Najpredávanejšie - Bestsellery - Biografie - Životopisy strana 83 z 500

Bezohľadný cynik, človek, ktorý degradoval žurnalistiku, ale tiež jeden z najschopnejších biznismenov súčasnosti - mediálny magnát a miliardár Rupert Murdoch vzbudzuje kontroverzie a každým svojím činom si získava nových priaznivcov alebo naopak ďalšie odporcov. Rupert Murdoch zmenil takmer od základov novinový a televízny biznis, Hollywood a vlastne celý mediálny svet. Pôvodne vydavateľ novín v Austrálii, dnes vlastník jednej z najväčších mediálnych spoločností na svete vydávajúce množstvo novinových titulov a kníh a prevádzkujúci televízne stanice a filmové štúdio - jeden z najvplyvnejších ľudí na zemi. Zároveň ale človek, ktorý pre slávu svojho impéria a pre väčšie výnosy zo svojich aktivít neváha použiť aj nie celkom čisté praktiky. Paul R. La Monica sa vo svojej knihe Ako myslí Rupert Murdoch na jeho kontroverzné úspechy a prehry pozerá pomerne triezvym pohľadom. Podotýka, že niektorá kritika od Murdochových odporcov môže byť nespravodlivá. Rupert Murdoch celú svoju podnikateľskú kariéru túži najmä po uznaní - toho sa mu ale skrze vlastníctva trochu bulvárnych médií nedostalo. Napriek tomu, hoci ho kritizujú, mnohí konkurenti ho napodobňujú. Murdoch je takmer vždy tým, kto sa smeje naposledy. Svedčí o tom aj jeho umiestnenie v rebríčku magazínu Forbes - trinástym najvplyvnejším človekom planéty sa nestanete len tak. Paul R. La Monica je prispievateľom CNNMoney.com, jeho každodenný stĺpik "Buzz" sa zameriava na makroekonomické správy. Pre rovnaké médium píše tiež blog "Media Biz", kde sa venuje oblasti médií a zábavy.

Obsáhlá životopisná kniha o fenomenální americké zpěvačce, divokých 60. letech a hudbě, se kterou dobyla svět. John Byrne Cooke pomáhal Janis Joplin jako road manager a filmař – a také všechno zaznamenal pro budoucí pokolení. Nyní vypráví dosud neznámý příběh o době, kterou strávil s mladou ženou z Port Arthuru, z níž se stala první rokenrolová ženská superstar – ale příliš brzy odešla. Jako člen filmového štábu D. A. Pennebakera byl svědkem fascinujících průlomových vystoupení Janis Joplin a Jimiho Hendrixe na popovém festivalu v Monterey v červnu 1967. O necelých šest měsíců později přiletěl do San Franciska a ujal se role road managera Janis Joplin a její skupiny Big Brother and the Holding Company. Dělal tuto práci, i když se u Janis Joplin střídali muzikanti i pomocný personál a byl stále v pozadí veškerého dění, zatímco žena, které se říkalo Pearl, bouřlivě dobývala svět. Cooke byl u toho, když se Janis s těžkým srdcem rozhodla odejít od Big Brother a založit novou skupinu. Doprovázel ji a Kozmic Blues Band na jaře 1969 na turné v Evropě, na festivalu ve Woodstocku a stejně tak, když se svou následující kapelou Full Tilt Boogie podnikla slavnou cestu Festival Express vlakem přes Kanadu. Cookovy podrobné paměti vypráví celý Janisin příběh od začátku jejího legendárního vzestupu až do posledních tragických dní tak, jak ho může vylíčit jen ten, kdo ho osobně prožil.

Kniha představuje portrét temperamentního amerického vojáka. Jeho muži svým bojovým vystoupením přispěli k vytvoření nových podmínek poválečné rekonstrukce Evropy, které umožnily i založení naší republiky. Od Pershinga se učili také budoucí velitelé amerických vojsk ve 2. světové válce generálové Marshall, MacArthur, Eisenhower, Bradley a Patton.

