Najnovšie - Biografie - Životopisy - História strana 24 z 39
Film, hudba 
História 
Osobnosti 
Šport 
Literatúra 
Umenie 
Politika 
Náboženstvo 
Veda, vynálezy 
Biznis 
Mafia, podsvetie 
Biografie - ostatné
zobraziť:
Cestou ze sovětského koncentráku
Je to již naše šestá kniha, která představuje životní vzpomínky v sovětských žalářích a táborech nucených prací. Zajisté vás budou zajímat okolnosti, za jakých se doktor práv František Polák dostal do Sovětského svazu, jmenovitě do jeho táborů. Tato knížka vás chce obeznámit ve stručnosti s historií života, počínaje jeho odchodem z vlasti po nacistické okupaci. Dne 7. srpna 1939 přešel do Polska, aby se opětovně zúčastnil odboje, o jehož nevyhnutelnosti byl přesvědčen. Po příjezdu do Krakova vstoupil do tvořící se československé vojenské jednotky, jejímž velitelem byl tehdy podplukovník Ludvík Svoboda... ...byl tehdy často zván na poradu o těchto záležitostech československým konzulem v Krakově a přicházel do styku i s otázkami civilní československé emigrace...
...nemohl prostě mlčet, a tak proti nim vystoupil. Tím si přivodil nesmiřitelné nepřátelství československých komunistů, kteří jej udali všemocné NKVD. Na základě tohoto udání byl dne 3. listopadu 1939 zatčen na západní Ukrajině a společně s osmi jinými československými poddůstojníky a vojáky, rovněž udanými komunisty, odvezen do moskevského policejního vězení na Lubjance. Zde byl administrativním rozhodnutím NKVD odsouzen k osmi letům nucených prací v táborech jako nepřítel SSSR.
Propuštěn byl 5. prosiince 1947. V září 1948 emigroval do západního Německa, kde seznámil světovou veřejnost se sovětskými tábory nucené práce. V dubnu 1951 se odstěhoval do USA. V roce 1953 žaloval SSSR a jeho satelity za nucenou práci.
Paní doktorová 0-287
Kniha Paní doktorová 0-287 není jen dalším svědectvím o utrpení lidí v sovětských gulazích. Pro českého čtenáře představuje také unikátní svědectví o období od první republiky přes německou okupaci po nástup komunistů k moci to vše viděno očima běloruské emigrantky.
V meziválečném období žila v Československu velmi silná ukrajinská, ruská a běloruská emigrace. Po nástupu bolševiků a vzniku SSSR emigrovali z těchto zemí miliony vzdělaných lidí, z nichž několik desítek tisíc lidí skončilo právě v Československu. Vzpomínky na svůj život napsala Larysa Henijuš, vzácná, statečná, obdivuhodná žena s nezlomným charakterem a zásadami. K tomu všemu byla skvělou básnířkou. Její příběh se začíná odvíjet na pozadí období pohnutých dějin Československa, když v roce 1937 přišla s malým synem do Prahy za svým manželem lékařem. V roce 2018 uplynulo sedmdesát let od chvíle, kdy čeští komunisté vydali československé občany Henijušovy do rukou Sovětů, a tím do gulagu. Text knihy vzniká v běloruském městečku Zelva, kam se Larysa vrátila s manželem z gulagu. O rukopis měla velký zájem sovětská státní bezpečnost, ale archeolog Michaś Čarniauski jej potají převezl do Minska. Tak se text uchoval, a po smrti autorky a rozpadu SSSR byl publikován po názvem Zpověď. Kniha se stala v Bělorusku bestselerem. Později se dočkala polského překladu, český překlad však doposud chyběl.
Na karnevalu dějin
Jméno Leonida Pljušče (19392015), významného disidenta sovětské éry, je spojováno zejména s oběťmi politicky motivovaného zneužívání psychiatrie.
