Najnovšie - Islam strana 2 z 3

Ve všech dosavadních knihách se Thilo Sarrazin zaobíral obtížemi, které pro německou společnost vyplývají ze soužití s muslimskou menšinou. V nejnovější práci učinil islám dokonce hlavním tématem a přistoupil k němu s obvyklou analytickou důkladností. V první kapitole předkládá obraz tohoto náboženství, jak se jeví poučenému čtenáři Koránu, a ve druhé nabízí široce podložený historický, demografický a hospodářský exkurs do současného islámského světa. Jádro jeho knihy však spočívá v důkladné analýze sociálních a kulturních poměrů panujících v těchto společnostech, které jsou – a to je stěžejní autorovo sdělení – zásadním způsobem předurčeny Koránem, respektive jeho doslovnou interpretací, k níž se uchyluje převážná většina reprezentantů islámské věrouky. Korán je podle Sarrazina základním zdrojem muslimské mentality, nepřátelské vůči západním hodnotám a neslučitelné s euroatlantickou politickou demokracií, která důsledně oddělila moc světskou od sféry náboženství. Ve svaté knize muslimů je rovněž předepsána rozpínavost tohoto učení, což je nyní umocněno vysokou porodností islámského světa, podmíněnou především nerovnoprávností a nízkou vzdělaností tamních žen. Při pohledu na střet islámu s postupně slábnoucí a vymírající západní společností autor není optimistou, nicméně v závěru předkládá návrhy, jak uspořádat věcnou přistěhovaleckou politiku, oproštěnou od ideologických tabu multikulturalismu. Zásadním předpokladem úspěchu je otevřená kritika islámského náboženství, jíž se dnešní západní elity ve jménu boje proti takzvané islamofobii snaží zabránit.

Amazon (spolu s ostatními platformami patříte do toho to kolosu – paypal, abebooks, ebay atd) smazal z nabídky tento knižní titul. Dokonce to zašlo tak daleko, že i antikvariátní kopie je zakázané na Amazonu prodávat. Toto je ekvivalent diktatury nacistů nebo komunistů 21. století. Mnozí jistě pamatují pálení či zabavování knih z těchto diktaturách dob. Přemýšlíte, jaká jiná kniha o Islámu byla Amazonem zakázána? Mein Kampf si můžete na Amazonu koupit. Stejně jako teroristický manuál The Anarchist Cookbook. Můj nedávný výzkum ukazuje, že obsah Mohammedova Koránu je vyučován na univerzitách po celém Západě. Tj. vyučuje se chronologický řád Koránu. Akademici používají knihu z roku 1953, která je každé dva roky dostiskována. Je tedy zřejmé, že je toto téma důležité. Proč by jinak byla kniha z roku 1953 tištěna v nových nákladech každé dva roky. Poté, co jsem strávil příliš mnoho času na univerzitách, vím, jak jsou mnozí zoufalí z toho, o čem lze či nelze psát. Taktéž vím, že kdyby existoval nějaký předmět, který by osvětloval všudypřítomný a trvalý problém islámského terorismu, vydalo by to časem na několik tuctů knih. Domnívám se však, že žádný z akademiků se neodváží napsat aktuální popis tohoto tématu ze strachu a) že jej muslimové zabijí b) že by u veřejnosti získal na důležitosti tento problém. Amazon odmítá opětovný prodej této knihy a zároveň odmítá uvést, proč byla kniha stažena z prodeje. Zakázali nejprodávanější exegezi Koránu. Nemůžu si pomoct. Za posledních 18 měsíců mei z Amazonu posílali zprávy se žádostmi, abych nabízel tuto knihu ve speciálních prodejních programech. Snažil ise prostě co nejvíce profitovat z prodeje knihy. Za těch 18 měsíců kniha získala více než 1000 recenzí. Měl bych být asi pyšný na to, že jsem se podílel na sepsání knihy s 600 poznámkami pod čarou. Mám pocit, že jsem se ocitl ve společnosti Williama Tyndalla. William Tyndale byl popraven a spálen za zveřejnění překladu Bible. Myslel jsem si, že jsme daleko od takových praktik, kdy je někdo štván pro sepsání knihy. Jedna z věcí, která mě motivovala na sepsání této knihy, byla myšlenka, že prakticky každá kniha o Islámu se zdržuje kritického přístupu k této ideologii.

