Najpredávanejšie - Bestsellery - Biografie - Životopisy strana 84 z 433

"Žít!" Tak symbolické a obsažné je krédo Karla Gotta, které bezpochyby svým životem i dílem sám velice bohatě naplnil. Když se objeví zpráva, že před půlnocí 1. října 2019 odešel, bylo těžké uvěřit. Karel život i svou práci miloval a národ zase miloval jeho a miluje nadále, lidé ho dokonce podle jeho příjmení až zbožšťovali, "svého Káju" považovali tak trochu až za nesmrtelného, za někoho, kdo tady s námi bude věčně. Ale on byl "pouze" zpěvákem s geniálním tenorem, jaký tady nebude nejméně jedno století, jak se vyjádřil skladatel mnoha hitů Karel Svoboda, ale také dobrým člověkem, jakýmsi obyčejným bohem chodícím - jako my - po Zemi. Gott se stal ikonou i živou legendou, představuje české rodinné stříbro, pojem a instituci, je prostě ojedinělým a fenomenálním zpěvákem, velikým kumštýřem, který s námi žije dál… Obrazem velikosti umělce globálního významu je skutečnost, jak reprezentuje Českou republiku, vždyť jeho jméno znají nejen v Německu, kde jako "zlatý hlas z Prahy" nazpíval víc desek a byl tam možná populárnější než u nás, ale i v Rakousku, Švýcarsku, Polsku, na Slovensku samozřejmě. Prosluje i v Americe, prosadí se na evropských a mimoevropských festivalech, ostatně si svým uměním vyslouží velice lichotivou přezdívku "Sinatra Východu". Odkaz Karla Gotta, který stojí na scéně neuvěřitelných šedesát let a nazpívá kolem tisíce písní a vydá přes tři sta desek, není pouze umělecký, ale rovněž velice lidský. On sám je člověkem laskavým, pokorným, empatickým a skromným. Nad nikoho se nepovyšuje, rád se setkává s fanynkami a fanoušky, dlouze s nimi rozpráví. I v tomto nazírání je umělcem ojedinělým. Základ Karlových hodnot nacházíme v dětství, jak sám potvrzuje. "Důležitý okamžik pro mě je mé narození. Tam to všechno vzniklo. Za ten den bych chtěl poděkovat svým prvním producentům, rodičům. Pak už ta dráha spočívala v inspiracích světa kolem. Přitom jsem chtěl být původně mašinfírou a vézt parní lokomotivu, pak jsem chtěl být malířem." Autoři knihy, která vznikala od roku 2016, vidí Karla Gotta také jako muže velice interesantního, opravdového gentlemana, člověka pracovitého a zásadového a veskrze slušného. Představují ho zejména prostřednictvím vzpomínek a zážitků jeho přátel, kolegů a spolupracovníků, mezi nimiž nechybí zásadní muži jeho kariéry: Karel Svoboda, Felix Slováček a Ladislav Štaidl, ale třeba také uznávaný producent Karel Vágner, který Gottovu cestu zná velice dobře. Čtenářky a fanynky, mužskou populaci nevyjímaje, se v knize setkají "sami se sebou", s lidmi obyčejnými, pro které Gott jako jejich zpěvák zpíval zejména. Karel pro ně nebyl jenom interpretem s úžasným tenorem, ale také člověkem, jehož písně milovali a jehož si velice vážili, a také v něm spatřovali jasné světlo ve svém běžném bytí. Mějme na paměti, že odešel gentleman života a šlechtic hudby, který až do poslední chvíle rozdával svými písněmi radost, lásku a porozumění. Kniha chce být jen malou poctou tomuto lidskému i uměleckému velikánovi.