Kniha Na karnevalu dějin vznikla na podnět pařížského nakladatelství Seuil, které se na L. Pljušče obrátilo s prosbou, aby pojednal o sobě a svém odporu vůči sovětskému režimu. Paměti autor sepsal v ruštině bezprostředně po svém odchodu do emigrace roku 1976. V knize L. Pljušč zaznamenal své dosavadní životní etapy: dětství a mládí, pedagogickou činnost, práci v akademickém ústavu, zájem o parapsychologii, telepatii, teorii her, dále odchod do podzemí, rozvíjení aktivit v samizdatu, pronásledování politickou policií, internaci v psychiatrické léčebně a odchod za hranice.
K okolnostem vzniku své vzpomínkové knihy v jednom rozhovoru uvedl: Pokud jste četli mou knihu Na karnevalu dějin, jistě jste si všimli toho, že kapitola o psychušce je nejkratší. Neměl jsem vnitřní sílu psát, vždyť jsem knihu začal hned pro propuštění z psychiatrického vězení. Pljuščova kniha zpřítomňuje pohled na svět formovaný v sovětské éře: pevné, předem dané vzorce chování a myšlení, stereotypy, vedoucí k vytvoření unifikovaného sovětského člověka. Současně vykresluje charakter a meze rádoby liberálního Chruščovova období i Brežněvovu vládu.
Nucené držení nepohodlných občanů v psychiatrických zařízeních autor chápal jako jeden z podstatných znaků totalitarismu: Vždyť je tak jednoduché prohlásit ty, co jinak smýšlejí, za psychicky nemocné. Důležitost boje za lidská práva shrnul Leonid Pljušč těmito slovy: Každé hnutí ať už národnostní, náboženské, sociální či jiné mělo své dějiny, své příčiny, své zvláštnosti. Avšak v procesu svého rozvoje nutně dospívalo ke společnému jmenovateli k obraně lidských práv, neboť si uvědomilo, že bez dodržování všeobecného práva na svobodu slova, tisku, shromažďování, spolků nemůže dosáhnout svého dílčího cíle.
Kniha je svědectvím ještě jednoho boje zápasu Taťjany Žitnikovové-Pljuščové za záchranu svého manžela. Příloha, jež je nedílnou součástí knihy, sestává z koláže obsahující její dopisy a stížnosti, jež adresovala řadě institucí, odpovědi na ně a její dodatečně psané komentáře.
Chtěli jen žít
Co spojuje během 2. světové války osud mladého pražského Žida Erna a dívky z Podkarpatské Rusi Ani? Touha žít, přežít tu strašnou dobu se vztyčenou hlavou, ale také jejich charakterové vlastnosti jako odvaha, spravedlnost, pravdivost. Útěk přes Dunaj do Palestiny, horký písek u Tobruku pod anglickým velením, sníh a mráz, bláto a hrozné bitvy v Karpatech to jsou Ernovy zkušenosti. Život na Podkarpatské Rusi, odvaha Ani odjet do Brna ve 12 letech jako schovanka, únik z německého lágru, zapojení v Rudé armádě a později v československém armádním sboru, to vše zažije Aňa. Také jejich lásky, které rozdělila válka, osobní život a vztahy plné zvratů.
Příběh rodiny Fantlových a Treichlingerových, Sarajevo v 1878, boje v italských Alpách během 1.světové války, touha po obyčejném životě, který se zastavil v 1939. Následuje Terezín, hromadné hroby v Rize, koncentrační tábor v Stutthofu a vyhlazení celé rodiny v Osvětimi.
Cesta k osvobozené Praze je dlouhá a trnitá. Erno a Aňa přežili. Ale co teď? Budou moci normálně žít se svými vzpomínkami? To je otázka....