Gottfried Benn (mladý muž z rodiny pastora) a Elsa Lasker-Schülerová (o sedmnáct let starší básnířka židovského původu) se poznali v Berlíně před rokem 1912, vzájemné citové vzplanutí nalezlo svůj výraz v poezii obou dvou. A i když jejich milostný příběh navenek skončil, nemohli na sebe zapomenout. Autorka na jejich příběhu ukazuje i obtížnost této německo-židovské symbiózy, která sice ve skutečnosti netrvala dlouho, v jejich básnickém díle však zůstala. Dokazuje, že tragedií tohoto páru byla vlastně ideologie. Benn totiž na dlouhé roky propadl nacismu, Lasker-Schüllerová sice ještě v roce 1932 obdržela cenu Heinricha Kleista, ale potom musela Německo opustit.

Slovenský básník, novinář a politik Ladislav Novomeský (1904-1976) náležel do okruhu marxistických intelektuálů, kteří byli krutě postiženi stalinskými represemi v padesátých letech. Monografie klade důraz na objasnění příčin Novomeského obvinění z tzv. slovenského buržoazního nacionalismu, jeho vyšetřování, odsouzení a věznění, dále se zabývá básníkovým dlouholetým nuceným pobytem v Praze spojeným se zákazem publikování a přežíváním na okraji společnosti, jeho pozdější politickou rehabilitací a postupným návratem do veřejného dění. Vykresluje Novomeského politický i lidský portrét a zamýšlí se nad motivy jednání levicového tvůrce, který službě komunistické ideji zasvětil celý život a po únoru 1948 za ni zaplatil pronásledováním, ztrátou osobní integrity a hlubokými pocity viny, znovu probuzenými a opětovně zklamanými nadějemi i zničeným zdravím, ale přesto se nikdy nedokázal s komunistickou stranou a její ideologií rozejít.

Příběh této knihy zní jako mnohohlasý chór. K literární rekonstrukci partu titulní postavy Friedl Dicker-Brandeisové využívá autorka vzpomínky žáků a přátel i výňatky z dochované korespondence. Friedl v mládí studovala užité umění ve Vídni a ve výmarském Bauhausu, věnovala se kresbě, grafice, malbě, plastice, designu a dalším oborům. Roku 1934 uprchla do Prahy. Provdala se za svého bratrance Pavla a následovala ho do Hronova. Po okupaci žili Brandeisovi ve stále bídnějších materiálních podmínkách. Jedinou záchranou bylo pro Friedl malování. V prosinci 1942 byli oba manželé povoláni k transportu do Terezína. Tam Friedl vedla kurzy výtvarné výchovy pro děti z dětských domovů. Metodu, která do života dětí v ghettu vnášela svobodu a rozvíjela jejich fantazii, převzala od svého učitele J. Ittena. V září 1944 odjela Friedl Dicker-Brandeisová transportem z Terezína do Osvětimi na vlastní žádost. Následovala tak mnohé děti, jimž se snažila předávat svůj návod na přežití. Přijala úděl většiny těch méně šťastných a odešla spolu s nimi.

Bobby Fischer (1943–2008) je v šachovém světe považovaný za legendu, mimo šachové kruhy pak za určitý symbol epochy studené války. Fischer, zázračné šachové dítě, se v patnácti letech stal nejmladším americkým velmistrem všech dob. V roce 1972 hrál o titul mistra světa s ruským velmistrem Borisem Spasským – a jejich souboj v éře vrcholícího soupeření USA a SSSR se stal legendou. Nikdy předtím nebyla šachům věnována taková pozornost – a Bobby Fischer se v devětadvaceti letech dostal na úplný vrchol. Pak ale následoval nezadržitelný pád: projevila se u něj duševní choroba, stal se silně paranoidním a zcela se oddal různým fantastickým konspiračním a antisemitským teoriím, což bylo o to bizarnější, že byl sám židovského původu. Jeho spory s americkými úřady došly dokonce do bodu, že veřejně schvaloval útoky na New York z 11. září 2001. V USA mu hrozilo zatčení, a tak strávil zbytek života v různých zemích světa jako uprchlík. Zemřel v ústraní na Islandu. Bobby Fischer, výjimečný šachista, se tak z první globální šachové celebrity a americké kulturní ikony stal psancem a podivínem. Komiksové zpracování jeho životních osudů proto překračuje svět šachu a stává se i svědectvím o bouřlivém období studené války.