Petr Kellner, jedinečný člověk a nejúspěšnější podnikatel střední a východní Evropy, tvůrce obchodní říše s objemem 400 milard korun už mezi námi není. Mimořádného muže potkala 27. března 2021 mimořádně tragická smrt v aljašských horách. Napadne nás paralela s Tomášem Baťou, jehož život rovněž skončil leteckou havárií, taktéž ve věku 56 let. Oba dokázali v podstatě z ničeho vybudovat podnikatelské imperium, lidé, kteří je znali, je jmenovali jako nesmírně inspirativní a tvrdě pracující dříče. Kellner byl a zůstane člověkem obdivuhodným, ale rovněž velice zaviděným, pro někoho kontroverzním, představujícím v onom malém českém rybníku, jak naše nerozlehlé teritorium od západní po východní hranici výstižně pojmenoval můj kamarád, hudební skladatel Karel Svoboda, zjevením zcela vyjímečným. Jak se Miloš Forman prosadil v Hollywoodu, jak si Jaromír Jágr podmanil Národní hokejovou ligu, a tím i Ameriku, a pak i Rusko, jak se stal známým v Číně, tak se Petr Kellner zařadil do stovky nejbohatších lidí planety a zároveň získal nezpochybnitelné světové uznání. Své vize dokázal prosadit v Rusku, kde také založil privatizační společnost Petr Veliký - jak symbolické pojmenování, tak i v Číně, občany nejlidnatější země naučil nakupovat na splátky. Jak je možné, že rodák z České Lípy, kdysi řadový pracovník barrandovské produkce a prodejce kopírek, vystoupí s majetkem v hodnotě 15 miliard dolarů až k vrcholu světového finančního piedestalu. Jak začala jeho cesta vzhůru, jak se vypracoval mezi finanční elitu, jak vystavěl obří podnikatelskou společnost? Jako autora mě samozřejmě zajímá nejen Kellner byznysman, ale také Kellner člověk i proto, že jsem sám poznal a zažíval naše nové podnikatelské prostředí let devadesátých a přelomu našich věků, a také ho věrně i se zajímavými osobními setkáními a dnes i s určitým nadhledem líčím. První myšlenka o takové knize přišla už v čase Kellnerových pětačtyřicátin, ale uvědomil jsem si, že na takový velký příběh je ještě brzy, ale už od roku 2016 jsem se na tvorbu psychicky i fakticky připravoval. A přiznám se, "napsat Kellnera" bylo pro mě podobně náročné, ale i krásné a prožívající, jako vytvořit autorizovanou knihu Člověk Havel, dle mého pohledu práci o "otci naší doby". Petr Kellner se navíc dokázal stát nejbohatším Čechem oproti jiným dolarovým miliardářům, ať už Bakalovi či Babišovi (on se Kellnera reálně bál a současně mu záviděl jeho globální ambice a noblesu), nemluvě o Krejčířovi či Koženém, bez finančního, natož občanského či politického, skandálu, bez poskvrny, ryzí podnikatelskou cestou, výstavbou vlastního impéria PPF. Za "Pana Tajemného" i "Neviditelného", člověka, který se na veřejnosti ukazoval velice zřídka, a pokud ano, vystupoval velice normálně a skromně, promlouvají zejména pozoruhodné činy. Často spatřován, natož holedbán a oslavován, být rozhodně netoužil, i proto ho lidé viděli a pojmenovávali tak záhadně. Držel se zásady Milana Kundery, světově nejuznávanějšího současného českého spisovatele. Dnes dvaadevadesátiletý bard žijící ve Francii, řekl: "Když poskytnete veřejnosti tvář, ztrácíte i sám sebe." Ano, za Kellnera hovoří zejména významné obchody, včetně nedávné koupě televize Nova a společnosti CME, úspěšné konglomerace a obří černá dolarová čísla. Petr přitom nebyl nějakým nadčlověkem, ale v každém případě nadaným i odvážným mužem, a také dobrým manželem a otcem velké rodiny. Rovněž sběratelem umění, fanouškem sportu, zejména špičkového fotbalu, gurmánem i milovníkem moderní hudby i velkým donátorem. "Je to ten nejúžasnější táta na světě. Chápu, že je v byznysu přísný, protože - aby zvládl řídit něco tak obrovského, to člověk nesmí být úplně lehkomyslný, ale já znám tátu jako rodiče," svěřila dcera Anna. "Vyrůstali jsme jako každá jiná rodina. Jasně, mohli jsme pak odletět do Španělska nebo jinam, ale co se týče hodnot a výchovy, tohle naši vedli normálně. Že táta vždycky hodně dbal na to, aby jeho soukromý život nebyl veřejný, nám neuvěřitelně pomohlo, protože jsme neměli problémy jako nějaké celebrity. Dovolilo nám to vyrůstat běžným způsobem." Ano, Kellner byl také normálním člověkem, který chápal své impérium jako velkou rodinu, kterou dokázal řídit i v teplákách a v pohodlí svého obývacího pokoje. Uměl vzít manželku a děti do restaurace, a když byl spokojen, odměnil královským dýškem udiveného číšníka, který kolikrát vůbec ani netušil, kým byl obdarován. Pokud se s očekávanou kvalitou jídla nesetkal, prostě zaplatil a odešel. V posledním čase byl Kellner také mužem, který výrazně vstoupil do debaty o kvalitě a směřování naší společnosti, jíž viditelně chybí jasná cesta, jakou bychom se měli vydat v příštích dvaceti třiceti letech. Málokdo také ví, že stamiliony korun investoval prostřednictvím své společnosti Sotio do vývoje léků na léčbu leukémie, lymfomů a nádorových onemocnění, přičemž švýcarská firma Celestia Biotech po letitých laboratorních testech realizuje již zkoušení léku na léčbu leukémie na člověku. Značné prostředky věnoval na vzdělání dětí. Petr Kellner byl reálným podnikatelem, který říkal, že v dnešní rozdělené společnosti stále více převládá zjednodušené vidění světa na úkor dialogu a vzájemného naslouchání. "Někdy se už zdá, že světy na sociálních sítích a virtuální obrazy jsou důležitější než reálné činy. Nemyslím si to. Pořád věřím, že život spočívá v tom, co skutečně děláme. Jednou bych chtěl, aby se na PPF koukalo jako na firmu, která to někam dotáhla. Ve smyslu: to je naše evropská firma. Aby mohli být lidé pyšní, nejen ti z PPF." Pro mě osobně se Petr Kellner stal rovněž velkým vizionářem, viděl to, co my obyčejní smrtelníci nevidíme, viděl tam, kam my nedohlédneme. Dovolím si napsat, že Petr Kellner se společně s Václavem Havlem a Karlem Gottem stal největším Čechem naší doby.

