Knihy - Literatúra strana 10 z 26
zobraziť:
Antonín Přidal - Lásky a lijavce
Cenné vzpomínky přední osobnosti literárního, kulturního i společenského života. Antonín Přidal (1935-2017), moderátor, dramatik, básník a především geniální překladatel (z jeho překladu knihy Pan Kaplan má stále třídu rád cituje již několik generací mladých i starších čtenářů) představuje v knize svůj život: formativní dětská léta na Moravě, studia na univerzitě v padesátých letech, profesní dráhu v Československém rozhlase v letech šedesátých, a hlavně normalizační praxi překladatele, který se po sovětské okupaci znelíbil a nesměl překládat pod svým jménem. Pozornost věnuje i době po listopadu 1989, především práci na pořadech Z očí do očí a Klub Netopýr, dramatizacím pro divadelní scény i profesorskému angažmá na brněnské Janáčkově akademii múzických umění.
Text knihy vznikl na základě autorových rozhlasových pořadů, které připravovala Olga Jeřábková, dlouholetá redaktorka brněnského rozhlasu. Je doplněna vzpomínkami pamětníků, spisovatelů a přátel Antonína Přidala, vybranými fotografiemi z rodinného archivu, dokumenty a nepublikovanými básněmi.
Na sklade 2Ks
7,10 €
7,47 €
Kritik moderního světa
RIO PREISNER, 1925 (Mukačevo)- 2007 (Indianola), byl básník, esejista, filozof, teatrolog, germanista a překladatel. Pocházel z české úřednické rodiny. V Mukačevě začal studovat na reálném gymnáziu, po krátkém pobytu v Přerově pokračoval v gymnazijních studiích v Praze-Smíchově.
Po maturitě pracoval až do konce války jako dělník v ČKD Praha. V letech 1945-1950 studoval na FF UK germanistiku.
V letech 1952-1954 vykonával vojenskou službu u Pomocných technických praporů, poté byl učitelem němčiny v Jazykové škole v Praze a pracoval jako překladatel. V roce 1968 se s rodinou nevrátil z dovolené v Jugoslávii a přes Rakousko a SRN odešel do USA, kde od března 1969 působil jako germanista na Pennsylvania State University, od roku 1973 jako řádný profesor.
V roce 1992 odešel do důchodu a až do konce života zůstal trvale v USA. Do dějin české kultury se zapsal především jako autor sedmi básnických sbírek, trojdílnou knihou o totalitarismu (Kritika totalitarismu), rozborem americké politiky a kultury (Americana), úvahami o smyslu českých dějin (Kultura bez konce polemika s Václavem Černým), analýzou domácí a exilové filozofie (Speculum) a svými mistrnými překlady (zejména románů Hermanna Brocha) i teatrologickými studiemi (dílo J. N. Nestroye).
Po celý život zůstal tvrdým kritikem komunistické moci, konzervativním myslitelem, zdůrazňujícím zásadní význam křesťanství v osobním životě i ve společnosti.
Publikace přináší příspěvky jak renomovaných českých historiků, politologů a literárních historiků, tak vzpomínky pamětníků. Jsou výsledkem konference, pořádané na jaře v roce 2017 na půdě Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
K příspěvkům Stanislava Balíka, Jiřího Hanuše, Romana Jocha, Charlese Kraszewského, Jiřího Munzara, Miroslava Nováka, Jiřího Suka, Pavla Švandy a Alexandra Tomského je přičleněn dodatek v podobě několika dosud nepublikovaných nebo méně známých Preisnerových děl.
Ve znamení jadis
První vydání vzájemné korespondence Františka Hrubína a Jana Zahradníčka zahrnuje všechny dostupné dopisy obou básníků (téměř sto korespondenčních jednotek). Pocházejí z období let 19371950, poslední tak byl napsán jen půl roku před Zahradníčkovým zatčením a odsouzením ve vykonstruovaném politickém procesu.
Kniha je jedinečným dokumentem o přátelství obou básníků i o genezi a vzájemné reflexi jejich poetik.
V dopisech nalezneme mj. řadu dokladů k některým Hrubínovým a Zahradníčkovým sbírkám a zejména osobité komentáře k soudobé literární, kulturní i společenské situaci, již oba autoři vnímali především v průběhu války z ideově shodných, katolických pozic a ve vzácném uměleckém souladu.