Tato kniha je důležitou pomůckou pro každého, kdo se snaží získat faktické informace o historii, vývoji a výkladech islámu, jenž se v české komunitě muslimů šíří. Doteď bohužel není na českém knižním trhu dostupná žádná jiná kniha, která by mapovala českou muslimskou komunitu. Kniha mapuje vývoj české muslimské komunity a přináší komplexně zpracované působení různých organizací. V knize je popsán vývoj muslimské komunity na našem území, její vnitřní konflikty apod. V českém akademickém prostředí je cítit tlak na politickou korektnost, prezentování islámu či českých muslimů v co nejpozitivnějším světle a zamlčování faktů o negativech a kontroverzích. Tato práce se ovšem negativním jevům uvnitř muslimské komunity nevyhýbá, naopak se je snaží veřejnosti více přiblížit, zasadit do kontextu a upozornit i na to, co nemusí být příliš zřejmé. Nemám potřebu se komukoli z muslimů působících v Čechách zavděčit, snažím se pouze o to, aby prezentace muslimů u nás byla kompletní a nic nebylo zameteno pod koberec. V knize také nově naleznete více než sto fotografií, desítky fotokopií dokumentů apod.

A riveting, comprehensive history of the Arab peoples and tribes that explores the role of language as a cultural touchstone This kaleidoscopic book covers almost 3,000 years of Arab history and shines a light on the footloose Arab peoples and tribes who conquered lands and disseminated their language and culture over vast distances. Tracing this process to the origins of the Arabic language, rather than the advent of Islam, Tim Mackintosh-Smith begins his narrative more than a thousand years before Muhammad and focuses on how Arabic, both spoken and written, has functioned as a vital source of shared cultural identity over the millennia. Mackintosh-Smith reveals how linguistic developments-from pre-Islamic poetry to the growth of script, Muhammad's use of writing, and the later problems of printing Arabic-have helped and hindered the progress of Arab history, and investigates how, even in today's politically fractured post-Arab Spring environment, Arabic itself is still a source of unity and disunity.

Suád Mekhennetová, německá novinářka s marocko-tureckými kořeny, celý život balancuje mezi západní a islámskou kulturou. Z bezprostřední blízkosti tak sleduje nedorozumění, k jakým mezi těmito zdánlivě ohraničenými světy dochází. Je také jednou z mála, které se podařilo proniknout až k vůdcům al-Káidy či ISIS a přežít. V její vzpomínkové knize se čtenáři dostávají k samému jádru událostí, jež v posledních letech otřásají světem - ať už se jedná o teroristický atentát z 11. září, odhalení masového vraha, který neblaze proslul jako džihádista John, či o útok na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo. Jak se mladí muslimové radikalizují? Kde vzniká propast mezi západní a islámskou kulturou, kterou mnozí považují za nepřekonatelnou? To jsou otázky, které si, stejně jako mnoho dalších lidí po celém světě, Mekhennetová klade. Na rozdíl od ostatních však při hledání odpovědí neváhá riskovat vše - vlastní život nevyjímaje.

Co je hidžáb, když to není ženský šátek? Smějí se v islámských zemích stavět kostely? Proč pro muslimského učence může být nebezpečná srážka s islámským fundamentalistou? Z jakého důvodu si hluboce věřící muslimka na sebe nevezme burkini? Jsou muslimové, kteří jedí vepřové? V čem je muslimská komunita v Česku jiná než jinde v Evropě? To jsou jen některé otázky, na které odpovídá tato kniha, která se čtenáři formou čtyř rozhovorů s uznávanými českými odborníky pokouší přiblížit muslimský svět, který stále pro řadu z nás zůstává nesrozumitelný. Diplomat Hynek Kmoníček, arabisté Miloš Mendel a Petr Pelikán a novinář Břetislav Tureček nabízejí své osobité pohledy na politiku, náboženství, dějiny, kulturu i mentalitu muslimské civilizace, rozbíjejí řadu mýtů a dokazují, jak pestrý i paradoxní svět islámu opravdu je.