Životní příběh nositele Nobelovy cerny za literaturu Jaroslava Seiferta se opírá o vzpomínky jeho dcery Jany a některých přátel. Autor František Cinger nám ve své knize představuje světově proslulého básníka jako složitou osobnost, která musela v různých dobách čelit mnoha tlakům, aniž by díky svému charakteru ztratila nesporné lidské kvality. Unikátnost této publikace spočívá právě v tom, že není jen více či méně umně napsanou monografií. Osobnost velkého básníka, nositele Nobelovy ceny, poznáváme v textu prostřednictvím jeho dcery Jany Seifertové, ale i vzpomínek či korespondence takových osobností jakými jsou Vlasta Chramostová, František Janouch, Arnošt Lustig, Bohumil Hrabal, Jan Werich, Milan Kundera, František Hrubín, Eva Kantůrková, Bedřich Utitz či Pavel Vašák, nebo básnických gigantů - Jana Skácela, Vítězslava Nezvala, Vladimíra Holana, Františka Halase nebo Jiřího Wolkera, kteří už nejsou mezi námi, ale jejich vzpomínky na generačního souputníka Jaroslava Seiferta se díky korespondenci zachovaly. Podobně jako názory F. X. Šaldy, Josefa Hory, Bedřicha Fučíka, Ludvíka Kundery. Výběr textů Jaroslava Seiferta pak v konfrontaci s těmito dokumenty vytváří zajímavý dialog, který je nejen svědectvím o osobnosti Seiferta, ale i o vývoji české společnosti od dvacátých po osmdesátá léta, kdy Jaroslav Seifert žil a tvořil. Autor PhDr. František Cinger nám ve své knize představuje světově proslulého básníka jako složitou osobnost, která musela v různých dobách čelit mnoha tlakům, aniž by díky svému charakteru ztratila nesporné lidské kvality.