Ve službách zemědělského školství a zákonodárství na Moravě
Zpočátku vše nasvědčovalo tomu, že F. Bilovský (1876-1956), rodák z Držovic u Prostějova, který vystudoval v Praze právní nauky na české univerzitě (kde ho ovlivnil Albín Bráf), bude po celý život pracovat jako řadový soudce občansko-správních agend na severní Moravě. Ačkoliv měl plnou kvalifikaci, po necelých sedmi letech v roce 1906 soudcovské působení opustil a stal se konceptním úředníkem moravského zemského výboru v Brně s tím, že v této službě nakonec dosáhl titulu vrchního zemského rady. Jako podřízený a blízký spolupracovník Jana Vaci a hlavně Kuneše Sonntaga, zemských poslanců na program agrární strany a přísedících tohoto výboru, se staral především o české zemědělské školství, výzkum i dílčí otázky související se zákonodárnou činností. V době první světové války organizoval a vedl Zemský úřad pro zprostředkovávání práce v Brně (instituci, jíž až dosud nebyla věnována zasloužená pozornost), po válce se podílel na přestavbě velkorysého zemského zemědělského výzkumu, a když zemský výbor trvale opustil, nezamířil mezi právníky pražského Nejvyššího správního soudu, nýbrž po tři desítky let učil na nově vybudované Vysoké škole zemědělské (dnešní Mendelově univerzitě) v Brně, o jejíž vznik se zásadně přičinil K. Sonntag. Tam byl jmenován suplentem, honorovaným docentem a řádným profesorem právních nauk a zemědělské politiky (1922), řediteloval malému ústavu, byl zvolen jedenkrát rektorem i děkanem obou odborů učení a obstarával právní agendu obou velkých školních statků (Žabčice a Adamov-Křtiny). Jako známý představitel soudobé agrárně-politické vědy se uplatnil v období do počátku destruktivního procesu nastolenému únorem 1948. Zanechal publikace, které mají i dnes význam pro ty, kdo se budou zabývat historií zemědělství a družstevnictví. Monografie, jež je prvním zpracováním životních osudů Bilovského a která vychází z četných a dosud nevyužitých archivních pramenů, je doplněna několika textovými přílohami, jež se vztahují především k jeho všestranné činnosti.
Menekülésem Erdélyből - Élményeim a nyugat-magyarországi szabadságharcból
Menekülésem Erdélyből - Élményeim a nyugat-magyarországi szabadságharcból leírása
Nemzeti hőseink egyike, Maderspach Viktor a trianoni tragédia után is hű marad szülőföldjéhez, és kényszerűen román állampolgárrá válva próbál élni birtokán. Nem hagyják. Világháborús szereplése, a Székely Hadosztályban véghezvitt tettei miatt ugyanis nagy vad a román titkosrendőrség számára. A sorozatos zaklatások és provokációk rövidesen cselekvésre kényszerítik: 1921 májusában a szó szoros értelmében kénytelen kitörni a családi fészekből, s birtokáról fegyveres harc után megszökve, a havasokon át az őt üldöző zászlóaljnyi katona elől Csonka-Magyarország felé veszi az irányt...
Kalandos és hihetetlenül izgalmas eseményekben gazdag útjáról szól a Menekülésem Erdélyből című írása.
Magyarországra érkezése után azonnal bekapcsolódik a fegyveres küzdelembe Nyugat-Magyarországért. Egykori különítményeseinek maradékával és új társakkal ismét harcba száll. 1921 augusztusában már ott van a Sopron környéki felszabadító harcokban, szeptemberben részese az osztrák csendőrséget megfutamító Rongyos Gárda győzelemének. Szeptember végéig a Nagymartoni V. Felkelő ,,hadsereg" parancsnoka, majd Sopronban az Ostenburg-zászlóalj tisztje...