Příběh britské panovnice Alžběty II. je fascinující a přitahuje nejen obyvatele ostrovního království, ale doslova celý svět. Na trůnu vydržela ze všech žijících panovníků nejdéle a v dlouhověkosti se jí také žádný nevyrovná. Když se Alžběta II. v dubnu 1926 narodila, britskou společnost stále trápily sotva zhojené jizvy první světové války. Od těch dob Velká Británie prošla bouřlivými změnami, jedna věc jí ovšem zůstala královna Alžběta. Panovnici poznáte od mladých let, během nichž princezna se ziskem koruny vůbec nepočítala, přes druhoválečné období, sňatek a založení rodiny až k triumfálním oslavám panovnických výročí. Seznámíme vás s důležitými milníky, které formovaly dějiny Británie a okolního světa, a v nichž se královna projevila jako hybatel velkých historických událostí. Nahlédnete do soukromí rozvětvené královské rodiny, královských sídel i královnina šatníku. Vydejte se spolu s autory z BBC History ve stopách královny Alžběty II.! Hlavní témata: Princezna Alžběta: Poznejte panovnici již od mladých let, během nichž princezna se ziskem koruny vůbec nepočítala. Královnou Anglie: Jaký byl den, kdy arcibiskup Geoffrey Fisher vložil Alžbětě na hlavu korunu svatého Eduarda? Rodinný život: Královna Alžběta a její choť, princ Philip, tvoří již po déle než sedmdesát let harmonický pár. Královnino soukromí: Nahlédněte do soukromí rozvětvené královské rodiny, královských sídel i královnina šatníku! Důležité milníky: Královna Alžběta II. se projevila jako hybatel velkých historických událostí, které formovaly dějiny celého světa. Proměny v čase: Ať již šlo o problémy monarchie, nebo rodiny, Alžběta provedla své království všemi nástrahami až do 21. století.

Jan Novák, proslulý dosud svými povídkovými a románovými opusy, předstupuje nyní před čtenáře s žánrem literární biografie. Předmětem jeho pozornosti je Milan Kundera, ve světě dnes asi nejznámější spisovatel s domácími kořeny. Právě jeho českému životu je věnován obsáhlý Novákův životopis, mapující ve čtyřech dílech Kunderovo rodinné zázemí, básnické počátky ve znamení stalinismu padesátých let, prominentní působení v letech šedesátých a život v hledáčku Státní bezpečnosti před odchodem do exilu v první polovině sedmdesátých let, kdy Kundera už nesměl publikovat a na veřejnosti vystupoval pod pseudonymy. Novák nepíše standardní vědeckou biografii, ale životopis přiznaně osobní, v jehož barvitém, živém stylu lze bezpečně rozpoznat autora románu o bratrech Mašínech (Zatím dobrý) nebo povídek o Češích v Americe (Hic a kosa v Chicagu). Vychází ovšem z pečlivého studia archivních pramenů, dobových dokumentů, osobních svědectví a Kunderových publikovaných textů, které na stránkách jeho knihy ožívají ve výmluvných citacích stejně jako v pronikavých nebo lapidárních shrnutích. Jako působivý kontrapunkt jsou do textu zabudovány beletristicky stylizované portréty osobností, které se úzce nebo volněji dotýkají Kunderova života i tvorby jako jeho neprivilegovaní současníci, politicky výhodné inspirace nebo nic netušící oběti. Nad tímto materiálem, který v Novákově výkladu uplývá v zásadě chronologicky, vyslovuje autor přímé, odvážné soudy, případně se při nedostatku pramenných dokladů ptá po možných příčinách Kunderova jednání v životě a jeho postupech v umělecké tvorbě. Na rozdíl od řady knih, které vznikaly v Kunderově režii, představuje Novákova práce mimořádný příspěvek samostatného výzkumu a originálně pojatého portrétu. Milan Kundera z něho vychází jako autor, který po celý život usiluje o to, aby měl nad svým obrazem před veřejností absolutní kontrolu. Jan Novák však výmluvně ukazuje, že to je úsilí nejen marné, ale především pošetilé, neboť při něm člověk ztrácí sám sebe a čím dál víc se vnímá jako představa, která původně měla být jen vnucena publiku.