V přihlášce bylo jasně napsáno, že jsem do závodu přihlásil Tatru - a sebe. Nikoho dalšího. Francouzští úředníci na mě přesto u přejímek nevěřícně hleděli. Ty fakt pojedeš sám, podivovali se. Kýval jsem, že ano, že to není chyba v materiálech, ale pořád ve mně byla malá dušička. Pak pokrčili rameny, popřáli mi štěstí, a to razítko mi dali! Spadl mi obrovský balvan ze srdce, měl jsem takovou radost, jako bych už byl v cíli! Dvacet let na to čekám, a je to tady! Pojedu sám, jen se svou velkou desetitunovou motorkou. Tomáš Tomeček je testovací jezdec v automobilce Tatra. Dálkovým závodům se věnuje od roku 1995, výhradně ve spojení s kamiony Tatra. Rally Dakar (Paříž - Dakar) se zúčastnil 16x, Africa Eco Race osmkrát. Oba závody vyhrál, 12x stál na stupních vítězů. Patří k hlavním tvářím Africa Eco Race. Úspěšnou sólo jízdou bez navigátora přepsal historii dálkových závodů v kategorii kamionů. Přezdívá se mu Desert Master a Captain Solo. Kniha je doplněna o účast Tomáše Tomečka na Rally Dakar na přelomu roku 2018/2019 a obsahuje tak i aktualizované tabulky a fotografické přílohy.

Tato kniha zpochybňuje mnohá dogmata. Snaží se odkrýt propagandu Impéria, jeho dogmata i zločiny. Kniha je přímým výsledkem několika let strávených na cestě, v zákopech, v nepočitatelně mnoha slumech, metropolích a frontových liniích. Pracoval jsem na všech kontinentech a pohyboval jsem se shora dolů, rozprávěl jsem s elitami klientelistických států i s těmi nejchudšími z chudých, s gangstery a vojáky, vědci, umělci, horníky i sedláky. Také jsem se setkal s několika velkými mysliteli, prezidenty, zkorumpovanými úředníky a podnikateli, veliteli praporů, masovými vrahy a falešnými proroky. V mnoha chudých zemích jsem potkal tu nejcyničtější rasu lidských bytostí – služebníky a podržtašky Impéria.

Neexistuje žádný limit, který by vás mohl zastavit. Toto je kniha o mně, o člověku, který překonal své vlastní hranice. Vyprávění, ve kterém popisuji, jak vnímám a prožívám své onemocnění. Nečekejte výlevy emocí, ale příběhy zlomových okamžiků mého života, inspirativní i děsivé příběhy lidí, které jsem potkal, a myšlenky – povzbudivé za každých okolností. Jaký by byl život bez překážek? Dobrodružství by ztratilo smysl. Temnota vás může zničit, ale také posílit. Postavit se jí čelem znamená riskovat bolest, strach i zranění, protože bez toho nemůže člověk růst. Pouze když pohlédnete své příšeře do očí a vykročíte navzdory strachu, můžete se stát silnějšími. Život bez nástrah by byl jen krásný sen, který se ráno rozplyne – a možná by vás brzy přestal bavit. Tímto končí úvod, ale můj život právě začíná.

