tonaci, fatální vyústění, po celou dobu jsou hrdinové v ohrožení, které se stupňuje. Jde o "mužský" román plný prázdných lahví od alkoholu a vykouřených cigaret. Muži uvěznění ve své době a svém těle se s realitou i sebou samými snaží vypořádat po svém. Jde o román sentimentální i nevybíravý, Stasiuk klade otázky a nedává odpovědi. Za své dílo získal prestižní polské ocenění - Cenu Kościelských.

V iniciačním vyprávění slavného francouzského (a u nás velmi oblíbeného) autora sledujeme, jak tesař Alí ibn Hišám po smrti svých nejbližších prochází od setkání k setkání, a aniž by o tom věděl, postupuje až k nejvyššímu stupni hierarchie, která se zdá spojovat šíitský tradiční imámismus a rytířstvo vznešené lásky. Hledání Milované se postupně více a více spojuje s hledáním skrytého Imáma a pak s hledáním Boha během obratu ducha, který vede Alího od pesimismu k nostalgii a od nostalgie k vizím stále více se blížícím vášnivé extázi. Knihu doprovázejí mezzotinty Jana Híska.

V iniciačním vyprávění slavného francouzského (a u nás velmi oblíbeného) autora sledujeme, jak tesař Alí ibn Hišám po smrti svých nejbližších prochází od setkání k setkání, a aniž by o tom věděl, postupuje až k nejvyššímu stupni hierarchie, která se zdá spojovat šíitský tradiční imámismus a rytířstvo vznešené lásky. Hledání Milované se postupně více a více spojuje s hledáním skrytého Imáma a pak s hledáním Boha během obratu ducha, který vede Alího od pesimismu k nostalgii a od nostalgie k vizím stále více se blížícím vášnivé extázi. Knihu doprovázejí mezzotinty Jana Híska.

V iniciačním vyprávění slavného francouzského (a u nás velmi oblíbeného) autora sledujeme, jak tesař Alí ibn Hišám po smrti svých nejbližších prochází od setkání k setkání, a aniž by o tom věděl, postupuje až k nejvyššímu stupni hierarchie, která se zdá spojovat šíitský tradiční imámismus a rytířstvo vznešené lásky. Hledání Milované se postupně více a více spojuje s hledáním skrytého Imáma a pak s hledáním Boha během obratu ducha, který vede Alího od pesimismu k nostalgii a od nostalgie k vizím stále více se blížícím vášnivé extázi. Knihu doprovázejí mezzotinty Jana Híska.

Aby mohol sledovať postupujúcu asanáciu, pravidelne liezol z kuchyne na hornom poschodí únikovým okienkom von na strechu. Z bočnej strany plochej strechy potom sledoval nezadržateľne postupujúcu asanáciu, triasol sa a už sa nevzpieral svojim vyčerpaným, zároveň však nepokojným nervom – už ani nespával, nikdy neustávajúci hluk praskajúceho dreva a nadol sa rútiacich rozvalín ho udržiaval v bdelosti až do rána. Keď mu potom s naštrbenými nervami oslablo aj sebaovládanie, začal čoraz častejšie liezť von aj v noci. Jeho dom bol dosť vysoký, no nie dostatočne veľký, pokiaľ išlo o rozlohu, a tak v prítomnosti vyzeral ako veža bez zábradlia. Thomas Rosenboom (ročník 1956) patrí k najvýznamnejším predstaviteľom súčasnej nizozemskej prózy. Publikuje od začiatku osemdesiatych rokov, za svoje dielo bol viackrát ocenený domácimi literárnymi cenami. Jeho poviedky a romány (o.i. Ľudia doma, 1983, Umývané mäso, 1994, Verejné práce, 1999, Nový muž, 2003, Sladké ústa, 1999, Červený behúň, 2012) sa vyznačujú silným príklonom k psychologickému neorealizmu a oživovaním archaického jazyka. Jeho diela boli preložené do viacerých svetových jazykov, po slovensky vyšiel v roku 2008 vo vydavateľstve Európa výber jeho poviedok pod titulom Chlapec s husľami.

Po kultovních Chlípnicích přichází Královna Barbara, druhý román Poláka Michała Witkowského (1975). Ze socialismu se děj přesouvá do raných devadesátek a na scénu přichází Hubert, bisexuální vyděrač, kmotr a šmelinář, který tak miluje zlato a perly, že mu okolí začne přezdívat Barbara podle jedné legendární polské královny. Postava Huberta je pro Witkowského loutkou, pomocí níž se ironicky vrací k mnoha průvodním jevům politického přelomu, který máme ještě všichni v živé paměti: veksláci a bony, langoše z přívěsu, zastavárny a novozbohatlíci, podnikatelské baroko, letadlové hry, praní peněz.

Úspešný arabský právnik žijúci v židovskej časti Jeruzalema si raz v obľúbenom kníhkupectve kúpi Tolstého Kreutzerovu sonátu. V knihe nájde lístok, ktorý napísala jeho žena akémusi Jonatanovi. Skrsne v ňom podozrenie, prebudí sa žiarlivosť a z kultivovaného, liberálneho a tolerantného arabského Izraelčana sa stáva fanatický Arab, akým nikdy nechcel byť. Pustí sa do šialeného pátrania a začne svoju ženu sledovať. Said Kašua, novinár arabského pôvodu žijúci v Izraeli, sa v románe vyrovnáva s každodenným pálčivým problémom identity Arabov v súčasnom Izraeli.

Od autora Mitcha Alboma, ktorý inšpiroval milióny ľudí po celom svete knihami ako Tuesdays with Morrie ( Utorky s Morrie) a The Five People You Meet in Heaven (Päť ľudí, ktorých stretneš v nebi), prichádza jeho najpôsobivejší román The Time Keeper (Strážca času) - pútavá legenda o prvom mužovi na Zemi, ktorý počítal čas. V najnovšom románe Mitcha Alboma je vynálezca prvých svetových hodín potrestaný za to, že sa pokúšal merať najúžasnejší Boží dar - čas. Je vyhostený na stáročia do jaskyne a prinútený načúvať hlasom všetkých, ktorí ho roky hľadali. Nakoniec, keď bola jeho duša skoro zlomená, Otec čas mu udelil slobodu, spolu s magickými presýpacími hodinami a poslaním: príležitosťou splatiť svoj dlh tým, že naučí dvoch pozemských ľudí skutočnému významu času. Zatiaľ čo počítanie času začalo tak nevinne, dnes už dominuje v našich životoch a nevieme si bez neho predstaviť jediný deň. Vynálezca sa vracia práve do nášho sveta a začína svoju cestu za vlastnou záchranou s dvoma rozdielnymi partnermi: jedným je dospievajúce dievča, ktoré si chce vziať život, pričom druhým je vplyvný starý obchodník, ktorý chce žiť naveky. Aby zachránil sám seba, musí zachrániť oboch. Táto evokujúca próza v sebe nesie neobyčajný príbeh, ktorý inšpiruje čitateľa, aby znovu zvážil svoje vlastné predstavy o čase, ako ho trávi a aký cenný v skutočnosti je.