"Žít!" Tak symbolické a obsažné je krédo Karla Gotta, které bezpochyby svým životem i dílem sám velice bohatě naplnil. Když se objeví zpráva, že před půlnocí 1. října 2019 odešel, bylo těžké uvěřit. Karel život i svou práci miloval a národ zase miloval jeho a miluje nadále, lidé ho dokonce podle jeho příjmení až zbožšťovali, "svého Káju" považovali tak trochu až za nesmrtelného, za někoho, kdo tady s námi bude věčně. Ale on byl "pouze" zpěvákem s geniálním tenorem, jaký tady nebude nejméně jedno století, jak se vyjádřil skladatel mnoha hitů Karel Svoboda, ale také dobrým člověkem, jakýmsi obyčejným bohem chodícím - jako my - po Zemi. Gott se stal ikonou i živou legendou, představuje české rodinné stříbro, pojem a instituci, je prostě ojedinělým a fenomenálním zpěvákem, velikým kumštýřem, který s námi žije dál… Obrazem velikosti umělce globálního významu je skutečnost, jak reprezentuje Českou republiku, vždyť jeho jméno znají nejen v Německu, kde jako "zlatý hlas z Prahy" nazpíval víc desek a byl tam možná populárnější než u nás, ale i v Rakousku, Švýcarsku, Polsku, na Slovensku samozřejmě. Prosluje i v Americe, prosadí se na evropských a mimoevropských festivalech, ostatně si svým uměním vyslouží velice lichotivou přezdívku "Sinatra Východu". Odkaz Karla Gotta, který stojí na scéně neuvěřitelných šedesát let a nazpívá kolem tisíce písní a vydá přes tři sta desek, není pouze umělecký, ale rovněž velice lidský. On sám je člověkem laskavým, pokorným, empatickým a skromným. Nad nikoho se nepovyšuje, rád se setkává s fanynkami a fanoušky, dlouze s nimi rozpráví. I v tomto nazírání je umělcem ojedinělým. Základ Karlových hodnot nacházíme v dětství, jak sám potvrzuje. "Důležitý okamžik pro mě je mé narození. Tam to všechno vzniklo. Za ten den bych chtěl poděkovat svým prvním producentům, rodičům. Pak už ta dráha spočívala v inspiracích světa kolem. Přitom jsem chtěl být původně mašinfírou a vézt parní lokomotivu, pak jsem chtěl být malířem." Autoři knihy, která vznikala od roku 2016, vidí Karla Gotta také jako muže velice interesantního, opravdového gentlemana, člověka pracovitého a zásadového a veskrze slušného. Představují ho zejména prostřednictvím vzpomínek a zážitků jeho přátel, kolegů a spolupracovníků, mezi nimiž nechybí zásadní muži jeho kariéry: Karel Svoboda, Felix Slováček a Ladislav Štaidl, ale třeba také uznávaný producent Karel Vágner, který Gottovu cestu zná velice dobře. Čtenářky a fanynky, mužskou populaci nevyjímaje, se v knize setkají "sami se sebou", s lidmi obyčejnými, pro které Gott jako jejich zpěvák zpíval zejména. Karel pro ně nebyl jenom interpretem s úžasným tenorem, ale také člověkem, jehož písně milovali a jehož si velice vážili, a také v něm spatřovali jasné světlo ve svém běžném bytí. Mějme na paměti, že odešel gentleman života a šlechtic hudby, který až do poslední chvíle rozdával svými písněmi radost, lásku a porozumění. Kniha chce být jen malou poctou tomuto lidskému i uměleckému velikánovi.