Élményeiről, tapasztalatairól szól Élményeim a nyugat magyarországi szabadságharcból című, korábban napilapban, sorozatban megjelent írása
Komenský mu říkal synu
Kniha Komenský mu říkal synu vypráví o Petru Figulovi Jablonském, který žil v době plné politických zvratů, nejistot a osobních ztrát. Jeho životní nasměrování do značné míry určovalo, že patřil k nejužšímu okruhu lidí kolem Jana Amose Komenského, jenž ho vychoval ve vlastní rodině a byl mu učitelem i kolegou. Nakonec se jejich už tak propletené životní příběhy spojily svatbou Petra s Komenského dcerou Bětuškou. Těší nás, že v myslích čtenářů může opět ožít vztah dvou významných českých osobností, Petra Figula Jablonského a Jana Amose Komenského. Jejich víra, naděje a láska kontrastuje s jedním z nejobtížnějších období nejen naší národní historie, ale i celé Evropy
Čím je kniha jedinečná:
Příběh je zrekonstruovaný na základě dobových dokumentů.
Některé z textů jsou poprvé přeloženy do českého jazyka.
Více než třetinu knihy tvoří obrazová část (materiály z českých i zahraničních sbírek, dobové dekorativní prvky).
Text je srozumitelný i běžnému čtenáři.
Vzpomínky anarchistky
Anna Garasjovová (1902-1994) zažila cara, obě revoluce roku 1917, bolševickou éru i rozpad Sovětského svazu. Jako anarchistka prošla vězením i vyhnanstvím. Pracovala jako zdravotní sestra, ale i jako rytec v tiskárně map. V 60. letech se seznámila s Alexandrem Solženicynem a pomáhala mu zpracovávat a ukrývat materiály pro Souostroví GULAG.
Pro zvídavého čtenáře i pro historika nejsou nejzajímavější vzpomínky významných postav politické nebo společenské scény, jejichž pozornost nutně poutají události jejich profesionálního života, ale vzpomínky lidí málo známých nebo zcela neznámých, protože ti se nenechávají unést vlastními úspěchy a kariérou, a tak mají možnost pozorněji sledovat lidi a události kolem sebe. Právě v jejich zápiscích, denících a vzpomínkách se uplynulá doba ukáže do všech podrobností, plná maličkostí, ale také myšlenek a nadějí tehdy žijících lidí. K takovým vzácným svědectvím patří vzpomínky Anny Garasjovové, díky kterým lze ruský život v uplynulém 20. století spatřit v novém světle, říká v úvodu ke knize její editor.
Príbeh učiteľa
Publikácia predstavuje činnosť jedného z mnohých učiteľov, ktorí v kontexte doby svojou prácou kreovali školstvo na Slovensku. Jozef Sivák je zaujímavou postavou kultúrneho i politického života prvej polovice minulého storočia. Zastával viaceré významné miesta v školstve a politickom živote počas existencie predvojnového Československa (1918 1939) a vo vojnovej Slovenskej republike (1939 1945). Počas celej pracovnej kariéry mu najbližším zostal rezort školstva. Na poste učiteľa, inšpektora a ministra školstva a národnej osvety dokázal skĺbiť profesionálne zameranie pedagóga a politika aj v turbulentných historických udalostiach. Publikácia otvára otázky a dáva odpovede na vzájomné prepojenie diania v školstve s individuálnymi postojmi Jozefa Siváka v súvislosti s politickým dianím v spoločnosti v rokoch 1918 1944.
Masaryk a náboženství
Uváděná monografie prof. M. Dokulila Masaryk a náboženství přináší na 211 stranách obdivuhodné bohatství myšlenek. Jeho přístup k Masarykovu dílu je naprosto originální, což je dáno tím, že je vybaven mimořádnými vědomostmi filozofickými, sociologickými, historickými, politologickými, teologickými a literárněvědnými. Nechce Masaryka pouze interpretovat, nýbrž hovoří o tom, čím T.G.M. oslovil jeho a čím by měl oslovit současnou společnost. Od historického základu dovádí své úvahy vždy až do současnosti a s velkou naléhavostí vyslovuje své apely na současníky.
Kniha vznikala dvacet let, ale není tříští úvah, tvoří logický celek. Má předmluvu, sedm kapitol a závěr, vše pro čtenáře čtivé, ale zároveň náročné. Kapitoly jsou strukturovány do mnoha sugestivních otázek, na něž nabízejí odpovědi.