Legendárny ostreľovač Vasilij Grigorievič Zajcev sa narodil v roku 1915 na Urale a od detstva sa učil umeniu loviť v tajge. Najprv pôsobil v Tichomorskom loďstve a v roku 1942 prišiel do Stalingradu ako dobrovoľník. Slúžil v 1047. streleckom pluku 284. streleckej divízie 62. armády. Využil svoje lovecké zručnosti a nadanie a od septembra do decembra zlikvidoval pod nepriateľskou paľbou v troskách horiaceho Stalingradu 225 nemeckých vojakov a dôstojníkov. V Stalingrade sa bojovalo doslova o každý kúsok zeme, o každú budovu a o každú ulicu na život a na smrť a z jeho opisov doslova mrazí. Zajcev sa vydával na lov nepriateľa ako tieň, najradšej sám, neskôr zaúčal, ako prežiť, ďalších. V januári 1943 ho zranila mína a oslepol, čo mu zrejme zachránilo život. Zrak sa mu napokon po ťažkej operácii vrátil. Svoje spomienky na detstvo, dospievanie a vojnové časy opisuje realisticky a zároveň poeticky, s humorom a pozorovateľským talentom. Jeho veta „za Volgou sa pre nás končil svet“ sa stala symbolom ruského odporu proti nepriateľovi a heslom sovietskych vojakov v Stalingrade. Taktika, ktorú vyvinul počas bojov, sa dodnes vyučuje na vojenských školách po svete a podrobne ju opísal aj v dvoch učebniciach pre ostreľovačov. Dožil sa 76 rokov. Zajcevov životný príbeh inšpiroval viacerých filmových režisérov. Jeho pôsobenie v stalingradskom vojnovom pekle stvárnil J. Ozerov vo filme Anjeli smrti (1992) a J. J. Annaud vo filme Nepriateľ pred bránami (2001).

Churchill a Orwell se z nepříliš známých postav tehdejšího dění záhy stali jedni z určujících aktérů západního myšení. Jejich díla jsou živá i platná dodnes a o jejich vzniku i aktuálnosti se můžete přesvědčit v této brilantní knize. George Orwell i Winston Chur­chill byli bezesporu jedněmi z nejdůležitějších mužů své doby. Chur­chill sehrál v porážce Hitlera a Osy výraznou roli a Orwel­lovo zobrazení autoritářské vlády ve Zvířecí farmě a v 1984 dodnes inspiruje bojovníky za svobodu. Jejich životy jsou důkazem síly morálního přesvědčení, odvahy a předvídavosti, že vláda, ať už je zabarvena jakkoli, která upírá lidem základní svobody, je totalitní hrozbou a je třeba se ji bránit, lhostejno zdali zprava či zleva.

Tento románový životopis oživuje odkaz Marka Aurelia (121–180 n. l.) pro novou generaci čtenářů skrze zkoumání císařovy fascinující psychologické cesty. Donald J. Robertson zkoumá Markovy vztahy s klíčovými postavami jeho života, jako byla jeho matka Domitia Lucilla a císař Hadrián, a také s jeho stoickými učiteli. Hojně čerpá z Markových Hovorů k sobě a korespondence a zkoumá císařovo jednání, jak je podrobně popsáno v Historia Augusta dalších antických textech. Marcus Aurelius se snažil sladit svou filozofii a morální hodnoty s politickými tlaky, kterým čelil jako císař na vrcholu římské moci. Robertson zkoumá Markův postoj k otroctví a morální dilema, které představovalo zajetí nepřátel ve válce, jeho postoj k ženám, roli stoicismu při utváření jeho reakce na hrozbu občanské války, zacházení s křesťany za jeho vlády a jmenování jeho nechvalně známého syna Commoda jeho nástupcem. V celém tomto díle jsou k osvětlení císařovy mysli – jeho charakteru, hodnot a motivů – použity Hovory k sobě, přičemž Robertson obratně proplétá Markovu vnitřní cestu jako filozofa s vnějšími událostmi jeho života římského císaře.

Denník z notovej osnovy je prvým vydaním zápiskov z novoobjaveného denníka nenahraditeľnej osobnosti slovenského hudobného života skladateľa Eugena Suchoňa. V denníku zaznamenáva cesty k hudbe, k učeniu a odovzdávaniu svojich schopností v najproduktívnejšom období. Okrem výnimočnej faktografickej hodnoty je denník svedectvom doby, v ktorej skladateľ žil, ale i citovým záznamom života človeka.