Patrně ještě nikdy se v moderním českém společenském diskursu tak často nehovořilo o islámském náboženství a islámské kultuře, jako je tomu v posledních letech. Sdělovací prostředky přinášejí zprávy, články a analýzy, obsahující (snad neúmyslně) dezinformace a polopravdy, politici vydávají bohorovná prohlášení, intelektuálové a aktivisté, politologové, ba dokonce církevní představitelé se s neuvěřitelnou lehkostí a pohrdáním vyjadřují k tomuto světovému náboženství, jeho kultuře a politickým událostem, jež s ním souvisejí. Základním rysem podobných výpovědí bývá snaha o paušální odsudek, poukazy na islamizaci Evropy či na nebezpečí střetu civilizací. K české diskusi o islámu přispělo i nakladatelství Dingir, které se prostřednictvím stejnojmenného časopisu už 21 let věnuje studiu a prezentaci soudobých trendů v různých náboženských tradicích. Proto také Dingir vydal roku 2016 monografii českého arabisty a islamologa Miloše Mendela Muslimové a jejich svět. O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu. V ní se autor věcně a odborně kriticky vyjádřil k základním hodnotám islámu jako náboženství a na něm vybudované civilizace, vysvětlil různé aspekty islámských reálií a vyvracel mýty a polopravdy, jimiž je český veřejný prostor v poslední době zaplavován. Nyní, po dvou letech, nastal čas pro druhé vydání. Je opraveno, doplněno a aktualizováno, takže počet stran je nepatrně vyšší. Přehledná struktura a zaměření na praktické otázky každodenního života muslimů a na otázky přítomnosti islámu v české společnosti ovšem zůstaly. I druhé vydání tak přispěje k informovanosti široké veřejnosti studentů, středoškolských pedagogů, novinářů a dalších zájemců o věrouce, rituálech, zvyklostech či klasických i soudobých podobách práva a politiky.

Studie zařazené v této knize představují reprezentativní průřez mnohostranným dílem předního českého orientalisty Luboše Kropáčka. Časovým rozpětím svého vzniku (od šedesátých let do současnosti) a tematickou šíří pokrývají velkou část Kropáčkova života i všechny významné oblasti jeho badatelského zájmu (islamologie, arabistika, afrikanistika). Většinu tvoří již uveřejněné práce rozptýlené a mnohdy špatně dostupné , některé statě však vycházejí tiskem poprvé. Pro tento knižní soubor byly všechny doplněny stručnými úvody, které vysvětlují kontext vzniku a případné další souvislosti, rozšířen byl rovněž poznámkový aparát. Vedle religionistů a orientalistů kniha jistě zaujme i širší okruh čtenářů.

Buď naše civilizace zmizí, nebo se z normálních kuchařů, taxikářů, zdravotních sester, švadlen, učitelek a soustružníků stanou bojovníci. Jenže k tomu, aby bylo možné něco vybojovat, musíme nejdřív pochopit, v jaké jsme válce a o co v ní jde. Islamisté a soumrak Evropy je jednou z knih, která pomůže pochopit.

V médiách sa objavuje množstvo názorov na doktrínu islamu, ale len minimum faktov. Nikto totiž neštuduje dva základné zdroje znalostí o skutočnej povahe islamu – Mohameda a Alaha. Tento samoštudijný kurz vychádza z troch esenciálnych zdrojových textov islamskej doktríny – Koránu, Síry (Mohamedov životopis) a Hadísu (Mohamedove tradície). Keď budú vaše znalosti vychádzať z týchto pôvodných textov, vaše pochopenie islamu bude mať pevné základy. Korán i všetky ostatné islamské texty sú napísané tak, aby boli ťažko zrozumiteľné. Ak však ich neprirodzený jazyk nahradíme zrozumiteľnou slovenčinou, získame cenný zdroj poznania. Vďaka tomuto kurzu sa zbavíte všetkých nejasností v oblasti islamu. Pochopíte, čo stojí za udalosťami v islamskom svete a čo to znamená pre našu civilizáciu.

A powerful celebration of common humanity and compassion . . . deserves to be read widely by people of all faiths and none' - Sunday TimesIn a series of personal and insightful letters to his sons, Omar Saif Ghobash offers a vital manifesto that tackles the dilemmas facing not only young Muslims but everyone navigating the complexities of today's world.Full of wisdom and thoughtful reflections on faith, culture and society. This is a courageous and essential book that celebrates individuality whilst recognising it is our shared humanity that brings us together.Written with the experience of a diplomat and the personal responsibility of a father; Ghobash's letters offer understanding and balance in a world that rarely offers any. An intimate and hopeful glimpse into a sphere many are unfamiliar with; it provides an understanding of the everyday struggles Muslims face around the globe.

Lze spojovat islám, náboženství staré přes 1400 let, s násilím? Je islám zdrojem současného terorismu, který se někteří zdráhají nazvat islámským, stejně jako odmítají označení Islámský stát? Některé pasáže Koránu jsou mírné a nevybízejí k násilí, některé naopak požadují zotročení a zabíjení nevěřících, avšak i samotná Bible obsahuje násilné příběhy a s křesťanstvím se též pojila krvavá období. Odlišuje se tedy islám od křesťanství? A co Korán a Bible?