Monografie má tak nadstandardní kvality, že by měla být čtena nejen odbornou, ale i širokou veřejností. Jde totiž o přesvědčivý doklad, že T. G. Masaryk vůbec není jen historickou legendou, nýbrž zdrojem mnohostranné inspirace morální obzvláště pro dnešní českou společnost.
Na sklade 1Ks
22,50 €
dostupné aj ako:
Nedávno tu byli
Knížka nabízí 32 portrétů osobností Brna, rodáků či příchozích, kterým se město stalo místem trvalého pobytu a srdeční záležitostí. Stali se brněnskými patrioty, každý z nich se zapsal do dění, dnes již historie Brna. Většina se narodila ve dvacátých letech minulého století, v šedesátých letech byli zpravidla již obecně známi, měli za sebou kus díla, u mnohých jejich práce a tvorba kulminovaly. Do života všech různým způsobem zasáhly události roku 1968 a následné období normalizace.
Portréty se opírají o rozhovory uveřejňované v letech 2003 až 2009 v tehdejší Literární příloze časopisu KAM. Autor se s každou z osobností vícekrát setkal, jejich slova zachycoval na zvukový záznam. Přepis všech rozhovorů před zveřejněním byl autorizován. Knižní vydání je jen drobně stylisticky upraveno, opatřeno potřebnými věcnými informacemi a chronologickými daty, případně doplněno postřehy či glosami autora. Třicet dva z osobností, především z okruhu kultury a umění, ale i několik z jiných oblastí vyprávějí samy o tom, co považovaly ve svém životě za klíčové a podstatné.
Významnou roli sehrává i město, v němž žily a pracovaly. Těch 32 je jen částí z významných osobností jedné generace, připomíná autor a píše: Už mezi námi nejsou. Všech si vážím, s některými jsem se osobně sblížil, s několika spřátelil a chybí mi. Třicátou třetí je paní Milena Flodrová, historička a znalkyně Brna která nadále neúnavně dává své znalosti a síly ve prospěch svého města. Její úvodní slovo je též převzato též z někdejšího rozhovoru v KAMu.
Nebylo jim souzeno žít
Autorky chtějí vydáním knihy "Nebylo jim souzeno žít" splatit po více než 70 letech dluh sokolským hrdinům, kteří již nebudou odsouzeni k zapomnění. V knize popisují sokolský odboj a pohnuté osudy 160 sokolů a sokolek, členů Sokolské župy Podkrkonošské-Jiráskovy a částečně i Sokolské župy Orlické (tj. oblast Trutnovska, Náchodska, Rychnovska, Královéhradecka a částečně i Orlickoústecka) vězněných a popravených nebo umučených během 2. světové války. Impulsem pro sepsání knihy byly události na Končinách u Červeného Kostelce, kde v roce 1942 rodina Burdychových ukrývala radistu Jiřího Potůčka, posledního žijícího z výsadku Silver A. Hned po jeho vyzrazení bylo popraveno v Pardubicích na Zámečku 17 členů sokolské odbojové skupiny S 21 B, ale ani to nebyl počet konečný, sokolské životy vyhasínaly dál...
Kaltenburg
V románu Kaltenburg na pozadí nedávné historie NDR vypráví Marcel Beyer o spletitých cestách lidských životů a osudů. Kaltenburg byl významný ornitolog a etolog, který po válce založil v Drážďanech výzkumný ústav. Byl to také výstřední člověk, který byl schopen opustit osobní auto se Stasi-řidičem a raději jezdil na motocyklu. A pro Hermanna Funka, který během bombardování Drážďan přišel o rodiče, se stal jakýmsi náhradním otcem. Po mnoha letech, už jako starý člověk, Funk vzpomíná na založení institutu, na půl století historie NDR, ale také na náhlé zmizení Kaltenburga po vybudování berlínské zdi a jeho patrně nejtemnější kapitolu života.
Román Kaltenburg byl vřele přijatý jak čtenářskou obcí, tak i kritikou; v roce 2008 obdržel prestižní ocenění Joseph-Breitbach-Preis.