Poezie jako vyprávění příběhů
Když Philip Sidney 17. října 1586 v mladém věku třiceti dvou let umírá následkem zranění z bitvy u Zutphenu, jeho díla kolují pouze v rukopisné podobě, některá zůstala nedokončena.
Přesto je jeho osobnost postupně utvářena do podoby kultovního hrdiny a básníka, počínaje líčením jeho hrdinských skutků i smrti a pokračujíc monumentálním pohřbem, jenž údajně jeho tchána Francise Walsinghama přivedl takřka na mizinu, či elegiemi na jeho počest. Monografie líčí dobrodružnou iniciační cestu mladého Philipa Sidneyho na evropský kontinent, jež ho zavedla do Paříže bartolomějské noci, ale také do Vídně a Prahy, kde navazuje kontakt s rodinou Tadeáše Hájka z Hájku.
Vyprávěny jsou též příběhy těch osobností, které do jisté míry zůstávaly ve stínu Sidneyho kultu: jeho mladšího bratra Roberta Sidneyho, jehož poezie je ústím jeho společenské a politické frustrace; jeho sestry Mary Sidney Herbert, hraběnky z Pembroke jádrem její literární kariéry je truchlení po mrtvém bratrovi a převzetí role jeho literárního dědice; a konečně jeho neteře lady Mary Wroth, která důmyslným způsobem komponuje své dílo jako fikci s biografickými prvky (včetně mileneckého vztahu s bratrancem Williamem Herbertem).
Bezděkovský kostelíčku
Sigismund Bouška (18671942) zůstával mnoho let zcela neprávem stranou hlubšího zájmu badatelů i širší veřejnosti.
Splacením tohoto dluhu se stává publikace Petra Bergmanna, který s erudicí osvětluje Bouškovy životní osudy a čtivým způsobem přibližuje mnohovrstevnaté dílo jednoho z vůdčích představitelů Katolické moderny.
Představuje Boušku nejen jako básníka, spisovatele, malíře, grafika, literárního a výtvarného kritika, ale také jako vášnivého obdivovatele japonských dřevorytů a obětavého kněze.
Bergmann díky svému mnohaletému sběratelskému úsilí vybavil knihu více než bohatým obrazovým doprovodem, zahrnujícím také díla a úryvky z korespondence Bouškových souputníků i přátel, jakými byli například Josef Váchal, František Bílek, F. X. Šalda, Růžena Svobodová, Zdenka Braunerová či Arnold Koblitz.
Paměti - Odjezd a návrat / Nahoře pod zatmělým sluncem
První část, Odjezd a návrat, popisuje autorovo dětské dobrodružství. Poté co gestapo zatklo jeho rodiče, podařilo se mu podplatit maloměstské úřady, a tak mu četníci den před transportem do ghetta a do Osvětimi povolili odjet ze svého tehdejšího bydliště vlakem k příbuzným do Budapešti, kde se při troše štěstí mohl vyhnout okamžité smrti. Příběh jednoho roku, ve kterém dospěl, je zakončen sladkobolně ironickými návraty.
V druhé části, Nahoře pod zatmělým sluncem, autor píše o elementárním zážitku, který pro něj znamenal rozchod s dětstvím a vstup do světa dospělých, o revolučním roce 1956, životě disidentů, o svých láskách, přátelích a rodině, o tom, jak prožíval pád komunismu, o letech strávených v Berlíně a radostech stáří. Všechny tyto vzpomínky György Konrád formuluje se svou typickou otevřeností a bezprostředností.
Na sklade 1Ks
26,56 €
27,96 €
Odkaz rychtáře Vaváka
Rychtář z Milčic na Poděbradsku František Jan Vavák (17411816) byl největší z českých písmáků, osobitých autorů ze selského prostředí, kteří v období národního obrození uchovávali lidový jazyk příštím pokolením. Vavák patří k buditelům "první generace", jejímž nejvýznamnějším představitelem byl Josef Dobrovský a která se sdružovala kolem Krameriova vydavatelství Česká expedice. Připomenout jeho duchovní odkaz a velikost jeho osobnosti si klade za cíl tato kniha. Její úvodní část tvoří edice Vavákova nedokončeného Vlastního životopisu, kterou v 70. letech připravila Stanislava Jonášová. Druhá část zahrnuje výběr reprezentativních ukázek z jeho Pamětí, vydaných knižně v rozpětí let 19072009. Třetí částí jsou ukázky z Vavákovy veršované a písňové tvorby, dosud souborně knižně nevydané. Knihu uzavírá studie profesora Františka Kutnara o písmácké literatuře, publikovaná zatím pouze v samizdatovém sborníku k osmdesátinám historika Zdeňka Kalisty. Publikaci připravil k vydání editor závěrečného svazku Vavákových Pamětí Martin Kučera (vydaného v r. 2009 Nakladatelstvím Karolinum).