Petr Kellner, jedinečný člověk a nejúspěšnější podnikatel střední a východní Evropy, tvůrce obchodní říše s objemem 400 milard korun už mezi námi není. Mimořádného muže potkala 27. března 2021 mimořádně tragická smrt v aljašských horách. Napadne nás paralela s Tomášem Baťou, jehož život rovněž skončil leteckou havárií, taktéž ve věku 56 let. Oba dokázali v podstatě z ničeho vybudovat podnikatelské imperium, lidé, kteří je znali, je jmenovali jako nesmírně inspirativní a tvrdě pracující dříče. Kellner byl a zůstane člověkem obdivuhodným, ale rovněž velice zaviděným, pro někoho kontroverzním, představujícím v onom malém českém rybníku, jak naše nerozlehlé teritorium od západní po východní hranici výstižně pojmenoval můj kamarád, hudební skladatel Karel Svoboda, zjevením zcela vyjímečným. Jak se Miloš Forman prosadil v Hollywoodu, jak si Jaromír Jágr podmanil Národní hokejovou ligu, a tím i Ameriku, a pak i Rusko, jak se stal známým v Číně, tak se Petr Kellner zařadil do stovky nejbohatších lidí planety a zároveň získal nezpochybnitelné světové uznání. Své vize dokázal prosadit v Rusku, kde také založil privatizační společnost Petr Veliký - jak symbolické pojmenování, tak i v Číně, občany nejlidnatější země naučil nakupovat na splátky. Jak je možné, že rodák z České Lípy, kdysi řadový pracovník barrandovské produkce a prodejce kopírek, vystoupí s majetkem v hodnotě 15 miliard dolarů až k vrcholu světového finančního piedestalu. Jak začala jeho cesta vzhůru, jak se vypracoval mezi finanční elitu, jak vystavěl obří podnikatelskou společnost? Jako autora mě samozřejmě zajímá nejen Kellner byznysman, ale také Kellner člověk i proto, že jsem sám poznal a zažíval naše nové podnikatelské prostředí let devadesátých a přelomu našich věků, a také ho věrně i se zajímavými osobními setkáními a dnes i s určitým nadhledem líčím. První myšlenka o takové knize přišla už v čase Kellnerových pětačtyřicátin, ale uvědomil jsem si, že na takový velký příběh je ještě brzy, ale už od roku 2016 jsem se na tvorbu psychicky i fakticky připravoval. A přiznám se, "napsat Kellnera" bylo pro mě podobně náročné, ale i krásné a prožívající, jako vytvořit autorizovanou knihu Člověk Havel, dle mého pohledu práci o "otci naší doby". Petr Kellner se navíc dokázal stát nejbohatším Čechem oproti jiným dolarovým miliardářům, ať už Bakalovi či Babišovi (on se Kellnera reálně bál a současně mu záviděl jeho globální ambice a noblesu), nemluvě o Krejčířovi či Koženém, bez finančního, natož občanského či politického, skandálu, bez poskvrny, ryzí podnikatelskou cestou, výstavbou vlastního impéria PPF. Za "Pana Tajemného" i "Neviditelného", člověka, který se na veřejnosti ukazoval velice zřídka, a pokud ano, vystupoval velice normálně a skromně, promlouvají zejména pozoruhodné činy. Často spatřován, natož holedbán a oslavován, být rozhodně netoužil, i proto ho lidé viděli a pojmenovávali tak záhadně. Držel se zásady Milana Kundery, světově nejuznávanějšího současného českého spisovatele. Dnes dvaadevadesátiletý bard žijící ve Francii, řekl: "Když poskytnete veřejnosti tvář, ztrácíte i sám sebe." Ano, za Kellnera hovoří zejména významné obchody, včetně nedávné koupě televize Nova a společnosti CME, úspěšné konglomerace a obří černá dolarová čísla. Petr přitom nebyl nějakým nadčlověkem, ale v každém případě nadaným i odvážným mužem, a také dobrým manželem a otcem velké rodiny. Rovněž sběratelem umění, fanouškem sportu, zejména špičkového fotbalu, gurmánem i milovníkem moderní hudby i velkým donátorem. "Je to ten nejúžasnější táta na světě. Chápu, že je v byznysu přísný, protože - aby zvládl řídit něco tak obrovského, to člověk nesmí být úplně lehkomyslný, ale já znám tátu jako rodiče," svěřila dcera Anna. "Vyrůstali jsme jako každá jiná rodina. Jasně, mohli jsme pak odletět do Španělska nebo jinam, ale co se týče hodnot a výchovy, tohle naši vedli normálně. Že táta vždycky hodně dbal na to, aby jeho soukromý život nebyl veřejný, nám neuvěřitelně pomohlo, protože jsme neměli problémy jako nějaké celebrity. Dovolilo nám to vyrůstat běžným způsobem." Ano, Kellner byl také normálním člověkem, který chápal své impérium jako velkou rodinu, kterou dokázal řídit i v teplákách a v pohodlí svého obývacího pokoje. Uměl vzít manželku a děti do restaurace, a když byl spokojen, odměnil královským dýškem udiveného číšníka, který kolikrát vůbec ani netušil, kým byl obdarován. Pokud se s očekávanou kvalitou jídla nesetkal, prostě zaplatil a odešel. V posledním čase byl Kellner také mužem, který výrazně vstoupil do debaty o kvalitě a směřování naší společnosti, jíž viditelně chybí jasná cesta, jakou bychom se měli vydat v příštích dvaceti třiceti letech. Málokdo také ví, že stamiliony korun investoval prostřednictvím své společnosti Sotio do vývoje léků na léčbu leukémie, lymfomů a nádorových onemocnění, přičemž švýcarská firma Celestia Biotech po letitých laboratorních testech realizuje již zkoušení léku na léčbu leukémie na člověku. Značné prostředky věnoval na vzdělání dětí. Petr Kellner byl reálným podnikatelem, který říkal, že v dnešní rozdělené společnosti stále více převládá zjednodušené vidění světa na úkor dialogu a vzájemného naslouchání. "Někdy se už zdá, že světy na sociálních sítích a virtuální obrazy jsou důležitější než reálné činy. Nemyslím si to. Pořád věřím, že život spočívá v tom, co skutečně děláme. Jednou bych chtěl, aby se na PPF koukalo jako na firmu, která to někam dotáhla. Ve smyslu: to je naše evropská firma. Aby mohli být lidé pyšní, nejen ti z PPF." Pro mě osobně se Petr Kellner stal rovněž velkým vizionářem, viděl to, co my obyčejní smrtelníci nevidíme, viděl tam, kam my nedohlédneme. Dovolím si napsat, že Petr Kellner se společně s Václavem Havlem a Karlem Gottem stal největším Čechem naší doby.