Esej francouzkého historika a odborníka na islám Gabriela Martineze-Grose pojednává o průniku radikální formy islámu do Evropy. Rozebírá příčiny tohoto jevu, hledá historické paralely a předkládá řešení. Ve své poslední knize Gabriel Martinez-Gros, francouzský historik a odborník na islám, formuluje originální a velmi znepokojivou hypotézu, která umožňuje nahlížet aktuální vlnu terorismu z nečekaného zorného úhlu, v nově uchopeném a rozšířeném historickém i demografickém kontextu. Současný svět, který autor charakterizuje jako západní imperiální říši, je zmítán všeobecnou pacifikací, chronickou fiskální krizi, individualismem bez solidarity. Vlažná vláda mírumilovných hodnot a odpor vůči násilí vede k odsunutí lokálních nábožensky motivovaných útoků do marginálních zón, z nichž solidární a velmi bojovné skupiny rozpoutávají proti imperiálním centrům nemilosrdný boj. Takovými skupinami jsou podle autora např. narkotrafikanti ve Střední a Jižní Americe, mafiánská uskupení v Evropě, na Rusi a v Číně. Mezi nimi mají pak význačné postavení islamisté z Al-Kajdy či nověji Islámského státu, zejména z toho důvodu, že na rozdíl od ostatních disponují jednoduchým a velmi koherentním diskurzem, který provokuje širokou odezvu a má na mnohé lidi na Západě, kteří hledají „silné“ hodnoty (za něž stojí za to obětovat vlastní život) a transcendentální smysl života, fascinující účinek. Pronikání tohoto diskursu je posilováno paradoxním efektem západního imperialismu: jestliže se Západ v dnešní době nachází v pozici imperiálního ústupu a zdaleka již nevládne světu zcela volně dle své vůle, i nadále se zejména ve vlastním sebevědomí tématizuje v termínech „jakoby tomu tak bylo“ a tedy vše, co se ve světě děje, nahlíží jako nutný důsledek západní politiky. Je zkrátka neschopen připustit, že jisté události jsou výsledkem činnosti jiných aktérů, jednajících dle zcela jiných logik, které se vymykají západnímu pojmovému uchopení a zařazení do Západem narýsovaných dějin. Západ se pak cítí „vinen“ za vše, co se přihází: např. násilné revoluce a převraty v arabském světě musí (podle teorií třetího světa, které se rozvinuly v 50. a 60. letech) nutně být důsledkem někdejší koloniální politiky Západu v této oblasti. Zároveň přetrvává epistémická pýcha Západu: západní komentátoři jsou stále ještě přesvědčení, že vědí lépe, co se děje v hlavě Arabů, než Arabové sami a neberou je vážně. Přesvědčivost a schopnost fascinace islamistického diskurzu vyplývá z toho, že jde o jediný monoteismus, který předpisuje povinnost války v rámci náboženské praxe a je jediným proudem, který je schopen formulovat svoji ideologii ve vlastních termínech a z vlastních zdrojů, nezávisle na Západem psané historii. Je schopen rozvinout, nezávislou vizi světa a dějin. Daří se mu dokonce infiltrovat své termíny do diskursu svého protivníka a tím jej mást. Posun je přitom postupný a na Západě se mu nevěnuje dostatečná pozornost: ještě v případě Iránu a uchopení moci Chomejním se mluvilo o „revoluci“, jejímž plodem byla „islámská republika“, používaly se tedy termíny ze západního arsenálu porozumění historii. V případě Islámského státu se mluví o „chalifátu“ a „džihádu“, přebírají se tedy již termíny původem z islámské civilizace, jejichž obsah a dosah západním komentátorům uniká, zatímco je naprosto zřejmý pro každého muslima.

Contrary to popular opinion, the bulk of Islamic law does not come from the Qur'an but rather from hadith, first-hand reports of the prophet Muhammad's words and deeds, passed from generation to generation. However, with varying accounts often only committed to paper a century after the death of Muhammad, Islamic scholars, past and present, have been faced with complex questions of historical authenticity. Informative and accessible, this wide-ranging introduction provides a detailed exploration of the collection and criticism of hadith and examines the controversy surrounding its role in modern Islam. Complete with a glossary, extensive bibliography, and helpful diagrams, Hadith: An Introduction is perfectly suited to students, scholars, and the general reader interested in this critical element of Islam.