Autor uznávaný německý básník a romanopisec, držitel prestižní Büchnerovy ceny 2016, se nejvíce proslavil románem o dceři nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse Flughunde, jenž byl přeložen také do angličtiny.
Po martinských uliciach
Trojica renomovaných literátov, spisovateľov a publicistov Peter Cabadaj, Marian Grupač a Igor Válek pripravila na vydanie rukopis knihy "Po martinských uliciach". Naplneným zámerom autorov je predstaviť mesto Martin cez jednotlivé ulice pomenované podľa významných osobností a či historických udalostí. Mesto doteraz takúto samostatnú publikáciu nemá a jej vydaním sa významne podporí aktuálne nielen projekt Martin mesto kultúry 2019, ale trvalo aj vzdelanostná úroveň obyvateľov, stav vedomostí o Martine a hlavne medzi mladšími čitateľmi autori sú ochotní urobiť sériu prezentácií pre žiakov a študentov a prirodzený, no často zanedbávaný lokálpatriotizmus potrebný k žiadanému rozvoju Martina.
Pavel Tigrid
Kolektivní monografie je věnována Pavlu Tigridovi, jednomu z nejvýraznějších představitelů československého protikomunistického exilu. Publikace představuje osobnost Pavla Tigrida v souvislostech kulturních a politických dějin dvacátého století, jichž byl Tigrid aktivním tvůrcem.
Pavel Tigrid zasvětil půl století boji s totalitními režimy a významně tak přispěl k pádu komunismu a obnově demokracie v naší zemi. Patřil k největším českým novinářům druhé poloviny dvacátého století a novinářské profesi zůstal věrný až do své smrti, jen s malou přestávkou v letech 1994-1996, kdy byl českým ministrem kultury. Kniha obsahuje anglické resumé, rejstřík a dvě fotopřílohy.
Nepokojná vlna
“Ano, bavilo mě to, všechno, a byl bych rád, kdyby to mohlo pokračovat. Boj bez spojenců je boj bez radosti a nevadilo by mi přispět svou troškou do mlýna na některý dobrý účel, než ze mě zbude jen vzpomínka. Kdo ví, třeba mě ještě na jedno kolo do ringu pustí. A třeba ne. Budiž. Žil jsem v této úchvatné zemi většinu času z osmi desetiletí a v jejích službách jsem měl dostatek přátelství a dobrých bojů, abych uspokojil dokonce i svou nepokojnou náturu. O některých z nich vyprávím na následujících stránkách.
Kdo jsem, abych si stěžoval? Jsem největší šťastlivec na Zemi.”
John McCain
Cornville, Arizona
„Ukazuje se, že nejdůležitější služba, kterou John McCain prokázal americké demokracii, nebylo jeho válečné zajetí ve Vietnamu. Nejdůležitější službu vykonal svou přítomností v Senátu Spojených států.
Byl jedním z mála Republikánů, kteří jsou ochotni tvořit příběh Ameriky.
David Brooks pro New York Times, říjen 2017
„Toto hloubavé rozloučení, které McCain předkládá, není na rozdíl od ostatních šesti knih, které společně se Salterem napsali, určeno pro voliče. Je určeno pro dějiny… James Hohmann, The Washington Post
„Měla by to být povinná četba každého, kdo chce být lídrem v demokracii.“ Senátor Lindsey Graham, The New York Times
Na sklade 1Ks
21,57 €
dostupné aj ako:
O čem se nemluví
Memoáry americké novinářky a spisovatelky Helen Epstein odhalují intimní tajemství v kontextu dramatické českožidovské minulosti rodičů a amerických poměrů. Hledání tajemství, které autorka tuší, že se odehrálo v jejím dětství a ovlivnilo ji na celý život. Autobiografie O čem se nemluví je třetím dílem Helen Epstein o mezigeneračním přenosu traumatu, autorka tak navazuje na Děti Holocaustu o životě druhé generace a na Nalezenou minulost o moravských kořenech své matky.