Životní příběh nositele Nobelovy cerny za literaturu Jaroslava Seiferta se opírá o vzpomínky jeho dcery Jany a některých přátel. Autor František Cinger nám ve své knize představuje světově proslulého básníka jako složitou osobnost, která musela v různých dobách čelit mnoha tlakům, aniž by díky svému charakteru ztratila nesporné lidské kvality. Unikátnost této publikace spočívá právě v tom, že není jen více či méně umně napsanou monografií. Osobnost velkého básníka, nositele Nobelovy ceny, poznáváme v textu prostřednictvím jeho dcery Jany Seifertové, ale i vzpomínek či korespondence takových osobností jakými jsou Vlasta Chramostová, František Janouch, Arnošt Lustig, Bohumil Hrabal, Jan Werich, Milan Kundera, František Hrubín, Eva Kantůrková, Bedřich Utitz či Pavel Vašák, nebo básnických gigantů - Jana Skácela, Vítězslava Nezvala, Vladimíra Holana, Františka Halase nebo Jiřího Wolkera, kteří už nejsou mezi námi, ale jejich vzpomínky na generačního souputníka Jaroslava Seiferta se díky korespondenci zachovaly. Podobně jako názory F. X. Šaldy, Josefa Hory, Bedřicha Fučíka, Ludvíka Kundery. Výběr textů Jaroslava Seiferta pak v konfrontaci s těmito dokumenty vytváří zajímavý dialog, který je nejen svědectvím o osobnosti Seiferta, ale i o vývoji české společnosti od dvacátých po osmdesátá léta, kdy Jaroslav Seifert žil a tvořil. Autor PhDr. František Cinger nám ve své knize představuje světově proslulého básníka jako složitou osobnost, která musela v různých dobách čelit mnoha tlakům, aniž by díky svému charakteru ztratila nesporné lidské kvality.