America’s leading religious scholar and public intellectual introduces lay readers to the Qur’an with a measured, powerful reading of the ancient text Garry Wills has spent a lifetime thinking and writing about Christianity. In What the Qur’an Meant, Wills invites readers to join him as he embarks on a timely and necessary reconsideration of the Qur’an, leading us through perplexing passages with insight and erudition. What does the Qur’an actually say about veiling women? Does it justify religious war? There was a time when ordinary Americans did not have to know much about Islam. That is no longer the case. We blundered into the longest war in our history without knowing basic facts about the Islamic civilization with which we were dealing. We are constantly fed false information about Islam—claims that it is essentially a religion of violence, that its sacred book is a handbook for terrorists. There is no way to assess these claims unless we have at least some knowledge of the Qur’an. In this book Wills, as a non-Muslim with an open mind, reads the Qur’an with sympathy but with rigor, trying to discover why other non-Muslims—such as Pope Francis—find it an inspiring book, worthy to guide people down through the centuries. There are many traditions that add to and distort and blunt the actual words of the text. What Wills does resembles the work of art restorers who clean away accumulated layers of dust to find the original meaning. He compares the Qur’an with other sacred books, the Old Testament and the New Testament, to show many parallels between them. There are also parallel difficulties of interpretation, which call for patient exploration—and which offer some thrills of discovery. What the Qur’an Meant is the opening of a conversation on one of the world’s most practiced religions.

Jakmile člověk pochopí skutečnou podstatu islámu, dost možná o ní bude chtít přesvědčit ostatní. Přitom zjistí, že lidé o islámu z médií získali falešnou představu, pro kterou hledají argumenty a omluvy. Tato kniha je určena těm, kdo chtějí efektivně informovat druhé o skutečné povaze islámu. Naučíte se účinnou metodu argumentace založenou na faktech. Od 11. září se tyto metody využívají při debatách s omlouvači islámu ze všech politických prostředí. Ať už debatujete s liberálem nebo konzervativcem, pravičákem nebo levičákem, ve světle faktů jim můžete otevřít oči a ukázat pravdu o islámu. Jelikož jsou metody v této knize založené na posvátných zdrojových textech islámu, budou z nich mít největší užitek ti, kdo četli islámskou trilogii (korán, síru a hadísy). Z uvedených příkladů se mohou učit i ostatní, ale čím více faktů budete znát, tím líp se vám v debatách bude dařit.

Autor, hovořící persky, podnikl řadu reportážních cest do oblasti Blízkého východu. Křesťanský a islámský svět se vzájemně ovlivňují - v tom dobrém i v tom špatném smyslu. Často se zdá, že stojí proti sobě. Jak se v té přemíře protichůdných informací orientovat? Břetislav Tureček, dobrý znalec tamějších poměrů, napsal strhující knihu o jednom z nejzajímavějších regionů naší planety.

In a series of personal letters to his sons, Omar Saif Ghobash offers a short and highly readable manifesto that tackles our current global crisis with the training of an experienced diplomat and the personal responsibility of a father. Today's young Muslims will be tomorrow's leaders, and yet too many are vulnerable to extremist propaganda that seems omnipresent in our technological age. The burning question, Ghobash argues, is how moderate Muslims can unite to find a voice that is true to Islam while actively and productively engaging in the modern world. What does it mean to be a good Muslim? What is the concept of a good life? And is it acceptable to stand up and openly condemn those who take the Islamic faith and twist it to suit their own misguided political agendas? In taking a hard look at these seemingly simple questions, in Letters to a Young Muslim Ghobash encourages his sons to face issues others insist are not relevant, not applicable, or may even be Islamophobic. These letters serve as a clear-eyed inspiration for the next generation of Muslims to understand how to be faithful to their religion and still navigate through the complexities of today's world. They also reveal an intimate glimpse into a world many are unfamiliar with and offer to provide an understanding of the everyday struggles Muslims face around the globe.

Az iszlám egy olyan politikai rendszer, amely önálló jogrenddel bír, ezt nevezik saríának. A saría törvények teljesen más alapelveken nyugszanak, mint a mi törvényeink. Közülük számos törvény a nem-muszlimokat is érinti. Mit jelent a saría jog államunk polgárai számára? Hogyan fog ez érinteni minket? Milyen hosszú távú következményekre számíthatunk, ha megengedjük a muszlimoknak, hogy a saría jog szerint éljenek az államunk törvényei helyett? Minden egyes követelés, melyet a muszlimok támasztanak, azon az elgondoláson alapszik, hogy bevezessék nálunk a saría jogot. Engedélyezzük egyáltalán a saríát? Miért? Miért ne? Hogyan tud bármely politikai vagy jogi szereplő döntéseket hozni a saría törvényről anélkül, hogy ismerné azt? Etikus ez? A fenti kérdésekre adott válaszok megtalálhatók a Saría törvény nem muszlimoknak című könyvben.