V populárnom seriáli stvárnil úlohu učiteľa dejepisu, ktorý sa bizarnou zhodou okolností stal prezidentom Ukrajiny. V reálnom živote sa ním skutočne stal – a keď prišla ruská invázia, dokázal zjednotiť vlastný národ aj desiatky ďalších štátov. Príbeh Volodymyra Zelenského pôsobí ako filmový scenár, ale je skutočný. Dokumentárna kniha ukrajinského novinára predstavuje Zelenského život a politický vzostup z mnohých uhlov, vždy však objektívne a bez prehnaných emócií.

V autobiografické knize nabízí autorka nebývale upřímný a otevřený pohled do výjimečné části ženského světa, který je často i dnes předmětem dohadů a legend. Světa, budícího v mnohých nedůvěru a podezíravost a přesto je pro mnohé lákavý a vzrušivý, protože je nepoznaný. Niki vypráví o svém uvědomění, popisuje neobyčejně detailně svoje příhody, setkání s pražskými lesbickými a homosexuálními celebritami, svěřuje se nám se svými trampotami, s láskou k ženě, kterou opravdu neskonale miluje. Avšak nic není jednoduché, musí překonávat překážky, dostává se i do nočního klubu na Sardinii, kde podléhá dalším svodům. Malá ukázka: Nespočtu dny, kdy jsem se na ni těšila a představovala si tuhle chvíli a najednou vakuum, prázdno.. Kdybychom se na sebe vrhly rovnou v předsíni, kdybych nic nenatahovala.. Původní nedočkavost byla ta tam. Měly jsme se milovat rovnou na koberci a naplno, ale ta půlhodinová pauza, ty zatracený konvence mě vykolejily a já se najednou cítila jako prázdnej, zapomenutej nákladní vagón na konci nádraží.

Fascinujúca a súčasne vtipná kniha o nepotlačiteľnej potrebe veľkých i malých diktátorov obšťastňovať svet písaným slovom. Už od čias Rímskej ríše mali diktátori nutkanie písať knihy. Ale až v dvadsiatom storočí došlo priam k erupcii tejto diktátorskej obsesie. Titani tohto žánru ako napríklad Stalin, Hitler, Mussolini, Mao či Chomejní produkovali teoretické diela, duchovné manifesty, básnické zbierky, memoáre, ba občas aj poklesnuté romance ako na bežiacom páse. A nekonečná záplava diktátorskej makulatúry dodnes celkom neopadla. Daniel Kalder v tejto brilantne a so sarkastickým nadhľadom napísanej knihe hľadá a nachádza odpovede na základné otázky tohto literárneho žánru: prečo a ako sa produkovanie písaného slova tohto typu, nazývaného z neznámych dôvodov literatúrou, stalo jedným z kľúčových pilierov diktátorských režimov? Čo odhaľujú tieto diela o diktátorovej duši? Ako môžu knihy a gramotnosť všeobecne, o ktorých pozitívnom vplyve nikto seriózny nepochybuje, spôsobovať toľko zla? Ako je možné, že sú knihy na škodu sveta? Pekelná knižnica je knihou o knihách tých najkrvavejších diktátorov ľudskej histórie, presvedčených nielen o svojom historickom poslaní, ale aj o svojom talente a spisovateľskej genialite. Tieto knihy vychádzali v miliónových nákladoch, čítali ich povinne i dobrovoľne, povrchne i extaticky milióny ľudí. Drvivá väčšina z nich už nie je ničím iným, než dobovou kuriozitou a nemá ani hodnotu literárneho braku. O to pútavejšie je poprechádzať sa pod erudovaným autorovým vedením týmto literárnym panoptikom.