dostupné aj ako:
Grendel Lajos
Grendel Lajos Kossuth-díjas szlovákiai magyar író, a kortárs felvidéki magyar irodalom egyik legismertebb alakja, a kortárs magyar széppróza megújítója.
A felvidék szlovák, cseh, német, magyar nemzetiségei a 20. század viharos történelmében épp oly könnyen válhattak üldözővé, mint üldözötteké. Grendel novellái és regényei ezeket az abszurd helyzeteket tárják föl a történelem és a benne szereplő magánemberek, családok idősíkján. Írásai erejét puritánsága, rejtett és nyílt érzelmessége és nyelvének sokszor a cinizmusig vitt iróniája adja.
Önmagát realista írónak tartja, mert "A mai világ realitása olyan, hogy az ember úgy érzi magát ('89 előtt és után is), mintha egy hatalmas bolondokházában lenne kénytelen élni. Ezeket az abszurd, szürrealisztikus jeleneteket a prózáimban végtelenül realista leírásoknak tartom, mert ilyen a mi közép-kelet-európai valóságunk." (Végtelenül realista. Interjú Grendel Lajos Kossuth-díjas íróval. Nyugati Jelen. 2004. február 20.)
Jaromír Šavrda
Kniha představuje Jaromíra Šavrdu (1931-1988), ostravského básníka, prozaika, novináře, vydavatele samizdatové edice Libri prohibiti, disidenta a politického vězně s ohledem na jeho literární práci a občanskou angažovanost v totalitní zemi. Současně zkoumá Šavrdovo postavení v kolektivní a kulturní paměti moderní historie.
Život ostravského literáta a disidenta Jaromíra Šavrdy popisuje Iva Málková nejen s ohledem na jeho peripetie a umělecky plodná období. Z hlediska literárního kontextu nahlíží autorka už do Šavrdova dětství a mládí ve čtyřicátých a padesátých letech dvacátého století, kdy se utvářel jeho vztah k literatuře a vznikaly první rýmované verše. Chronologicky pak přechází k šedesátým letům, kdy Šavrda po úspěchu knihy Půjdeš, nevrátíš se, začíná působit jako svobodný umělec a profesionální spisovatel. Prosazuje se v regionálních i celostátních nakladatelstvích, pracuje jako nakladatelský redaktor a novinář v krajském deníku Nová Svoboda, kde zažije srpen 1968 a dojde ke zvratu v jeho kariéře i myšlení.
Publikační i redakční činnosti Jaromíra Šavrdy už má neoficiální charakter a je soustředěna výhradně na oblast samizdatu. Autorka vychází z archivních materiálů a poprvé předkládá doklady o zázemí samizdatové edice Libri prohibiti, kterou Šavrda založil a vedl. Kniha rovněž rekonstruuje okolnosti spojené se soudy, vazbou a opakovaným vězněním Jaromíra Šavrdy a odhaluje podmínky, v nichž lidé žili v socialistických kriminálech, kde Šavrda nuceně pobýval v létech 1978-1981, respektive 1982-1984. V závěrečných kapitolách knihy Iva Málková analyzuje Šavrdovu tvorbu, která vychází v samizdatu a v exilu, a uvádí ji do kontextu československé oficiální literatury. Představuje Šavrdu také jako usilovného zastánce svobody projevu, který je po návratu z druhého věznění stále pod dozorem StB, přesto nadále opisuje a rozšiřuje své knihy a texty druhých a zapojuje se i do práce československého disentu.