Edvard Beneš
Osobnost Dr. Edvarda Beneše bývá zpravidla označována přinejmenším za spornou. Tato kniha však z takového klišé zřetelně vybočuje kromě jiného náhradou tohoto odsudku za doklad faktu, že sporný nebyl Beneš sám o sobě, nýbrž jeho politické cíle, jichž navíc zdaleka ne všech dosáhl. Líčí totiž tohoto muže jako státníka přímo předurčeného k smutně souvislé řadě chyb, jichž se dopustil s obvykle osudovými důsledky především díky několika málo vlastním přesně pojmenovaným skutečně výrazným osobnostním rysům. Vypráví tedy o tom, jak se zpravidla vždy tyto jeho neblahé vlohy s tak fatálním efektem projevovaly v letech před i za světové války 1914-1918, v rámci celé řady Benešových pochybení v časech první republiky a zejména kolem roku 1938. Také ale v britském exilu, aby pak konečně vyvrcholily jeho podobně trudnou praxí v letech 1945-1947 a především ve Vítězném únoru. Vše řečené se přitom děje přístupnou beletristickou formou, ve srozumitelném chronologickém řazení tézí, faktů i líčení souvisejících historických událostí. Navíc doplněno pro čtenářovu potřebu až nevšedně širokým rejstříkem ilustrací, dobových dokumentů, srovnávacích tabulek i map, také však galerií podrobnějších portrétů většiny přímo zúčastněných významných osobností.
dostupné aj ako:
Jdi! - Vzpomínky legionáře Otakara Husáka 2
Druhý díl pamětí Otakara Husáka začíná vyplutím transportu čs. dobrovolců z Archangelska na západ a dvoutýdenní zastávkou v anglickém táboře Flowerdown, kde byli přátelsky přijati. Po příjezdu do Francie na ně čekal obraz válkou vyčerpané země, kterou však svou pílí a morálkou dokázali po počáteční nedůvěře získat na svou stranu. Následuje popis složitého vzniku čs. vojska ve Francii, který byl zakončen slavností přísahou v Darney a krví stvrzen v letních bojích v Alsasku, a zejména u Terronu a Vouzieres v říjnu 1918. V listopadu byl O. Husák jmenován velitelem první mise do republiky, po svém příjezdu do Prahy si jej prezident Masaryk vybral za vedoucího své vojenské kanceláře. Podílel se tak na budování státu a armády, řešení národnostních i sociálních problémů a obraně republiky před rozpínavými sousedy v roce 1919. Autor se tak setkal s řadou významných domácích i zahraničních osobností, o jejichž osudech a rolích při vzniku samostatného Československa se ve svém díle zmiňuje.
Koedice s Československou obcí legionářskou
Na sklade 1Ks
16,45 €
dostupné aj ako:
Biografie z kategórie história sa zameriavajú na opis a skúmanie životov významných historických osobností. Tieto knihy nám ponúkajú pohľad do života a príbehov jednotlivcov, ktorí zohrali dôležitú úlohu vo vývoji spoločnosti, politiky, vedy, umenia alebo iných oblastí.
V biografiách sa často rozoberajú naratívne aspekty životov jednotlivcov, od ich raného detstva a rodinného prostredia až po ich dospelosť a významné činy. Autori týchto kníh sa zaoberajú históriou a využívajú primárne a sekundárne zdroje, ako sú denníky, listy, rozhovory, oficiálne dokumenty a vedecké štúdie, aby rekonštruovali životné príbehy týchto osobností.
Historické životopisy nám umožňujú preniknúť do mysle a srdca týchto osobností a porozumieť ich motivácií, rozhodnutiam a vplyvu na svet okolo nich. Tieto knihy nám tiež poskytujú historický kontext a rámec, v ktorom tieto osobnosti pôsobili, a umožňujú nám vidieť, ako ich životné príbehy zapadajú do širších dejín.