Legenda bojových umení a medzinárodná filmová hviezda Jet Li prináša desať kľúčových lekcií, ku ktorým dospel na základe svojej hviezdnej kariéry, súkromného života a tridsaťročnej budhistickej praxe. Jeho životný príbeh prekonáva akékoľvek legendy. Napriek detstvu v extrémnej chudobe sa už v dvanástich rokoch stal najmladším celoštátnym šampiónom v histórii Číny, keď dokázal poraziť súperov dvakrát väčších než on sám. Filmy ako Kláštor Shaolin, Vtedy v Číne, Hrdina či Obávaný bojovník z neho urobili jednu z prvých globálnych hviezd čínskeho pôvodu a navždy zmenili pohľad moderného sveta na bojové umenia. Za leskom slávy sa však odohrával tichší, no dôležitejší zápas – hľadanie zmyslu života, ktorý by nespočíval len v peniazoch či fyzickej sile. Zlom nastal v roku 2004, keď Li takmer zahynul pri ničivom tsunami. Táto skúsenosť ho prinútila obrátiť sa do svojho vnútra, prehĺbiť štúdium tibetského budhizmu a napriek vrcholu hollywoodskej kariéry zasvätiť život filantropii. Vôbec po prvýkrát sa Li delí o desať pilierov, ktoré mu boli v živote oporou a v ktorých môže každý nájsť inšpiráciu a silu. V knihe Za hranicu života a smrti pozýva čitateľov do svojho súkromia, odhaľuje svoje rodinné pozadie, povahu svojich vzťahov s dcérami a tiež doteraz neznáme príbehy z nakrúcania a premýšľa nad podstatou duchovného prebudenia. Svoj životný osud spája s duchovnou cestou a ponúka praktické poznatky, ktoré môže využiť každý na ceste k vyrovnanému a šťastnému životu.

Jak zničit – s pomocí tajných služeb a spřízněných novinářů – slavnou filmovou hvězdu? Kdo zastavil americkou židovskou mafii, která připravovala atentát na Adolfa Hitlera? Předpověděl si Alexander Puškin vlastní smrt? Jak dopadla válka českého starosty Chicaga Antonína Čermáka s králem podsvětí Al Caponem? A čím rusínská sochařka Jelena Mandičová očarovala T.G. Masaryka? To jsou některé z více než třiceti příběhů, tvořících obsah té ;to knih y. Příběhů mimořádných, často objevných, leckdy až šokujících. Příběhů, z nichž mnohé nelze objevit na „wikipediích“, ale (a to je nejcennější deviza této knihy) dlouhodobým trpělivým pátráním v archivech,mezi pamětníky a na místech, kde se dané a osudové události odehrávaly.

Ady halála után a huszonnégy éves Csinszka lobogó szenvedéllyel fordul Babits Mihály felé, hogy tudomására juttassa: ők ketten valamiképpen összetartoznak. Nemcsak barátságot, szövetséget kínált az "ellenséges külvilággal" szemben, hanem védelmet, oltalmat keresett "árva megkínzott fiatalságának". A levelek tanúsága szerint az egész életét kínálja Babitsak, aki már-már elutasítóan viselkedik vele szemben, s csak időnként veti le álarcát, hogy megmutassa: Csinszka számára sem közömbös "A kegyetlen szerelem a kezembe adta őt" - írja egy helyen. A hatvannégy egymásnak írott levélből kirajzolódik egy rövid szerelem története, mely tele volt gyötrelmekkel, kihívásokkal és visszautasításokkal.

Kniha o skutočnom príbehu Oskara Fegyveresa Knižný debut Matúš Burčíka, dlhoročného redaktora denníka SME, rozpráva o životnom príbehu Oskara Fegyveresa, bývalého príslušníka SIS a hlavného svedka únosu prezidentovho syna. Nevyšetrená kauza únosu Michala Kováča mladšieho sa stala jedným zo symbolov búrlivých deväťdesiatych rokov na Slovensku.

Jozef Schek

Zdeněk Junák ukončil JAMU v roce 1974, poté byl v angažmá ve Zlíně a ve Státním divadle v Brně, od roku 1992 do dnes působí v Městském divadle v Brně. Za roli Arama Beera v Koločavě byl nominován na Cenu Thálie. Širokou popularitu si získal především rolí Josefa Ambrože v oblíbených Četnických humoreskách. Další role i životní příběh vypráví v knize rozhovorů s Radkem Šauerem.