Svetozár Hurban Vajanský 1847 - 1916
Syn jedného z vodcov štúrovskej generácie sa stal, podobne ako jeho otec, jednou z vedúcich osobností boja za národné sebaurčenie Slovákov. Zároveň bol výnimočným literátom a organizátorom slovenského literárneho života v časoch krutého maďarizačného útlaku. Napriek tomu je dodnes vnímaný kontroverzne.
Zápisky grafomanovy
Zápisky grafomanovy jsou montáží deníkových záznamů básníka, překladatele a účastníka českého kulturního života, které si téměř čtyřicet let zapisoval, a aktuálních vzpomínek, jež mu tyto záznamy asociovaly. Setkáme se tak s originálními postřehy a názory na výjimečná období a osobnosti naší historie. Michal Novotný se narodil v Protektorátu Čechy a Morava v rodině architekta Jiřího Novotného v Praze. Ten mimo jiné pracoval do poloviny třicátých let jako scénograf divadla E. F. Buriana, ale, jako člen organizace českých levicově orientovaných intelektuálů Levá fronta, byl i politicky aktivní. Michalova matka byla neteří kubistického sochaře Otto Gutfreunda a jeho dědečkem z otcovy strany byl architekt Otakar Novotný, který navrhl například budovu Spolku výtvarných umělců Mánes.
V domácnosti u Novotných se tak přirozeně velmi často objevovaly osobnosti českého kulturního a společenského života. Diskutovalo se o politice, ale hlavně o umění. Jména Karel Poláček, Ferdinand Peroutka, Ivan Olbracht, Helena Malířová, skladatel Nedbal, Emil Filla, Vincenc Beneš. Vzpomínky na ně, které přetrvaly, se přenášely na další generaci a Michal Novotný je nyní ve své knize zprostředkovává veřejnosti jako dobový dokument.
S nadhledem a jemnou ironií popisuje autor padesátá léta; zde jsou zvláště výrazné vzpomínky na jeho atletického trenéra Jana Hanče, o němž se až později dozvěděl, že je to onen slavný Hanč, autor Událostí. V letech šedesátých už vystupují v Novotného textech jeho vrstevníci, dnes známí literáti, básníci Petr Kabeš, Eugen Brikcius nebo kritik Jan Lopatka.
Literárním prostředím je prorostlé i Novotného zaznamenání posledních dvaceti pěti let, kdy působil ve funkci šéfa Českého literárního fondu, později stejnojmenné nadace.
O sebe
Biografiu Kornela Földváriho editorsky pripravil a zostavil spisovateľ Peter Krištúfek podľa záznamu spoločných rozhovorov, ktoré vznikli v rokoch 2007 – 2011. Kornel Földvári (1932 – 2015) v sebe skrýval viacero osobností. Bol spisovateľ, publicista, novinár, teoretik humoru, literárny kritik, riaditeľ divadla a milovník pokleslej literatúry. Predovšetkým však ovplyvnil každého, s kým sa stretol, a inšpiroval mnohé umelecké snaženia. Knižná biografia je emotívnou, dramatickou, ale zároveň ironickou a vtipnou výpoveďou o živote človeka zasiahnutého krutosťou fašizmu, päťdesiatych rokov aj normalizácie. Biografia Kornela Földváriho sa tak stala dramatickou, ale aj ironickou a vtipnou kronikou dejín dvadsiateho storočia na Slovensku. Vydanie je bez pohľadníc a CD-ROMu .
Havran se zlomeným křídlem
Edgar Allan Poe na konci života podle událostí, okolností, svědectví blízkých osob, dopisů, posledních povídek a veršů
Dokumentární zpracování posledního tisíce dnů života amerického spisovatele a žurnalisty E. A. Poea v letech 1847-1849. Autor na základě dokumentů, v češtině dosud neznámých, provází čtenáře závěrem Poeova života a jeho poslední tvorbou. Líčí spisovatelův marný boj s alkoholismem. Vyvrací pověst, že Poe po smrti své mladé ženy netvořil. Zabývá se otázkou, proč a jak Poe zemřel i jaký byl svět americké literární žurnalistiky v období před Občanskou válkou. Smutný konec Poeova života poněkud připomíná stránky z jeho hororů.
Kniha obsahuje bohatou Poeovu korespondenci ze závěru jeho života, ukázky jeho novinářské tvorby, poslední Poeovy básně v angličtině s autorovým překladem do češtiny, základní životní data i rodokmen Poeovy rodiny.