V přihlášce bylo jasně napsáno, že jsem do závodu přihlásil Tatru - a sebe. Nikoho dalšího. Francouzští úředníci na mě přesto u přejímek nevěřícně hleděli. Ty fakt pojedeš sám, podivovali se. Kýval jsem, že ano, že to není chyba v materiálech, ale pořád ve mně byla malá dušička. Pak pokrčili rameny, popřáli mi štěstí, a to razítko mi dali! Spadl mi obrovský balvan ze srdce, měl jsem takovou radost, jako bych už byl v cíli! Dvacet let na to čekám, a je to tady! Pojedu sám, jen se svou velkou desetitunovou motorkou. Tomáš Tomeček je testovací jezdec v automobilce Tatra. Dálkovým závodům se věnuje od roku 1995, výhradně ve spojení s kamiony Tatra. Rally Dakar (Paříž - Dakar) se zúčastnil 16x, Africa Eco Race osmkrát. Oba závody vyhrál, 12x stál na stupních vítězů. Patří k hlavním tvářím Africa Eco Race. Úspěšnou sólo jízdou bez navigátora přepsal historii dálkových závodů v kategorii kamionů. Přezdívá se mu Desert Master a Captain Solo. Kniha je doplněna o účast Tomáše Tomečka na Rally Dakar na přelomu roku 2018/2019 a obsahuje tak i aktualizované tabulky a fotografické přílohy.

Tato kniha zpochybňuje mnohá dogmata. Snaží se odkrýt propagandu Impéria, jeho dogmata i zločiny. Kniha je přímým výsledkem několika let strávených na cestě, v zákopech, v nepočitatelně mnoha slumech, metropolích a frontových liniích. Pracoval jsem na všech kontinentech a pohyboval jsem se shora dolů, rozprávěl jsem s elitami klientelistických států i s těmi nejchudšími z chudých, s gangstery a vojáky, vědci, umělci, horníky i sedláky. Také jsem se setkal s několika velkými mysliteli, prezidenty, zkorumpovanými úředníky a podnikateli, veliteli praporů, masovými vrahy a falešnými proroky. V mnoha chudých zemích jsem potkal tu nejcyničtější rasu lidských bytostí – služebníky a podržtašky Impéria.

Neexistuje žádný limit, který by vás mohl zastavit. Toto je kniha o mně, o člověku, který překonal své vlastní hranice. Vyprávění, ve kterém popisuji, jak vnímám a prožívám své onemocnění. Nečekejte výlevy emocí, ale příběhy zlomových okamžiků mého života, inspirativní i děsivé příběhy lidí, které jsem potkal, a myšlenky – povzbudivé za každých okolností. Jaký by byl život bez překážek? Dobrodružství by ztratilo smysl. Temnota vás může zničit, ale také posílit. Postavit se jí čelem znamená riskovat bolest, strach i zranění, protože bez toho nemůže člověk růst. Pouze když pohlédnete své příšeře do očí a vykročíte navzdory strachu, můžete se stát silnějšími. Život bez nástrah by byl jen krásný sen, který se ráno rozplyne – a možná by vás brzy přestal bavit. Tímto končí úvod, ale můj život právě začíná.