Na sklade 1Ks
13,21 €
13,91 €
František Gellner
František Gellner patří v české literatuře bezesporu k autorům známým. Ačkoliv za svého nedlouhého života vydal jen dvě básnické sbírky (a třetí připravil k publikaci, vyšla ovšem až posmrtně), provokující gesto jeho lyriky nepřestává čtenáře fascinovat a alespoň několik veršů uvízlo v paměti z dob školních snad každému – patrně spolu s informacemi o bohémských studentských letech, pobytech v Paríži či záhadném zmizení v bojích haličské fronty na samém počátku první světové války. Autorská osobnost Františka Gellnera (1881–1914) ale nabízí v mnoha ohledech pestřejší spektrum. Kniha František Gellner. Text – obraz – kontext představuje Gellnerovo dílo v neobvyklých či neznámých perspektivách a souvislostech. Snahou je přitom udržet na zřeteli Gellnera jako tvůrce činného ve dvou oblastech zároveň – literární a výtvarné, a tyto složky jeho díla pak prezentovat pokud možno v jejich různosti, ale také v silném vzájemném propojení. Konkrétní Gellnerovy texty i kresby, včetně těch publicistických, vytvářených jako efemérky pro denní tisk, jsou potom ve výkladu průběžně osvětlovány s ohledem na dobové kontexty, do nichž tyto práce vstupovaly, a to zejména ty, které se v průběhu času částečně či zcela ztratily z horizontu recepce. Postupně jsou tak ohledávány souvislosti ideologické, společenské a kulturní, z nichž některé jistě lze očekávat (i ty se ale výklad dále pokouší prohloubit či posunout), jiné jsou však akcentovány nově. Kniha v mnohém navazuje na nedávno vydaný soubor Dílo Františka Gellnera (edd. Jiří Flaišman – Lucie Koříková – Michal Kosák – Jakub Říha, 2012). Ve výkladu jsou využity prameny donedávna neznámé a zatím nezkoumané, vedle nich se však práce pochopitelně opírá o materiály, jež jsou dlouho známy, nezřídka se je ovšem snaží nahlédnout poněkud jinak, než bylo dosud v gellnerovské literatuře obvyklé. Cílem není radikálně reinterpretovat to, co z Gellnerova díla zustává zdaleka čtenářsky nejživější, totiž jeho lyriku, jako spíše skrze průhledy od prací ležících většinou mimo toto vymezení nabídnout nové, vrstevnatější, komplexnější a vnitřně propojenější čtení celku autorského díla, respektive doby, pro niž a v níž bylo tvořeno.
V prvom roku nového tisícročia
Autor prináša čitateľovi ďalšie voľné pokračovanie literárneho spracovania jeho denníkových záznamov, zachytávajúcich jeho vnútorné prežívanie prvého roku tohto tisícročia.
Titul voľne nadväzuje na pred časom vydané tituly autora:
V dotyku s Pavlom Straussom VII.,
V dotyku s Pavlom Straussom X.,
Posledný rok,
V jubilejnom roku 2000.
Dielo autor venoval nadchádzajúcim nedožitým 90-tým narodeninám Milana Rúfusa a Závažnej Porube „...ktorú nám on urobil Naveky Závažnou.“.
Z toho co bylo / Zůstává to co bude
Monografie představuje jednu z určujících osobností české literatury od šedesátých let dvacátého století, básníka, literárního kritika, editora, překladatele a pedagoga Antonína Brouska. Hypersenzitivní a přitom intelektuálně založený básník do svých veršů promítal žitou zkušenost, dvojí proměna jeho poetiky tak nabízí klíč k jeho dílu jako celku. K prvnímu posunu došlo po autorově emigraci, kdy pro něj jeho lyrická tvorba představovala útočiště, bezpečný prostor pro vzpomínání a konstrukci domova. Druhý posun nastal ve chvíli, kdy se básník po roce 1989 pokusil vrátit do Československa.
dostupné aj ako:
Básnický svet Jozefa Leikerta
Známy literárny vedec a kritik Dalimír Hajko vo svojej najnovšej knihe esejistickým štýlom prezentuje Básnický svet Jozefa Leikerta. Posudzuje a komentuje rozsiahlu básnickú tvorbu Jozefa Leikerta, ktorý patri k najprekladanejším súčasným slovenským básnikom. A to napriek tomu, ako v úvode knihy uviedol, že "písať o autorovi, ktorý je tak literárny a zároveň tak výrazne 'dvojdomý' ako Jozef Leikert, môže byt nielen inšpirujúce, ale nepochybne aj zložité a zradne. Zložité preto, lebo každý, kto bude chcieť dokonale a bezo zvyšku reflektovať jeho postoje, názory, koncepcie a vízie v ich komplexnosti a celistvosti, mal by poznať detailne všetko, čo dotyčný autor vytvoril, a zradne preto, lebo úsudky, ktoré sa budú viazať k jednej oblasti autorových tvorivých úsilí, môžu signifikantne - či už oprávnene, alebo neoprávnene - ovplyvniť pohľad na druhu oblasť." Kniha je filozofickým uvažovaním nad poéziou, ktorá je hlbokým hľadaním podstaty ľudského bytia. Osloví každého, kto sa zaujíma o literatúru.
S Jestřábem v srdci
V letošním roce uběhlo 110 let od narození Jaroslava Foglara, jednoho z předních českých autorů literatury pro děti a mládež, kterého proslavily především kreslené příběhy Rychlých šípů a další knihy pro mládež. Napsal jich celou řadu a vystřídal v nich četné postavy, ale jedno měly vždy společné. Šlo o čestné chlapce, kteří chtěli zlepšovat sami sebe, pomáhat druhým a u toho zažít dobrodružství i zábavu v kruhu kamarádů. Olympia, která je se jménem Jaroslav Foglar spojena již řadu let, uspořádala k tomuto kulatému výročí několik akcí, aby připomněla autorovo dílo a odkaz. Jednou z těchto doprovodných akcí bylo také vytvoření malého výročního sborníku, který nyní držíte v ruce. Přispělo do něj několik foglarovců, kteří se na rozvoji foglarovského hnutí celoživotně podílejí a přispívají svými nápady, akcemi nebo novými výtvory v duchu děl Jaroslava Foglara. Zavzpomínejte nyní s námi i vy.
Sešity
Paul Valéry koncipoval své deníkové záznamy v podstatě jako úvahy soustředěné na jednu hlavní otázku: jaká je podstata lidského ducha, jaké jsou jeho mechanismy, možnosti a hranice, jak pracuje lidská mysl? Tohoto filozofického, psychologického nebo vědeckého problému se přímo či nepřímo dotýkají prakticky všechny deníkové zápisky. Autor veškeré texty, jež v rukopise představovaly nesmírných 26 000 stran, sám roztřídil do 31 tematických kapitol či souborů. Faksimile celého díla byla vydána v letech 1957–1961 v Centre national de la recherche scientifique, předlohou pro české vydání je dvoudílný výbor z pařížského nakladatelství Gallimard – Bibliotheque de la Pléiade.
Biografie v kategórii Literatúra sa zaoberajú životnými príbehmi a skúmaním významných spisovateľov a literárnych osobností. Tieto knihy nám ponúkajú hlbší pohľad do života a diela jednotlivcov, ktorí zanechali trvalý odkaz vo svete literatúry.
V biografiách literárnych osobností sa často analyzujú a opisujú významné udalosti a skúsenosti, ktoré formovali spisovateľov a ovplyvnili ich tvorbu. Autori týchto kníh sa zameriavajú na výskum životných príbehov, vzťahov, tvorivých procesov a vplyvov, ktoré formovali jedinečný literárny hlas a príspevok týchto osobností.
Tieto životopisy nám umožňujú priblížiť sa k mysli a inšpiráciám spisovateľov, pochopiť ich tvorivý vývoj, motívy, témy a techniky písania. Tieto knihy nám poskytujú kontext prechodu od života spisovateľa k ich literárnemu dedičstvu, a tak nám umožňujú hlbšie porozumieť a interpretovať ich diela.
Biografie literárnych osobností sa zameriavajú na rôzne literárne epochy, žánre a kultúrne kontexty. Medzi populárne témy patria životopisy klasických spisovateľov, moderných autorov, básnikov, dramatikov a literárnych ikon, ktorých diela majú významný vplyv na literárnu kultúru.