Príbeh Putinovho rivala, nebojácneho muža, ktorý sa z Ruska pokúsil vybudovať slušnú, demokratickú krajinu a zaplatil za to najvyššiu cenu Životopis Alexeja Navaľného, právnika, blogera, bojovníka proti korupcii, lídra politickej opozície, kandidáta na prezidenta, obete otravy a disidenta. Disident je príbeh o tom, ako jeden nebojácny muž vytvoril neúnavné opozičné hnutie a stal sa najsilnejším súperom prezidenta Vladimira Putina. Pútavý životopis predstavuje čitateľom profil najväčšieho agitátora súčasného Ruska, muža, ktorý bol ochotný obetovať svoju slobodu, dokonca aj vlastný život, aby vybudoval slušnú, demokratickú krajinu.

Churchill a Orwell se z nepříliš známých postav tehdejšího dění záhy stali jedni z určujících aktérů západního myšení. Jejich díla jsou živá i platná dodnes a o jejich vzniku i aktuálnosti se můžete přesvědčit v této brilantní knize. George Orwell i Winston Chur­chill byli bezesporu jedněmi z nejdůležitějších mužů své doby. Chur­chill sehrál v porážce Hitlera a Osy výraznou roli a Orwel­lovo zobrazení autoritářské vlády ve Zvířecí farmě a v 1984 dodnes inspiruje bojovníky za svobodu. Jejich životy jsou důkazem síly morálního přesvědčení, odvahy a předvídavosti, že vláda, ať už je zabarvena jakkoli, která upírá lidem základní svobody, je totalitní hrozbou a je třeba se ji bránit, lhostejno zdali zprava či zleva.

Tento románový životopis oživuje odkaz Marka Aurelia (121–180 n. l.) pro novou generaci čtenářů skrze zkoumání císařovy fascinující psychologické cesty. Donald J. Robertson zkoumá Markovy vztahy s klíčovými postavami jeho života, jako byla jeho matka Domitia Lucilla a císař Hadrián, a také s jeho stoickými učiteli. Hojně čerpá z Markových Hovorů k sobě a korespondence a zkoumá císařovo jednání, jak je podrobně popsáno v Historia Augusta dalších antických textech. Marcus Aurelius se snažil sladit svou filozofii a morální hodnoty s politickými tlaky, kterým čelil jako císař na vrcholu římské moci. Robertson zkoumá Markův postoj k otroctví a morální dilema, které představovalo zajetí nepřátel ve válce, jeho postoj k ženám, roli stoicismu při utváření jeho reakce na hrozbu občanské války, zacházení s křesťany za jeho vlády a jmenování jeho nechvalně známého syna Commoda jeho nástupcem. V celém tomto díle jsou k osvětlení císařovy mysli – jeho charakteru, hodnot a motivů – použity Hovory k sobě, přičemž Robertson obratně proplétá Markovu vnitřní cestu jako filozofa s vnějšími událostmi jeho života římského císaře.

Netuctový príbeh Jána Kozáka, futbalového búrliváka, ktorý sa ako jediný Slovák prebojoval na majstrovstvá Európy ako hráč i ako tréner. V roku 1980 patril k oporám mužstva, ktoré v Taliansku získalo bronzovú medailu a po 35 rokoch dotiahol k historickému triumfu slovenskú reprezentáciu. Mužstvo pod jeho vedením sa na budúci rok predstaví na ME vo Francúzsku, vôbec prvý raz v ére samostatnosti. Najlepší futbalista roka 1981 v ČSSR ako prvý postúpil s klubovým tímom do skupiny Ligy majstrov. V 1. FC Košice hrával pod jeho vedením aj syn Ján, ktorý kráčal v jeho futbalových šľapajách. Vypracoval sa na úspešného reprezentanta. Zahral si na majstrovstvách sveta 2010 v Afrike a po skončení kariéry sa vydal na trénerskú dráhu.